Recenze – Jekyll or Hyde, You Decide!

Předem tohoto příspěvku se omlouvám všem, kteří zde minulý týden nenalezli nový příspěvek. Byl jsem na cestách v zahraničí, a když jsem se ve čtvrtek vrátil do vlasti, navzdory původnímu plánu bleskově napsat recenzi jsem ihned po příjezdu domů potupně vytuhnul. Nuže, doufám, že vám to dnes důkladně vynahradím. Podíváme se spolu totiž na zoubek další lahůdce od firmy Grim Reaper Foods. Poněkud nezvykle se jedná o omáčku dvousložkovou – v první, větší lahvičce získáte omáčku vyrobenou z papriček chipotle.  Lahvička druhá zvaná Jekyll's potion pak obsahuje extrakt kapsaicinu o síle 500 000 SHU, kterým lze prvně zmíněné složce „přidávat grády“. Něco takového jsme tu ještě neměli, že? Tak hurá na to!

Přísady: větší lahvička obsahuje červenou papriku, bílý vinný ocet, vodu, papričky chipotle, zlatý sirup (neptejte se mne, co to je), červenou cibuli, česnek, mořskou sůl, olivový olej a kyselinu citrónovou; Jekyll's potion v sobě skrývá 10 ml oleoresinu kapsaicinu.

Vzhled: jak je vidět na fotografii, větší z lahviček je tvaru placatého a objemu decky a půl, přičemž její tmavé sklo brání zvídavému čtenáři v optickém zkoumání obsahu. Na etiketě je malůvka jakési paní doktorky, která se po požití obsahu menší lahvičky mění v monstrum. Výsledný dojem není vyloženě špatný, ale je poměrně nevýrazný a zejména název produktu na pozadí vyloženě zaniká. Menší lahvička představuje běžnou skleněnou lékovku s kapátkem, přičemž etiketa, dá-li se v tomto případě vůbec o nějaké hovořit, sestává hlavně z varování před silou obsahu a výzvy, abychom se vyvarovali jeho konzumace v neředěném stavu.

Konzistence a barva: konzistence chipotlové omáčky je pěkně hustá, s hrubšími kousky chipotle papriček. Barva je tmavě hnědá, lehce do červena. Oleoresin kapsaicinu z menší lahvičky je světle nažloutlý a zcela tekutý.

Vůně: pokud jste již někdy měli tu čest s uzenými papričkami chipotle, netřeba vám nic vystvětlovat – omáčka krásně voní právě po nich. Vy ostatní koukejte svou chybu při nejbližší příležitosti napravit. Obsah menší lahvičky nevoní víceméně nijak, snad jen trochu chemicky.

Chuť: omáčka z chipotles je velice, velice chutná. Lehce nasládlá a jen velmi mírně kyselá, takže si ji vychutnají i ti, kteří jinak ocet vůbec nemusí. Stejně jako u vůně platí, že chuť je do značné míry poplatná použitým surovinám, takže papričky chipotle opět dominují.

Pálivost: pokud jde o pálivost, sama chipotlová omáčka pálí jen mírně, pročež je jako taková vhodná coby přísada kojenecké stravy a podobně. Vy jste ale už celí napjatí, jak pálí extrakt, že? Samozřejmě, že vás nehodlám zklamat – na lžičku odkapávám dvě pořádné kapky a ochutnávám. Ohavnost. Chuť samotného extraktu je vyloženě odporná a řekl bych, že v něčem takovém si nemůže libovat vůbec nikdo. Počítám, že kdybyste vyloupili drogerii a ze třech náhodně vybraných výrobků vyrobili výluh, dosáhli byste podobného výsledku. Dlužno však dodat, že navzdory své nechuti není extrakt skoro vůbec hořký, kterážto skutečnost se bude při míchání s chipotlovou složkou velmi hodit. Pokud jde o pálivost, tak ta je velmi slušná a opravdu věřím, že splňuje onu výše deklarovanou úroveň pálivosti. Dohromady spolu obě složky velice pěkně „hrají“ – zkoušel jsem nejrůznější poměry a výsledek byl většinou chutný a zajímavý. Samozřejmě nehodlám tvrdit, že jsem vyčerpal všechny možnosti, naopak; Jekyll or Hyde je zábavou na nejeden letní večer.

Jídlo: hned z kraje se přiznám, že s papričkami chipotles skoro vůbec neumím vařit. Papričky samotné miluji a pojídám je jen tak, ale výsledku, za který bych se nemusel stydět, se mi při vaření doposud dosáhnout nepodařilo. Nuže, dnes jsem se pokusil smůlu prolomit. Ukážeme si, jak jsem vyráběl seitanové burritos.

Den před zamýšleným vařením jsem si připravil marinádu z oleje, šesti stroužků česneku, třech lžic recenzované chipotlové omáčky, půlky červené cibule, černého pepře, čerstvě nadrceného římského kmínu, trochy jablečného octa a soli. Všechny přísady jsem rozmixoval tyčovým mixérem na hrubou kaši, do které jsem nakladl cca centimetr silné plátky seitanu natural. Výsledek jsem nechal přes noc v lednici. Dále jsem si namočil něco černých fazolí.

Druhý den jsem nakoupil tortily, listový salát, rajčata, zakysanou smetanu, limetku a dobrou rýži. Pokud si doma nepěstujete čerstvý koriandr (školácká chyba!), kupte jej taky.

Uvařil jsem rýži, smíchal ji s nasekaným koriandrem a dochutil šťávou z limetky (přiměřeně!). Lehce jsem dosolil a dal stranou. V mezičase jsem si uvařil fazole s čerstvě nadrceným římským kmínem a trochou soli, slil a rovněž odložil. Na pánvi jsem do křupava osmažil plátky marinovaného seitanu a nakrájel je na proužky. Nadrobno jsem nasekal rajčata a vhodně jsem naporcoval salát. Zakysanou smetanu jsem zamíchal a mírně osolil.

Jdeme do finále. Na suché pánvi jsem z obou stran ohřál tortilu a následně se ji jal plnit. Nejdřív vrstva rýže a fazolí, pak seitan, na něj smetanu, a uplně na vrch rajčata korunovaná salátem. Tak, a teď to hezky zavinout... a ono to nejde! Nebo teda jde, ale vypadá to hnusně! Kurnik, tak znovu... no, nakonec se jakž takž podařilo, ale pokud jde o tvar, má výsledek do klasického burrita daleko asi jako Milky Way k čokoládě. No, posuďte sami:

Chuťově jsem byl spokojen náramně, jenom jedna maličkost zkalila celkový dojem – testovaná omáčka není ve výsledku vůbec cítit. Asi jí budu muset příště použít řádově vyšší množství.

Cena a užitná hodnota: omáčka Jekyll or Hyde, You Decide! stojí 259 Kč, což mi přijde slušné, neboť za své peníze dostanete spoustu zábavy a netušených možností. Extrakt lze používat k zesílení i dalších omáček, takže se vám ani po snědení chipotlové složky nestane, že byste pro něj neměli využití.

Shrnutí: zajímavá a vpravdě nevšední záležitost, vhodná i coby dárek. Máte-li rádi papričky chipotle, běžte do toho.