Recenze – Trinidad Scorpion

Je už to tak na světě zařízeno, že se přirozenost lidská nechce spokojit s metou jednou již pokořenou a je puzena k překonávání stále nových a náročnějších výzev. Nejinak je tomu v oblasti pálivého. V době, kdy jsem se začal o chilli trochu více zajímat, platila za nejpálivější odrůdu vyhlášená Red Savina, jejíž intenzita údajně dosahovala až 577 000 SHU. Po dlouhých dvanáct let si držela prvenství v Guinessově knize rekordů, aby ji v roce 2007 na trůnu vystřídala Naga Jolokia, která už pokořila milionovou hranici. A pak už to nabralo pořádné obrátky, neboť pár let na to proběhla tiskem zpráva, že ani dva miliony SHU už nejsou ničím nereálným. Touto pálivostí se honosí kultivar Capsicum chinense zvaný Trinidad Scorpion, jehož název nese recenzovaná omáčka od britské firmičky Cambridge Chilli Farm, přičemž plných 25 % obsahu připadá právě na „škorpiona“. To zní slibně, viďte?

Přísady: uzené červené papriky, papričky Trinidad Scorpion (25 %), rajčata, jablečný ocet, hnědý cukr, koření.

Vzhled: čtyřboká flaštička o netypickém objemu 125 ml na první pohled připomene např. Lemon Drop Sauce od stejné značky, ale je podstatně zavalitější. Etiketa je jako vždy vyvedena jednoduše, přehledně a střízlivě.

Konzistence a barva: krásná sytá červeň je narušována jen občasným semínkem a nadrceným zrnkem černého pepře. Konzistence je polotekutá.

Vůně: miluju takhle po ránu vůni napalmu rajčat a uzených paprik! Hnedle se nabízí srovnání s nedávno recenzovanou Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce, ovšem zde si k podobnému základu přimyslete ovocné tóny papričky Trinidad Scorpion. Famózní!

Chuť: v tomto ohledu jsem velmi spokojen. Opět zase jednou potěším všechny, kteří si nepotrpí na překyselené a slané výrobky; jablečného octa výrobce použil pomálu, takže si můžete vychutnávat zauzený a lehce nasládlý základ, báječně propojený s ničím nepatřičným nerušenou chutí papričky „škorpion“. Takhle nějak by to mělo vypadat...

Pálivost: pokud jde o sílu, Trinidad Scorpion rozhodně nezklamal. Počítám, že se omáčka může směle měřit i s takovými jmény jako Lethal Ingestion či Killer Cayenne. V nadšení mne pak přivádí skutečnost, že se u mne po pozření většího množství dostavuje stav, který při nejlepší vůli nemohu popsat lépe než jako zfetovanost z chilli a jehož většinou dosahuji pouze ve vybraných indických restauracích po snědení pořádné porce fálu v provedení extra extra extra hot. Vřele doporučuji vyzkoušet, jde o zážitek k nezaplacení. Vrátím-li se k pálivosti samotné, není její nástup nijak dramatický, ale postupně narůstá a v ústech se pak hezky drží. Přes veškerou pálivost nejde o takový dryák jako extraktovky, což může svádět k neopatrné konzumaci po lžících. Taková nerozvážnost vás ovšem snadno vytrestá, tak opatrně.

Jídlo: lze o mne bezpochyby prohlásit, že si hodně potrpím na polévky, tudíž jsem neváhal a omáčku si v dávkách decentních i přemohutných kapal do všeho od čirého vývaru až po gumbo a husté zeleninové krémy. Dále jsem si ji nevšedně vychutnal na ranní omeletě, sendvičích i chlebíčkách, toustech a salátech. I v malých dávkách se „škorpion“ v pokrmu velmi hezky prosazuje.

Cena a užitná hodnota: dobré věci nebývají levné. Skvělé věci bývají drahé. Z tohoto úhlu pohledu nelze cenu 170 Kč považovat za přemrštěnou, neboť Trinidad Scorpion prostě patří k tomu nejlepšímu, co jsem zde doposud recenzoval. Navíc vám i chvíli vydrží, tudíž není o čem diskutovat – berte.

Shrnutí: vynikající záležitost, excelující v chuti i pálivosti. To vše bez extraktu a konzervantů. Co chcete víc?