Zobrazují se příspěvky se štítkemtrinidad. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtrinidad. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 19. června 2014

Recenze – Jolokia Mučíto



Pěkný večer přeju. Není to tak dávno, co jsem zde představoval omáčku Moruga Mučíto (dále jen MM) z rukou tuzemské firmy seminka-chilli.cz. Pro připomenutí uvedu, že výrobce do všech svých omáček používá vlastnoručně vypěstované papričky. Super, že? Dnes se spolu mrkneme, jak si v hodnocení povede omáčka Jolokia Mučíto. Jde o slabší sestřičku výše zmiňované Morugy.  

Přísady: jemně drcená rajčata, chilli papričky (Jolokia), třtinový cukr, sůl, kyselina citronová, konzervant sorban draselný.

Vzhled: opět máme co do činění s menší placatou flaštičkou o objemu jedné deci. Nálepka nepokrytě dává najevo, že budeme mít co do činění s papričkou Jolokia, honosící se pálivostí přes 1 milion SHU. Celkově vypadá výrobek docela pěkně.

Konzistence a barva: milá Jolokia Mučíto je odstínu tmavě červeného a skupenství tak akorát. Omáčka je docela homogenní a skoro bez semínek.

Vůně: papričky a rajčátka, to je moje, obzvlášť takhle zkraje léta. Odér je velmi příjemný a připadá mi o trochu jemnější než u výše zmiňované MM. Překvapilo mne, že vůbec není cítit typický závan Jolokie (pamětníci omáčky Snake Bite zamáčknou slzu), ovšem to není na škodu. Naopak, slabší povahy tuto skutečnost jenom uvítají (slovo „slabší“ berme v kontextu lidí konzumujících tento druh papriček s rezervou).

Chuť: v důsledku značné podobnosti s Morugou se žádné extra překvápko nekonná, ale v případě kvalitního produktu mi to přijde uplně OK. Jolokia Mučíto je poměrně sladká, jen docela lehounce nakyslá. Rajčata se docela pěkně prosazují, chuť papriky je trochu jakoby upozaděna.

Pálivost: tak co, už se bojíte? Nandávám si poctivou čajovou lžičku, a šup s omáčkou do úst. Hm, jasně, už se začíná ozývat pálivost... nu, není to tak hrozné. Tak ještě lžičku. Ták, to už jsou onačejší grády... A ještě si dám trošku...

Nebudu to moc protahovat, pálivost najíždí trochu později, ale bezva je, že každé další sousto pak pálí o něco víc. A co je fajn, vjem pálivosti 
v puse vydrží docela dlouho, takže se budete radovat dlouhé minuty.

Jídlo: relativní sladkost výrobku si přímo koleduje o využití v ovocném salátu. Pokrm je to primitivní, na suroviny, čas a zručnost kuchaře nenáročný, přináší hafo radosti a nespočet variant. Pokud se chcete inspirovat, jednu z možných jsem před časem uváděl zde. Omáčka se v salátech tohoto typu prosazuje velmi dobře, a zároveň z výsledku nijak nečouhá a nepůsobí rušivě. Dál jsem tuhle baštu zkoušel do polévek, dipů nebo i jen tak k sýru, taky spokojenost.

Počítám, že by sladkost omáčky leckoho mohla navést k myšlence použít recenzovaný výrobek na kuře místo klasické asijské sladkokyselé omáčky, ale tady bych byl opatrný, přeci jen si nechcete vypotřebovat celou lahvičku najednou.

Cena a užitná hodnota: tuhle pálivost snadno zakoupíte na webshopu výrobce, a to za sumu 239 Kč. Cenu nepovažuju za nijak přemrštěnou, holt člověk nekupuje žádnou „čínu“. Pokud jde výdrž, tak za mne dobrý, ale někomu, kdo nedisponuje dalšími omáčkami na prostřídání může Jolokia Mučíto zmiznout co by dup, tak se radši posichrujte koupí více kousků.

Shrnutí: další kvalitní omáčka z českých luhů a hájů, která stojí za vyzkoušení.

čtvrtek 1. května 2014

Recenze – Moruga Mučíto



Ahoj vespolek. Věřte nevěřte, dneškem se počet příspěvků na blogu dostává na rovnou stovku. Jojo, docela to letí. Když jsem dumal, co za parádičku tento týden vytáhnu na světlo blogosféry, vbrzku jsem měl jasno. Nepůjde o nic menšího než o omáčku Moruga Mučíto z produkce seminka-chilli.cz, která mne poslední týden provází od rána do večera.  

Přísady: jemně drcená rajčata, chilli papričky (Trinidad Scorpion Moruga), třtinový cukr, voda, sůl, kyselina citronová, konzervant sorban draselný. Ano, čtete správně; výrobce se rozhodl vydat trochu jiným směrem a nepoužívat při výrobě ocet. Zajímavé.

Vzhled: decková placatice s kovovým uzávěrem a etiketou z obou stran. Celek vypadá příjemně rustikálně.

Konzistence a barva: omáčka se vyznačuje sytě červenou barvou, mezi rajčaty najdete rovnoměrně rozptýlené kousky papriček. A propó, papričky – už jsem zmínil, že všechny chilli použité do omáčky si výrobce sám pěstuje? Pokud jde o konzistenci, není ani příliš hustá ani tečavá, takový střed.

Vůně: silně paprikový odér, v druhém gardu podpořený sladkou vůní rajčat. Popravdě bych podle vůně tipoval, a nejsem sám, že cítím taky habanera, ale v tomto punktu asi ošálila moje čichové buňky citronová šťáva, dodávající omáčce svěží citrusový nádech, tak typický právě pro habanera.

Chuť: zprvu jsem měl trochu obavy, zda nebude Moruga Mučíto přecpaná cukrem, na který si eufemicky řečeno příliš nepotrpím. Naštěstí se opak ukázal být pravdou, kteroužto skutečnost vpravdě kvituju. Takže asi takhle – prima rajčatový základ vcelku povedeně „hraje“ se zbytkem přísad. Díky absenci octové kyselosti si vše pěkně vychutnáte.

Pálivost: v očekávání pořádného masakru nabírám lžičku Mučíta, a šup s ní do úst. Ne, nešvihlo se mnou, ale rozhodně jde o omáčku neošizenou a pálivost poctivou, která má sice pomalejší nástup, ale o to déle vydrží. Nic pro zbabělce!

Jídlo: málo platný, jsem polívkovej a takovej už asi i zůstanu, takže jsem s Mučítem nejdříve vylepšoval nejrůznější krémy a vývary. A jo, v tomhle punktu určitě spokojenost. Hodně ale jím i raw záležitosti, takže třeba takové více než pikantní guacamole nemohu než doporučit. Kde ale omáčka vysloveně zářila, byly grilované, resp. pečené záležitosti všeho druhu. Grilovaná zelenina a sýr halloumi? Skvělé! Jehněčí klobáska přímo s grilu? Excelentní! Na grilovačce si omáčku prostě chválil každý, kdo měl tu čest.

Cena a užitná hodnota: omáčku lze na stránkách výrobce pořídit za pěkných 239 Kč. A jakkoliv jsem si říkal, jestli se po deckové omáčce jenom nezapráší, naštěstí tomu tak není. Omáčka vydržela několik večírků a v lahvičce je jí stále ještě dostatek, tak usuzuji, že vám pár týdnů v ledničce vydrží.

Shrnutí: velmi slušná omáčka z českých luhů a hájů za přijatelnou cenu. Určitě se jí nebojte a vyzkoušejte.

středa 6. března 2013

Recenze – Trinidad Scorpion


Je už to tak na světě zařízeno, že se přirozenost lidská nechce spokojit s metou jednou již pokořenou a je puzena k překonávání stále nových a náročnějších výzev. Nejinak je tomu v oblasti pálivého. V době, kdy jsem se začal o chilli trochu více zajímat, platila za nejpálivější odrůdu vyhlášená Red Savina, jejíž intenzita údajně dosahovala až 577 000 SHU. Po dlouhých dvanáct let si držela prvenství v Guinessově knize rekordů, aby ji v roce 2007 na trůnu vystřídala Naga Jolokia, která už pokořila milionovou hranici. A pak už to nabralo pořádné obrátky, neboť pár let na to proběhla tiskem zpráva, že ani dva miliony SHU už nejsou ničím nereálným. Touto pálivostí se honosí kultivar Capsicum chinense zvaný Trinidad Scorpion, jehož název nese recenzovaná omáčka od britské firmičky Cambridge Chilli Farmpřičemž plných 25 % obsahu připadá právě na „škorpiona“. To zní slibně, viďte?

Přísady: uzené červené papriky, papričky Trinidad Scorpion (25 %), rajčata, jablečný ocet, hnědý cukr, koření.

Vzhled: čtyřboká flaštička o netypickém objemu 125 ml na první pohled připomene např. Lemon Drop Sauce od stejné značky, ale je podstatně zavalitější. Etiketa je jako vždy vyvedena jednoduše, přehledně a střízlivě.

Konzistence a barva: krásná sytá červeň je narušována jen občasným semínkem a nadrceným zrnkem černého pepře. Konzistence je polotekutá.

Vůně: miluju takhle po ránu vůni napalmu rajčat a uzených paprik! Hnedle se nabízí srovnání s nedávno recenzovanou Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce, ovšem zde si k podobnému základu přimyslete ovocné tóny papričky Trinidad Scorpion. Famózní!

Chuť: v tomto ohledu jsem velmi spokojen. Opět zase jednou potěším všechny, kteří si nepotrpí na překyselené a slané výrobky; jablečného octa výrobce použil pomálu, takže si můžete vychutnávat zauzený a lehce nasládlý základ, báječně propojený s ničím nepatřičným nerušenou chutí papričky „škorpion“. Takhle nějak by to mělo vypadat...

Pálivost: pokud jde o sílu, Trinidad Scorpion rozhodně nezklamal. Počítám, že se omáčka může směle měřit i s takovými jmény jako Lethal Ingestion či Killer Cayenne. V nadšení mne pak přivádí skutečnost, že se u mne po pozření většího množství dostavuje stav, který při nejlepší vůli nemohu popsat lépe než jako zfetovanost z chilli a jehož většinou dosahuji pouze ve vybraných indických restauracích po snědení pořádné porce fálu v provedení extra extra extra hot. Vřele doporučuji vyzkoušet, jde o zážitek k nezaplacení. Vrátím-li se k pálivosti samotné, není její nástup nijak dramatický, ale postupně narůstá a v ústech se pak hezky drží. Přes veškerou pálivost nejde o takový dryák jako extraktovky, což může svádět k neopatrné konzumaci po lžících. Taková nerozvážnost vás ovšem snadno vytrestá, tak opatrně.

Jídlo: lze o mne bezpochyby prohlásit, že si hodně potrpím na polévky, tudíž jsem neváhal a omáčku si v dávkách decentních i přemohutných kapal do všeho od čirého vývaru až po gumbo a husté zeleninové krémy. Dále jsem si ji nevšedně vychutnal na ranní omeletě, sendvičích i chlebíčkách, toustech a salátech. I v malých dávkách se „škorpion“ v pokrmu velmi hezky prosazuje.

Cena a užitná hodnota: dobré věci nebývají levné. Skvělé věci bývají drahé. Z tohoto úhlu pohledu nelze cenu 170 Kč považovat za přemrštěnou, neboť Trinidad Scorpion prostě patří k tomu nejlepšímu, co jsem zde doposud recenzoval. Navíc vám i chvíli vydrží, tudíž není o čem diskutovat – berte.

Shrnutí: vynikající záležitost, excelující v chuti i pálivosti. To vše bez extraktu a konzervantů. Co chcete víc?