Ahoj zase po týdnu. Nedávno jsem při blomcání po obchoďáku zaregistroval v jednom z regálů cosi červeného. Krčilo se to skromně vedle flaštiček Tabasca a pimenta od Heinze a tvářilo se smutně, že by se kámen ustrnul. „Vezmi si mne domů, šlechetný člověče. Cestovala jsem k vám do Evropy až z daleké Indonésie, a teď to vypadá, že zůstanu na ocet.“
Inu, co jsem měl dělat? Nejsem nelida. A tak začíná dnešní recenze...
Přísady: voda, cukr, chilli (26 %), česnek (7 %), jedlá sůl, vinný ocet, tapiokový škrob, rajčatový protlak, regulátor kyselosti (kyslina citronová), antioxidant (kyslina askorbová), konzervant (benzoan sodný), koření.
Vzhled: plastiková lahvička štíhlého tvaru se může pochlubit jednoduchou nálepkou a celkově střízlivým, nepřeplácaným provedením. Zlé jazyky by mohly prohlásit, že design je pěkně odfláknutý. Nu, není to tak úplně nepravda, ale zase je od pohledu jasné, co od výrobku čekat.
Konzistence a barva: velice, převelice hustá omáčka. Z dávkovacího otvoru pod víčkem sama nevyteče ani omylem, je třeba ji pěkně vytlačit. Barvička je pěkně červená, člověk by řekl, že až do chemična.
Vůně: ale ale? Jako první ucítíte co? Ocet říkáte? Samá voda, co dál? Ne, papričky taky ne, ani rajčata, dokonce ani cukr. Nebudu vás napínat, česnek je to! Zbytek je proti němu docela upozaděn, to není tak špatné.
Chuť: mno, tady se soudruzi z Jakarty už tolik nepředvedli. Není to úplně eklhaft, ale málo platné, s generickou směsí sladkosti, lehké nakyslosti, česneku a chilli jaksi díru do světa jen tak neuděláte. Když ABC chilli omáčku porovnám např. s „kohoutem“, Sriracha záhy vede o několik mil.
Pálivost: když jsem četl články z cest po Indonésii (doporučuju např. Kordův článek v Hluboké Orbě č. 26), tak jsem nabyl dojmu, že jsou tamní obyvatelé pálivým pokrmům nejenže silně přivyklí, ale že jdou ve svém úsilí za sežehnutou dutinou ústní ještě mnohem, mnohem dál. O to větší bylo zklamání z toho, co se sem vozí coby originální chilli omáčka. Nechápejte mne špatně, začátečníka pálit bude, ale i obyčejné Tabasco je o dost silnější, tak si udělejte obrázek.
Jídlo: ale jo, když už jsem si ji koupil, tak nebudu šeredit s jídlem a na něco milou ABC prubnu. A tak se stalo, byť sofistikovanější a dražší pokrmy jsem si neprznil. Zato nejrůznější vajíčka, sendviče, pizzu, semo tamo salát nebo sejra, to jo. A víte co? Pokud tam vysloveně nevadila ta sladkokyselá kombinace, pozřít se to dalo. Ale na rovinu říkám, že u žádného z chodů jsem aplikaci omáčky napříště neopakoval.
Cena a užitná hodnota: člověk by řekl, že za dvacku člověk nemůže čekat zázraky. Taky že ne, ovšem např. v Lídlu mívají čas od času PiriPiri omáčku, která stojí podobně co recenzovaný výrobek, ale je o dost silnější, o poživatelnosti nemluvě. Takže ono by to šlo, jen chtít!
Shrnutí: laciná a značně obyčejná omáčka za nejnižší cenu. Taková šmudla, co bude stát vždycky v koutě. Ale pokud vás rajcujou zrovna takový typy, běžte do ní.
Inu, co jsem měl dělat? Nejsem nelida. A tak začíná dnešní recenze...
Přísady: voda, cukr, chilli (26 %), česnek (7 %), jedlá sůl, vinný ocet, tapiokový škrob, rajčatový protlak, regulátor kyselosti (kyslina citronová), antioxidant (kyslina askorbová), konzervant (benzoan sodný), koření.
Vzhled: plastiková lahvička štíhlého tvaru se může pochlubit jednoduchou nálepkou a celkově střízlivým, nepřeplácaným provedením. Zlé jazyky by mohly prohlásit, že design je pěkně odfláknutý. Nu, není to tak úplně nepravda, ale zase je od pohledu jasné, co od výrobku čekat.
Konzistence a barva: velice, převelice hustá omáčka. Z dávkovacího otvoru pod víčkem sama nevyteče ani omylem, je třeba ji pěkně vytlačit. Barvička je pěkně červená, člověk by řekl, že až do chemična.
Vůně: ale ale? Jako první ucítíte co? Ocet říkáte? Samá voda, co dál? Ne, papričky taky ne, ani rajčata, dokonce ani cukr. Nebudu vás napínat, česnek je to! Zbytek je proti němu docela upozaděn, to není tak špatné.
Chuť: mno, tady se soudruzi z Jakarty už tolik nepředvedli. Není to úplně eklhaft, ale málo platné, s generickou směsí sladkosti, lehké nakyslosti, česneku a chilli jaksi díru do světa jen tak neuděláte. Když ABC chilli omáčku porovnám např. s „kohoutem“, Sriracha záhy vede o několik mil.
Pálivost: když jsem četl články z cest po Indonésii (doporučuju např. Kordův článek v Hluboké Orbě č. 26), tak jsem nabyl dojmu, že jsou tamní obyvatelé pálivým pokrmům nejenže silně přivyklí, ale že jdou ve svém úsilí za sežehnutou dutinou ústní ještě mnohem, mnohem dál. O to větší bylo zklamání z toho, co se sem vozí coby originální chilli omáčka. Nechápejte mne špatně, začátečníka pálit bude, ale i obyčejné Tabasco je o dost silnější, tak si udělejte obrázek.
Jídlo: ale jo, když už jsem si ji koupil, tak nebudu šeredit s jídlem a na něco milou ABC prubnu. A tak se stalo, byť sofistikovanější a dražší pokrmy jsem si neprznil. Zato nejrůznější vajíčka, sendviče, pizzu, semo tamo salát nebo sejra, to jo. A víte co? Pokud tam vysloveně nevadila ta sladkokyselá kombinace, pozřít se to dalo. Ale na rovinu říkám, že u žádného z chodů jsem aplikaci omáčky napříště neopakoval.
Cena a užitná hodnota: člověk by řekl, že za dvacku člověk nemůže čekat zázraky. Taky že ne, ovšem např. v Lídlu mívají čas od času PiriPiri omáčku, která stojí podobně co recenzovaný výrobek, ale je o dost silnější, o poživatelnosti nemluvě. Takže ono by to šlo, jen chtít!
Shrnutí: laciná a značně obyčejná omáčka za nejnižší cenu. Taková šmudla, co bude stát vždycky v koutě. Ale pokud vás rajcujou zrovna takový typy, běžte do ní.