Už dlouho jsem se chystal napsat recenzi na nějakou tu provařenou klasiku. Příležitost se začala rýsovat před několika týdny, kdy se po dnes recenzované Frank's RedHot začala shánět jistá postava brněnské hifistické scény. Protože se s dotyčným začasto shodnu v názoru na nejednu pálivou omáčku, zpozorněl jsem. A když jsem se pak dozvěděl, že jde o TU omáčku, která stála v roce 1964 u zrodu legendárních Buffalo Wings, bylo rozhodnuto. Nezdravou smaženou stravu sice vůbec nevyhledávám, ale zkusit se má jednak (skoro) vše, jednak tato nepředstavuje jedinou možnost využití – Američané Frank's RedHot milují a dávají si ji skoro na všechno.
Vzhled:konečně něco originálního! Omáčka je prodávána v tříapůldeckové lahvičce nevšedního a vpravdě nezaměnitelného tvaru, díky kterému si ji v regálu supermarketu nesplete ani Andrea Bocelli. Odklápěcí plastový uzávěr skrývá zúžení, sloužící coby kapátko. Zde musím káravě pozvednout obočí, neboť okolí kapátka a od něj celý uzávěr má pohříchu tendenci zapatlávat se od omáčky, kvůli čemuž je papírový ubrousek nezbytností. Nu, tohle mohl výrobce od roku 1920 vychytat. Etiketa je docela pěkná, nepřeplácaná a pěkně ladí s obsahem.
Konzistence a barva: díky složení, ve kterém dominuje ocet, a důkladnému namletí ostatních surovin je omáčka velice řídká. Barva pak je pěkně červená, jak se na klasiku sluší a patří.
Vůně: dominantní ocet přehlušuje takřka vše ostatní. Kampak se poděly vyzrálé kajenské papričky?
Chuť:výrobce octem nešetřil, ale naštěstí nejde o ten náš český lihový ocet, s úspěchem používaný generacemi předků. Tento je poměrně jemný a chutný a kupodivu přes něj lze cítit i papričky.
Pálivost: nečekejte kdovíco, tahle omáčka je ze staré školy a pálivost tomu odpovídá. I staré dobré Tabasco je silnější. Výrobce sice nabízí i extra pálivou variantu, ale jednak může být originál jenom jeden (a my chceme dělat ta křídla, nezapomínejme na to), jednak už tato drsnější šarže údajně není to pravé. Abych to nějak shrnul, jde o omáčku, která co do pálivosti nemůže zaskočit snad vůbec nikoho. Jídlo:vtipná reklama naznačuje, že se Frank's RedHot hodí úplně kamkoliv. S tím mohu jenom souhlasit. Společně se svou slečnou, která si omáčku prostě zamilovala, jsme jí dali šanci na všem možném od čokolády přes pizzu až po čočku na kyselo.
Pojďme si ale ukázat, jak se dělají ona mytická Buffalo Wings. Budete potřebovat kuřecí křídla, olej, máslo, mouku, sůl, pepř, mletou červenou papriku a pochopitelně Frank's RedHot. Křídla naporcujte a kousky obalte v mouce smíchané se solí, pepřem a paprikou. Na 30 minut je šupněte do lednice odležet. V mezičase rozpalte friťák na 190 stupňů Celsia a až přijde správný čas, dejte smažit první várku křídel. Zatímco spotřebič odvádí svůj díl práce, uřízněte tak půlcentimetrový plátek másla a na plotně jej v kastrůlku rozehřejte spolu se štědrou dávkou omáčky. Průběžně míchejte. Vyndejte usmažená křídla, osušte je od přebytečného oleje a jedno po druhém namáčejte do směsi omáčky a másla tak, aby byla rovnoměrně pokryta. Neprodleně podávejte, konzumujte s dobře vychlazeným pivem.
Vypadá to banálně, že? Ale věřte mi, že chuťový zážitek je skvostný, přičemž lví zásluhu na něm má právě omáčka. Už chápu, že např. s typově příbuzným Tabascem to není ono, a pokud mohu radit, chystáte-li se na svá první křídla tohoto typu, pořiďte si originál.
Cena a užitná hodnota:legendu už můžeme koupit i v tuzemsku, a to za 170 Kč. Sklenička vydrží tak na 3-5 várek křídel, ovšem záleží na vaší rozežranosti i otrlosti. Já jsem spokojen.
Shrnutí: omáčku vyhlášenou po celé Americe si nemůžete nechat ujít. Alespoň vyzkoušet by ji měl každý milovník pálivého.
Týden se s týdnem sešel, lahvička posledně recenzované omáčky se ctí padla za vlast, a mně nezbývá než se s vámi podělit o dojmy z omáčky zbrusu nové, neokoukané. Pokud jde o zemi původu, zůstaneme tento týden ještě ve Střední Americe, neboť dnes recenzovaného Leguána vyrábí firma Half Moon Bay Trading Co. z Kostariky. Inu, tam jsem taky nebyl. Co se výrobku samotného týče, mělo by jít o ultrapálivou omáčku s extraktem. Takovou jsme tu dlouho neměli, tak směle do toho, už se těším.
Vzhled:flaštička o objemu 148 ml je přesně tím, na co je laskavý čtenář tohoto blogu dávno zvyklý. Bohatě vyvedená etiketa s leguánem „Iggym“ vyhřívajícím se v plamenech září všemi barvami a určitě si ji jen tak s něčím nespletete, leda s jinými výrobky téže značky. Jakkoliv jsem obecně příznivcem spíšestřízlivějšího designu, tak tohle moje extetické cítění nijak neuráží.
Konzistence a barva: omáčka je pořádně hustá, přičemž část obsahu je najemno namletá a část nadrcená. Sem tam narazíte na semínko papričky. Barva je přesně taková, jakou bych od vysoceoktanové omáčky očekával, tedy tmavě červená.
Vůně: od prvního ochutnání mi přišlo, že co do síly a zamýšleného použití je En Fuego tak trochu odpovědí na slavnou a všeobecně oblíbenou After Death. Proto mi budete muset odpustit, že se v článku nevyhnu občasnému srovnání. Pokud jde o vůni, je to vcelku jasné; zatímco odér After Death je spíše těžký a vydatný, En Fuego na to jde přes svěžest limetové šťávy a vůni tropického ovoce. Osobně jsem spokojen, ale přijde mi, že se všechny složky trochu tlučou a výsledku by možná více prospěl přístup „méně je více“. Ale to není záležitostí jenom této omáčky, ale extraktovek všeobecně.
Chuť:příjemně nakyslá s ovocnými tóny, náležitě propojená s chutí papriček. Při nejlepší vůli nedokážu identifikovat cibuli ani česnek. Celek mi přijde fajn a domnívám se, že bez potíží snese srovnání s konkurencí.
Pálivost: někde jsem se dočetl, že má En Fuego čtvrt milionu SHU. Pečlivě jsem se jal tuto skutečnost ověřovat pomocí série experimentů, při nichž kromě hodnoceného výrobku hrály jistou nezanedbatelnou úlohu jednak konkurenční omáčky, jednak nedostatek pudu sebezáchovy. Řeknu vám, hodnotit extraktovky, to je někdy o zdraví. V každém případě jsem se dobral závěru, který hodnoceného leguána řadí co do pálivosti někam do kategorie obsazené omáčkou After Death, tedy přibližně 50 000 SHU, přičemž En Fuego mi přišla o chlup čivavy silnější. Pálivost má vcelku rychlý nástup a v puse vám nějakou tu chvilku vydrží.
Jídlo:omáčky jsem si vydatně dopřával zejména v hustých polévkách, ovšem ani guláše nepřišly zkrátka. Velmi pěkné zážitky mi pak přinesly omáčkou bohatýrsky pokapané bramboráky a ani nakládaný hermelín nezklamal. Po smíchání s kvalitní plnotučnou hořčicí vznikla výborná záležitost, ovšem nebojte se ani dalšího použití v dresincích apod. Nemohu se dočkat, až zajdu na cibulové kroužky!
Cena a užitná hodnota:leguána si můžete koupit nejenom ve zverimexu, ale i tady, přičemž cenu 136 Kč považuju u extraktovky této úrovně za velmi přijatelnou. Užitnou hodnotu pak řadím též vysoko a troufám si tvrdit, že při běžném používání vydrží několik měsíců.
Shrnutí: solidní alternativa k After Death. A to není málo.
Vítejte opět po týdnu. Minule jsem nebyl kdovíjak nadšen, a tak si dnes spravíme chuť u omáčky od výrobce, kterého jsme zde ještě neměli. Jde o firmu Marie Sharp's Fine Foods, která sídlí až ve středoamerickém Belize. A název právě tohoto malého státečku nese recenzovaná omáčka. Dámy a pánové, představuji vám „Žár Belize“!
Přísady: drcené papričky habanero, papričkový olej, čerstvá mrkev, bílý vinný ocet, limetová šťáva, sůl, rajčata, neworleánské cajunské a kreolské koření, cibule a česnek.
Vzhled:tvarem lahvičky omáčka čtenáře tohoto blogu určitě nepřekvapí, ale nešť, to samé bychom mohli prohlásit o většině konkurence. Docela se mi líbí nálepka vyvedená v kombinaci tvrdých barev, která velmi dobře ladí s obsahem. V hrdle lahvičky se nachází plastové kapátko s otvorem o větším průměru.
Konzistence a barva: recenzovaný výrobek potěší oko spotřebitele barvou odstínu jasně oranžového. Konzistence je hrubší, skutečně je jasně patrné, že papričky nejsou najemno rozemleté, ale pouze nadrcené. Sem tam narazíte na semínko.
Vůně: pozoruhodné, vskutku pozoruhodné... Belizean Heat je cítit především po rajčatech, a to velmi intenzivně. Naopak typický odér habaner aby jeden pohledal. Moje nedostatečná erudice mi brání exaktně pátrat po výše zmíněném cajunském a kreolském koření, škoda. Celkový dojem z vůně je svěží jako dobře vychlazená, čerstvě otevřená lahvová Plzeň.
Chuť:dlužno dodat, že ani na jazyku nezůstává oranžová dobrota v ničem pozadu. Výrazná chuť čerstvých paprik je podtržena dobře vyváženou kombinací octa a soli a sousto od sousta patřičně zdrsněna hořkostí semínek. Velmi dobré a pěkně univerzální!
Pálivost: pokud přijde na hodnocení pálivosti, je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že omáčka obsahuje trochu extraktu, byť v tomto případě maskovaného za „papričkový olej“. Ale nebojte se nic, není ho tam mnoho a omáčku jde v pohodě mlsat po lžičkách. Kdybych měl za každou cenu přirovnávat, vybral bych zhruba stejně vydatnou vynikající záležitost The Evil One. Při první lžičce si řeknete, že omáčka není kdovíjak silná, ale postupně zjišťujete, že na tom „Žáru Belize“ vlastně něco bude. Omáčka určitě netrhne knihu rekordů, ale o to výrobce podle všeho vůbec neusiloval. Naopak vyvážení pálivosti a chuti se povedlo na jedničku.
Jídlo:experimentoval jsem s použitím v kuchyni studené i teplé, přičemž zklamán jsem nebyl ani v jednom případě. Polévky dostávaly patřičné grády, chlebíčky a sendviče byly ještě lepší než doposud, a třeba takové knedlíky s vajíčkem, ty byste museli ochutnat. Skvostné! Přesto si myslím, že co do chuti i pálivosti se omáčka lépe prosazuje ve studené kuchyni. Nemohu se dočkat, až doma ukuchtím nějakou tu karibskou specialitu, s touto omáčkou jistě nebude mít chybu.
Cena a užitná hodnota:výrobek jsem pořídil za 129 Kč, což je skutečně pěkná cena. Za tyhle prachy obdržíte dobrou a neošizenou omáčku, která ovšem dle mého názoru díky svým kvalitám velmi rychle zmizí.
Shrnutí: velmi chutná záležitost, která snad nemůže zklamat žádného vyznavače pálivého. Ani se nedivím, že v roce 2001 vyhrála kategorii karibských omáček v soutěži Scowie Award. Jen si raději objednejte rovnou dvě lahvičky, jedna dlouho nevydrží!
Vážení a milí, rozhodl jsem se, že si po ultrachemické náloži z minulého týdne tentokrát zasloužíte něco příjemného a hlavně přírodního. Volba padla na mírně pálivou ovocnou omáčku z produkce kolumbijské firmy Amazon Pepper Company. Na webu výrobce se o ní dočteme, že se svého času velmi dobře umisťovala v soutěžích pálivých omáček, jmenovitě např. v roce 1999 obsadila první místo kategorie ovocných omáček ve slavné soutěži Scovie Awards. Zaboduje stejně i zde na blogu? Přísady: třtinový ocet, cukr, mango, mučenka, sůl, papričky habanero, amazonské papričky, xantan, benzoát sodný, tamaryšek, kyselina askorbová.
Vzhled:u výrobku od téhle firmy nečekejme žádné velké designérské veletoče. Klasický vzhled s papouškem na etiketě, lahvička o objemu deci a půl. Žádné překvápko ani zklamání.
Konzistence a barva: základ Hot & Sweet Mango Sauce je spíše žlutý, ale v omáčce jsou rovnoměrně rozptýleny na jemno nasekané červené papričky, takže je výsledek trochu do oranžova. Konzistence je díky použití xantanu lehce slizovitá.
Vůně: v lehce nakyslé ovocné vůni jednoznačně dominuje mučenka, těsně následované mangem. Po vůni papriček ani památky, ale vzhledem k avizované nižší pálivosti se není čemu divit.
Chuť:máte-li rádi sladkokyselé omáčky, tolik oblíbené v asijské kuchyni, mohla by vás tahle záležitost zaujmout. Chuť je příjemně ovocná a opět mohu prohlásit, že je mučenka cítit víc než v názvu avizované mango. Výsledek je vcelku dobrý, a pokud bych měl omáčku k něčemu přirovnat, pak určitě k zde již recenzované Maracuja hotsauce.
Pálivost: nu, nebudeme si nic nalhávat, pálivost je dle očekávání povahy mírné a vlídné. Nástup je pomalý a jeho intenzita pak nepřekvapí ani úplné začátečníky, takovému Tabascu se určitě nevyrovná.
Jídlo:popravdě jsem měl s použitím trochu potíže, neboť pálivost je tak nízká, že jsem musel omáčky naflákat skutečně hodně... a občas se stalo, že jsem původní pokrm jednoduše „zabil“ mučenkou a mangem. Naopak osoby s nižší rezistencí vůči kapsaicinu si omáčky docela pochvalovaly a používaly ji s úspěchem do všeho od polévek po grilované dobroty.
Cena a užitná hodnota:omáčku mi koupil kámoš v nějakém Globusu či Tescu za směšných šedesát korun. To jde...
Shrnutí: docela fajn omáčka za pár kaček, kterou však docení hlavně začínající milovníci chilli. My starší a pokročilejší sáhneme po něčem silnějším.
