středa 27. února 2013

Recenze – Frank's RedHot Original


Už dlouho jsem se chystal napsat recenzi na nějakou tu provařenou klasiku. Příležitost se začala rýsovat před několika týdny, kdy se po dnes recenzované Frank's RedHot začala shánět jistá postava brněnské hifistické scény. Protože se s dotyčným začasto shodnu v názoru na nejednu pálivou omáčku, zpozorněl jsem. A když jsem se pak dozvěděl, že jde o TU omáčku, která stála v roce 1964 u zrodu legendárních Buffalo Wings, bylo rozhodnuto. Nezdravou smaženou stravu sice vůbec nevyhledávám, ale zkusit se má jednak (skoro) vše, jednak tato nepředstavuje jedinou možnost využití – Američané Frank's RedHot milují a dávají si ji skoro na všechno.

Přísady: vyzrálé kajenské papričky, destilovaný ocet, voda, sůl, česnekový prášek.

Vzhled: konečně něco originálního! Omáčka je prodávána v tříapůldeckové lahvičce nevšedního a vpravdě nezaměnitelného tvaru, díky kterému si ji v regálu supermarketu nesplete ani Andrea Bocelli. Odklápěcí plastový uzávěr skrývá zúžení, sloužící coby kapátko. Zde musím káravě pozvednout obočí, neboť okolí kapátka a od něj celý uzávěr má pohříchu tendenci zapatlávat se od omáčky, kvůli čemuž je papírový ubrousek nezbytností. Nu, tohle mohl výrobce od roku 1920 vychytat. Etiketa je docela pěkná, nepřeplácaná a pěkně ladí s obsahem.

Konzistence a barva: díky složení, ve kterém dominuje ocet, a důkladnému namletí ostatních surovin je omáčka velice řídká. Barva pak je pěkně červená, jak se na klasiku sluší a patří.

Vůně: dominantní ocet přehlušuje takřka vše ostatní. Kampak se poděly vyzrálé kajenské papričky?

Chuť: výrobce octem nešetřil, ale naštěstí nejde o ten náš český lihový ocet, s úspěchem používaný generacemi předků. Tento je poměrně jemný a chutný a kupodivu přes něj lze cítit i papričky.

Pálivost: nečekejte kdovíco, tahle omáčka je ze staré školy a pálivost tomu odpovídá. I staré dobré Tabasco je silnější. Výrobce sice nabízí i extra pálivou variantu, ale jednak může být originál jenom jeden (a my chceme dělat ta křídla, nezapomínejme na to), jednak už tato drsnější šarže údajně není to pravé. Abych to nějak shrnul, jde o omáčku, která co do pálivosti nemůže zaskočit snad vůbec nikoho.

Jídlo: vtipná reklama naznačuje, že se Frank's RedHot hodí úplně kamkoliv. S tím mohu jenom souhlasit. Společně se svou slečnou, která si omáčku prostě zamilovala, jsme jí dali šanci na všem možném od čokolády přes pizzu až po čočku na kyselo.


Pojďme si ale ukázat, jak se dělají ona mytická Buffalo Wings. Budete potřebovat kuřecí křídla, olej, máslo, mouku, sůl, pepř, mletou červenou papriku a pochopitelně Frank's RedHot. Křídla naporcujte a kousky obalte v mouce smíchané se solí, pepřem a paprikou. Na 30 minut je šupněte do lednice odležet. V mezičase rozpalte friťák na 190 stupňů Celsia a až přijde správný čas, dejte smažit první várku křídel. Zatímco spotřebič odvádí svůj díl práce, uřízněte tak půlcentimetrový plátek másla a na plotně jej v kastrůlku rozehřejte spolu se štědrou dávkou omáčky. Průběžně míchejte. Vyndejte usmažená křídla, osušte je od přebytečného oleje a jedno po druhém namáčejte do směsi omáčky a másla tak, aby byla rovnoměrně pokryta. Neprodleně podávejte, konzumujte s dobře vychlazeným pivem.

Vypadá to banálně, že? Ale věřte mi, že chuťový zážitek je skvostný, přičemž lví zásluhu  na něm má právě omáčka. Už chápu, že např. s typově příbuzným Tabascem to není ono, a pokud mohu radit, chystáte-li se na svá první křídla tohoto typu, pořiďte si originál. 


Cena a užitná hodnota: legendu už můžeme koupit i v tuzemsku, a to za 170 Kč. Sklenička vydrží tak na 3-5 várek křídel, ovšem záleží na vaší rozežranosti i otrlosti. Já jsem spokojen.

Shrnutí: omáčku vyhlášenou po celé Americe si nemůžete nechat ujít. Alespoň vyzkoušet by ji měl každý milovník pálivého.

1 komentář: