neděle 19. července 2015

Pár hlodů a pozvánka do Liberce



Ahoj ahoj, už to skoro vypadalo, že se tenhle týden k blogu nedostanu. Měl jsem ho nabitý nejen prací, ale i dalším zajímavým programem.

Tak například ve středu jsem poprvé navštívil tržnici Sapa. Očekávání byla nemalá, však asijská kuchyně s chilli papričkama pracuje v hojné míře. I pravil jsem si, že bych mohl pořídit něco pro sebe i do webshopu. To první se jakž takž zadařilo, však nejrůznějších bylinek a dalšího zboží nabízí Sapa neurekom, ale co do pálivých omáček to byla slabota na entou. Výběr mizerný a ceny neatraktivní, to je blbá kombinace. Ale něco málo jsem vzal, aspoň se pobavíme u recenzí. 


Od kámoše (mj. autora etikety Agent Orange) dorazila pozvánka na vypečenou akci, která se bude v říjnu odehrávat v libereckém Pivním baru Azyl. Plakátek najdete v záhlaví, bude to asi velmi vydařené, a já budu hledět nechybět.

Nu, to je tenhle týden asi všechno. Mějte se.

čtvrtek 9. července 2015

Recenze – Adžika


Čus jak sviňa, máte se? U mne docela fajn, díky za optání. Když jsem tuhle dumal, co dalšího zrecenzuju, náhoda tomu chtěla, že jsem se zrovna chystal udělat korejskou mrkev. Příslušnou směs koření jsem tentokrát koupil v místní prodejně ruských potravin, a nebyl bych to já, kdybych se hned personálu neptal na pálivé výrobky. Byla mi doporučena Adžika. Popravdě řečeno, pod tímto názvem jsem doposud znal jen veskrze nepálivou směs koření, nikoliv papričky s čímkoliv, tak jsem byl dost překvapen. Ale zakoupil jsem, důkladně ochutnal, a s výsledkem testování se nyní spolu seznámíme.

Přísady: feferonky 86 %, sůl, regulátor kyselosti E260, konzervační látka E211.

No, co jsem si zjišťoval na wiki, tak tradiční gruznínská adžika obsahuje 
česnek, koriandr, papriku, chmeli-suneli, kopr a sumah. Tady z toho nezůstal kámen na kameni, obzvlášť absence kopru lituju mimořádně, ale holt to bude asi jako receptem na guláš, nic jako „jediná správná“ adžika neexistuje.

Vzhled: menší zavařovačka o obsahu 360 g. Etiketa je taková normální spotřebka, kterou v regále klidně přehlídnete, ale váš jemnocit nijak neuráží.

Konzistence a barva: jde vlastně o pastu z chilli papriček, takže obsah je pěkně červený a plný semínek. Adžika je pořádně hutná, rozhodně se nemusíte bát, že by vám při neopatrné manipulaci utekla ze skleničky

Vůně: svěží a docela slaná. Není to špatný, ale díru do světa s něčím takovým neuděláte.

Chuť: překvapivě cajk. Oceňuju plnou a bohatou chuť paprik. Celek je slaný až běda, ale vzhledem k zamýšlenýmu účelu použití se není čemu divit, od pasty tohoto typu asi nikdo nečeká, že byste ji jako já teď baštili jen tak ze lžičky.

Pálivost: jazyk do ruličky vám Adžika nezkroutí, ale jinak pálí příjemně. Nástup je pomalejší, vjem pálivosti v puse zůstane několik minut, ale ustupuje docela rychle.  

Jídlo: už třetí týden jedu ve fully raw challenge, takže se až na občasné prohřešky cpu jen tepelně neupravenou stravou. Z toho vyplývá, že oblíbená doporučení na polévky, gulášky a další vychytávky se dneska konat nebudou. Ale nevěšte hlavu, jsem si jistej, že ausgerechnet do guláše bude pasovat skvěle. Osobně jsem si pomocí Adžiky pravidelně vylepšoval okurkovej salát a nejrůznější dresinky.

Cena a užitná hodnota: lokální prodejna ruských potravin tohle horký zboží dýluje za 45 Kč. Za ty prachy obdržíte hodnotu, která chvíli vydrží.

Shrnutí: docela dobrej chilli výrobek, ale upřímně, daleko radši bych ochutnal verzi v plný palbě s koprem a koriandrem. Tak třeba příště.