Vážení, dnes si zase jednou odpočineme od recenzí. Ne snad, že bych neměl dostatek materiálu, ale říkám si, že občas neuškodí nějaká změna.
K pivu se dá jíst ledasco. Někdo nedá dopustit na špek a okurčičku, jiný přísahá na smažené celerové chipsy, další by do sebe nenalil půllitr bez tlačenky s cibulí. To je určitě správně a nelze jen tak říct, který z přístupů je nejlepší. Tedy, nedalo by se, kdybychom se ovšem nenacházeli na blogu věnovaném chilli. A tak se spolu podíváme na dvě tradiční pochutiny k pivu, kterým pálivé provedení rozhodně svědčí.
Nakládaný hermelín
Klasika nejklasičtější, která si o pálivé provedení vysloveně říká. Je s podivem, že i když jde o pokrm značně populární, málokde jej nabízejí opravdu dobrý. Jednou není dost uleželý, jindy chuti mdlé, prostě vopruz. Naštěstí není příprava až tak složitá, tak se nebojte a naložte taky. Vodítkem vám budiž třeba postup, který používám já:
Základem je dobrý plesnivý sýr. Obyčejně sáhnu po Králi sýrů, v případě že mám menší skleničku volím 100gramový ekvivalent ze Sedlčan. Počet kusů odhadněte podle kapacity nádoby na nakládání. Dále si pochystejte olej; já dávám dobrý řepkový, ale někdo nedá dopustit na slunečnicový. Extra panenskému olivovému oleji se raději vyhněte, na nakládání hermošů je ho jednak škoda, jednak má v lednici tendenci tuhnout, což komplikuje servírování. Tím máte to nejdůležitější doma, ovšem neobejdete se bez česneku, trochy pepře, sladké papriky (nemusí být – viz níže), čerstvých bylinek a samozřejmě chilli.
Tak startujeme. Máte-li čerstvé chilli papričky, utřete je s trochou soli a pepře na pastu. Nemusíte se bát, že to přeženete s množstvím, kapsaicin se rozpouští v tucích, takže vjem pálivosti bude hodne utlumený. Pokud se s tím nechcete dělat, klidně sáhněte po nějaké dobré extraktovce. Za sebe doporučuju Dragons Blood. Sýry pěkně rozřízněte a vymažte chilli pastou nebo omáčkou. Na jednu půlku pak vždy naklaďte stroužky česneku nakrájené na plátky, na druhou něco bylinek. Posledně jsem použil tymián, ale představivosti se meze nekladou. Obě poloviny slepte k sobě a opatrně vložte do nakládací nádoby. Volný prostor mezi sýry vycpěte zbylými chilli papričkami a bylinkami, a to nejtěžší máte za sebou. Nyní byste už mohli výsledek zalít olejem, ovšem mám vyzkoušené, že lepších výsledků dosáhnu, když v oleji nejdřív rozmíchám trochu kvalitní sladké papriky. Po zalití nechám sklenici dva až tři dny při pokojové teplotě, pak ji přendám do ledničky. A po týdnu už je to žrádlo...
Utopenci
Zatímco příprava NH je v podstatě blbuvzdorná a výsledek je málokdy k nepožití, utopenci už vyžadují trochu trochu koumání. Základ tvoří kvalitní špekáčky, nejlépe od místního vyhlášeného řezníka. Dále nakupte ocet, divoké koření, hořčičné semínko, cibuli, česnek, nakládané okurky a nějaké to chilli.
Nejdřív si připravte lák – zapomeňte na prasárny typu Deko, to je vhodné tak na okurky. Smíchejte ocet s vodou v poměru 6:4. Já mám rád nálev dost kyselý, kdyžtak uberte octa nebo přidejte cukr. Budoucí lák dejte v kastrolu na plotnu, přihoďte bobkový list, pepř, nové koření a hořčici. V této fázi už můžete přidat chilli, já většinou vystačím s polévkovou lžicí Mega Death. Rozhodně ochutnávejte a dolaďujte, dokud není výsledek podle vašeho gusta. Pak dejte ohřívat, klidně až k varu. Nechcete-li, aby vám smrděl celý byt, doporučuju použít pokličku.
Špekáčky oloupejte a podélně nakrojte zhruba do dvou třetin. Vnitřek každého kousku lehce vymažte např. Srirachou a vyplňte trochou cibule, plátkem sterilované okurky a dle momentální inspirace a možností česnekem, kapií nebo chilli papričkou. Sepněte párátkem a skládejte utonutce jeden po druhém do sklenice. Volný prostor mezi buřty vyplňte cibulí, chilli apod.
A nyní to (skoro) nejdůležitější – na buřty lijeme lák horký, nejlépe vařící. Lépe se vsákne a utopenci budou chutnější. Stejně jako v případě NH nechám sklenici pár dní na pokojové teplotě, pak jdou do lednice. Ochutnávám nejdřív po týdnu, spíše však po deseti dnech.
Poznámky na závěr: zajímavého výsledku dosáhnete, když do láku přidáte estragon. Naopak odporný výsledek vás odmění za snahu nahradit buřty vegetariánskou „alternativou“, např. opékačkami. Na oheň či gril asi použít jdou, ale ani sebelepší lák jim nepomůže, aby na talíři nevypadaly jako ***.
Nu, to je pro dnešek všechno. Je mi jasné, že co člověk to chuť, tak se nebojte vyjádřit v komentářích. Mějte se a za týden nashle.
K pivu se dá jíst ledasco. Někdo nedá dopustit na špek a okurčičku, jiný přísahá na smažené celerové chipsy, další by do sebe nenalil půllitr bez tlačenky s cibulí. To je určitě správně a nelze jen tak říct, který z přístupů je nejlepší. Tedy, nedalo by se, kdybychom se ovšem nenacházeli na blogu věnovaném chilli. A tak se spolu podíváme na dvě tradiční pochutiny k pivu, kterým pálivé provedení rozhodně svědčí.
Nakládaný hermelín
Klasika nejklasičtější, která si o pálivé provedení vysloveně říká. Je s podivem, že i když jde o pokrm značně populární, málokde jej nabízejí opravdu dobrý. Jednou není dost uleželý, jindy chuti mdlé, prostě vopruz. Naštěstí není příprava až tak složitá, tak se nebojte a naložte taky. Vodítkem vám budiž třeba postup, který používám já:
Základem je dobrý plesnivý sýr. Obyčejně sáhnu po Králi sýrů, v případě že mám menší skleničku volím 100gramový ekvivalent ze Sedlčan. Počet kusů odhadněte podle kapacity nádoby na nakládání. Dále si pochystejte olej; já dávám dobrý řepkový, ale někdo nedá dopustit na slunečnicový. Extra panenskému olivovému oleji se raději vyhněte, na nakládání hermošů je ho jednak škoda, jednak má v lednici tendenci tuhnout, což komplikuje servírování. Tím máte to nejdůležitější doma, ovšem neobejdete se bez česneku, trochy pepře, sladké papriky (nemusí být – viz níže), čerstvých bylinek a samozřejmě chilli.
Tak startujeme. Máte-li čerstvé chilli papričky, utřete je s trochou soli a pepře na pastu. Nemusíte se bát, že to přeženete s množstvím, kapsaicin se rozpouští v tucích, takže vjem pálivosti bude hodne utlumený. Pokud se s tím nechcete dělat, klidně sáhněte po nějaké dobré extraktovce. Za sebe doporučuju Dragons Blood. Sýry pěkně rozřízněte a vymažte chilli pastou nebo omáčkou. Na jednu půlku pak vždy naklaďte stroužky česneku nakrájené na plátky, na druhou něco bylinek. Posledně jsem použil tymián, ale představivosti se meze nekladou. Obě poloviny slepte k sobě a opatrně vložte do nakládací nádoby. Volný prostor mezi sýry vycpěte zbylými chilli papričkami a bylinkami, a to nejtěžší máte za sebou. Nyní byste už mohli výsledek zalít olejem, ovšem mám vyzkoušené, že lepších výsledků dosáhnu, když v oleji nejdřív rozmíchám trochu kvalitní sladké papriky. Po zalití nechám sklenici dva až tři dny při pokojové teplotě, pak ji přendám do ledničky. A po týdnu už je to žrádlo...
Utopenci
Zatímco příprava NH je v podstatě blbuvzdorná a výsledek je málokdy k nepožití, utopenci už vyžadují trochu trochu koumání. Základ tvoří kvalitní špekáčky, nejlépe od místního vyhlášeného řezníka. Dále nakupte ocet, divoké koření, hořčičné semínko, cibuli, česnek, nakládané okurky a nějaké to chilli.
Nejdřív si připravte lák – zapomeňte na prasárny typu Deko, to je vhodné tak na okurky. Smíchejte ocet s vodou v poměru 6:4. Já mám rád nálev dost kyselý, kdyžtak uberte octa nebo přidejte cukr. Budoucí lák dejte v kastrolu na plotnu, přihoďte bobkový list, pepř, nové koření a hořčici. V této fázi už můžete přidat chilli, já většinou vystačím s polévkovou lžicí Mega Death. Rozhodně ochutnávejte a dolaďujte, dokud není výsledek podle vašeho gusta. Pak dejte ohřívat, klidně až k varu. Nechcete-li, aby vám smrděl celý byt, doporučuju použít pokličku.
Špekáčky oloupejte a podélně nakrojte zhruba do dvou třetin. Vnitřek každého kousku lehce vymažte např. Srirachou a vyplňte trochou cibule, plátkem sterilované okurky a dle momentální inspirace a možností česnekem, kapií nebo chilli papričkou. Sepněte párátkem a skládejte utonutce jeden po druhém do sklenice. Volný prostor mezi buřty vyplňte cibulí, chilli apod.
A nyní to (skoro) nejdůležitější – na buřty lijeme lák horký, nejlépe vařící. Lépe se vsákne a utopenci budou chutnější. Stejně jako v případě NH nechám sklenici pár dní na pokojové teplotě, pak jdou do lednice. Ochutnávám nejdřív po týdnu, spíše však po deseti dnech.
Poznámky na závěr: zajímavého výsledku dosáhnete, když do láku přidáte estragon. Naopak odporný výsledek vás odmění za snahu nahradit buřty vegetariánskou „alternativou“, např. opékačkami. Na oheň či gril asi použít jdou, ale ani sebelepší lák jim nepomůže, aby na talíři nevypadaly jako ***.
Nu, to je pro dnešek všechno. Je mi jasné, že co člověk to chuť, tak se nebojte vyjádřit v komentářích. Mějte se a za týden nashle.
Mnam mnam...ani nevies ake chutky si mi narobil :) ...zajtra pojdem po hermelin aj spekacky ;)
OdpovědětVymazatSakra... Taky se pustím do obojeho :D
OdpovědětVymazatJá budu dělat zelí, to je taky dobrota vhodná skoro ke všemu.
OdpovědětVymazatVyšel o něm teď pěkný článek:
http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/10/zeli.html
Zeli uz mam taky nalozeno a s tim hermelinem si me fakt navnadil. Dlouho jsem ho nemel a ted sem si navic na thajskem ochutnavani koupil domaci extra palivou chilli pastu, ktera je chuti neco uplne noveho. Je to zrejme delane z krevetacke pasty, kaefirovych listku a jeste dalsi ingredienci. Sice mixovat to s hermelinem je multi-kulti vrazda, ale ja ziju metodou pokus-omyl :)
OdpovědětVymazat