úterý 28. května 2013

Recenze od čtenáře – Agent Orange



Vážení a milí, tak je tu další recenze s pravidelnou týdenní periodicitou, ale tentokrát ji nepíše Martin, ale já. Proč ne Martin? Inu, věc je jednoduchá, přece nebude dělat recenzi sám na sebe. Ale popořádku.

S Martinem se už nějaký pátek známe a tak mám poměrně často tu čest ochutnávat s ním během pivních setkání všelijaké ty dryáky. Určitě se nepovažuji za nějakého extra odborníka, pálivé omáčky mám ale rád, dopřávám si je často a něco jsem už od něj ohledně teorie taky pochytil, takže nebojte se nic. Každopádně musím předeslat, že opravdu rád mám ty, které jsou podle mě „stylově čisté“ jako je např. vyhlášená The Legend. Ale zpátky k věci. Martin pochopitelně za ta léta nemohl nezkusit umíchat také nějaký svůj lektvar k pročištění střev. Postupem času jeden svůj oblíbený recept dovedl takřka k dokonalosti, ale ježto je to občas lemra líná, museli jsme ho s přáteli poněkud zdlouhavě dokopávat k tomu, aby pořídil kloudné lahvičky, vybavení a nechal si také vytvořit vlastní vinětu. 

A jak to dopadlo? Podle mě nad očekávání dobře. Pojďme na to!!

Přísady: tak prvně je třeba říci, že jsou „hand-selected“. Tohle není žádný „komerční trik“, viděl jsem na vlastní oči, jakou péči Martin výběru věnuje. Vezmu-li to popořádku, máme tu papričky habanero (pochopitelně, že Martine), mrkev, cibule, česnek, ocet, koření, sůl. Přísady klasika, jen mrkev by asi našinec jen tak nečekal. Ale právě tohle je jedna z věcí, která tuhle omáčku dělá unikátní. A pak, jak jinak by asi tak Martin docílil tuhle úžasnou barvu, že? Ale o tom až potom.

Vzhled: jak jsem psal výše, Martin je samovýrobcem a chvíli trvalo dohnat jej k nákupu lahviček a starání se o věci poněkud přízemnější než je sama tvorba chuťového uměleckého díla. Takže jednoduše: lahvička normál, ale asi jste nečekali, že to bude nějaká paráda typu Pure Habanero Red Savina Hot Sauce. (Mimochodem, pokud jste to pochopili jako výzvu investorům do tohohle šikovnýho chlapíka, pochopili jste správně. Každý umělec potřebuje svého mecenáše.) Viněta taktéž odpovídá finančním možnostem (ať žije barterový obchod!), ale pozor, mluvím tu čistě o technikáliích jako je zalakování okrajů apod. Samotný motiv je totiž dle mého skromného soudu naprosto parádní. Nenechte se mýlit zdánlivě kýčovitým obrázkem a „ostrostí“ barev. Přesně tohle byl záměr, a ježto jsem u debat o podobě viněty byl, holt mi budete muset věřit. Co je Agent Orange a jak a kde byl používán, asi většina z vás ví. Námět obrázku měl být zcela záměrně ve stylu laciných kinoplakátů s upoutávkou na filmy typu Rambo. Fuckt si myslím, že se to povedlo, včetně té nostalgické nálady akčních filmů z našich jinošských let. 

Konzistence a barva: tady se nedá říct nic výstižnějšího, než že barva je prostě kouzelná! Líbí se mi, jak v čisté oranžové působí jemné slupky habaner. Omáčka je díky tomu nádherně žíhaná a vypadá to opravdu dobře. Konzistence je tak akorát. Určitě se vám nestane, že byste jemným nakloněním hrdla vylili půlku obsahu, na druhou stranu není omáčka až tak hutná, abyste si znuděně stihli přečíst novinový úvodník o viróze pana prezidenta, než padne první kapka na talíř. Prostě všechno tak akorát.

Vůně: panáčci (a panenky), tak tohle opravdu není rubrika moc pro mě, ale dobře: pochopitelně cítím papričky habanero, neodmyslitelnou to součást Martinovy alchymické laboratoře, lehounce ocet a mrkev. Jenže dohromady, se zavřenýma očima, byste klidně řekli, že je to paprička a pěkné rajčátko. Víc vám asi nepovím, snad jen, že vůně je mi příjemná a ničím neruší.

Chuť: některé omáčky chutnají po ovoci, jiné spíše po octu, ovšem najdou se takové, které lze nejlépe popsat jako zeleninové. Takovou je i aktuálně recenzovaná omáčka. Ani moc sladká, ani slaná, už vůbec ne překyselená; celek dává maximálně vyniknout jednotlivým ingrediencím. Já jsem spokojen.

Chuť a pálivost: nečekejte nějaký Afterdeath či něco podobného. Nicméně bych pálivost „bajvajvoko“ odhadnul na nějakých příjemných 25 000 SHU. Těžko u mě při této recenzi předstírat, že s takřka panenskou nedočkavostí třesoucí se rukou otevíram lahvičku, abych zjistil, co že se tam skrývá. To své „poprvé“ mám s touhle mrškou už za sebou. Ale přesto – zkusím si to odmyslet, dávám si čajovou lžíčku a ... hned si dávám ještě jednu. Pálivost není, jak jsem předesílal, úplně extrémní, přesto by méně pokročilé mohla lehce potrápit. Nástup je příjemný, nic vysokooktanového, spíš taková štiplavá pálivost „ve vysokých tónech“, která se postupně line patrem a odeznívá polehoučku a příjemně. No nic, dám ještě jednu. Jo, pořád jsem do týhle chuti zamilovaný! A nebojte, že by snad omáčka chutnala díky mrkvi do sladka, naopak se sladkost výborně mísí s kyselostí octa. Navíc Martin už poměry hodně vychytal. Takže samozřejmě neomylně poznáte i jeho oblíbené papričky habanero. Jsem rád, že soli je v omáčce tak akorát, musím se přiznat, že tuhle přísadu moc nemusím. Když srovnám s etablovanými omáčkami, musím uznat, že Martin si s nimi opravdu nezadá, a to nikterak nepřeháním!

Jídlo: na pálivých omáčkách je krásné ono experimentování s chutěmi. Já na rozdíl od Martina nijak nevařím, ale zato rád konzumuji, co uvaří má milá žínka. Agenta jsem zodpovědně – když už mám tu čest jej hodnotit – vyzkoušel na kdeco, vlastně jej zkouším na kdeco už od chvíle, kdy jsem jej prvně dostal. Tak kupříkladu byste možná nevěřili, jak skvěle chutná na domácí tlačence s horou cibule. A když jsme u té cibule, zrovna s tou mám i další postřeh. Jídlo sestávající z bramborových knedlíčků, krůtího masa a cibulové omáčky, kterou jsem mocně obohatil Agentem, se mi minulou neděli stalo opravdovou symfonií chutí. Agenta jsem taky zkoušel např. do salátu s balkánským sýrem, to bylo hodně zajímavé, nebo do obyčejné čočkové kaše s vejcem, ze kterého učinila jídlo hodné takového jména. Do čeho bych Agenta osobně nedával, je polévka. Nějak mi k ní nesedí, ale zase na druhou stranu, proti gustu žádný dišputát. Pak nesmím zapomenout na steak (v mém případě v úpravě well-done), tam doporučuji nepotírat jej, ale každé sousto namočit zvlášť. Taky zážitek! Hele, teď mě napadá, že bych Agenta moc rád vyzkoušel na cibulové kroužky, herš, jak to, že jsme to pořád ještě nespáchali?!

Cena a užitná hodnota:  za jakou cenu bude Marťas tuhle svou parádu nabízet, nebo zda to prozatím bude ve stylu promo jen vybraným lidem, nevím. Myslím, že lahvička za kilko by vůbec nebyla žádná drzost a myslím to vážně! Jak pravil jeden můj anglický kamarád: dnešní omladina zná cenu všeho, ale hodnotu ničeho. Co se Agenta týče, cena surovin i práce by se jistě vyčíslit dala a já ji zhruba znám. Pro mě má ale tahle omáčka především hodnotu, která se nedá popsat. Dostal jsem ji jako kamarád, se kterým se chtěl někdo podělit o svou radost. A to se prostě penězi zaplatit nedá. I tak chci věřit, že Agent Orange si jednou budete moci i vy objednat na některém webshopu s odpovídajícím zaměřením.

Shrnutí: čistě mezi námi: Ten, kdo se považuje za fandu pálivek, měl by alespoň jednu láhvičku Agenta vlastnit. Proč? Protože je to prostě raritka, ingredience jsou „hand-selected“ a celé je to opravdu „hand-made“, jinak řečeno srdeční záležitost kluka, co ho tahle alchymie baví nejen ochutnávat, ale i provozovat. A pak, každý z nás chce přece ve sbírce mít něco, co se jen tak lehko sehnat nedá a tudíž to nevlastní každý šmudla... Abych se tedy nezapomněl pochlubit, jsem vlastníkem dvou originálních lahviček Agent Orange a jsem na to fakt hrdý! To jen tak mezi námi.

Závěrem už jen pár slov. Milé plechové huby s teflonovými vnitřnostmi, Martin je jen jeden, o tom žádná. Každá jeho recenze mě baví prostě proto, že ji píše s lehkostí geparda při skoku a já občas marně dumám, jak ho všechny ty slovní kudrlinky napadají. A s takovou to má každý host poněkud obtížné. Berte proto, prosím, můj skromný příspěvek spíše jako malou výpomoc kamarádovi. Když už jsem si vymyslel, že by tu měla být recenze na Agenta, tak jsem si ji za odměnu taky sám střihnul.

Mějte se a zase třeba někdy ;-)

Danny

čtvrtek 23. května 2013

Recenze – West Indian Smooth Papaya Hot Pepper Sauce



Vážení a milí, vítejte u další z řady recenzí na pálivé dobroty. Dnes se podíváme na první z rozsáhlé řady omáček Encona z produkce britské společnosti Grace Foods UK. Dle vyjádření výrobce se jedná o jedničku na britském trhu. Uvidíme, zda se kvalita vyrovná délce názvu.

Přísady: voda, paprikové pyré (papričky habanero, papričky scotch bonnet, sůl, kyselina octová), papájový koncentrát (4 %), kyselina octová, sůl, cibule, hořčice, xanthan, modifikovaný kukuřičný škrob, sorbát draselný.

Vzhled: vysokou a štíhlou čtyřbokou lahvičku o objemu 142 ml si s omáčkou jiné značky určitě nespletete ani poslepu. Etiketa mne sice vyloženě neuráží, ale ani ve mne nevzbuzuje kdovíjaké estetické vytržení. Horší je, že grafika není kvalitně zalakovaná, takže má tendence se z nálepky stírat a odrbávat. Kulinářskému zážitku ovšem tato skutečnost nijak neublíží.

Konzistence a barva: oranžovo červený odstín působí docela sympaticky. Ingredience jsou jemně nadrcené, semo tamo narazíte na osamocené semínko. Konzistence je spíše řidší.

Vůně: jestli mi vůně něco připomíná, pak je to v únoru recenzovaná Hot & Sweet Mango Sauce. Jde o další variaci na téma nakyslosti a sladkosti, přičemž výsledek svou průměrností spíš než k ochutnání láká k úvahám nad tím, co vše by bylo možné zlepšit a dotáhnout. Osobně bych docenil alespoň výraznější vůni habaner, ale co už...

Chuť: tak trochu jsem čekal, že půjde o další tlamolep, ale sladkost papáji se moc neuplatňuje a celkové vyznění je výrazně do kysela. Kdo rád omáčky, které vám zkroutí jazyk do ruličky, nejspíš nebude zklamán, mně osobně ale přijde, že kvůli použité kyselině octové vyznívá celek zbytečně humpolácky hrubě.

Pálivost: no vida, co do pálivosti představuje West Indian Smooth Papaya Hot Pepper Sauce docela slušnou spotřební kvalitu. Nečekejte kdovíjaký saigon, ale pořád je omáčka o dost pálivější než třeba tabasco.

Jídlo: kyselé omáčky tohoto druhu nijak zvlášť nevyhledávám, ostatně jsem přesvědčen, že překyselenosti organismu čelíme v našich životech tak jako tak, tak proč tomu ještě aktivně chodit naproti. Na druhou stranu se najdou pokrmy, kam se kyselé vysloveně hodí. Však to znáte, různé polévky a saláty jsou docela fajn. Nejspíš by ji šlo použít i na buffalo wings, ale osobně se raději přidržím klasiky a zůstanu i nadále u Frank's RedHot.

Cena a užitná hodnota: z výše napsaného jste mohli dojít k předčasnému a poněkud unáhlenému závěru, že West Indian Smooth Papaya Hot Pepper Sauce nestojí za mnoho. Jenže to ještě nevíte, že lze tuhle omáčku a další její sestřičky koupit třeba v Kauflandu za necelé čtyři pětky. A pak už je ten poměr kvality a ceny mnohem příznivější.

Shrnutí: lehce nadprůměrná laciná spotřebka. Dostanete přesně to, co si zaplatíte.

středa 15. května 2013

Recenze – Dragon's Blood Hot Green Salsa



Vážení a milí, vítejte opět po týdnu. Po docela dlouhé době jsem se zase dostal k dalším omáčkám britského výrobce Chilli Pepper Pete. Jak se ukázalo, od poslední recenze tady na blogu se ledasco změnilo a „Papričkovej Péťa“ má v rukávu esa, se kterými jsem ještě neměl tu čest. Toho bylo nutno využít!

Přísady: zelená rajčata tomatillo, pečené zelené chilli papričky, papričky jalapeno, cibule, limetová šťáva, česnek, koriandr, zázvor, cukr, sůl, hrášek, papričky tabasco, sušené chilli, černý pepř.

Vzhled: zavalitá čtyřboká lahvička o objemu 125 ml je úplně stejná jako u nedávno recenzované omáčky Trinidad Scorpion, že by nový britský standard? Etiketa plná informací je pěkně do zelena a lahvičku pokrývá ze všech stran. 

Konzistence a barva: oproti fotografii je barva omáčky mnohem tmavší. Výsledek tak vůbec nepřipomíná substanci, která unikla ze skladu radioaktivního odpadu, ale spíš khaki mundúr milovníka freetekna. Hot Green Salsa je poměrně řídká a lze v ní spatřit nadrcené jednotlivé přísady.

Vůně: hm, vůně je parádní – rajčata, papričky, koriandr (ajajaj, jak já jenom miluju koriandr!), k tomu limeta... jsou chvíle, kdy prostý popis nestačí, ale buďte si jisti, že dohromady to spolu hraje suprově.

Chuť: některé omáčky chutnají po ovoci, jiné spíše po octu, ovšem najdou se takové, které lze nejlépe popsat jako zeleninové. Takovou je i aktuálně recenzovaná omáčka. Ani moc sladká, ani slaná, už vůbec ne překyselená; celek dává maximálně vyniknout jednotlivým ingrediencím. Já jsem spokojen.

Pálivost: výrobce na etiketě uvádí pálivost 5/10, takže jsem nečekal kdovíjaký masakr. A věru, nebyl jsem překvapen. Nelze říct, že by tahle salsa vůbec nepálila, ovšem jste-li zvyklí (nebo spíše navyklí) na habanera, těžko vás zaskočí. Na druhou stranu je třeba přiznat, že vjem pálivosti se v ústech drží docela dlouho.

Jídlo: k čemu normálně používáte mexickou salsu verde? Pokud baštíte kukuřičné lupínky nachos, tak je volba jasná, lepší omáčku k nim asi jen tak neseženete. Já ovšem tyhle věci moc nevyhledávám, tož v tomto punktu osobním názorem neposloužím. Na druhou stranu se mohu s radostí pochlubit pozitivním zážitkem ve spojení s grilovaným lososem. Dále jsem milou salsu zkusil na míchaných vajíčkách a do sendvičů, přičemž spokojenost se dostavila nejen u mne. Už teď se těším, na co všechno ji ještě vyzkouším.

Cena a užitná hodnota: pomalu se dostávám k jedinému spornému bodu dnešní recenze. Tím je skutečnost, že omáčka mizí tempem nadopovaného východoněmeckého atleta. Není to sice tak dramatické jak v případě Naga Napalm Onion relish, kterou jsem schopen pozřít na posezení, ale i tak raději nepočítejte s tím, že vám vydrží déle než týden. Přesto přese všechno jsem spokojen, neboť je prostě lahodná a basta. Cena 179 Kč podle mne odpovídá.

Shrnutí: náramně lahodná a originální záležitost. Máte-li alespoň trochu odvahy zkoušet nové věci, dejte jí šanci.

čtvrtek 9. května 2013

Recenze – Kingdom Cobra



Co si budeme povídat, s chilli omáčkama a pálivými pokrmy všeobecně má člověk spojenou hlavně Ameriku a Asii. Když jsem tedy od věrného čtenáře Ondry obdržel výrobek až z dalekého Svazijska (taky jsem si ho musel připomenout, nemusíte se stydět), docela jsem zajásal. Taky už jste celí napjatí, jak chutná jed téhle kobry? Já jo.

Přísady: papričky habanero, mrkev, česnek, citronová šťáva, pomerančová šťáva, čerstvé bylinky a čerstvě namletý pepř.

Vzhled: je o mě venkoncem známo, že si nepotrpím na přeplácané a nevkusné exteriéry (platí nejen u omáček). Zde tedy nemohu než chválit. Lahvička o objemu decky a čtvrt je opatřena černožlutou nálepkou, přičemž žluté části takřka bezchybně ladí s barvou omáčky. Celkově to funguje parádně, takže za mne palec nahoru. 

Konzistence a barva: pokud bych měl „Královskou kobru“ k něčemu přirovnávat, nabízela by se jemně mletá hořčice. Okrově žlutý tón je pouze ojediněle narušen kouskem pepře či semínkem papričky. Konzistence není vyloženě řídká, ale nelze hovořit ani o kdovíjaké hutnosti.

Vůně: pozor, tohle je něco pro ty, kteří už mají plné zuby octa. Svůdná kombinace citrusů a papriček habanero vám nedá spát!

Chuť: málo platné, chuť považuju za naprosto parádní. A jestlipak víte, co je zajímavé? Že mi lžička „Kobry“ v ústech evokuje kdysi zde recenzovanou zvláštnůstku Rookie Goblin. Jasně, ty pomeranče se prostě nezapřou. Taky mám rád kombinaci ovoce s pepřem, což je mimochodem původně severoafrická specialita, takže za mne další body k dobru.

Pálivost: kvůli relativní sladkosti vám nejdřív omáčka nepřijde moc pálivá, ale nebojte nic, rozjede se velmi poctivě a pusa vás pak bude i docela dlouho pálit. Jsem si tudíž takřka jistý, že potrpíte-li si na habanera, s pravděpodobností blížící se jistotě budete velmi spokojeni.

Jídlo: jakkoliv mi přijde zbytečné plýtvat takovou svěže vonící dobrotou na guláš, těstoviny s boloňskou omáčkou a další produkty teplé kuchyně, pro vás jsem se obětoval a šel do toho. Zklamán jsem nebyl, ale to pravé nadšení se dostavilo, až když jsem omáčku Kingdom Cobra štědře chrstnul do ovocného salátu. Tam teprve pořádně vynikla chuť a vůně. No, a když už mluvím o vůni, nemohu se nepochlubit zkušeností s „Kobrou“ a sedlčanským Modřenínem. Doporučuju vyndat ho tak na hoďku až dvě z lednice a nechat při pokojové teplotě povolit, ve spojení s recenzovanou omáčkou je to paráda. No a samozřejmě se nebudete cítit ošizeni, když ji prubnete na nakládaný hermelín.

Cena a užitná hodnota: co jsem tak koukal po netu, omáčka stojí něco kolem čtyř dolarů. To je opravdu hodně slušné, teď jenom najít webshop s neméně vlídným poštovným. Užitnou hodnotu považuju za dosti vysokou, menšímu objemu flaštičky navzdory mi Kingdom Cobra vydržela docela dlouho.

Shrnutí: velmi dobrá omáčka, která se nesnaží bezduše kopírovat konkurenci, ale je pěkně svá. A to cením.