sobota 23. ledna 2016

Recenze – El Chupacabra od Cajohns



Přátelé, kamarádi. Přišel rok 2016 a s ním i novinka v podobě recenze, kterou pro vás napsal Dark, jeden ze spolupachatelů spolku My-Chilli, jehož omáčky už delší dobu ochutnávám a prodávám. Usaďte se tedy, a počtěte si něco o nejnovější majdě od Cajohnse, která patří do sbírky vyznavačů extra pálivých omáček bez extraktu.

Pár slov na úvod
Cajohns. John Hard a jeho rodina. Kdo tuhle americkou firmu na fantastický chilli produkty nezná, koukejte to ihned dohnat, protože oni fakt umí. V létě 2015 jsem měl tu čest se s Johnem setkat osobně, na Houston Hot Sauce Festivalu, kde měli stánek, a tak zástupci My-Chilli za ním došli s veškerou úctou a pokorou, popovídat si. Výsledkem pokecu byl dárek přímo z rukou „pana Cajohnse“, v podobě jedné z jeho nejnovějších majd – El Chupacabra. Recenzovat tak budu výrobek, který pro mě znamená trochu víc než jen obyčejná omáčka, protože Cajohns je co se chuti a kvality jedna z nejlepších firem na chilli dobroty, jakou znám.




O čem tahle omáčka je?

El Chupacabra
je jedna ze čtyř majd z kolekce „Monsters“, aneb příšery, stvůry, prostě mrchy který vás pěkně potrápí. Její kolegyně jsou Hydra (z papriček 7pod primo.. uff..au..), Leviathan (směs chinense papriček v hnědých barvách) a Rougaroux (žluté chinense). Logicky tedy znamená, že na Chupacabru zbývají červený chinense. Všechny 4 majdy mají základ v papričkách samotných a ve složení hrají prim, ale neobsahují extrakt, prostě paráda :-)

Otevíráme lahvičku
První dojem, který na vás omáčka udělá po otevření, utvrzuje v tom, že u Cajohnse opět dali kvalitu na první místo.


Na vůni jsou krásně cítit chinense papričky od prvního nádechu a jsou v jasné převaze, řekl bych že Jolokie a Trinidad Scorpion se projevují nejvíc – jejich tradiční štiplavou citrusovou formou. Po pár sekundách podvědomě potvrdíte Pavlovův reflex, prostě si trochu zaslintáte :-) Následuje ocet, zelenina a úplně vzadu lehce česnek. Žádná velká šleha, spíše doplněk.

Beru lžičku, a přemýšlím jestli si zahraju na sebemrskače hned a naložím si plnou dávku, ale pak měknu a nabírám opačnou stranou lžičky. Konzistence je super, nic tekutéhom ale z lahvičky ji dostanete rozhodně snáz než kepuč od Heinze. Ochutnávám zbaběleckou dávku a okamžitě se mi rozlévá pověstná chuť papriček rodu Chinense po ústech. Kdo někdy zkusil čerstvou Jolokii, Habanero, 7pod nebo Trinidad Scorpion, dobře ví o čem mluvím. Jednou zkusíte a už nechcete jinak. Směs několika druhů těchto papriček jde parádně dohromady, a v chuti jsou jednoznačně na prvním místě stejně jako ve vůni.

Pálivost jsem očekával vysokou, ale možná jsem se zbytečně bál si říkám, zatím všechno dobrý, tak si beru vrchovatou čajovou lžičku, a za minutu toho lituju. Může za to TS Moruga a její bestiálně pozdní náběh pálivosti. Měl jsem si počkat po prvním koštu, až se rozjede. Krk mám v jednom ohni, voči rudý, zpocenej až… no někde. Na to, že se jedná o přírodní pálivost bez kapsaicinovýho extraktu, ale omáčka zároveň není prezentovaná jako „pyré z paprik“, pálí opravdu velmi slušně. Až bych skoro řekl, že velmi podobně jako právě zmiňované pyré z paprik, které Cajohns také nabízí, za daleko víc peněz, a pouze 60 ml objem.

Pro úplnost vádím i seznam všech ingrediencí: Chilli papričky, (Bhut Jolokia, Scotch Bonnet, Trinidad 7 Pot, Trinidad Scorpion, Trinidad Scorpion Moruga), Mrkev, Cibule, Hořčice, destilovaný ocet, česnek, koření.

Co s ní aneb jak použít?
Pro běžné smrtelníky je tahle majda předurčena ke zvyšování pálivosti tak, že ji smícháte s něčím jiným. Ideálně do rajčatového základu na těstoviny. Já si ji nejvíc vychutnal právě na těstovinách, kde se úžasně spojila s jinak relativně fádní rajčatovkou, kterou jsem pořídil v místním supermarketu.


Lze ale použít i kdekoli jinde kde chcete zvýšit pálivost – do guláše, do asijských jídel, nebo do oblíbené Dočkinovy formy použití – do polívky.




Pro ty, co už mají podobných omáček něco najezeno a rádi si proženou hubou (a dalšími orgány) pořádnou dávku pálivosti, můžu vřele doporučit nahradit pomocí této omáčky základ pro Buffalo Wings. To znamená - až si příště budete péct kuřecí křidýlka, 1 minutu před koncem pečení je potřete El Chupacabrou od Cajohnse, a pak si užijte kapsaicinovej rauš, kterej vám natlačí endorfiny a adrenalin až do špičky palce u nohy, a druhej den se připomene na oné místnosti.

Stojí tahle majda za to?
JO, pokud jdete po přirozené pálivosti a čisté chuti papriček. V poměru cena/výkon vychází daleko líp než pyré od Cajohnse, pálí téměř stejně a přitom je levnější, ale větší.


Zásadní otázka na závěr: pořídil bych si ji znovu?
NE.

Teď si asi říkáte, že autorovi recenze hráblo. Celou dobu nás láká na parádní výrobek, kterej spojuje super pálivost, přírodní obsah látek, a pak řekne že by si ji znovu nepořídil?!

Máte pravdu, zní to divně, ale důvod je poměrně jednoduchý: je to sice dobrá, ale jinak naprosto běžná hotsauce omáčka, která nijak nevybočuje. Cajohns dělá několik opravdu fantastických výrobků, které jsem zatím nikde jinde nenašel – třeba Barbecue omáčku s višněmi a bourbonem, která pomalu definuje jinou kategorii BBQ majd. Tak je dobrá. A jedinečná svojí chutí. A to tahle hotsaucka s příšerkou na etiketě není.

El Chupacabru určitě zlikviduju celou, a bude mi moc chutnat. Tím spíš, že to byl vlastně dárek od jejho tvůrce a ne nákup. Právě proto, že ale jinak ničím nevybočuje, se příště poohlídnu po dalším výrobku. Možná sáhnu vedle a budu litovat, možná to bude super trefa. Chupacabra je dobrá, ale ne natolik, abych v kategorii hotsauce nešel jinam, dál. 

Mějte se krásně, a třeba někdy příště zase na počtenou. 

Dark

Info



Ahoj vespolek. Asi si říkáte, co se to kurnik stalo, že autor tak dlouho kašle na blog?! Inu tak: začátkem prosince jsem se cestou domů na kole srazil s člověkem, kterej jel sice v protisměru, ale za to bez světla. Výsledkem bylo, že jsem si o řidítka málem urafnul vnitřní část spodního rtu. Krve jak z prasete, moc hezký to bylo. Až později mne napadlo, že kdybych si ji tenkrát dával stranou, mohl jsem udělat třeba zaručeně lidskej prejt.

No, je jasný, že na schopnosti jíst pálivý a ultrapálivý jídla mi tahle epizoda moc nepřidala. Člověk mohl tak leda házet jídlo dozadu a odrazem o horní patro trefovat jícen. Jakmile do nezvládl a kapsaicin se dostal do rány, byl to hodně adrenalinovej zážitek, haha. Ale malej je jenom ten, kdo má malý cíl, že? Každopádně jsem si dával od chilli až na výjimky pár týdnů voraz. A víte co? Nebylo to až tak špatný. A když si to šlověk proložil účastí na chilli srazu v Hradci Králové (viz fotka v záhlaví), vlastně ani neměl pocit, že by o něco přicházel. Samozřejmě se mýlil, ale to teď nechme být.

Dál se na četnosti recenzí podepsala předvánoční únava. Tenhle konec listopadu/prosinec jsou pro mne nejhorší měsíce. Byl bych schopnej spát 20 hodin denně, možná i víc. Jak není světlo, je to špatný. Ale jak se říká, na nový rok o slepičí krok, den už se nám zase prodlužuje a všechno je takový lepší, žáno.

Oukej, držka mi srostla, den je delší, takže už se nemám na co vymlouvat a pokračuju!

A ještě jedna věc – svýho času jsem si říkal, že by bylo fajn, kdyby semo tamo napsal recenzi i někdo jinej, ideálně „od fochu“. A vida, je to tu – s recenzí se ozval sám mistr Dark, jinak ta více usměvavá a méně vlasatá část my-chilli.

Díky moc a budu se těšit příště :)