Ahoj, jak se pořád máte? Po tradiční letní odmlce jsem zpět, chyběl jsem vám? No, vy mně rozhodně.
Jako každé září začnu takovým lehkým ohlédnutím za letošním svátkem milovníků pálivého, a sice Chillibraní. Článek si neklade za cíl být přehnaně aktuální, ostatně to bych jej zveřejnil už před týdnem.
Letos to pro mne bylo zase něco jiného. Předloni jsem soutěžil v Chilližroutovi, loni jsem v soutěži Výrobek roku získal s Agentem první místo, letos to byla taky svým způsobem premiéra, byť v jiné oblasti. Ale nepředbíhejme.
Jo, Výrobek roku. První místo bylo loni fajn, tak jsem přemýšlel, s čím bych se případně účastnil letos. Chtěl jsem nasadit novou a neokoukanou omáčku, ale protože jsem se po přechodu ze zaměstnaneckýho poměru na OSVČ potřeboval soustředit na trochu něco jinýho, dopadlo to tak, že mám zatím jenom toho Agenta. Soutěžit se mi tedy nakonec vůbec nechtělo, ale když mi hlavní pořadatel Petr mírně promluvil do duše, že jak k tomu diváci přijdou, kdybych loňské vítězství nezkusil obhájit, svůj postoj jsem přehodnotil. Navíc jsme se dohodli, že Agent bude jednou z omáček, které budou letos trápit účastníky Chilližrouta. No řekněte, taková čest, kdo by odolal?
Ale aby to nebylo úplně to samé, rozhodl jsem se soutěžní várku trochu vytunit. Místo 20 procent habaner jsem tedy do Agenta šupnul Morugu, ať to stojí za to, ne? Několik týdnů před akcí tak u mne bylo v duchu příprav. Navařit omáčku do soutěže, připravit pár beden Agenta na prodej.
To totiž je ta výše zmiňovaná novinka - letos jsem si domluvil možnost prodávat na akci svoje výrobky. Nachystal jsem jednak omáčky, jednak super duper trička s motivem Agent Orange. Na akci jsem vyrážel pln očekávání.
Po příjezdu na místo fasujeme náramky opravňující nás ke vstupu do VIP zóny. Náramně šikovná věc, člověk nemusel stát frontu na pití apod. Ve fofru, který měl následovat, jsem to skutečně ocenil.
Vyložil jsem zboží, přivítal se s kolegy na stánku a šel se trochu projít po areálu, neboť do začátku akce zbývalo ještě docela dost času. Co mne zaujalo?
Tak v první řadě nemohu nezmínit stánek My-chilli. Kluci to měli letos fakt vymazlený, na návštěvníky se těšily staré i nové druhy omáček, no radost pohledět. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak je to jednak aktuální várka okurkového relishe, který je prostě famózní, a samozřejmě ultrapálivé pyré o certifikované pálivosti přes 200 tisíc SHU. Žádný marketingový kecy, potvrzení jsem viděl na vlastní oči a pyré ochutnal na vlastní jazyk. Jo, fakt píše.
Dále mne zaujal stánek borců z firmy Chilli doctor. Nejrůznější fermentované druhy papriček, stabilizované jen octem a solí. Něco mi říká, že oproti nedomrlým habanerům z Holandska mají tyhle importy z Jižní Ameriky budoucnost.
No a teď už telegraficky, neboť moje hodina H se neúprosně blížila. Prohodil jsem pár slov s Honzou Balejou z chillimarket.cz, anglicky si pokecal s autorem knihy o pěstování chilli, oblékl triko Agent Orange a směřoval do stánku.
Kromě produktů Pedro Loco vedle mne prodával svoje omáčky Laky a jeho přítelkyně. Krom jiného nabízel i senzační BBQ omáčku z čerstvých švestek, která se letos také ucházela o přízeň v soutěži Výrobek roku. No vida vida, obhájce titulu a vyzyvatel hned vedle sebe :) A tak začala ta pravá zábava a dřina zároveň. Představovali jsme své omáčky, odpovídali na zvídavé dotazy, doporučovali, radili. Tempo bylo neúprosné, a až zpětně jsem si uvědomil, že jsem jel těch cca 4-5 hodin de facto bez pauzy. Ve stánku vládla vynikajicí atmosféra kolegiality a přátelskýho pošťuchování, takže člověk doporučoval nejen svoje produkty, ale i výrobky kolegů, upozorňoval na skutečnost, že ctění spotřebitelé mohou hlasovat pro tu či onu omáčku, prodeje byly slušné, prostě bylo to fajn.
V tom fofru jsem ani neměl čas koukat na vlastní klání o nejodolnějšího jedince, takže dramatickým popisem urputného zápolení o mistra Chilližrouta tentokrát žel neposloužím. Ale podle útržkovitých informací to bylo opět velmi, velmi drsné. Když jsem viděl, že v jednom z úvodních kol bylo úkolem soutěžících pozřít celé habanero i se semínkama, což vzhledem k hořkosti semínek skutečně není žádná delikatesa, opět jsem si gratuloval k rozhodnutí, už nikdy v této praštěné (myšleno v dobrém slova smyslu!) soutěži neparticipovat jako soutěžící. Každopádně sláva zažívacímu ústrojí vítězů, čest chuťovým buňkám poražených.
Do Hradce jsme se vraceli relativně brzy, takže večerní mejdan nás minul. Utéct jsem si žel nechal i vyhodnocení Výrobku roku. Jo, samozřejmě jsem byl napnutej jak kšandy, zda se mi podaří navázat na loňský úspěch, ale chtěli jsme se dostat do Hradce alespoň trochu rozumně.
Každopádně vás nebudu napínat. Agent znovu první místo nezískal. Nicméně se ale umístil na krásném druhém místě! Vážím si podpory všech, kteří pro mne hlasovali, je to potvrzení toho, že to snad dělám svým způsobem správně.
A kdo slavně zvítězil? Ten, komu jsem to celou dobu přál: Laky a jeho již zmiňovaná švestková omáčka! Gratulace převeliká chlape, zasloužil sis to! A vy, vážení čtenáři, se s touto skvělou omáčkou již brzy setkáte na stránkách tohoto plátku.
Uf, pomalu se blížíme do finále. Co bych zmínil na závěr?
Příště už si určitě zajistím spaní někde v Brně, abych mohl v areálu zůstat déle a vychutnat si i společenskou stránku této nadmíru povedené akce. Pořadatelům děkuji za skvělou práci a za to, že jsem měl možnost se letos opět účastnit, příště do toho jdu zase.
Foto: Chillibraní
Jako každé září začnu takovým lehkým ohlédnutím za letošním svátkem milovníků pálivého, a sice Chillibraní. Článek si neklade za cíl být přehnaně aktuální, ostatně to bych jej zveřejnil už před týdnem.
Letos to pro mne bylo zase něco jiného. Předloni jsem soutěžil v Chilližroutovi, loni jsem v soutěži Výrobek roku získal s Agentem první místo, letos to byla taky svým způsobem premiéra, byť v jiné oblasti. Ale nepředbíhejme.
Jo, Výrobek roku. První místo bylo loni fajn, tak jsem přemýšlel, s čím bych se případně účastnil letos. Chtěl jsem nasadit novou a neokoukanou omáčku, ale protože jsem se po přechodu ze zaměstnaneckýho poměru na OSVČ potřeboval soustředit na trochu něco jinýho, dopadlo to tak, že mám zatím jenom toho Agenta. Soutěžit se mi tedy nakonec vůbec nechtělo, ale když mi hlavní pořadatel Petr mírně promluvil do duše, že jak k tomu diváci přijdou, kdybych loňské vítězství nezkusil obhájit, svůj postoj jsem přehodnotil. Navíc jsme se dohodli, že Agent bude jednou z omáček, které budou letos trápit účastníky Chilližrouta. No řekněte, taková čest, kdo by odolal?
Ale aby to nebylo úplně to samé, rozhodl jsem se soutěžní várku trochu vytunit. Místo 20 procent habaner jsem tedy do Agenta šupnul Morugu, ať to stojí za to, ne? Několik týdnů před akcí tak u mne bylo v duchu příprav. Navařit omáčku do soutěže, připravit pár beden Agenta na prodej.
To totiž je ta výše zmiňovaná novinka - letos jsem si domluvil možnost prodávat na akci svoje výrobky. Nachystal jsem jednak omáčky, jednak super duper trička s motivem Agent Orange. Na akci jsem vyrážel pln očekávání.
Po příjezdu na místo fasujeme náramky opravňující nás ke vstupu do VIP zóny. Náramně šikovná věc, člověk nemusel stát frontu na pití apod. Ve fofru, který měl následovat, jsem to skutečně ocenil.
Vyložil jsem zboží, přivítal se s kolegy na stánku a šel se trochu projít po areálu, neboť do začátku akce zbývalo ještě docela dost času. Co mne zaujalo?
Tak v první řadě nemohu nezmínit stánek My-chilli. Kluci to měli letos fakt vymazlený, na návštěvníky se těšily staré i nové druhy omáček, no radost pohledět. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak je to jednak aktuální várka okurkového relishe, který je prostě famózní, a samozřejmě ultrapálivé pyré o certifikované pálivosti přes 200 tisíc SHU. Žádný marketingový kecy, potvrzení jsem viděl na vlastní oči a pyré ochutnal na vlastní jazyk. Jo, fakt píše.
Dále mne zaujal stánek borců z firmy Chilli doctor. Nejrůznější fermentované druhy papriček, stabilizované jen octem a solí. Něco mi říká, že oproti nedomrlým habanerům z Holandska mají tyhle importy z Jižní Ameriky budoucnost.
No a teď už telegraficky, neboť moje hodina H se neúprosně blížila. Prohodil jsem pár slov s Honzou Balejou z chillimarket.cz, anglicky si pokecal s autorem knihy o pěstování chilli, oblékl triko Agent Orange a směřoval do stánku.
Kromě produktů Pedro Loco vedle mne prodával svoje omáčky Laky a jeho přítelkyně. Krom jiného nabízel i senzační BBQ omáčku z čerstvých švestek, která se letos také ucházela o přízeň v soutěži Výrobek roku. No vida vida, obhájce titulu a vyzyvatel hned vedle sebe :) A tak začala ta pravá zábava a dřina zároveň. Představovali jsme své omáčky, odpovídali na zvídavé dotazy, doporučovali, radili. Tempo bylo neúprosné, a až zpětně jsem si uvědomil, že jsem jel těch cca 4-5 hodin de facto bez pauzy. Ve stánku vládla vynikajicí atmosféra kolegiality a přátelskýho pošťuchování, takže člověk doporučoval nejen svoje produkty, ale i výrobky kolegů, upozorňoval na skutečnost, že ctění spotřebitelé mohou hlasovat pro tu či onu omáčku, prodeje byly slušné, prostě bylo to fajn.
V tom fofru jsem ani neměl čas koukat na vlastní klání o nejodolnějšího jedince, takže dramatickým popisem urputného zápolení o mistra Chilližrouta tentokrát žel neposloužím. Ale podle útržkovitých informací to bylo opět velmi, velmi drsné. Když jsem viděl, že v jednom z úvodních kol bylo úkolem soutěžících pozřít celé habanero i se semínkama, což vzhledem k hořkosti semínek skutečně není žádná delikatesa, opět jsem si gratuloval k rozhodnutí, už nikdy v této praštěné (myšleno v dobrém slova smyslu!) soutěži neparticipovat jako soutěžící. Každopádně sláva zažívacímu ústrojí vítězů, čest chuťovým buňkám poražených.
Do Hradce jsme se vraceli relativně brzy, takže večerní mejdan nás minul. Utéct jsem si žel nechal i vyhodnocení Výrobku roku. Jo, samozřejmě jsem byl napnutej jak kšandy, zda se mi podaří navázat na loňský úspěch, ale chtěli jsme se dostat do Hradce alespoň trochu rozumně.
Každopádně vás nebudu napínat. Agent znovu první místo nezískal. Nicméně se ale umístil na krásném druhém místě! Vážím si podpory všech, kteří pro mne hlasovali, je to potvrzení toho, že to snad dělám svým způsobem správně.
A kdo slavně zvítězil? Ten, komu jsem to celou dobu přál: Laky a jeho již zmiňovaná švestková omáčka! Gratulace převeliká chlape, zasloužil sis to! A vy, vážení čtenáři, se s touto skvělou omáčkou již brzy setkáte na stránkách tohoto plátku.
Uf, pomalu se blížíme do finále. Co bych zmínil na závěr?
Příště už si určitě zajistím spaní někde v Brně, abych mohl v areálu zůstat déle a vychutnat si i společenskou stránku této nadmíru povedené akce. Pořadatelům děkuji za skvělou práci a za to, že jsem měl možnost se letos opět účastnit, příště do toho jdu zase.
Foto: Chillibraní
ham :)
OdpovědětVymazat