čtvrtek 17. října 2013

Recenze – Carnage


Vítejte. Nedávno jsem se chválně koukal, kdy naposledy jsme se spolu radovali z nějaké té pálivé hořčice. No nebudu vás napínat, od té doby už uplynul více než půlrok. Nejvyšší čas na něco pořádného, což? Dnes recenzovaná bašta je příslibem zážitku vpravdě nevšedního; no však řekněte, kolik hořčic s přídavkem vodky a červené řepy jste kdy ochutnali?
Přísady: hořčičná semínka, voda, červený vinný ocet, vodka, červená řepa, naga jolokia, sůl. 

Vzhled: nižší sklenička jako od malého kompotu je podobně jako některé další výrobky společnosti Grim Reaper Foods polepena průhlednou etiketou s bílými nápisy. A podobné jsou i moje, spíše formální výhrady – dokud je obsahu dost, vypadá celek prďácky, ovšem jak se postupně projídáte ke dnu, etiketa už zdaleka tak hezky nevynikne.

Konzistence a barva: oproti fotce je hořčice spíše hnědá, přičemž nejde o jednolitou hmotu, ale nepravidelně sedimentující vrstvy tvoří zvláštní mramorování různých odstínů. Hutnost taky vyhovuje, nejde o žádnou řidinu a Carnage pěkně ulpívá na jednotlivých soustech.

Vůně: ze všech doposud zde recenzovaných hořčic se „Masakr“ může chlubit zatím jednoznačně nejintenzivnější vůní hořčičných semínek. A zatímco předchozí výrobky byly ochotny hořčici různě krotit či její intenzivní odér dokonce přehlušovat, Carnage na to jde úplně naopak a všechny ostatní přísady hrají jednoznačně druhé housle. Velmi zajímavé a alespoň pro mne příjemné.

Chuť: ani v tomto směru jsem nebyl zklamán, naopak. Připravte se na silně nevšední zážitek, tohle je něco úplně jiného než všechny běžně i méně obvykle prodávané hrubozrnné hořčice, které jsem kdy ochutnal. Férově ale přiznávám svou ignoranci ve smyslu chybějícího srovnání s echt hořčicemi anglickými, zde mi zkušenost chybí. Dominuje opět semínko, mohutně podpořené vodkou. Parádně rustikální výrobek, jež mi dal vzpomenout na Efčinu pálivou DIY hořčici (znalci zamáčknou slzu, a já jen doufám, že tenhle skvost zase někdy ochutnám). Řepa je spíš jen pro barvu a ani ocet není kdoví jak výrazný.

Pálivost: naga se v hořčici rozhodně neschovává a dává o sobě pořádně znát. Pálivost nastupuje spíše pozvolna, ale o to déle vydrží. Venkoncem vzato, výsledek vás nepošle na JIPku, ale úplný čajíček to taky není, takže začátečníci pozor.

Jídlo: nejsem zrovna mistr světa v disciplíně „1 000 + 1 jídlo s hořčicí“, takže jsem se tentokrát poněkud neinvenčně omezil na klasiku – párečky, sekanou a biftečky. Pro zpestření jsem párkrát dal špízy, jednou se dokonce se seitanem. Nemůžu říct, že bych ani jednou nezatoužil po hořčici tradičnějšího střihu, ale vesměs jsem byl velmi spokojen.

Cena a užitná hodnota: asi nosím dříví do lesa, anžto kdo má tyhle věci rád, nejspíš už dávno utratil 149 Kč a mlsá si. Vy ostatní ale víte, kam se obrátit a za sebe mohu jen dodat, že mi balení vydrželo docela dlouho, takže za ty prachy se myslím docela vyplatí.

Shrnutí: dobrá alternativa k „tradičnějším“ či „líbivějším“ pálivým hořčicím. Carnage se nikomu nepodbízí, ale když jí dáte šanci, dokáže se vám řácky odměnit.

1 komentář:

  1. Sranda...zrovna kvasim omacku s chilli a pridavkom cervenej repy. A to som si myslel, ze som prvy na svete ;)

    OdpovědětVymazat