Recenze - Moruga sajrajt

Ahoj milánkové, máte se fajn? U mne trvá hektický období, ale nestěžuju si. Chystám pro vás super překvápko, snad příští tejden už uvidíte víc.

Zatím se spolu mrknem na jeden velmi specifický produkt z českých luhů a hájů. Před časem jsem měl možnost se přifařit ke kámošově objednávce z webu semínka-chilli, a nezaváhal jsem. Kromě sušeného chilli jsem vzal i malinkou lahvičku omáčky s malebným názvem Moruga sajrajt. Coby milovník čistých chutí jsem si od ní sliboval cosi jako The Legend, akorát mrtě silnější. Bylo mé očekávání naplněno? Čtěte dále!

Přísady: papričky Trinidad Scorpion Moruga, pitná voda, kyselina citronová, sorban draselný.

Vzhled: mrňavá placatá lahvička o objemu pouhých 20 kubíků. To má být vtip?, řeknete si nejspíš, vždyť i extraktovky desetkrát silnější se prodávají ve větších objemech. Ne, není to vtip, lahvička je zcela reálná a dělá mi společnost hned vedle notebooku. Nevypadá vůbec špatně, etiketa je OK a celek slibuje nevšední zážitky.

Konzistence a barva: tady to vezmeme fofrem; milej Sajrajt je barvy krásně červené, rozhodně působí v reálu živěji než na fotce. Konzistence je docela hutná, z flaštičky je obsahu potřeba trochu pomoci.

Vůně: intenzivně paprikový odér je velmi, velmi fajn. Postrádá zcela citrusovou jedinečnost habaner či zatuchlý smrádek jolokie, vůně je svěží a příjemná. Zároveň ale varuje, že to nebude jen tak...

Chuť: tohle vážně můžu. Zatímco dříve zde recenzované omáčky od semínek-chilli byly v obou případech dost sladké, tady dostává maximální prostor TSM, jen lehce podpořená trochou kyseliny citronové. Žádný pepř, žádná sůl, jen surová chuť papričky a trocha konzervantu. Za mne dobrý.

Pálivost: čekal jsem, že se intenzita bude pohybovat někde okolo omáčky Gaboon. Chyba lávky, náš Sajrajt je ještě o dost silnější. Jde o kousek, který zvládne i na špičku párátka rozsekat nejednoho borce. Jasně, pokud dlabete Mega Death po polívkových lžících, tak zaskočeni nebudete, ale faktem zůstává, že pálivost je na přírodní omáčku velmi, velmi slušná.

Jídlo: na rovinu pravím, že s použitím v teplé kuchyni nemám sebemenší zkušenost. Při tomhle objemu bylo předem dáno, že se s omáčkou budu mazlit hezky na přímo. A mazlení je to vpravdě intenzivní. Pikantní hummus vás najednou příjemně zaskočí skutečností, že jeho pikantnost je pěkně nemilosrdná, taky je bezva použití do různých dresinků. Už jsem zmiňoval, jak jsem si pomocí Sajrajtu tunil Srirachu? Že ne? Tak to určitě zkuste, nebudete litovat. Představivosti se zde kladou jen velmi malé meze.

Cena a užitná hodnota: recenzovaný výrobek zakoupíte přímo na webshopu výrobce za 199 Kč. A tím se dostávám k hlavní výtce celé recenze. Dvě kila za dvacet kubíků je prostě na hranici přijatelnosti. Rozumím zcela, že jde o sezonní výrobek, a nikdo mi nemusí meldovat, že kdo je socka a je mu líto peněz, tak ať to nekupuje. Jenže málo platný, určitě se mezi námi najdou ti, kteří by si chtěli koupit aspoň decku. Mám v takovém případě vypláznout litr? Ne, to mi nepřijde úplně OK, obzvlášť když výše zmiňovaná a podobně limitovaná The Legend může stát do tří stovek za dvě deci, a to sem do ČR putuje přes X prostředníků a půlku planety.

Shrnutí: krok správným směrem, na tohle bych si dokázal zvyknout. Jen škoda krutě nastavené ceny.

Recenze - Hořčičná omáčka s medem

Zdar a sílu. Po více než týdnu se vracím s další recenzí. Dneska to bude další omáčka z produkce my-chilli.eu, a to hořčičná s medem. Přiznám se, že z várky došlých vzorků mne lákala skoro nejvíc. Přeci jen ji předcházely superlativy ze strany nejednoho znalce chilli a pověst suprově odladěný záležitosti.

Přísady: hořčice, cukr, ocet, jablečná šťáva, med, sójová omáčka, chilli sušené (bhut jolokia, habanero), směs koření.

Vzhled: lahvička o objemu necelých dvou deci a designem, čtenářům blogu dobře známým: menší nálepka vepředu, informace o složení a další náležitosti vzadu. Jednoduché, přehledné a funkční.

Konzistence a barva: konečně nějaká změna! Po záplavě oranžových, červených a podobně zbarvených výrobků tu máme na holení omáčku barvy tmavě okrové. Sem tam narazíte na kousek tmavýho koření, jinak je obsah poměrně homogenní. Konzistence není úplně řídká jako třeba Tabasco, ale tekutá je přeci jen dost na to, aby měla omáčka tendenci rozlívat se po talíři. Prostě potřebuje prostor, takže na to pamatujte a jezte z velkých talířů.

Vůně: co se odéru týče, omáčka je velmi jemná. Na to, že obsahuje tolik hořčice, jsem čekal vůni drsnější, rustikálnější. Jak jsem se mýlil! Vůně je sladkokyselá a hezky vyvážená, nic extra nevyčuhuje. Zároveň je i docela originální, nelze jen tak z plezýru prohlásit, že výrobek voní jako omáčka ta nebo ona. Vyvolává ve mně zašlé vzpomínky na kdysi zde recenzovanou hořčici od Dave's Gourmet, ale ta mne tenkrát docela nadchnula, takže v tomhle punktu je vše v pořádku.

Chuť: přiznám se bez mučení, že ochutnáváním jsem strávil docela dost času. Jak to vlastně chutná? Jasně, je sladká, o tom žádná. Nijak přehnaně, s cibulovým chutney to srování nesnese, ale sladká. Cítit je samo trocha octa, ale paradoxně víc je cítit jemná jablečná šťáva. Celkově je výsledek takový, jak bych to jenom pregnantně vyjádřil, jakoby „zakulacený“, jestli rozumíte, co se snažím sdělit. Sójovku jako takovou necítím, ale podezřívám ji, mršku, že za určitou rafinovanost může taky ona. Celkově chuť hodnotím vysoko, tohle je po delší době omáčka, kterou, když to na mne přijde (hovořím stále o chilli, jasný?!), chodím mlsat jen tak na lžičku.

Pálivost: pálí pěkně, ale na první lžičku se nezdá, že by v sobě měla Hořčičná omáčka nějakou extra sílu. Jenže když si naložíte na talíř baštu a sousta poctivě namáčíte, za chvíli zjistíte, že se vjem pálivosti docela hezky rozbíhá. A nejen to, v puse se pak díky jolokii i chvíli vydrží.  

Jídlo: tak kde začneme? Inu, třeba u párečků a grilování všeobecně, však se nabízejí jako první. No super, tohle nemá chybu. Taky je omáčka fajn do domácích pomazánek, případně do některých kupovaných. V poslední době jsem si závislácky ulítl na kombinaci recenzované omáčky a mojí oblíbené pomazánky Tataráček. To určitě vyzkoušejte, ale počítejte s tím, že aby výsledek pálil, musíte překonat škudlivost a dát tam toho trochu víc. Jinak asi nejradši milou Hořčičnou žeru (sorry, jinej výraz by to tak nevystihnul) k mýmu oblíbenýmu junkfoodu, a sice k celerovým hranolkům pečeným v troubě. Nabízí se hafo dalších možností, ale všechny je vyjmenovávat nebudu. Snad jen bych na závěr tohoto odstavce podotknul, že třeba do guláše a polévek jsem ji nevyzkoušel. Jestli máte nějaký zaručený tip (co třeba koprovka? :), napište do komentářů.

Cena a užitná hodnota: recenzovaný výrobek lze koupit u mne na webshopu, a to za sympatickou cenu 129 Kč, případně rovnou od výrobce. Co se užitné hodnoty týká, tak ačkoliv mne omáčka provází už několik týdnů, na dno jsem se ještě nepodíval, a to ji zrovna nešetřím.

Shrnutí: zajímavá, chutná a originální omáčka. Tamtamy nelhaly, je fakt prima. Howgh.

Recenze – Huwasco Habanero Chilli Sauce

Ahoj vespolek, jak to jde? U mne docela fajn, byť mám pocit, že bych potřeboval den tak o 30 hodinách. Děsnej frmol. Ale na vás a na blog si čas najdu rád. 

Bylo by fajn, kdyby člověk mohl recenzovat jenom ty nejvybranější a nejdražší omáčky ideálně z limitovaných edic. Na druhou stranu chci, aby blog posloužil jako vodítko i v případě, že třeba jedete na chatu, svoje vymazlený omáčky jako na potvoru necháte doma a po cestě máte tak akorát... Kaufland. Právě tam jsem koupil omáčku, na kterou se dneska spolu podíváme.  

Jejím výrobcem je německá firma Huwei, která jinak vyrábí např. marinády nebo hořčice. Výrobky této společnosti jsem už možná letmo zahlédl, ale nikdy jsem je nekupoval, ostatně do Kauflandu skoro nepřijdu a marinády si zpravidla dělávám vlastní.

Přísady: ocet kvasný vinný, papričky habanero 21,8 %, chilli papričky 9 %, česnek 8 %, mořská sůl.

Nejsem nespokojen. Sice je hned jasný, o jakej druh omáčky půjde, ale výrobce aspoň nepoužil glutamát a další laskominy. Navíc habanero je fajn, jen houšť a větší kapky.

Vzhled: vysoká a hubená krabička v sobě ukrývá štíhlou flaštičku netypickýho tvaru. Hodně tenký hrdlo, masivní skleněnej spodek, to jsme tu ještě neměli. Hnedka mne napadne, kolik se tam asi vejde omáčky. A vida, pouhých 38 ml, to není ani panák. V hrdle najdete kapátko usnadňující dávkování, asi aby si člověk při tomhle objemu nevylil celou lahvičku do jídla najednou. Jinak co do vzhledu docela ok. Je vidět, že výrobce nepoužil toho úplně nejlepšího grafika, ale celek nijak neuráží a obal vyjadřuje, co můžete očekávat od obsahu.

Konzistence a barva: světle červená „řidina“, jaký všichni známe od chvíle, kdy jsme poznali Tabasco.

Vůně: díky nižšímu množství použitejch ingrediencí je vůně čitelná a konkrétní. Kromě všudypřítomnýho octa je hodně cejtit česnek, to je fajn. Po typicky ovocný vůni habaner ani neprátrejte, není tu. Proto bych tipoval, že je omáčka vyráběna ze sušených papriček.

Chuť: ocet a sůl, to jsou hlavní chuťový složky celý omáčky. Někde vzadu za nima se krčej v koutku papričky a česnek.

Pálivost: na etiketě se dočteme, že výrobce přizpůsobil brutální pálivost některých přísad evropským chutím, takže výsledná síla je 2230 SHU. No, věčná škoda, v Huwei klidně mohli nechat sílu aspoň na dvojnásobku. Takhle je pálivost zhruba na úrovni „Kohoutovky“, chvilku ji pocítíte a za pár sekund zmizí. To samo o sobě není špatně, pro osoby začínajicí s chilli to pak může bejt dokonce dobře, ale je dobrý vědět, že pomocí týhle omáčky si blaženej stav „zfetovanosti z kapsaicinu“ prostě nepřivodíte.

Jídlo: výrobce radí používat česnekový Huwasco do těstovin, pizzy, wrapů, zálivek a nápojů. Na pizzu, těstoviny a saláty jsem ho použil s očekávaným výsledkem (prostě takový Tabasco, žádný překvápko), ale zaujalo mne to pití. Nabízela by se Bloody Mary, ale tvrdej chlast doma skoro nikdy nemám a ani ho de facto nepiju, tož vyvstala nutnost zkusit to do něčeho jinačího. Smoothie z manga s baobabovým práškem a touhle omáčkou docela ušlo, byť pálivost jste skoro necejtili. Chystám se udělat něco z chia semínek, jsem zvědav na výsledek. 

Cena a užitná hodnota: v místním Kauflandu měli Huwasco za necelý čtyři pětky. Docela to ujde, ale když člověk uváží, že Tabasco stojí osm pětek a je ho o polovinu víc, tak už to tak výhodně nevypadá.

Shrnutí: slušná spotřební chilli omáčka na bázi octa, to někdy bohatě stačí. Ale pokud si budu moct vybrat, zůstanu u svejch silnějších a na zeleninu bohatších kousků.

Recenze – Cibulové chutney s hřebíčkem

Zdar a sílu, jak to pořád jde? Na dnešek jsem si připravil recenzi bašty, která mne střídavě provází posledních 14 dní. Typově se nejedná o omáčku, ale o zkaramelizovanou cibuli s dalšíma přísadama. Něco podobného jsme tu už jednou měli, a byl jsem velmi spokojen. Jak si dnes povede chutney od My-chilli?  

Přísady: cibule, cukr, ocet, hrušky, chilli čerstvé (Rawit), sůl, rozinky sušené, chilli čerstvé (Habanero, Jolokia), chilli sušené (Habanero), regulátor kyselosti (kyselina citronová), hřebíček mletý, nové koření mleté.

Vzhled: malá nižší sklednice s tradiční etiketou v barvách červené, bílé a černé. Pevného obsahu je minimálně 135 g.

Konzistence a barva: oproti fotce je milé chutney ve skutečnosti méně jantarové a o něco víc do tmava. Co do konzistence se nedočkáme žádného překvapení; a tak je to taky správně. Dominuje nálož rozvařené cibule, celkově to vypadá jako hutný džem.

Vůně: zde jasně vládne koření, konkrétně hřebíček. V kombinaci se sladkostí zbytku to funguje docela dobře, byť na někoho toho koření může být až dost. Ale je potřeba si uvědomit, že pokud nejste jako já, tak nebudete Cibulové chutney baštit lžičkou jen tak rovnou ze skleničky, ale pravděpodobně přikročíte k nějaké té kombinaci, ve které se hřebíček trochu ztratí.

Chuť: nebude chodit kolem horké kaše a rovnou to vybalím – Sweet Onion Chutney je skutečně sladké. Nejde o žádnou ultrazběsilost, ale sladkost je to hlavní, s čím na vás výrobek vyrukuje. Přesto jsem si všiml, že jak jsem měl otevřenou skleničku v lednici, postupně se chuť trochu měnila a objevovaly se v ní kyselé tóny. 

Pálivost: první lžička se nejdřív tváří, že Chutney skoro nepálí, něco cítit začnete až po chvilce. Tak dáte lžičku druhou, třetí... a ono jo, vždyť to pálí! Pálivost je poplatná použitým papričkám, jolokia přeci jen startuje trochu později, ale o to víc se přihlásí o slovo. Pokud mne paměť neklame, tak výše zmiňovaný Napalm byl o něco silnější, ale ne zas až o tolik.

Jídlo: kam všude se hodí zkaramelizovaná cibule? Jasně, skoro všude! Burgery všeho druhu, bagety s gorgonzolou, ale i jen tak k oblíbeným sýrům, to všechno nemá chybu. Za mne radši pro studenou než teplou kuchyni, ale je to na vás.

Cena a užitná hodnota: milé chutney můžete koupit třeba u mne, a to za 129 Kč. Za stejné peníze ji pořídíte i třeba rovnou od výrobce. Cena mi přijde OK, ovšem považuju za fér upozornit, že dokáže zmizet docela rychle.

Shrnutí: kvalitní a solidně pálivá variace na cibulový relish, která vyčnívá z průměru konkurence originálním nakořeněním. Za mne palec nahoru.

Recenze – Zeleninová hořtica ostrá

Ahoj vespolek, tak už si užíváte skutečnosti, že je zima snad už definitivně pryč, otvírají se zahrádky, nadchází čas prvních grilovaček a sazenice papriček už se nemusí jenom krčit doma za oknem? Ja ohromně. Jednou z dalších věcí, které přicházejí s jarem, jsou farmářské trhy. A právě na nich byl pořízen dnes recenzovaný výrobek.

Přísady: paprika 25 %, rajčata 25 %, cibule 25 %, ocet, olej, cukr, zahušťovadlo – bramborový škrob, česnek, sůl, chilli, alergen – hořčičné semínko, deko.

Na to, že se má jednat o hořčici, tam příliš hořčičného semínka nevidím.

Vzhled: klasická malá zavařovačka nabízí 370 gramů obsahu. Víčko je poměrně pěkně schováno pod kusem textilu. Pochválit naopak nemůžu nálepku. Možná je to záměr, mající v očích zákazníka zdůraznit domáckost produktu, ale na mne to až tak nefunguje. Abychom si rozuměli – nijak mne to neuráží, ale dovedl bych si představit hezčí etiketu.

Konzistence a barva: oranžový odstín je naprosto v pohodě. Omáčka je hustá tak akorát, asi jako ajvar.

Vůně: právě ajvar mi Zeleninová hořtica připomíná po přivonění. Cítit jsou hlavně papriky a rajčata, zdatně jim sekunduje česnek s cibulí. Za mne docela fajn.

Chuť: nasládlá zeleninová omáčka, sem tam vám v puse chrupne nacucané semínko hořčice. Budu se opakovat, ale pokud jste kdy ochutnali ajvar, budete hnedle doma.

Pálivost: asi nikoho z vážených čtenářů nepřekvapím sdělením, že i nezřízená konzumace Zeleninové hořtice vám komatozní stavy nepřivodí. Sice se jedná o nejostřejší výrobek výrobce, ale je zřejmé, že cílovkou nejsou ti, kteří si dávají jednu dvě Infinity k snídani a pro něž je Mad Dog 357 ekvivalentem očních kapek. Ve výsledku pálivost ucítíte, ale jen tak lehce.

Jídlo: docela fajn, omáčka, kterou lze použít např. jako dip k opečeným bramborám nebo grilovaným potravinám obecně. Hodí si i do sendvičů a burgerů, zkrátka použití se docela široké.

Cena a užitná hodnota: na farmářských trzích se milá hořtica prodávala za 70 kč, tutéž cenu najdete i na webshopu výrobce. Za tuto částku je užitná hodnota docela ok.

Shrnutí: docela chutná česká variace na ajvar za přijatelnou cenu. Sám za sebe bych si hořtici už nekoupil, dal bych šanci jiným variantám od stejného výrobce, ale za vyzkoušení stojí.

Nové zboží na webshopu

Vážení a milí, než se tento týden sejdeme u více či méně pravidelné recenze, dovoluji si upozornit na skutečnost, že jsem naskladnil něco jakostních výrobků od borců z my-chilli.eu.

Kromě mexického dipu a Omáčky z uzených papriček, se kterými jste už měli tu čest v recenzích, jsou v nabídce čtyři pečlivě vybrané kousky, které si vás určitě získají. Osobně se už nemůžu dočkat, až otevřu medově hořčičnou omáčku nebo dýňový dip.

Zakoupit nejen výše uvedené zboží můžete na agent-orange.cz.

Recenze – Flying Goose dvakrát jinak

Ahoj vespolek, dneska spolu mrkneme na dvě omáčky, které jsem před nedávnem obdržel k narozkám. A protože byly oba kousky zabalené v jedno balení, nebudu je od sebe trhat ani při recenzi. V rámci zpřehlednění budu rip-off Srirachy nazývat omáčkou Pálivou, její slabší a sladší sestřičku pak jako Sladkou.

S výrobkem od „husy“ už jsme na stránkách blogu měli tu čest, šlo tenkrát o Super Hot verzi Srirachy. Jak si povede přímá kopie legendární Srirachy? A co Sladká, variace na milionkrát vyzkoušené téma? Něco mi říká, že ani jedna z omáček nemá úplně nejlepší startovní pozici.

Přísady: 

Sladká: cukr, chilli paprika 22 %, pitná voda, nakládaný česnek, (česnek, cukr, ocet kvasný lihový, jedlá sůl), regulátor kyselosti: kyselina citronová, jedlá sůl, ocet kvasný lihový, stabilizátor xanthan, konzervant E202.

Pálivá: chilli paprika 61 %, cukr, sušený česnek, jedlá sůl, pitná voda, regulátory kyselosti: E260, E330, látka zvýrazňující chuť a vůni: E621, stabilizátor: E415, konzervant: e202.

Jakkoliv bych to neřekl, tak Pálivá vychází ze srovnání o něco hůř. Glutaman sodný bych býval klidně oželel.

Vzhled: bíle potištěné plastové flašky o objemu 455 ml doplňuje v případě Pálivé uzávěr zelený, u Sladké pak hnědý. Potisk tradičně bílý, překvápko se dneska nedostaví.

Konzistence a barva: co se týče barvy, Pálivá je hezky červená, byť oproti klasice „s kohoutem“ je o něco světlejší. Konzistence je více méně podobná. Sladká pak vypadá přesně tak, jak jsme u omáček tohoto typu zvyklí – slizovitá konzistence s kouskama nahrubo drcených chilli papriček, česneku a především hromadou chilli semínek je nezaměnitelná.

Vůně: kdybych byl mrzutější povahy, tak bych s úšklebkem napsal, že Sladká nevoní nijak. A měl bych pravdu, protože se musíte opravdu hodně snažit, abyste všechen ten sliz přinutili vydat i trochu odéru. I pak je ale vůně slabá a nevýrazná, trocha česneku a sladkosti a šlus. Pálivá je na tom přeci jen lépe, cítit je chilli a česnek.

Chuť: a je to tady, jdeme ochutnávat. U Pálivé se opět nevyhnu srovnání s „Kohoutem“, to ostatně ani jinak nejde. Tak tedy milá Pálivá se oproti klasice jeví výrazně víc do česnekova a do kysela, celek je kvůli vysokému zastoupení soli hodně agresivní se znatelným kovovým podtónem na patře. Paradoxně to není špatný. Sladká je nikoliv překvapivě sladká, haha. Já si na sladké moc nepotrpím, ale v rámci žánru určitě nejde o žádný propadák. 

Pálivost: nejdřív odbudu Sladkou, od té se co do  žádné rekordy nečekají. Nu, mírně pikantní je, to nemohu popřít, ovšem zázraky se skutečně nedostavují a vjem pálivosti je velmi, velmi krotký. Pálivá se zdá být o něco silnější než „Kohout“, leč rozdíl je to nevelký.

Jídlo: co si budeme vykládat, od té doby, co jsem objevil Srirachu, jsem nepoužil kečup. A není divu, tahle dobrota ho nahrazuje dokonale. Jednoznačně jsem věrný klasice, ale když už jsem dostal i Pálivou, nemohu ji nechat na ocet, ni? A jo, docela dobrý. Je potřeba počítat s vyšší slaností, ale jinak je to více méně podobná písnička. To se Sladkou je to komplikovanější, omáčky tohoto typu si normálně nekupuju a nekonzumuju je. Ale partnerka ji vyzkoušela na všem možném od kuřete přes vajíčka až po čočku na kyselo. A prej docela dobrý. Osobně si Sladkou dovedu představit i třeba na marinovaném hermelínu.

Cena a užitná hodnota: dvojité balení omáček ještě nedávno nabízelo tuším že Makro. Po ceně jsem nepátral, však šlo o dárek, ale pokud se to celé prodávalo za 140-150 Kč, tak by to bylo ještě OK. V lednici omáčky nějaký ten pátek určitě vydrží.

Shrnutí: normální spotřební třída omáček, běžně dostupná v supermarketech. Když zrovna dojde originál nebo kdyby se u mne projevila chuť na sladké, dovedu si velmi dobře představit, že po nich sáhnu.