Ahoj vespolek, tak už si užíváte skutečnosti, že je zima snad už definitivně pryč, otvírají se zahrádky, nadchází čas prvních grilovaček a sazenice papriček už se nemusí jenom krčit doma za oknem? Ja ohromně. Jednou z dalších věcí, které přicházejí s jarem, jsou farmářské trhy. A právě na nich byl pořízen dnes recenzovaný výrobek.
Přísady: paprika 25 %, rajčata 25 %, cibule 25 %, ocet, olej, cukr, zahušťovadlo – bramborový škrob, česnek, sůl, chilli, alergen – hořčičné semínko, deko.
Na to, že se má jednat o hořčici, tam příliš hořčičného semínka nevidím.
Vzhled: klasická malá zavařovačka nabízí 370 gramů obsahu. Víčko je poměrně pěkně schováno pod kusem textilu. Pochválit naopak nemůžu nálepku. Možná je to záměr, mající v očích zákazníka zdůraznit domáckost produktu, ale na mne to až tak nefunguje. Abychom si rozuměli – nijak mne to neuráží, ale dovedl bych si představit hezčí etiketu.
Konzistence a barva: oranžový odstín je naprosto v pohodě. Omáčka je hustá tak akorát, asi jako ajvar.
Vůně: právě ajvar mi Zeleninová hořtica připomíná po přivonění. Cítit jsou hlavně papriky a rajčata, zdatně jim sekunduje česnek s cibulí. Za mne docela fajn.
Chuť: nasládlá zeleninová omáčka, sem tam vám v puse chrupne nacucané semínko hořčice. Budu se opakovat, ale pokud jste kdy ochutnali ajvar, budete hnedle doma.
Pálivost: asi nikoho z vážených čtenářů nepřekvapím sdělením, že i nezřízená konzumace Zeleninové hořtice vám komatozní stavy nepřivodí. Sice se jedná o nejostřejší výrobek výrobce, ale je zřejmé, že cílovkou nejsou ti, kteří si dávají jednu dvě Infinity k snídani a pro něž je Mad Dog 357 ekvivalentem očních kapek. Ve výsledku pálivost ucítíte, ale jen tak lehce.
Jídlo: docela fajn, omáčka, kterou lze použít např. jako dip k opečeným bramborám nebo grilovaným potravinám obecně. Hodí si i do sendvičů a burgerů, zkrátka použití se docela široké.
Cena a užitná hodnota: na farmářských trzích se milá hořtica prodávala za 70 kč, tutéž cenu najdete i na webshopu výrobce. Za tuto částku je užitná hodnota docela ok.
Shrnutí: docela chutná česká variace na ajvar za přijatelnou cenu. Sám za sebe bych si hořtici už nekoupil, dal bych šanci jiným variantám od stejného výrobce, ale za vyzkoušení stojí.
Vážení a milí, než se tento týden sejdeme u více či méně pravidelné recenze, dovoluji si upozornit na skutečnost, že jsem naskladnil něco jakostních výrobků od borců z my-chilli.eu.
Kromě mexického dipu a Omáčky z uzených papriček, se kterými jste už měli tu čest v recenzích, jsou v nabídce čtyři pečlivě vybrané kousky, které si vás určitě získají. Osobně se už nemůžu dočkat, až otevřu medově hořčičnou omáčku nebo dýňový dip.
Zakoupit nejen výše uvedené zboží můžete na agent-orange.cz.
Ahoj vespolek, dneska spolu mrkneme na dvě omáčky, které jsem před nedávnem obdržel k narozkám. A protože byly oba kousky zabalené v jedno balení, nebudu je od sebe trhat ani při recenzi. V rámci zpřehlednění budu rip-off Srirachy nazývat omáčkou Pálivou, její slabší a sladší sestřičku pak jako Sladkou.
S výrobkem od „husy“ už jsme na stránkách blogu měli tu čest, šlo tenkrát o Super Hot verzi Srirachy. Jak si povede přímá kopie legendární Srirachy? A co Sladká, variace na milionkrát vyzkoušené téma? Něco mi říká, že ani jedna z omáček nemá úplně nejlepší startovní pozici.
Přísady:
Sladká: cukr, chilli paprika 22 %, pitná voda, nakládaný česnek, (česnek, cukr, ocet kvasný lihový, jedlá sůl), regulátor kyselosti: kyselina citronová, jedlá sůl, ocet kvasný lihový, stabilizátor xanthan, konzervant E202.
Pálivá: chilli paprika 61 %, cukr, sušený česnek, jedlá sůl, pitná voda, regulátory kyselosti: E260, E330, látka zvýrazňující chuť a vůni: E621, stabilizátor: E415, konzervant: e202.
Jakkoliv bych to neřekl, tak Pálivá vychází ze srovnání o něco hůř. Glutaman sodný bych býval klidně oželel.
Vzhled: bíle potištěné plastové flašky o objemu 455 ml doplňuje v případě Pálivé uzávěr zelený, u Sladké pak hnědý. Potisk tradičně bílý, překvápko se dneska nedostaví.
Konzistence a barva: co se týče barvy, Pálivá je hezky červená, byť oproti klasice „s kohoutem“ je o něco světlejší. Konzistence je více méně podobná. Sladká pak vypadá přesně tak, jak jsme u omáček tohoto typu zvyklí – slizovitá konzistence s kouskama nahrubo drcených chilli papriček, česneku a především hromadou chilli semínek je nezaměnitelná.
Vůně: kdybych byl mrzutější povahy, tak bych s úšklebkem napsal, že Sladká nevoní nijak. A měl bych pravdu, protože se musíte opravdu hodně snažit, abyste všechen ten sliz přinutili vydat i trochu odéru. I pak je ale vůně slabá a nevýrazná, trocha česneku a sladkosti a šlus. Pálivá je na tom přeci jen lépe, cítit je chilli a česnek.
Chuť: a je to tady, jdeme ochutnávat. U Pálivé se opět nevyhnu srovnání s „Kohoutem“, to ostatně ani jinak nejde. Tak tedy milá Pálivá se oproti klasice jeví výrazně víc do česnekova a do kysela, celek je kvůli vysokému zastoupení soli hodně agresivní se znatelným kovovým podtónem na patře. Paradoxně to není špatný. Sladká je nikoliv překvapivě sladká, haha. Já si na sladké moc nepotrpím, ale v rámci žánru určitě nejde o žádný propadák.
Pálivost: nejdřív odbudu Sladkou, od té se co do žádné rekordy nečekají. Nu, mírně pikantní je, to nemohu popřít, ovšem zázraky se skutečně nedostavují a vjem pálivosti je velmi, velmi krotký. Pálivá se zdá být o něco silnější než „Kohout“, leč rozdíl je to nevelký.
Jídlo: co si budeme vykládat, od té doby, co jsem objevil Srirachu, jsem nepoužil kečup. A není divu, tahle dobrota ho nahrazuje dokonale. Jednoznačně jsem věrný klasice, ale když už jsem dostal i Pálivou, nemohu ji nechat na ocet, ni? A jo, docela dobrý. Je potřeba počítat s vyšší slaností, ale jinak je to více méně podobná písnička. To se Sladkou je to komplikovanější, omáčky tohoto typu si normálně nekupuju a nekonzumuju je. Ale partnerka ji vyzkoušela na všem možném od kuřete přes vajíčka až po čočku na kyselo. A prej docela dobrý. Osobně si Sladkou dovedu představit i třeba na marinovaném hermelínu.
Cena a užitná hodnota: dvojité balení omáček ještě nedávno nabízelo tuším že Makro. Po ceně jsem nepátral, však šlo o dárek, ale pokud se to celé prodávalo za 140-150 Kč, tak by to bylo ještě OK. V lednici omáčky nějaký ten pátek určitě vydrží.
Shrnutí: normální spotřební třída omáček, běžně dostupná v supermarketech. Když zrovna dojde originál nebo kdyby se u mne projevila chuť na sladké, dovedu si velmi dobře představit, že po nich sáhnu.
Zdar vespolek, jak se máte? Taky se u vás příroda brání příchodu tzv. letního času sněžením, krupobitím, fujavicí, průtržema mračen a hromobitím všeobecně? Tady teda jo, a to řádně. Aprílový počasí se vším všady. Ale co, brzy se to zlepší, na záhony vysadíme sazenice chilli a jiných rostlin, a bude. Dokonce i já jsem letos neodolal a mám – po kolikáté už? – vysazených pár sazeniček TSM a Infinity. Jay's Peach Ghost Scorpion žel nevzklíčila ani jedna, tak snad to zvládne alespoň zbytek. Jsem upřímně zvědav, zda za pomoci Symbivitu překonám svůj mičurinský rekord a rostlinky tentokrát před bídnou smrtí zvládnou víc jak 4 patra listů.
Ale o svým diletanství na poli agrikulturních experimentů jsem tak úplně psát nechtěl. Mám totiž novinky z jinýho ranku.
Především už začalo být poněkud nepraktický mít objednávky na Agenty rozstrkaný po diářích, mailech, esemeskách a podobně. Aby v tom byl trochu ordnung, zařídil jsem si malej webshop. Adresa je prostá, http://agent-orange.cz. Webdesign je vpravdě spartánský a nejednomu hipsterovi se z něj asi ježí pečlivě pěstěný knír, ale všeho do času.
Zatím je k dispozici jen omezené množství zboží. Agent je jasnej, zde asi netřeba komentářů. Za zmínku ale stojí prvotřídní semínka z produkce Pedro Loco Chilli Farm. O kvalitě asi nejlíp vypovídají miliardy spálených chuťových buněk, stovky děkovných dopisů a především skutečnost, že když si koupíte např. čokoládovou morugu, tak vám vyroste skutečně ona a ne kdoví jaká směska. Že tohle by měla být samozřejmost? Na trhu s chilli semínkama tomu tak zatím stále bohužel tak úplně není, takže pokud „Pedro“ tvrdě maká na kvalitě a čistotě genetiky, eventuální vyšší cena je pochopitelná a vlastně jde o dobře vynaloženou investici.
Další položky budou přibývat v následujících týdnech. Vždy ale bude platit, že co bych si nekoupil já sám, to prodávat nebudu.
S tím lehce souvisí bod druhý a dnes poslední, a sice, že se mi konečně podařilo propálit ke konci omáček, čekajících ve frontě, až na ně přijde řada v recenzi. Samozřejmě už mám na cestě další kousky a po dalších významně pošilhávám, ale zároveň jsem chtěl vyzvat i vás, čtenáře: pokud máte tip na chilli omáčku, kterou byste zde chtěli vidět v recenzi, překonejte ostych a šup s podnětem do komentáře!
