Hoppy Smoked Peppers

Zdar jak sviňa po víc jak pěti letech od poslední recenze, milánkové. Jak jste se beze mne měli? Nepochybuju o tom, že skvěle. Já taky, děkuju za optání. Na chilli jsem samo nezanevřel, jen jsem začal podnikat, tak moc nebylo pokdy ještě psát pravidelný recenze. 

Nedávno mi ale do schránky jeden pádný důvod dorazil. Pamatujete ještě na Smoked Peppers Sauce od borců z My-Chilli? No jasně že pamatujete, klasická omáčka, která si tady na blogu v recenzi ostudu rozhodně neuřízla. 

Když jsem zjistil, že v nabídce je její novější sestřička, vytvořená ve spolupráci s pivovarem Lucky Bastard a vytuněná o chuť a vůni chmele Equinox, nehodlal jsem si nechat tenhle zážitek ujít. Jak to dopadlo? Čtěte dál!

Přísady: paprika červená uzená (50 %), voda, ocet, cukr, česneková pasta (česnek 70 %, sůl, voda), pyré z chilli (Carolina Reaper /Trinidad Scorpion 78 %, ocet), chmel (0,82 %), sůl, chilli sušené (Jolokia), chilli sušené (Habanero), zahušťovadlo: xanthan.

Původní Smoked Peppers byla svýho času nejpálivější omáčka ze sortimentu. I tady dává složení tušit, že nepůjde o úplnej čajíček.

Vzhled: lahvička o objemu 185 ml se může pochlubit vkusnou etiketou, která uvádí vše podstatné. Navíc pak informaci o tom, že tahle omáčka v roce 2017 urvala v Londýně ocenění Great Taste.

Konzistence a barva: tmavě červená omáčka má konzistenci tak akorát; není ani příliš řídká, ani moc hutná. Manipuluje se s ní dobře, dávkování z flaštičky je předvídatelný a nebude vám utíkat ze sendviče nebo burgeru.

Vůně: odér je docela nevšední. Na první dobrou je nejvíc cítit uzená vůně, ale hned v dalším gardu cosi... hm, že by to byl fakt ten chmel? 

Chuť: jako první je cítit kyselost, ale po pikosekundě nastupuje intenzivní kouřová chuť. Mnohem silnější oproti klasické verzi. Za mne určitě krok správným směrem. Naopak po samostatné chuti chmele pátrám marně, byť velmi mírný náznak hořkosti a citrusů na jazyku vnímám; ale to je spíš fíčura než chyba – prostě to hraje hezky dohromady.

Pálivost: milou Hoppy Smoked Peppers jsem testoval nejen já, ale i moje snoubenka, která je v oblasti chilli spíš na začátku. Nenakládala si takový dardy jako já, ale i tak bez problémů přežila. Tím ani náhodou nenaznačuju, že pálivost je nízká nebo že je omáčka vhodná pro kojence, starce nad hrobem a těhotné ženy, to fakt ani omylem. Pálivost je velmi solidní, ale když si do polívky naložíte o lžíci dvě víc, tak se to pořád dá rozumně sníst.

Jídlo: výrobek jsem si s sebou vzal na dovču a poctivě si jím průběžně vylepšoval polopenzi. Geniální je ke všemu, co obsahuje kysaný nebo dušený sladkokyselý zelí. Chybu neuděláš ani v případě poctivých hutných polévek a určitě se hodí třeba do sendviče nebo burgeru. Po návratu z dovolené omáčku používám i při výrobě dresingu do salátů. 

Cena a užitná hodnota: pokud jsi normální chilli maniak a v chladničce máš stabilně několik druhů chilli omáček, tak za 219 Kč nejen že dostaneš zajímavý produkt, ale nejspíš ti i pár týdnů vydrží. Pokud by to byla moje jediná omáčka, tak je za pár dní pryč, ale to není chyba výrobku.

Shrnutí: solidní omáčka se slušným palem a vyladěnou chutí pro začátečníky i pokročilé. Já jsem spokojenej. 

Recenze – Scotch Bonnet Sauce

Zmar, jak jste se těšili na dnešní recenzi, co? Že jste byli celí napjatí, jakou vyfikundaci jsem si pro vás nachystal, že jo? No, dočkali jste se, dočkali. A bude to vpravdě nevšední povídání o nevšední omáčce. 

Když jsem na ni před pár měsíci narazil v Tescu, zaujala mne nejdřív názvem, přeci jen Scotch Bonnet je moje oblíbená paprička. Při bližším prozkoumání ovšem vyšlo najevo, že jde o slovní hříčku, neboť omáčka sice bonnetky obsahuje, ale výrobce daleko více nešetřil skotskou whisky. Kroutil jsem hlavou, jak to k sobě asi může jít dohromady, ale už jsem byl trochu zaháčkovaný. A když pak byla omáčka jednoho dne v akci za vysloveně legrační peníze, přihodil jsem ji do košíku.

Přísady: ječný slad, ocet, sójová omáčka (voda, sójové boby, pšenice, sůl), skotská sladová whisky (12 %), cukr, citron, česnek, melasa, papričky Scotch Bonnet (2 %), koření.

Docela divočina, že? Přiznám se, že mne lahůdky typu marmite zatím obcházejí širokým obloukem a chipsy s příchutí octa jsem taky neměl, takže nejspíš nemám správně nastavenou pusu na anglický chutě, ale bát se toho nebudu a zkusím k omáčce přistupovat s co možná nejmenším množstvím předsudků.

Vzhled: lahvička hranatého půdorysu se vyznačuje objemem 125 ml. Tyhle flaštičky mám rád, dobře se rovnají do dveří ledničky. Etiketa je vyvedena v hnědých tónech a vypadá docela fajn. Sice u mne trochu evokuje řadu výrobků Tesco finest, ale to je asi jen můj problém.

Konzistence a barva: po delší době tu máme opravdu řídkou omáčku. Scotch Bonnet Sauce je opravdu „vodička“, nebo spíš podle barvy „hodně zředěná ropa“. Ve spodku lahvičky jsou jemné usazeniny pevných složek, takže před použitím zatřepat. Blbý je, že jak je omáčka hodně tekutá a lahvička neobsahuje uvnitř hrdla žádný dávkovač, má obsah tendenci stékat po vnějším okraji lahvičky. A to je špatně, přátelé, člověk aby furt otíral kuchyňskou linku od hnědých fleků. Jasně, když vychrstnete do jídla polívkovou lžíci, tak problém nenastane, ale dávkování po kapkách už bývá ošemetné.

Jak jsem naznačil výše, barva je hodně tmavá, něco mezi Kofolou a ropou. Na chilli omáčku docela nezvyk, že?

Vůně: něco takovýho jsem tu ještě nikdy neměl. Whisky jako takovou necítím, určitě je hodně cítit sójovka a slad(?), trochu to podtrhuje ocet, ale ve výsledku je to takovej zvláštní odér, že si s ním trošičku nevím rady. Chybí mi reference, nemám moc k čemu přirovnávat. Ale blbý to není.

Chuť: tady to bude o chlup jednodušší, omáčka je v prvé řadě kyselá, pak teprve se začínají prosazovat další složky. Tady už ta whisky trochu cítit je, ale upřímně, pořád dominuje sójovka. A stejně jako u předchozího bodu nemůžu vysloveně říct, že by mi to bylo proti srsti.

Pálivost: když jsem zjistil, že milá Scotch Bonnet Sauce obsahuje pouhá dvě procenta papriček, tak jsem usoudil, že nebude vůbec pálit. Není to tak úplně pravda, jistou pálivost cítit lze, ale jen lehce, o chlup míň než u Tabasca.  

Jídlo: výrobce doporučuje omáčku používat na burgery, ryby, k uzeninám a podobně. Nic z toho mne aktuálně moc netankuje (je kurva vedro, kdo by se cpal klobásou?), tak jsem musel zkoušet jinde. Do vysokooktanovýho sendviče s hromadou zeleniny nebyla omáčka vůbec špatná. Chuť a vůně se solidně prosazovaly, s pálivostí to bylo slabší, ale co taky čekat... docela zajímavý bylo přimíchání Scotch Bonnet Sauce do nejrůznějších dresingů.

Cena a užitná hodnota: koupíte za stovku až stovku a půl v Tescu nebo třeba tady za 143 Kč. Užitnou hodnotou zatím neposloužím, protože u mne omáčka využití nenajde a pošlu ji dál do světa, třeba někomu udělá radost.

Shrnutí: kdybych byl Brit, asi bych si pochutnal a mohl doporučit. Sám za sebe spokojen příliš nejsem, ale prostě na tuhle chuť nemám naštelovanou hubu a nevidím důvod, proč ji vyhledávat. Berte to tak, že jde výhradně o můj problém a závěr si sami pro sebe tentokrát výjimečně udělejte sami.

Recenze – Flying Goose dvakrát jinak

Ahoj vespolek, dneska spolu mrkneme na dvě omáčky, které jsem před nedávnem obdržel k narozkám. A protože byly oba kousky zabalené v jedno balení, nebudu je od sebe trhat ani při recenzi. V rámci zpřehlednění budu rip-off Srirachy nazývat omáčkou Pálivou, její slabší a sladší sestřičku pak jako Sladkou.

S výrobkem od „husy“ už jsme na stránkách blogu měli tu čest, šlo tenkrát o Super Hot verzi Srirachy. Jak si povede přímá kopie legendární Srirachy? A co Sladká, variace na milionkrát vyzkoušené téma? Něco mi říká, že ani jedna z omáček nemá úplně nejlepší startovní pozici.

Přísady: 

Sladká: cukr, chilli paprika 22 %, pitná voda, nakládaný česnek, (česnek, cukr, ocet kvasný lihový, jedlá sůl), regulátor kyselosti: kyselina citronová, jedlá sůl, ocet kvasný lihový, stabilizátor xanthan, konzervant E202.

Pálivá: chilli paprika 61 %, cukr, sušený česnek, jedlá sůl, pitná voda, regulátory kyselosti: E260, E330, látka zvýrazňující chuť a vůni: E621, stabilizátor: E415, konzervant: e202.

Jakkoliv bych to neřekl, tak Pálivá vychází ze srovnání o něco hůř. Glutaman sodný bych býval klidně oželel.

Vzhled: bíle potištěné plastové flašky o objemu 455 ml doplňuje v případě Pálivé uzávěr zelený, u Sladké pak hnědý. Potisk tradičně bílý, překvápko se dneska nedostaví.

Konzistence a barva: co se týče barvy, Pálivá je hezky červená, byť oproti klasice „s kohoutem“ je o něco světlejší. Konzistence je více méně podobná. Sladká pak vypadá přesně tak, jak jsme u omáček tohoto typu zvyklí – slizovitá konzistence s kouskama nahrubo drcených chilli papriček, česneku a především hromadou chilli semínek je nezaměnitelná.

Vůně: kdybych byl mrzutější povahy, tak bych s úšklebkem napsal, že Sladká nevoní nijak. A měl bych pravdu, protože se musíte opravdu hodně snažit, abyste všechen ten sliz přinutili vydat i trochu odéru. I pak je ale vůně slabá a nevýrazná, trocha česneku a sladkosti a šlus. Pálivá je na tom přeci jen lépe, cítit je chilli a česnek.

Chuť: a je to tady, jdeme ochutnávat. U Pálivé se opět nevyhnu srovnání s „Kohoutem“, to ostatně ani jinak nejde. Tak tedy milá Pálivá se oproti klasice jeví výrazně víc do česnekova a do kysela, celek je kvůli vysokému zastoupení soli hodně agresivní se znatelným kovovým podtónem na patře. Paradoxně to není špatný. Sladká je nikoliv překvapivě sladká, haha. Já si na sladké moc nepotrpím, ale v rámci žánru určitě nejde o žádný propadák. 

Pálivost: nejdřív odbudu Sladkou, od té se co do  žádné rekordy nečekají. Nu, mírně pikantní je, to nemohu popřít, ovšem zázraky se skutečně nedostavují a vjem pálivosti je velmi, velmi krotký. Pálivá se zdá být o něco silnější než „Kohout“, leč rozdíl je to nevelký.

Jídlo: co si budeme vykládat, od té doby, co jsem objevil Srirachu, jsem nepoužil kečup. A není divu, tahle dobrota ho nahrazuje dokonale. Jednoznačně jsem věrný klasice, ale když už jsem dostal i Pálivou, nemohu ji nechat na ocet, ni? A jo, docela dobrý. Je potřeba počítat s vyšší slaností, ale jinak je to více méně podobná písnička. To se Sladkou je to komplikovanější, omáčky tohoto typu si normálně nekupuju a nekonzumuju je. Ale partnerka ji vyzkoušela na všem možném od kuřete přes vajíčka až po čočku na kyselo. A prej docela dobrý. Osobně si Sladkou dovedu představit i třeba na marinovaném hermelínu.

Cena a užitná hodnota: dvojité balení omáček ještě nedávno nabízelo tuším že Makro. Po ceně jsem nepátral, však šlo o dárek, ale pokud se to celé prodávalo za 140-150 Kč, tak by to bylo ještě OK. V lednici omáčky nějaký ten pátek určitě vydrží.

Shrnutí: normální spotřební třída omáček, běžně dostupná v supermarketech. Když zrovna dojde originál nebo kdyby se u mne projevila chuť na sladké, dovedu si velmi dobře představit, že po nich sáhnu.

Recenze – Smoked Peppers Sauce

Ahoj vespolek. Taky toho máte poslední dobou docela nad hlavu? Já jo, takže jsem se minulej tejden vůbec nedostal k tomu, abych dopsal a zveřejnil recenzi na dnešní omáčku, kterou není nic menšího než nejpálivější výrobek od kolegů z My-Chilli. Jak jsem psal posledně, omáčku jsem získal výměnou na Chillibraní. A od té chvíle mne věrně provází ve dny pracovní i během odpočinku. Jak jsem s ní spokojen se dozvíte na následujících řádcích.  

Přísady: paprika červená, ocet, chilli čerstvé (Jolokia, 7pod, Moruga), cukr, česnek, sůl, chilli sušené uzené (Jolokia), přírodní kouřové aroma.

Vzhled: čirá lahvička o objemu necelých dvou deci je mi důvěrně známá a nespletl bych si ji, ani kdybyste mne probudili o půlnoci. Jasně, přesně do té samé lahvuju Agenta. Klasika, která nezklame. Její povrch zdobí zepředu jednoduchý etikata s názvem omáčky a logem výrobce, zezadu pak štítek se složením apod. Střízlivý a čistý design mi přijde úplně OK.

Konzistence a barva: omáčka Smoked Peppers Sauce nabízí sytě červenou barvu. Konzistence je řidší, jednotlivé přísady jsou velmi jemně rozdrcené. Na semínko v omáčce jen tak nenarazíte.

Vůně: příjemná a svěží kombinace kyselé vůně octa a paprik, v dalším plánu opatrně následovaná kouřovou vůní. Skalní vyznavači grilování by možná čekali výraznější vůni kouře, ale mně, který si těchto radovánek až tak často nedopřávám, nižší úroveň stačí. Kdybych měl srovnávat, tak třeba Trinidad Scorpion od Cambridge Chilli Farm je o dost kouřovější. 

Chuť: celkově mi přijde, že dominuje vcelku dost ostrá kyselost octa. To není nutně špatně, nicméně já osobně bych ho snesl o trochu méně. Na druhou stranu kvituju, že není Smoked Peppers Sauce samý cukr. Ve výsledku mi omáčka chutná, ale není to ten druh, který bych chodil mlsat samotný přímo z lahvičky (a neříkejte mi, že jste to nikdy nezkusili!).

Pálivost: žádný štráchy s tím – nabereme pěkně plnou lžičku, a šup s ní do pusy; a hele, ono to docela pálí, vbrzku dochází i na pověstné „škytance štěstí“. Nájezd je o trochu pomalejší, ale intenzita velmi uspokojující a výdrž solidní.

Jídlo: jak jsem nastínil výše, recenzovaný výrobek mne poslední dobou provází skoro všude. Zpříjemňuje mi obědy v práci, vylepšuje polévky a saláty doma. Dokonce i nějakou tu oslavu se mnou absolvoval. A tam šel z ruky do ruky, přičemž podle ohlasu konzumentů výrobci ostudu rozhodně neudělal. Pokud jde o mne osobně, asi věrného čtenáře nepřekvapím, když napíšu, že taková pořádně hustá zelňačka nebo kapustovka mi po vylepšení Smoked Peppers Sauce udělala mocnou radost. A co teprve junk food typu pizza, tam s ní taky nešlápnete vedle. Jasně, do dresinku na zeleninovej salát je též naprosto OK. Celkově bych řekl, že při zamíchání do jídla se kouřová vůně skoro úplně ztratí, ale to je jenom drobnost, kterou nehodnotím negativně. 

Cena a užitná hodnota: výrobek pořídíte nejlépe přímo u zdroje, a to za 189 Kč. Vzhledem k většímu objemu lahvičky vychází poměr ceny a užitné hodnoty docela pěkně.

Shrnutí: další prima omáčka z tuzemské produkce. Držím My-Chilli palce a nemůžu se dočkat na další recenze.

Agent Orange - nové etikety a ofiko prodej

Zdar a sílu, jak užíváte druhé půlky léta? Já mám aktuálně dovolenou, ale rozhodně nezahálím – nahrávám EP s kapelou, doháním různé resty, ale samozřejmě se nezapomínám věnovat chilli, konkrétně své omáčce Agent Orange.

A mám věru dobré zprávy – vyběhal, zařídil a nahlásil jsem si všechno potřebné, tudíž bylo lze přikročit k výrobě první mohutnější várky. Ta se zdařila, nové etikety též splňují všechny požadavky stanovené vyhláškami a zákony, takže už nic nebrání uvedení výrobku mezi ctěné milovníky chilli.

Máte-li zájem ochutnat tuzemskou záležitost vyráběnou s láskou a zápalem pro věc, směle mi můžete napsat, a to buďto na e-mail dockinez (at) centrum.cz, případně pod článek do komentářů.

V historicky krátké době bude webshop, tak se to ještě zjednoduší.

Zatím se mějte prima.

Recenze – Sudden Death

Nazdar zase po týdnu, jak si užíváte dne volna? Dneska se zase po měsíci mrkneme pod víčko jedné extraktovce od samothého mistra Blaira. A věřím, že je o co stát.  

Přísady: papričky habanero, kajenské papričky, vinný ocet, sůl, med, přírodní aroma, kukuřičný škrob, česnek, koncentrovaná limetová šťáva, kyselina askorbová (vitamín C), ženšen a koření.

Nenechte se splést oním „přírodním aromatem“, jde pouze o jiné označení extraktu kapsaicinu.

Vzhled: tak tady si my fandové přijdeme na své. Krabička ve tvaru rakve, přívěsek ve tvaru lebky, etiketa je jak se patří barevná, no prostě všechno jak má být. Ani lahvička nedoznala změn, stále jde o čirou americkou klasiku o objemu 150 ml.

Konzistence a barva: tahle „Náhlá smrt“ vypadá vysloveně lákavě – tmavě červená omáčka přechází místy až do hněda, uvnitř semo tamo narazíte na semínka papriček. Skupenství je dosti hutné, omáčce musíte z lahvičky spíš pomáhat. Tuto skutečnost osobně kvituju, alespoň se vám nestane, že byste si nechtěně zkazili jídlo.

Vůně: bohatá a sladká, mnohovrstevná a mnohoslibná. Nemohu se dočkat ochutnávky.

Chuť: miluju kajenské papričky a od Sudden Death jsem si sliboval, že se mi jich dostane když ne v míře vrchovaté, tak alespoň dostatečné. Splnilo se spíš to druhé, ale vůbec mi to nevadí. Solidní a uspokojující kombinace papriček, medu a koření vás určitě dostane stejně jako mne. Extraktu se nebojte, moc ho tu není a chuť moc neruší.

Pálivost: podle výrobce se může výrobek pyšnit silou cca 105 000 SHU. Já na tahle čísla moc nedám, ale zodpovědně mohu potvrdit, že omáčka je o něco pálivější než stálice v mojí ledničce jménem After Death, ale že by pálila zrovna dvojnásobně, to teda říct nemůžu. Náběh je spíše pomalejší, ale má docela dlouhou výdrž.

Jídlo: extraktovky zpravidla samotné nepojídáme, takže u nich samozřejmě hraje největší roli, jak dobře se budou prosazovat v pokrmech. Jak je na tom „Náhlá smrt“? Docela dobře, pravím vám. Náramně se hodí do domácích BBQ marinád, omáček na těstoviny i třeba do guláše. A ovšem nemohu nezmínit své oblíbené husté, vydatné polévky. Taková tatranská kapustnica si o Sudden Death vysloveně říká.

Cena a užitná hodnota: na extraktovku je cena docela v pohodě, vytáhněte z kešeně 269 Kč a máte to doma. Garantuju vám, že srandy si užijete dostatek.

Shrnutí: čekal jsem víc kajenských papriček, ale to je jenom můj problém. Určitě se ale jedná o poctivou extraktovku, která se neztratí u nikoho, kdo alespoň občas vaří. Pokud se cpete převážně studenou kuchyní, jděte raději do něčeho jiného.

Recenze – Amazon Chipotle Sauce

„Kdy už napíšeš recenzi na to omáčku, co jsi ode mne tuhle dostal? Vždyť to už říkáš měsíc, že ‚nejspíš příští týden‘. Že ona ti nechutná?!“ 

Jojo, recenzování omáček a chilli produktů, to je řehole. Přišel čas splnit jeden rest. Jde tentokrát o výrobek z mnou milovaných a v nezřízeném množství konzumovaných papriček chipotle. Pravda, nejraději mám ty z piksly, nakládané v rajčatové omáčce, ale ty zas mají tu nevýhodu, že mi vydrží sotva půlku večera. Chipotle omáčky tak představují optimální kompromis mezi uspokojením vášně a výdrží v ledničce.

Přísady: třtinový ocet, papričky chipotle, cukr, sůl, koření a xanthan.

Vzhled: dobře zavedený design zdobený tropickým ptactvem je zajímavý především etiketou, která je tentokrát laděna do světlého odstínu, aby byla trochu v kontrastu s barvou omáčky. Jinak všechno při starém; ostatně proč měnit něco, co hezky funguje.

Konzistence a barva: hm, výrobek odstínu mazutu jsme zde už dlouho neměli. Vpravdě sympatická barvička, jen co je pravda. Co do tečavosti se Amazon Chipotle Sauce řadí spíše mezi výrobky řidší, byť úplná vodička to není. Při bližším zkoumání odhalí oko badatelovo najemno nadrcené ingredience, přičemž semínek nevidět.

Vůně: sympatický odér uzených papriček, lehce podtržený nasládlými tóny starých sušených švestek. Vše jemné, nevtíravé, prostě tak akorát.

Chuť: na to, že je ve složení ocet uveden hned jako první položka, není omáčka nijak extra kyselá. Chuť paprik se snoubí se sladkostí cukru (kdo by to byl řekl, viďte?) a sem tam na vás vybafne kousek pepře. Jen tak ze lžičky to docela jde, ale věřím, že hlavní těžiště použití bude stejně v pokrmech.

Pálivost: co čekáte od omáčky vyrobené z uzených jalapeños? Amazon Chipotle Sauce pálí decentně, skoro až něžně. To z ní činí jedinečný prostředek pro chvíle, kdy mi není dobře a nemám na pálivé ani pomyšlení. Tehdy mne lehounce pikantní omáčka nejenom hezky srovná, ale především navnadí na něco echtovnějšího.

V každém případě se jedná o výronek, kterým můžete beze strachu počastovat chilli panice a panny, kterým by váš oblíbený „škorpión“ sroloval ponožky z nohou i s botama.

Jídlo: příjemné překvapení. Nic extra jsem nečekal, tak jsem milou Chipotle sauce zkoušel do všeho možného od volských ok až třeba po dresink ze zakysané smetany, soli, pepře a pár lžic omáčky. Spokojenost střední až vysoká. Dále jsem ji dle doporučení výrobce zkoušel i na marinády; docela dobrý, ale ještě tomu budu muset chvilku dát, než to dostanu víc do ruky. Perfektně se hodila do burgerů, a vysloveně se těším na zítřek, kdy mne čeká masivní grilovačka.

Cena a užitná hodnota: pokud mne paměťové obvody nešálí, stojí tyhle věci okolo osmi pětek, takže fakt nezchudnete. A za cenu dvou točených Plzní představuje omáčka férovou hodnotu.

Shrnutí: voňavá, nepříliš pálivá, lahodná do jídla...  potrpíte-li si alespoň trochu na uzené papričky a/nebo na grilovačky, příležitostně Amazon Chipotle Sauce vyzkoušejte.

Agent Orange – desátá várka!

Vážení a milí, jakkoliv se to zdá býti nepravděpodobným, je už tomu tak, že o víkendu budu vařit desátou jubilejní várku svojí omáčky Agent Orange. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří ochutnali moje výtvory a přispěli názorem, svojí vlastní omáčkou a podobně. Bez vás a vaší  setrvalé podpory bych ničeho nedosáhl. Vážím si vás a věřím, že nejen že tato jubilejní šarže bude zase lepší než ty minulé, ale že v historicky krátké době dokážu vyrábět „Agenta“ oficiálně. Tak ještě jednou – díky!

Recenze – Da Bomb Ground Zero

Vážení a milí, přeju opět po týdnu zdar a sílu. A síla bude věru potřeba, protože dnes představovaná záležitost skutečně není nic pro slabší povahy a začátečníky. Snad potěším všechny, kterým poslední dobou na stránkách blogu chyběl nějaký ten extrakt.

S výrobkem společnosti Original Juan jste se již měli možnost setkat, šlo o omáčku 100% Pain. Ta mne tehdy příliš nepřesvědčila, zejména kvůli přeukrutné přesolenosti. Dopadne Ground Zero lépe?

Přísady: ananasová šťáva, papričky habanero, rajský protlak, voda, přírodní paprikové aroma, citronová a limetová šťáva a koření. Nenechte se mýlit, ono „přírodní paprikové aroma“ není nic jiného než extrakt, kapírujeme?

Vzhled: malá a sympaticky buclatá lahvička z tmavého skla více než cokoliv jiného připomíná flaštičku na nějaký medikament. Nu, svým způsobem o lék jde, ale to teď nebudeme rozebírat. Objem je cca 120 ml, to je myslím tak akorát, často se mi stávalo, že když jsem měl extraktovek hodně, měl jsem lednici plnou nedojedených a poloprázdných lahviček. Etiketa není nic moc, ale vysloveně ošklivá mi taky nepřijde.

Konzistence a barva: pěkně hutná omáčka je barvy červenohnědé. Žádná nebo skoro žádná semínka, vše pěkně rozemleté najemno.

Vůně: mmm, to vypadá věru přitažlivě. Přitažlivá kombinace papriček a ovoce s nasládlým protlakem, podtržená svěžestí citrusové šťávy, to si dám líbit. Ale čichati třeba opatrně...

Malá odbočka aneb příhoda ze života.

Před pár lety jsme s jedním milovníkem chilli seděli na zahrádce nepříliš vyhlášené hradecké restaurace. Sluníčko notně pálilo, Plzeň měla říz, mezi doušky jsme ochutnávali pálivé omáčky, vedli řeči a užívali pohody.

O chvíli později se k našemu stolu přimotal nějaký obejda. Nepozván si přisedl a jal se zkoumat, jakou že pěknou lahvičku to máme před sebou. Tušíte správně, byla to Ground Zero. Flaštička stála skoro na sluníčku, obsah byl zahřátý, kapsaicinu se chtělo těkat.

Varovali jsme ho, ať neochutnává. Dal si říct, ovšem se slovy „Tak já si alespoň přivoním“ odšrouboval uzávěr a přivoněl. Notně si přivoněl. A to neměl dělat.

Už po vteřině či dvou bylo poznat, že s dotyčným není něco tak úplně v pořádku. Vypadal totiž, jako by se chtěl podrbat v dutinách lebečních a nevěděl, jestli to má zkusit spíše nosem nebo okolo oční bulvy.

Nu, nejsme svině. Ačkoliv jsme přímo necítili žádné zavinění, koupili jsme mu panáka za statečnost, byť způsobenou jeho vlastní tupostí.

Chuť: pokud jde o chuť, nejvíce oceňuji absenci hořkosti extraktu. Totiž, extrakt jako takový cítit je, ale oproti třeba Mad Dogovi 357 je to úplně v cajku. Ground Zero chutná pěkně po ovoci, je sladká, vydatná a plná. Za mne ok.

Pálivost: jak pálí omáčka, holedbající se 234 000 SHU? O dost více, než leckterý výrobek o údajně dvojnásobné síle! Vážně, ve srovnání s takovou Mega Death dnes recenzovaná Ground Zero rozhodně vítězí. Začátek je pomalejší, ale pálivost trvá a trvá, postupně se s každým dalším soustem nabaluje, a vy najednou koukáte, že se potíte až na zádech. Paráda, takhle nějak to má vypadat.

Jídlo: pokud sami vaříte, vcelku jednoznačně Ground Zero doporučuju. Málo platné, chcete-li si udělat opravdu výživný gulášek, hustou polévku nebo třeba echt zabijácký burger, s touhle lahodou nešlápnete vedle. Docela fajn je i coby přísada do jiné omáčky, například BBQ, které dodá potřebné grády. Možnostem se skoro nekladou meze, ale jen tak na zeleninový salát bych si ji určitě nedal.

Cena a užitná hodnota: nebudeme chodit okolo horké kaše, za tři stovky ji můžete mít. Za tyhle prachy si určitě užijete.

Shrnutí: oproti 100% bolesti se tato omáčka velmi povedla. Zdrcující pálivost, vynikající chuť, přijatelná cena. Co víc byste ještě chtěli?

Recenze – Krakatoa

Vážení a milí, je o mě všeobecně známo, že pokud jde o chilli, preferuju čisté chuti a přístup zaměřený na kvalitní suroviny. Dnes recenzovaná Krakatoa od CaJohna slibuje obojí. Bude moje očekávání naplněno? Čtěte dále!

Přísady: papričky Red Savina, vinný ocet. Ano, takhle málo stačí. Jen bych podotknul, že pokud se vám podaří narazit na některou ze starých šarží, bude výčet přísad obsahovat ještě navíc sůl.

Vzhled: objem 148 ml, lahvička klasického tvaru, barevná nálepka se soptícím vulkánem. Co chcete víc? 

Konzistence a barva: pokud jde o odstín, bude do jisté míry záležet na várce, kterou pořídíte: měl jsem už omáčky vysloveně červené, ale na druhou stranu mne stihlo jednou lehce vystrašit i pár kousků barvy oranžové. Nebojte ale nic, pořád je to ono. Krakatoa je spíše tečavější, tak bacha při podávání.

Vůně: my, kteří přísaháme na habanera a vše s nimi souvisejícím, máme mnohdy co dělat, abychom místo konzumace jen nečichali k lahvičce. Ta jakoby ovocná vůně papričky Red Savina je prostě fenomenální a nedá vám spát.

Chuť: omáčka přesně splňuje očekávání; chuť je plná a sytě papriková, podtržená vinným octem. Zde už se nevyhnu srovnání s klasikou The Legend, která nabízí to samé složení. „Legenda“ mi přijde chuťově jemnější, jako by v ní byl použitý ještě kvalitnější ocet. Ale dnes recenzovaná omáčka je taky moc fajn. Hezky čerstvá a příjemná.

Pálivost: málo platný, tohle startuje na první nakopnutí (asi jako já, když se naseru), a koní pod kapotou by taky bylo dost. Jinak habanerová klasika, pálivost jako žiletka, ale za chvíli si můžete (nebo musíte?!) dát znova.

Jídlo: pokud v něčem „Sopka“ exceluje, je to univerzálnost použití. Hodí se totiž skoro do všeho od ovocného salátu přes cukrovinky a jiné sladkosti až po polévky, omáčky či dipy. Schválně někdy v sobotu po ránu vyzkoušejte horkou čokoládu s dávkou této lahody. Garantuju vám, že váš víkend bude zase o chlup lepší. Kdybych měl pohovořit o svých zkušenostech, nejradši mám Krakatou asi ve studený kuchyni, třeba na sendviče a saláty.

Cena a užitná hodnota: srovnával-li jsem výše recenzovaný výrobek s Legendou, která stojí skoro tři stovky, tak nelze nezmínit skutečnost, že Krakatou můžete mít za ani ne dvě stovky. A to se docela vyplatí.

Shrnutí: určitě nejde o extra super mega čupr originál, ale o to mnohdy ani nejde – kolikrát budete shánět spolehlivého tahouna, který vás nikdy nezklame. Krakatoa takovým nárokům vyhoví beze zbytku.

Recenze – Green Amazon Sauce

Ahoj vespolek zase po týdnu. Zima nezima nás kvapem opuští a už ani ti největší pesimisti, mezi které se semo tamo počítám nevěří, že o to víc bude mrznout a sněžit třeba v březnu. Nějak extra mi to líto není, až teda na skutečnost, že absenci mrazů navzdory lidi chrchlaj a prskaj stejně jako při mínus dvaceti, možná spíš ještě víc. A co hůř, ještě pak v tom stavu choděj mezi ostatní, místo aby se doma zavrtali do kanafasu a potili se. Hnus a nepravost, člověk to od takových chytne jedna dvě, a co pak s tím? Jasně, zázvor, čaj, slivovice, dvacet hodin spánku denně... a samozřejmě chilli!

Dnes se spolu mrknem na další výrobek „omáčky s papouškem“. Člověk by řekl, že je tu recenzuju každou chvíli, ale opak je pravdou – poslední recenze vyšla loni v únoru.

Přísady: třtinový ocet, zelené amazonské papričky, xanthan, mořská sůl, kurkuma a hydrogensiřičitan sodný.

Vzhled: tuhle značku si fakt nespletete s žádnou jinou – exotický letec je pro ni typický jako všemožná drůbež pro Srirachu. Lahvička má objem lehce přes deci a půl, tvarově jde o osvědčenou klasiku. Hrdlo ukrývá plastovou zátku s kapátkem usnadňujícím dávkování. Celkově úžasem na znak nepadnete, ale vzhled je funkční a čistý.

Konzistence a barva: odstínem a relativní řídkostí omáčka nejvíce připomíná Yellow Habanero od Heinze. Green Amazon Sauce je ale ještě o něco světlejší.

Vůně: ajta krajta, to by porazilo vola! Odér surového octa se s váma fakt mazat nebude a bohužel dost překrývá zbylé přísady.

Chuť: pokud jde o šmak, ani zde nebyl ocet nikterak upozaděn; ba naopak. Docela příjemná, civilně papriková chuť dostává od kyselosti nemilosrdně na prdel. Samostatně pro mne osobně na hranici poživatelnosti.

Pálivost: objektivně vzato Zelená amazonská omáčka až tak nepálí, ale v kombinaci se surovostí octa se zdá být výsledek mnohem silnější, rozhodně silnější než např. klasické Tabasco.

Jídlo: málo platný, jsem a zůstanu polívkovej, takže jsem milou Green Amazon Sauce hleděl zkoušet ve vývarech všeho druhu, v hutných pokrmech typu gulášovka či kapustnica, ba i v sezónních specialitách jako je polévka z pečených rajčat. Mno, výsledek byl někdy lepší (rajčatovka), jindy horší, ale vyloženě vynikající nikdy. To lze i prohlásit o snaze využít výrobek ve studené kuchyni – v salátech docela jde, na sendviče se moc nehodí, v bagetách zaniká. Ještě jsem zkoušel týrat těstoviny a fish and chips, ale nebyly nic extra.

Cena a užitná hodnota: tento „papoušek“ vás určitě na buben nepřivede, cena je nějakých osm pětek. To docela jde, ale já si raději připlatím za něco echtovnějšího.

Shrnutí: tak trochu promarněná šance. Být tak v omáčce víc zelených papriček a podstatně méně octa, mohlo jít o osobitou omáčku, kterou bych mohl doporučit každému. Takhle ji ocení pouze fanatičtí vyznavači kyselého.

Recenze – ABC chilli omáčka pálivá

Ahoj zase po týdnu. Nedávno jsem při blomcání po obchoďáku zaregistroval v jednom z regálů cosi červeného. Krčilo se to skromně vedle flaštiček Tabasca a pimenta od Heinze a tvářilo se smutně, že by se kámen ustrnul. „Vezmi si mne domů, šlechetný člověče. Cestovala jsem k vám do Evropy až z daleké Indonésie, a teď to vypadá, že zůstanu na ocet.“ 

Inu, co jsem měl dělat? Nejsem nelida. A tak začíná dnešní recenze...

Přísady: voda, cukr, chilli (26 %), česnek (7 %), jedlá sůl, vinný ocet, tapiokový škrob, rajčatový protlak, regulátor kyselosti (kyslina citronová), antioxidant (kyslina askorbová), konzervant (benzoan sodný), koření.

Vzhled: plastiková lahvička štíhlého tvaru se může pochlubit jednoduchou nálepkou a celkově střízlivým, nepřeplácaným provedením. Zlé jazyky by mohly prohlásit, že design je pěkně odfláknutý. Nu, není to tak úplně nepravda, ale zase je od pohledu jasné, co od výrobku čekat. 

Konzistence a barva: velice, převelice hustá omáčka. Z dávkovacího otvoru pod víčkem sama nevyteče ani omylem, je třeba ji pěkně vytlačit. Barvička je pěkně červená, člověk by řekl, že až do chemična.

Vůně: ale ale? Jako první ucítíte co? Ocet říkáte? Samá voda, co dál? Ne, papričky taky ne, ani rajčata, dokonce ani cukr. Nebudu vás napínat, česnek je to! Zbytek je proti němu docela upozaděn, to není tak špatné.

Chuť: mno, tady se soudruzi z Jakarty už tolik nepředvedli. Není to úplně eklhaft, ale málo platné, s generickou směsí sladkosti, lehké nakyslosti, česneku a chilli jaksi díru do světa jen tak neuděláte. Když ABC chilli omáčku porovnám např. s „kohoutem“, Sriracha záhy vede o několik mil.

Pálivost: když jsem četl články z cest po Indonésii (doporučuju např. Kordův článek v Hluboké Orbě č. 26), tak jsem nabyl dojmu, že jsou tamní obyvatelé pálivým pokrmům nejenže silně přivyklí, ale že jdou ve svém úsilí za sežehnutou dutinou ústní ještě mnohem, mnohem dál. O to větší bylo zklamání z toho, co se sem vozí coby originální chilli omáčka. Nechápejte mne špatně, začátečníka pálit bude, ale i obyčejné Tabasco je o dost silnější, tak si udělejte obrázek.

Jídlo: ale jo, když už jsem si ji koupil, tak nebudu šeredit s jídlem a na něco milou ABC prubnu. A tak se stalo, byť sofistikovanější a dražší pokrmy jsem si neprznil. Zato nejrůznější vajíčka, sendviče, pizzu, semo tamo salát nebo sejra, to jo. A víte co? Pokud tam vysloveně nevadila ta sladkokyselá kombinace, pozřít se to dalo. Ale na rovinu říkám, že u žádného z chodů jsem aplikaci omáčky napříště neopakoval.

Cena a užitná hodnota: člověk by řekl, že za dvacku člověk nemůže čekat zázraky. Taky že ne, ovšem např. v Lídlu mívají čas od času PiriPiri omáčku, která stojí podobně co recenzovaný výrobek, ale je o dost silnější, o poživatelnosti nemluvě. Takže ono by to šlo, jen chtít!

Shrnutí: laciná a značně obyčejná omáčka za nejnižší cenu. Taková šmudla, co bude stát vždycky v koutě. Ale pokud vás rajcujou zrovna takový typy, běžte do ní.

Recenze – Stubb's Spicy BBQ Sauce

Vážení a milí, vítejte v roce 2014, který je zároveň třetím rokem fungování tohoto blogu. Když se ohlédnu za rokem uplynulým, nebylo to vůbec špatné. Slušných i vynikajících omáček prošlo mým chřtánem docela dost, přežil jsem ve zdraví Chilližrouta (příště fakt už jenom jako divák!), zkusil jsem si ve větším vyrábět svoji vlastní omáčku... nu, určitě je na co vzpomínat. A upřímně se těším na to, co všechno letos vyzkouším a o čem zde poreferuju.

Dosti keců, pojďme na recenzi. Před časem jsem dostal k svátku tuhle BBQ omáčku od mne doposud neznámého amerického výrobce Stubb's. Možná si teď říkáte, co je to za blbost, otravovat se v zimě s grilováním, ale chyba lávky – taková žebra nebo vegešpíz potěší našince i v blátivém lednu.

Přísady: voda, rajský protlak, cukr, ocet kvasný, melasa, tapiokový dextrin, sůl, hnědý cukr, kukuřičný škrob, papričky habanero, sušená cibule, paprika, česnek, chilli, přírodní kouřové aroma, kyselina citronová, xanthanová a guarová guma, kukuřičný sirup, tamarind, přírodní aroma.

Seznam přísad je zase dlouhý jak týden před výplatou, ale tomu jsem už za ty roky u grilovacích omáček tak nějak přivyknul. Nerad bych si ale zvykal na svinstva typu kukuřičný škrob nebo sirup (sirup z kukuřice? no blink!).

Vzhled: zavalitá lahvička o objemu cca půl litru s etiketou, která na mne působí jaksi „kaubojským“ dojmem. Celek mne nijak neuráží ani nepřitahuje, prostě taková normálka. 

Konzistence a barva: na grilovací omáčku je Stubbova extra pálivka trochu řidší, o až medovité konzistenci konkurence si může nechat jenom zdát. Jednolitost červenohnědého odstínu výrobku je občas narušena kouskem černého pepře, zbytek přísad je nadrcený poměrně najemno.

Vůně: sytě rajčatový, těžce nasládlý odér s nakyslým podtónem budu cítit ještě dlouho. A není to vůbec špatné, člověk si hnedle začne představovat, jak se asi Spicy BBQ Sauce rozvine po nějaké té chvilce grilování.

Chuť: kdybych si chtěl při popisu chuti usnadnit práci a (ne)vtipně prohlásit, že omáčka chutná stejně jak voní, kecal bych. Skutečnost je totiž o trochu kyselejší. Ale dost už, zpátky k věci – chuť je docela v pohodě a určitě tak nějak splňuje moje nároky na to, jak by měla grilovací omáčka chutnat. Nejsem žádnej expert, ale něco flašek od CaJohna apod. jsem za svůj život spotřeboval a tohle není v daný kategorii o moc horší.

Pálivost: mno, výrobce na etiketě upozorňuje, že to s pálivostí myslí vážně. K normální BBQ omáčce přidal pepř, kajenské papričky a habanera. Inu, proč ne? Tak schválně, jestli budu po pozření škytat štěstím, haha...

Mno, překvápko se moc nekonná, tohle jde baštit po polívkových lžících a ani se nezapotíte. Schválně jsem si zkusil pro srovnání naložit stejné množství výše zmiňované Medium Jerk BBQ od Pepper Kinga. A je neoddiskutovatelným faktem, že jakkoliv není Stubb's Spicy BBQ Sauce úplně nepálivá, tak tam, kde jí po několika sekundách dochází dech, tam se konkurence teprve rozehřívá a nemilosrdně ji válcuje.

Jídlo: negriluju vyloženě každý den, ale do trouby něco hážu alespoň třikrát do týdne, tak když už jsem pekl, zkoušel jsem se Stubbsovou pálivkou trochu experimentovat. A jo, nedopadlo to až tak zle. Takový ty klasiky typu kuře, špízy nebo sendviče s pečeným masem vycházejí docela v pohodě, tedy když si na tento druh jídla potrpíte. Zato burgery mne nebavily vůbec. Ale ať už tak nebo onak, furt tomu chyběl pořádnej pálivej kopanec.

Cena a užitná hodnota: coby obdarovaný bych se neměl pídit po ceně dárku, ale kvůli vám jsem se vykašlal na konvence a zjistil, že tuhle omáčku můžete koupit v Tescu za půldruhého sta korun českých. Upřímně, pro svoji maličkost moc využití nevidím, ale člověk negriluje jenom pro sebe, ale semo tamo i pro osoby chilli méně holdující, a tam Stubb's Spicy BBQ Sauce asi využití dojde. V tomhle kontextu je cena asi i přijatelná, byť sám bych dozajista volil něco silnějšího.

Shrnutí: průměrná grilovací omáčka vhodná i pro těhotné ženy, starce a předškolní mládež.

Recenze – Talon

Ahoj zase po týdnu. Věřte nevěřte, za týden už to budou dva roky, co se můžete kochat mými výžblepty na téma chilli a příbuzné obory. Samotnýmu se mi nechce věřit, jak to svinsky letí, ale je tomu tak. Dnes vám zkusím představit jednu starou lásku z produkce mého oblíbence CaJohna – skvostnou omáčku jménem Talon. Blbě se shání, ale určitě stojí za trochu námahy.

Přísady: papričky fatalii, papričky Red Savina, ocet, sůl, koření.

Vzhled: lahvička o objemu 148 ml s krásně červenavou etiketou vypadá docela „prďácky“. Střízlivé, nepřeplácané provedení, tak to mám rád. 

Konzistence a barva: těchto omáček jsem se vážně něco najedl. A není bez zajímavosti, že barva se u jednotlivých šarží dost výrazně lišila od sytě červené až po odstín skoro do hněda. „Spár“ je celkově spíše řidší, takže bacha při dávkování, ať si nezpotíte límeček.

Vůně: omáčka voní báječně svěže, přičemž ovocný odér odrůdy Red Savina vhodně doplňuje spíše zemitější fatalii. Octovina je přítomna, ale není nikterak agresivní a gentlemansky nechává vyniknout podstatnějším přísadám.

Chuť: na jazyku cítím hlavně papričky, kdo by to byl býval řekl, viďte? Následuje trocha octa, sůl pak člověk spíš tuší než cítí. Celek jede v lajně, kterou mám rád, a která podle mě při zachování základních postupů a použití kvalitních surovin snad ani nemůže dopadnout blbě.

Pálivost: papričky habanero, mezi něž patří i odrůda Red Savina, mají rychlý nástup, přičemž vjem půílivosti zůstává v dutině ústní spíše kratší dobu. Fatalii se naopak z počátku tváří krotce, ale s každým dalším soustem pálí víc a víc. Co se stane, vytvoříte-li omáčku z obou druhů? Ano, bleskový nástup a velmi solidní výdrž je odměnou vašeho snažení.

Jídlo: v průběhu let jsem si Talon oblíbil ve všem možném, ovšem těžištěm použití vidím především studenou kuchyni. Mimo sezónu jsem jej hojně používal místo čerstvých habaner do ovocného salátu, tam se díky absenci výraznějšího množství soli velmi dobře hodí. Ostudu rozhodně neudělá třeba v sendviči či bagetce a věřím, že na milion plus jedno vhodné použití snadno přijdete sami. Chce to jediné – flaštičku Talonu.

Cena a užitná hodnota: omáčka se v dnešní době už docela špatně shání, anžto ji CaJohn už nějakou dobu nevyrábí. V každém případě jich po světe ještě pár koluje, takže když se budete trochu snažit, za deset ojro může být vaše. Jojo, v tuzemsku svého času stávala míň, ale stejně podle mne stojí alespoň za ochutnání.

Shrnutí: velmi dobrá přírodní omáčka. Kombinací habaner a fatalii na trhu moc není, takže jde navíc o příležitost k rozšíření obzorů. Neváhejte, nebudou!

Recenze – Black Mamba

Ahoj zase po týdnu. Tentokrát bylo rozhodování o článku fest náročné – ve hře byla mimořádně nechutná „supermarketovka“, dále zde na blogu zatím neuvedený druh pálivých vychytávek, a ovšem i dnes recenzovaná omáčka. Jak je z nadpisu patrné, nakonec vyhrála extraktovka. A není divu – pořádně „hrubou nekázeň“ tohoto druhu jsme zde jednak neměli už několik měsíců, jednak Mamba představuje jeden z těch výrobků, které mne doprovázejí posledních osm let prakticky neustále. A v neposledku za ní stojí moje oblíbená americká firma CaJohns, co chtít víc? Jasně, neomezený přísun „Mamby“...

Přísady: papričky čokoládové habanero, vinný ocet, extrakt kapsaicinu. Méně někdy znamená více.

Vzhled: malá placatka o objemu pouhých 60 ml s oranžovočernou etiketou. Novější šarže už jsou ve stejné lahvičce jako Lethal Ingestion, já jsem chytnul ještě starší verzi. 

Konzistence a barva: hnědočervená omáčka je spíše řidší a pohled přes sklo nijak nenapovídá, že by snad mohlo jít o něco výjimečného. Nu, všeho do času.

Vůně: no vida, a máme tady první překvapení dnešní recenze – Black Mamba je jedna z mála extraktovek obsahujících habanera, ze kterých je typická vůně těchto papriček skutečně cítit. Upřímně, když přivoním např. k takové After Death (a to mám tuhle omáčku fakt rád), nedokážu ve vůni kloudně rozpoznat ani habanera, natož pak deklarované kajenské papričky a chipotles; prostě je to tam nahňácané všechno dohromady, a i když je výsledek bezva, věčně nespokojený milovník pálivého zhusta kdy zatouží po zcela opačném, skoro až minimalistickém přístupu. A přesně ten nabízí dnes recenzovaný výrobek.

Chuť: octa CaJohn použil jen nezbytně nutné množství, takže výsledek nejenže není kdovíjak kyselý, ale ještě nechává vyniknout chuti čokoládových habaner. Za sebe uznale pokyvuji hlavou. Další uznání si zaslouží extrakt, neboť je kvalitní a jemný, takřka zcela prostý hořkosti typické pro méně jakostní sorty.

Pálivost: je mi jasné, že vás u extraktovky bude zajímat počet SHU, ale upřímně, fakt je mi těžko střílet přesná čísla. Na webshopech jsem našel údaj 800 000–1 000 000 SHU, ale to prostě není pravda. Osobně „Mambu“ šanuju okolo půl mega, ale díky kvalitnímu extraktu působí omáčka jemněji než napr. Da Bomb Ground Zero, která sice má papírově sotva polovičku, ale přitom je to zlo z nějzběsilejších.

Po pozření omáčka nastupuje díky habanerům docela rychle, postupně se přidává extrakt, a vy si užíváte hezkou chvilku s adrenalinem a endorfiny. Vjem pálivosti se v ústech drží docela dlouho, takže žádnej švindl.

Jídlo: na trhu je docela dost extraktovek, o kterých lze přinejlepším prohlásit, že je jejich použití dosti omezené. Ne tak o Black Mambě. Díky přístupu výrobce „méně surovin, ale zato kvalitních“ dokážete přesněji odhadnout, jak se bude omáčka v jídle chovat, díky čemuž si můžete ušetřit nejedno nevítané překvapení.

„Černá mamba“ je velmi univerzální výrobek, vhodný zejména do teplé kuchyně, jmenovitě do polévek, omáček a zapečených pokrmů. Ovšem neztratí se ani v případě, že se rozhodnete dodat grády třeba vaší marinádě. Pomyslnou korunu ovšem už nejspíš navždy ponese kamarád Karel, kterému se svého času kvůli řídké konzistenci omáčky povedlo vylít si cca čtvrtinu objemu flaštičky na porci hovězích medajlonků ze svíčkové. Je třeba přiznat, že dojedl, ale nikdo z nás ostatních mu tenkrát příliš nezáviděl.

Cena a užitná hodnota: extraktovky člověk nekupuje každý týden, proto je většinou beru ze zahraničí, kde jednak vycházejí výhodněji. Cena Black Mamby bývá okolo 12–13 ojro, což je lahoda. Pokud se rozhodnete na nic nečekat a koupit v tuzemsku, za částku 392 Kč máte možnost. I tak mi to přijde v cajku.

Shrnutí: jedna z nejpříjemnějších extraktovek vůbec. Nabízí mnohé, nechybí jí nic. Není důvod váhat, jděte do ní.

Recenze – Vitana Chilli omáčka Extra pálivá

Vážení a milí, vítejte zas po týdnu. Dneska nás nečeká žádné habanero, ale spotřebka nejdrsnějšího zrna. Taky se těšíte, co si na nás připravila firma, která údajně „vaří za nás“?

Přísady: pitná voda, cukr, vinný ocet, chilli mleté 3 %, paprika mletá, jedlá sůl max. 3,5 %, česnek mletý, regulátor kyselosti (kyselina citronová, kyselina askorbová), zahušťovadlo xanthan, rajčatový protlak sušený, konzervant (benzoan sodný, sorban draselný), česnekový extrakt.

Vzhled: kónická plastová lahvička se pyšní objemem 180 ml a docela slušným vzhledem. Jasně, viděli jsme už lepší, ale celkově střízlivý design mne nikterak neuráží. Hned je jasné o co jde, výrobek si na nic nehraje. Za mne OK.

Konzistence a barva: extra pálivka od Vitany je sytě červená, občas až lehce do hněda. Je notně hustá, lepí se, táhne, a ráda ulpívá na kdečem.

Vůně: coby člověk cukru vesměs se vyhýbající nemám moc co chválit, omajda je cítit hodně sladce, až je mi to nepříjemné. Nejsem cimprlich a nějakou tu sweet and chilli semo tamo pozřu, ale tohle je ještě o něco sladší. Ale bacha – pokud si potrpíte na sladký, zklamáni nejspíš nebudete.

Chuť: překvápko se nekonná, extra pálivá omáčka od Vitany mi kromě ubíjející sladkosti a upozaděné chuti obyčejné papriky nemá moc co nabídnout. Nakyslost octa je na jazyku cítit jenom malinko, rajčata a česnek pak vůbec.

Pálivost: no, žádnou extraktovku jsem nečekal (a vy ostatně taky ne), takže nejsem nijak zklamán. Pálivost holt odpovídá nastavení na cílovou skupinu, a pokud si tykáte byť jenom se Schirachou, tahle extra pálivka vás rozhodně nepřekvapí.

Jídlo: stalo se mi před časem, že jsem se ocitnul na hraně civilizace, a jediné, co bylo v místním konzumu k dispozici, byla právě recenzovaná omáčka. Inu, koupil jsem. Co jsem taky měl dělat, když už jsem tak blbej a nechám si výbavičku doma, žáno? A tak jsem tedy zkoušel požírat steaky, salátky a další radosti s přispěním Vitany. Nebylo to úplně hrozný, ale kromě absence podstatnější pálivosti jsem postrádal jakoukoliv přidanou hodnotu. Zkrátka a dobře, tahle omáčka možná učiní pokrm nepatrně pálivějším, ale nikterak ho nevylepší.

Cena a užitná hodnota: kupoval jsem ji za tři pětky. Cena odpovídá kvalitě.

Shrnutí: zde se naplno ukazuje, že obal prodává. Extra pálivá omáčka od Vitany rozhodně líp vypadá, než chutná a pálí. Ale jako nouzovku ji nejspíš použít lze.

Recenze – La Anita Habanero Extra Hot Sauce

Vážení, omlouvám se za výpadek minulý týden. Byl jsem nachcípanej tím pitomým způsobem, kdy do práce sice musíte, ale zato vám je blbě, že sotva lezete. Ale o to by ani nebylo, hlavním důvodem vynechání recenze byla skutečnost, že mi vůbec nic nechutnalo. A zkuste si psát recenzi na jídlo, když se vám při pomyšlení na žrádlo obrací kufr. No nic, dalšího vysvětlování asi laskavému čtenáři netřeba, není-liž pravda? Snad jen bych chtěl dodat, že vám to při nejbližší příležitosti budu hledět vynahradit, ok?

Tak pojďme na recenzi. Dnešní vzorek původem až z dalekého Mexika mi dotáhnul Vláďa aka Space, díky chlape. Pokud mne paměť neklame, naposledy jsme tu měli mexickou omáčku více než před rokem. Je už tedy nejvyšší čas mrknout, jak to těm Mexikánům jde, nicht wahr?

Přísady: voda, papričky habanero, koření, kyselina octová, sůl, přírodní aroma, guma xantanová a guarová, benzoát sodný a sorbát draselný 0,1 %.

Vzhled: no vida, tak hnedle tu máme trochu originality. 120ml lahvičku s typicky úzkým hrdlem si s výrobkem jiné značky nejspíš nespletete. Barevně vyvedená etiketa už mne až tak nebaví, ale ani neuráží moje estetické vnímání, prostě taková normální spotřebka.

Konzistence a barva: kdo by od omáčky z habaner očekával hezky červenou barvičku, byl by překvapen, neboť odstín Habanero Extra Hot Sauce je docela dost do hněda, až by si člověk říkal, že musí obsahovat chipotles. Omajda je dost řídká, tak bacha při dávkování.

Vůně: málo platné, nejlepší omáčku z habaner dostanete kombinací vybraných papriček a trochy co nejkvalitnějšího octa. Nic víc není nutné, ale když už přidáváte cokoliv dalšího, snažte se v omáčce nezabít typicky ovocnou vůni papriček. Nu, zrovna v tomhle případě se to moc nepovedlo – dominuje ocet a cibule(?), papričky se krčí až někdě v zadní řadě.

Chuť: soudě podle vůně jsem očekával kdovíjakou překyselenou příšernost, ale nakonec je to s kyselostí vlastně docela v pohodě. Jasně, octa je docela dost, ale už jsem měl 100 + 1 omáčku, která na tom byla podstatně hůř. Nakonec i ta chuť papriček je docela znát... celkově průměr.

Pálivost: no, dost chození kolem horké kaše a šup s omáčkou na lžičku. Rád přiznávám, že na mainstreamovou záležitost je pálivost opravdu, ale opravdu hodně slušná. Tohle by měli prodávat v každý sámošce, abyste nezůstali na suchu, když jste na nedělním obědě u babičky a ona jako na potvoru nemá ani ostrý kečup. Je to taková habanerová klasika, tedy rychlejší nástup, uspokojivá intenzita a spíš kratší výdrž, ale nenechte se mýlit – méně zkušené dokáže vykrákat za ucho, že ani nemrknou.

Jídlo: do salátů prima, ke grilovaným a uzeným masům taky dobrý. V hutných polévkách omáčce trochu dochází dech, to samé lze prohlásit o použití v různých omáčkách na těstoviny, guláších apod. Není to nejhorší, jen se tu víc než kde jinde projevuje nedostatek vlastního charakteru: Habanero Extra Hot Sauce si v jídle spletete s kdečím, což je pro výrobek vždy spíš špatná vizitka.

Cena a užitná hodnota: cena je v cajku, za cca 4–4,5 USD může být omáčka vaše. V evropských webshopech jsem na ni nikde nenarazil, tak třeba budete mít víc štěstí než já.

Shrnutí: po všech stránkách průměrná omáčka z habaner za relativně slušnou cenu. Nic víc, nic míň. Na mainstream je docela v pohodě. Ale víte co? Děsně už bych chtěl ochutnat nějakou echt mexickou omáčku od malovýrobce, dělanou s láskou a zápalem. Nemáte někdo nějaký tip?