čtvrtek 3. března 2016

Kde si spálit ústa – Chilli Point





Zdar, v poslední době jsem buď náhodou, nebo na doporučení dostal do několika podniků více či méně zaměřených na chilli. Přišel tedy čas zase jednou oprášit rubriku Kde si spálit ústa. Dnes navštívíme ChilliPoint v Praze.

O tomhle podniku kousek pod Václavákem jsem slyšel ledasco dobrého. Kromě toho, že jde o obchod s pálivým zbožím, nabízí i restauraci. Ta kromě stálé a ne úplně laciné nabídky nabízí během pracovního týdne povedená polední menu. Na ně jsem slyšel jenom chválu, neboť se prý často jedná o pálivé variace na tradiční pokrmy. Tak třeba dneska je to domácí sekaná s Carolinou Reaper. Kdo by odolal...

Na mne bohužel vyšla návštěva v sobotu, takže menu mne minulo, alespoň jsem si však mohl v klidu vybrat pěkně předem v klidu domova. Nejprve jsem však nakouknul do krámu v přízemí. Ten mi přišel velmi fajn, kromě čerstvých papriček, čokolád a olejů nabízel i hromadu nejrůznějších (nebo nejhrůznějších?) pálivých omáček. 






Aktuálně by měl být na skladě i Agent Orange, tož jste-li pražští nebo tamtéž naplavení, můžete si ho koupit bez crcání se s webshopem.


No, vzhůru dolů do restaurace! Interiér je hezky stylový, viz fotka v záhlaví. Obsluha byla pozorná a příjemná, takže jsme se ani nenadáli a už se nám k vybírání chystala Plzeň. Po chvilce váhání jsem si objednal klasiku v originalním provedení, a sice Chili con carne z hovězího žebra, fazole, konfitovaná zelenina, chilli Carolina Reaper za bratru 290 Kč. Schválně jsem se napoprvé držel zpátky, nemachroval a pálivost nechal na výchozí úrovni. Ostatně nejel jsem se odrovnat na celé odpoledne, ale v klidu najíst před zkouškou s kapelou.



Výsledek vypadal poněkud jinak, než když si dělám chilli con carne doma nebo si jej dám v některé z mexických restaurací. Po prvním soustu jsem ale naznal, že změna vůbec nebyla na škodu. Chuť super, suroviny kvalitní, pálivost spíše krotká. V daném rozpoložení mi to ale vůbec nevadilo.

Celkově jsem byl spokojen, ale vidím to na minimálně několik dalších návštěv. Jednak chci ochutnat ta vyhlášená polední menu, jednak – a to hlavně – si nechat spálit ústa a drůbky něčím trochu víc echt a třeba se i zapsat mezi ligu statečných. O případném vývoji vás, milé čtenáře, budu samozřejmě informovat.

/tu Plzeň by to chtělo velkou, třetinkový lahvičky jsou akorát pro zlost.