Hoppy Smoked Peppers

Zdar jak sviňa po víc jak pěti letech od poslední recenze, milánkové. Jak jste se beze mne měli? Nepochybuju o tom, že skvěle. Já taky, děkuju za optání. Na chilli jsem samo nezanevřel, jen jsem začal podnikat, tak moc nebylo pokdy ještě psát pravidelný recenze. 

Nedávno mi ale do schránky jeden pádný důvod dorazil. Pamatujete ještě na Smoked Peppers Sauce od borců z My-Chilli? No jasně že pamatujete, klasická omáčka, která si tady na blogu v recenzi ostudu rozhodně neuřízla. 

Když jsem zjistil, že v nabídce je její novější sestřička, vytvořená ve spolupráci s pivovarem Lucky Bastard a vytuněná o chuť a vůni chmele Equinox, nehodlal jsem si nechat tenhle zážitek ujít. Jak to dopadlo? Čtěte dál!

Přísady: paprika červená uzená (50 %), voda, ocet, cukr, česneková pasta (česnek 70 %, sůl, voda), pyré z chilli (Carolina Reaper /Trinidad Scorpion 78 %, ocet), chmel (0,82 %), sůl, chilli sušené (Jolokia), chilli sušené (Habanero), zahušťovadlo: xanthan.

Původní Smoked Peppers byla svýho času nejpálivější omáčka ze sortimentu. I tady dává složení tušit, že nepůjde o úplnej čajíček.

Vzhled: lahvička o objemu 185 ml se může pochlubit vkusnou etiketou, která uvádí vše podstatné. Navíc pak informaci o tom, že tahle omáčka v roce 2017 urvala v Londýně ocenění Great Taste.

Konzistence a barva: tmavě červená omáčka má konzistenci tak akorát; není ani příliš řídká, ani moc hutná. Manipuluje se s ní dobře, dávkování z flaštičky je předvídatelný a nebude vám utíkat ze sendviče nebo burgeru.

Vůně: odér je docela nevšední. Na první dobrou je nejvíc cítit uzená vůně, ale hned v dalším gardu cosi... hm, že by to byl fakt ten chmel? 

Chuť: jako první je cítit kyselost, ale po pikosekundě nastupuje intenzivní kouřová chuť. Mnohem silnější oproti klasické verzi. Za mne určitě krok správným směrem. Naopak po samostatné chuti chmele pátrám marně, byť velmi mírný náznak hořkosti a citrusů na jazyku vnímám; ale to je spíš fíčura než chyba – prostě to hraje hezky dohromady.

Pálivost: milou Hoppy Smoked Peppers jsem testoval nejen já, ale i moje snoubenka, která je v oblasti chilli spíš na začátku. Nenakládala si takový dardy jako já, ale i tak bez problémů přežila. Tím ani náhodou nenaznačuju, že pálivost je nízká nebo že je omáčka vhodná pro kojence, starce nad hrobem a těhotné ženy, to fakt ani omylem. Pálivost je velmi solidní, ale když si do polívky naložíte o lžíci dvě víc, tak se to pořád dá rozumně sníst.

Jídlo: výrobek jsem si s sebou vzal na dovču a poctivě si jím průběžně vylepšoval polopenzi. Geniální je ke všemu, co obsahuje kysaný nebo dušený sladkokyselý zelí. Chybu neuděláš ani v případě poctivých hutných polévek a určitě se hodí třeba do sendviče nebo burgeru. Po návratu z dovolené omáčku používám i při výrobě dresingu do salátů. 

Cena a užitná hodnota: pokud jsi normální chilli maniak a v chladničce máš stabilně několik druhů chilli omáček, tak za 219 Kč nejen že dostaneš zajímavý produkt, ale nejspíš ti i pár týdnů vydrží. Pokud by to byla moje jediná omáčka, tak je za pár dní pryč, ale to není chyba výrobku.

Shrnutí: solidní omáčka se slušným palem a vyladěnou chutí pro začátečníky i pokročilé. Já jsem spokojenej. 

Recenze – okurkové chutney

Zdar vespolek skoro po měsíci. Jak se máte? U mne trvá děsnej fofr, takže mám rozepsaných asi pět článků na blog, ale trochu jsem polevil v jejich dotažení do konce. Hanba mi! A co jsem teda já, takovej bloggerskej flákač, celou tu dobu dělal?

Ze zbytků letošní úrody jsem vyrobil domácí srirachu. Inspiroval jsem se u kolegyně Zuzky na jejím senzačním a již dříve zde zmiňovaným blogu Zkvašeno. A jo, musím se pochválit, nikdo jinej to za mne neudělá; omáčka sice vyšla hodně řídká a některý věci tak příště udělám jinak, ale jinak je to parádička, rozhodně slibnej začátek. Uvidíme, jak dopadne druhá várka, ta už bude v omezeným množství možná i k dostání. 

Ale dost keců a pojďme na dnešní recenzi. Pamatujete, jak jsem na začátku září chválil okurkovej relish od my-chilli? Tak jste se dočkali, dnes se na něj spolu mrkneme.

Přísady: okurky, ocet, cukr, cibule, sůl, kukuřičný škrob, hořčičné semínko, kurkuma, kopr, pepř, chilli sušené (habanero).

Vzhled: malá zavařovačka, v jaký se prodávají např. různý paštiky a zavařeniny. Exteriér hodnotím pozitivně, etiketa na první dobrou sděluje vše podstatný a na obsah o hmotnosti 220 g je dobře vidět.

Konzistence a barva: s trochou nadsázky bych mohl prohlásit, že relish vypadá, jako kdybyste rozmixovali nakládaný okurčičky. Odstín je přitažlivě zelený, poměrně jasně je patrná struktura okurek nastrouhaných na tenký nudličky, semo tamo na vás pro osvěžení vykoukne semínko hořčice a snítka kopru. Už jen tahle kombinace ve mně spolehlivě vyvolává Pavlovův reflex.

Vůně: cítit je hlavně ocet a cukr, ale to asi není žádný velký překvápko, že ne? Celek je velmi příjemně vybalancovaný, takže prostě máte chuť ochutnat.

Chuť: a je to tady. Naberete si plnou lžičku, šup s ní do dutiny ústní... totální blaho. Nakládaný okurky miluju, zejména pak ty domácí. A kdekoliv mám např. na návštěvě možnost, hledím ochutnávat, jak je kde dělají. Ten dává mrkev, ten zase víc cukru... v relishi je cukru docela dost a bejt to normální okurky, tak asi tak nadšený nejsem, ale v týhle formě jde o jasnej tah směrem k vyvolání instantní závislosti konzumenta. A funguje to, dejte mi víc!

Pálivost: z nálepky na skleničce je patrné, že co do pálivosti má jít o výrobek spíše nižší intenzity. To se potvrdilo, ale přesto byste našli v běžný produkci jen málo pikantních okurek, který by recenzovaný výrobek trumfly. Takže jo přátelé, tohle není žádnej švindl.

Jídlo: ze svý podstaty jde o výrobek určený do studený kuchyně, resp. jako doplněk pokrmů, jako jsou burgery nebo hot dogy. Já jsem začal u toustů a dobře jsem udělal. Lahoda! Skvěle dopadly i jednohubky (no, spíš malý chlebíčky, haha), a když jsem byl línej, vrznul jsem milej relish do domácí tatarky místo strouhanejch nakládanejch okurek. Prostě vezmeš majonézu/sojanézu, rozmícháš v ní přiměřený množství relishe a dál už postupuješ jako obvykle. Pálivost byla jen minimální, ale chuť byla trochu jiná a rozhodně příjemná a zajímavá.

No, ale že si tu vůbec třepím pusu - nejvíc jsem recenzovanýho výrobku sežral jen tak, když jsem zrovna šel kolem ledničky a hodila mne mlsná. Jednu lžičku, jen docela malinko... to zrovna :)

Cena a užitná hodnota: recenzovaný výrobek zakoupíte u výrobce za 129 Kč. Cena je v cajku, ale pro nás pažravce a závisláky by bylo potřeba zavíst aspoň půlkilový balení.

Shrnutí: na tohle by měl bejt zbroják, jak je to dobrý.

Recenze – Exotic Orange Hotsauce

Ahoj vespolek, jak to roste a pálí? Musím se pochlubit, že papričky mi letos nejen že nechcíply, ale jedna už dokonce plodí jako o závod. Pravda, nejedná se žádného „škorpióna“ ani jinou slovutnou odrůdu, na ty je ještě čas, ale i tak to potěší. 

Jinak to tu poslední dobou trochu flákám, neboť jsem se musel věnovat jiným můzám než psaní, a to konktétně hudbě. S cyberpunkovou smečkou Neuromancy jsme točili demo, a to je pak jasný, že hlavní úsilí muselo směřovat jinam než na blog. Mimochodem, kdybyste nás chtěli vidět hezky naživo, tak tuhle sobotu máte šanci v pražským klubu Fatal. Dostavte se v hojným množství, určitě to bude stát za to. A v neposledku si budeme moci dát po koncertě panáka na baru a pokecat nejen o muzice, ale i o chilli.

Na dnešek jsem si připravil další produkt od my-chilli. Proč furt píšu jen o nich? Tak jednak mají produktovou řadu vpravdě obsáhlou, jednak se jima neustále živím, tak o čem jiným bych měl psát? Ale příště už to bude něco jinačího, slibuju.

Přísady: pomerančová dužina, cukr, limetová šťáva, pomerančová kůra sušená, chilli sušené (Habanero, Jolokia), regulátor kyselosti (kyselina citrónová), zázvor, zahušťovadlo (Xanthan, Gelfix), konzervant: sorban draselný.

Vzhled: čirá lahvička o již zavedeném objemu 187 ml, vhodně doplněná nálepkou uvádějící název omáčky a logo výrobce.

Konzistence a barva: už při prvním shlédnutí na posledním Chillibraní (mimochodem, za čtvrt roku se tam uvidíme!) jsem si říkal, že barva je skoro jak u meruňkový marmelády. Taková ta přírodní, nepříliš řvavá oranžová. Konzistence je tak akorát. Na mazání na housku s máslem to vysloveně není, ale zároveň pěkně vytéká z lahvičky.

Vůně: nasládlý, poměrně přitažlivý odér. Jsem spíš na slané, ale s tímhle nejenže nemám problém, ale baví mne to.

Chuť: a máme tady první záhadu této recenze. Ačkoliv složení i název jasně naznačuje, že půjde o výrobek z pomerančů, tak si nemůžu pomoct, ale v chuti jednoznačně cítím nejvíc mandarinky. Taková ta chuť čínských naložených manarinek z plechový piksly, chytáte se? Akorát teda musím pochválit, že se to celé obejde bez kovovýho „vocasu“ v puse. V každým případě chuť dobrá.

Pálivost: aneb záhada druhá a poslední. Jako první ucítíte v puse sladkost, vjem pálivosti se dostaví až s mírným odstupem, potud je vše jasné. Ale zatímco někdy mne omáčka jen tak polechtá, jindy mám pocit, že je intenzita snad dvojnásobná. Normálně bych to přikládal nedostatečně promíchaným přísadám, jenže omáčka je pěkně hladká. Tak vám nevím, nakonec jsem došel k závěru, že příčina musí být ve mně a v momentální dispozici vůči pálivýmu. V každým případě je to super, taková trochu ruská ruleta s příznivějším výsledkem.  

Jídlo: když doma nemám čerstvá habanera, používám pár lžic do ovocnýho salátu. Výsledek je tak akorát pálivý a moc dobrý. K dobře uleželým plesnivým sýrům typu Gorgonzola jde omáčka taky moc dobře. Dlabat ji chodím i jen tak na lžičku, ale o tom se asi moc rozepisovat nemusím, co? Naopak zmíním strašlivou prasárnu, kterou jsme realizovali v rámci ochutnávky s kámošem Dannym, a sice použití coby dip ke slaným smaženým brambůrkám. Věřte nevěřte, jak si na pochutiny tohohle typu vůbec nepotrpím, tak se to nejen že dalo, ale bylo to takovým tim perverzním způsobem dobrý!

Cena a užitná hodnota: recenzovanou omáčkou koupíte buďto klasicky u výrobce, nebo například u mne na webshopu, a to za 139 Kč. Pokud se týče užitné hodnoty, tak vezte, že pokud asi alespoň trochu potrpíte na sladké, připraví vám „pomerančovka“ spoustu příjemných chvil. A pokud se nebude jednat o jedinou omáčku ve vašem vlastnictví, dá se očekávat, že i pár týdnů vydrží.

Shrnutí: chutná a příjemně pálivá ovocná omáčka. Nemáte-li chorobný strach z vitamínů, vůbec se jí nebojte.

Recenze - Hořčičná omáčka s medem

Zdar a sílu. Po více než týdnu se vracím s další recenzí. Dneska to bude další omáčka z produkce my-chilli.eu, a to hořčičná s medem. Přiznám se, že z várky došlých vzorků mne lákala skoro nejvíc. Přeci jen ji předcházely superlativy ze strany nejednoho znalce chilli a pověst suprově odladěný záležitosti.

Přísady: hořčice, cukr, ocet, jablečná šťáva, med, sójová omáčka, chilli sušené (bhut jolokia, habanero), směs koření.

Vzhled: lahvička o objemu necelých dvou deci a designem, čtenářům blogu dobře známým: menší nálepka vepředu, informace o složení a další náležitosti vzadu. Jednoduché, přehledné a funkční.

Konzistence a barva: konečně nějaká změna! Po záplavě oranžových, červených a podobně zbarvených výrobků tu máme na holení omáčku barvy tmavě okrové. Sem tam narazíte na kousek tmavýho koření, jinak je obsah poměrně homogenní. Konzistence není úplně řídká jako třeba Tabasco, ale tekutá je přeci jen dost na to, aby měla omáčka tendenci rozlívat se po talíři. Prostě potřebuje prostor, takže na to pamatujte a jezte z velkých talířů.

Vůně: co se odéru týče, omáčka je velmi jemná. Na to, že obsahuje tolik hořčice, jsem čekal vůni drsnější, rustikálnější. Jak jsem se mýlil! Vůně je sladkokyselá a hezky vyvážená, nic extra nevyčuhuje. Zároveň je i docela originální, nelze jen tak z plezýru prohlásit, že výrobek voní jako omáčka ta nebo ona. Vyvolává ve mně zašlé vzpomínky na kdysi zde recenzovanou hořčici od Dave's Gourmet, ale ta mne tenkrát docela nadchnula, takže v tomhle punktu je vše v pořádku.

Chuť: přiznám se bez mučení, že ochutnáváním jsem strávil docela dost času. Jak to vlastně chutná? Jasně, je sladká, o tom žádná. Nijak přehnaně, s cibulovým chutney to srování nesnese, ale sladká. Cítit je samo trocha octa, ale paradoxně víc je cítit jemná jablečná šťáva. Celkově je výsledek takový, jak bych to jenom pregnantně vyjádřil, jakoby „zakulacený“, jestli rozumíte, co se snažím sdělit. Sójovku jako takovou necítím, ale podezřívám ji, mršku, že za určitou rafinovanost může taky ona. Celkově chuť hodnotím vysoko, tohle je po delší době omáčka, kterou, když to na mne přijde (hovořím stále o chilli, jasný?!), chodím mlsat jen tak na lžičku.

Pálivost: pálí pěkně, ale na první lžičku se nezdá, že by v sobě měla Hořčičná omáčka nějakou extra sílu. Jenže když si naložíte na talíř baštu a sousta poctivě namáčíte, za chvíli zjistíte, že se vjem pálivosti docela hezky rozbíhá. A nejen to, v puse se pak díky jolokii i chvíli vydrží.  

Jídlo: tak kde začneme? Inu, třeba u párečků a grilování všeobecně, však se nabízejí jako první. No super, tohle nemá chybu. Taky je omáčka fajn do domácích pomazánek, případně do některých kupovaných. V poslední době jsem si závislácky ulítl na kombinaci recenzované omáčky a mojí oblíbené pomazánky Tataráček. To určitě vyzkoušejte, ale počítejte s tím, že aby výsledek pálil, musíte překonat škudlivost a dát tam toho trochu víc. Jinak asi nejradši milou Hořčičnou žeru (sorry, jinej výraz by to tak nevystihnul) k mýmu oblíbenýmu junkfoodu, a sice k celerovým hranolkům pečeným v troubě. Nabízí se hafo dalších možností, ale všechny je vyjmenovávat nebudu. Snad jen bych na závěr tohoto odstavce podotknul, že třeba do guláše a polévek jsem ji nevyzkoušel. Jestli máte nějaký zaručený tip (co třeba koprovka? :), napište do komentářů.

Cena a užitná hodnota: recenzovaný výrobek lze koupit u mne na webshopu, a to za sympatickou cenu 129 Kč, případně rovnou od výrobce. Co se užitné hodnoty týká, tak ačkoliv mne omáčka provází už několik týdnů, na dno jsem se ještě nepodíval, a to ji zrovna nešetřím.

Shrnutí: zajímavá, chutná a originální omáčka. Tamtamy nelhaly, je fakt prima. Howgh.

Recenze – Cibulové chutney s hřebíčkem

Zdar a sílu, jak to pořád jde? Na dnešek jsem si připravil recenzi bašty, která mne střídavě provází posledních 14 dní. Typově se nejedná o omáčku, ale o zkaramelizovanou cibuli s dalšíma přísadama. Něco podobného jsme tu už jednou měli, a byl jsem velmi spokojen. Jak si dnes povede chutney od My-chilli?  

Přísady: cibule, cukr, ocet, hrušky, chilli čerstvé (Rawit), sůl, rozinky sušené, chilli čerstvé (Habanero, Jolokia), chilli sušené (Habanero), regulátor kyselosti (kyselina citronová), hřebíček mletý, nové koření mleté.

Vzhled: malá nižší sklednice s tradiční etiketou v barvách červené, bílé a černé. Pevného obsahu je minimálně 135 g.

Konzistence a barva: oproti fotce je milé chutney ve skutečnosti méně jantarové a o něco víc do tmava. Co do konzistence se nedočkáme žádného překvapení; a tak je to taky správně. Dominuje nálož rozvařené cibule, celkově to vypadá jako hutný džem.

Vůně: zde jasně vládne koření, konkrétně hřebíček. V kombinaci se sladkostí zbytku to funguje docela dobře, byť na někoho toho koření může být až dost. Ale je potřeba si uvědomit, že pokud nejste jako já, tak nebudete Cibulové chutney baštit lžičkou jen tak rovnou ze skleničky, ale pravděpodobně přikročíte k nějaké té kombinaci, ve které se hřebíček trochu ztratí.

Chuť: nebude chodit kolem horké kaše a rovnou to vybalím – Sweet Onion Chutney je skutečně sladké. Nejde o žádnou ultrazběsilost, ale sladkost je to hlavní, s čím na vás výrobek vyrukuje. Přesto jsem si všiml, že jak jsem měl otevřenou skleničku v lednici, postupně se chuť trochu měnila a objevovaly se v ní kyselé tóny. 

Pálivost: první lžička se nejdřív tváří, že Chutney skoro nepálí, něco cítit začnete až po chvilce. Tak dáte lžičku druhou, třetí... a ono jo, vždyť to pálí! Pálivost je poplatná použitým papričkám, jolokia přeci jen startuje trochu později, ale o to víc se přihlásí o slovo. Pokud mne paměť neklame, tak výše zmiňovaný Napalm byl o něco silnější, ale ne zas až o tolik.

Jídlo: kam všude se hodí zkaramelizovaná cibule? Jasně, skoro všude! Burgery všeho druhu, bagety s gorgonzolou, ale i jen tak k oblíbeným sýrům, to všechno nemá chybu. Za mne radši pro studenou než teplou kuchyni, ale je to na vás.

Cena a užitná hodnota: milé chutney můžete koupit třeba u mne, a to za 129 Kč. Za stejné peníze ji pořídíte i třeba rovnou od výrobce. Cena mi přijde OK, ovšem považuju za fér upozornit, že dokáže zmizet docela rychle.

Shrnutí: kvalitní a solidně pálivá variace na cibulový relish, která vyčnívá z průměru konkurence originálním nakořeněním. Za mne palec nahoru.

Nové zboží na webshopu

Vážení a milí, než se tento týden sejdeme u více či méně pravidelné recenze, dovoluji si upozornit na skutečnost, že jsem naskladnil něco jakostních výrobků od borců z my-chilli.eu.

Kromě mexického dipu a Omáčky z uzených papriček, se kterými jste už měli tu čest v recenzích, jsou v nabídce čtyři pečlivě vybrané kousky, které si vás určitě získají. Osobně se už nemůžu dočkat, až otevřu medově hořčičnou omáčku nebo dýňový dip.

Zakoupit nejen výše uvedené zboží můžete na agent-orange.cz.

Recenze – Mexický dip

Ahoj vespolek, vítejte zase po... kakraholte, po skoro třech týdnech?! No teda, to jsou mi pořádky! Dlužím vám minimálně když ne omluvu, tak vysvětlení. A tím je mimořádná vytíženost ve věcech pracovních i ostatních, kdy sice chilli konzumuji v míře neztenčené, ale nějak o něm nestíhám psát. Nu, je třeba se usebrat a pořádně se do toho teď opřít, však materiálu na recenze mám víc než dostatek.

K tomuhle vzorku jsem přišel skoro jako onen příslovečný slepý k houslím. Borci z my-chilli.eu umístili na Facebook soutěžní otázku týkající se nového výrobku. Jakou že kuchyní se nechali inspirovat, jestliže hlavními použitými surovinami jsou rajčata, papričky habanero a koriandr? Ihned jsem vypálil od boku, že musí jít o kuchyň mexickou; a ejhle, bylo tomu tak, takže ke mně hned následující týden putovala výhra v podobě skleničky Mexického dipu. Pojďme se teď spolu podívat, jak si vedl v recenzi.

Přísady: drcená rajčata, cibule, cukr, limetová šťáva, chilli čerstvé (habanero), česnek, sůl, koriandr čerstvý, chilli sušené (jolokia), chilli sušené uzené (jolokia), pepř.

Vzhled: menší robustní „zavařovačka“ v sobě ukrývá 185 g dipu. Etikety jsou vyvedeny opět v kombinaci bílé, černé a červené. Celek se dle méno názoru povedl, vypadá to fajn.

Konzistence a barva: měli jste někdy nějaký dip? Tím nemyslím na jemno rozmixované cosi za dvacku z místního marketu, ale echt lahodu, jakou vám coby předkrm nabídnou třeba ve slušné mexické restauraci? Pokud ne, tak vězte, že je žádoucí poněkud hrubší textura, kdy při troše pozornosti hravě rozeznáte tu kousek rajčete, onde zas nať koriandru nebo ždibec cibule. A přesně tak je tomu i tady, takže můžete souhlasně zamručet a pokývat hlavou a okomentovat barvu, která je červenohnědá přesně jako na fotce.

Vůně: málo platný, je jen málo věcí, které se v oblasti jídla vyrovnají mému zápalu pro polévky, chilli a kopr. Jednou z nich je nezřízené zanícení mojí maličkosti pro zelený koriandr. Můžu ho konzumovat takřka v neomezeném množství a pro jeho vůni šel bych světa kraj. Proto jsem byl celej natěšenej na odér Mexického dipu. Nu, víte asi, jak to dopadá s přehnanýma nadějema, že jo? Totiž, koriandr lehounce cítit je, ale musíte ho v přitažlivém odéru rajčat, cibule a chilli hodně dlouho hledat. Osobně mi to nakonec vlastně vůbec nevadí. Potěšeni budou ale všechny zlé jazyky, které nemají pro vůni koriandru slovo dobré (už jsem se setkal i s názory typu „Smrdí to jako Jar.“, věřili byste tomu?).

Chuť: jednoznačně vládne nasládlá kombinace rajčat a cibule, odzadu pilně podporovaná česnekem. Mňam, tohle bych mohl mlsat furt.

Pálivost: když mládenci dumali nad složením, učinili moudré manažerské rozhodnutí nahradit papričky chipotle uzenou jolokií. Na pálivosti, zejména na její výdrži je znát, že nejsou použita jenom habanera. A tak to máme rádi, co?

Jídlo: dip tohoto typu bývá tradičně konzumován např. s nachos. To jsou, kdybyste to náhodou nevědeli, takový ty kukuřičný chipsy trojhránkovýho tvaru. Já je teda upřímně nemám rád, takže jsem milej dip musel testovat jinak. Je nabíledni, že takovouhle záležitost by byla škoda kydat do guláše se šesti a prim bude hrát studená kuchyně. Nelenil jsem tedy a během posledních dvou třech týdnů si připravil a zbaštil snad nejvíc různých sendvičů a bagetek za poslední dva roky. A víte co? Pochutnal jsem si, fakt že jo. Nebyla opomenuta ani konzumace archivních sýrů, též s úspěchem. 

Cena a užitná hodnota: skleničku pořídíte za 129 Kč buďto u mne, nebo třeba rovnou od na stránkách výrobce. Za ty prachy je to docela OK, ale počítejte s tím, že pokud se neovládnete, tak ji můžete sami popravit klidně za jeden večer. Mně se to skoro povedlo a musel jsem se hodně krotit, aby mi alespoň chvíli vydržela. Ale nelituju ničeho!

Shrnutí: prima chutnej a slušně pálivej dip, jakej v marketu běžně nekoupíte. Doporučuju.

Recenze – Smoked Peppers Sauce

Ahoj vespolek. Taky toho máte poslední dobou docela nad hlavu? Já jo, takže jsem se minulej tejden vůbec nedostal k tomu, abych dopsal a zveřejnil recenzi na dnešní omáčku, kterou není nic menšího než nejpálivější výrobek od kolegů z My-Chilli. Jak jsem psal posledně, omáčku jsem získal výměnou na Chillibraní. A od té chvíle mne věrně provází ve dny pracovní i během odpočinku. Jak jsem s ní spokojen se dozvíte na následujících řádcích.  

Přísady: paprika červená, ocet, chilli čerstvé (Jolokia, 7pod, Moruga), cukr, česnek, sůl, chilli sušené uzené (Jolokia), přírodní kouřové aroma.

Vzhled: čirá lahvička o objemu necelých dvou deci je mi důvěrně známá a nespletl bych si ji, ani kdybyste mne probudili o půlnoci. Jasně, přesně do té samé lahvuju Agenta. Klasika, která nezklame. Její povrch zdobí zepředu jednoduchý etikata s názvem omáčky a logem výrobce, zezadu pak štítek se složením apod. Střízlivý a čistý design mi přijde úplně OK.

Konzistence a barva: omáčka Smoked Peppers Sauce nabízí sytě červenou barvu. Konzistence je řidší, jednotlivé přísady jsou velmi jemně rozdrcené. Na semínko v omáčce jen tak nenarazíte.

Vůně: příjemná a svěží kombinace kyselé vůně octa a paprik, v dalším plánu opatrně následovaná kouřovou vůní. Skalní vyznavači grilování by možná čekali výraznější vůni kouře, ale mně, který si těchto radovánek až tak často nedopřávám, nižší úroveň stačí. Kdybych měl srovnávat, tak třeba Trinidad Scorpion od Cambridge Chilli Farm je o dost kouřovější. 

Chuť: celkově mi přijde, že dominuje vcelku dost ostrá kyselost octa. To není nutně špatně, nicméně já osobně bych ho snesl o trochu méně. Na druhou stranu kvituju, že není Smoked Peppers Sauce samý cukr. Ve výsledku mi omáčka chutná, ale není to ten druh, který bych chodil mlsat samotný přímo z lahvičky (a neříkejte mi, že jste to nikdy nezkusili!).

Pálivost: žádný štráchy s tím – nabereme pěkně plnou lžičku, a šup s ní do pusy; a hele, ono to docela pálí, vbrzku dochází i na pověstné „škytance štěstí“. Nájezd je o trochu pomalejší, ale intenzita velmi uspokojující a výdrž solidní.

Jídlo: jak jsem nastínil výše, recenzovaný výrobek mne poslední dobou provází skoro všude. Zpříjemňuje mi obědy v práci, vylepšuje polévky a saláty doma. Dokonce i nějakou tu oslavu se mnou absolvoval. A tam šel z ruky do ruky, přičemž podle ohlasu konzumentů výrobci ostudu rozhodně neudělal. Pokud jde o mne osobně, asi věrného čtenáře nepřekvapím, když napíšu, že taková pořádně hustá zelňačka nebo kapustovka mi po vylepšení Smoked Peppers Sauce udělala mocnou radost. A co teprve junk food typu pizza, tam s ní taky nešlápnete vedle. Jasně, do dresinku na zeleninovej salát je též naprosto OK. Celkově bych řekl, že při zamíchání do jídla se kouřová vůně skoro úplně ztratí, ale to je jenom drobnost, kterou nehodnotím negativně. 

Cena a užitná hodnota: výrobek pořídíte nejlépe přímo u zdroje, a to za 189 Kč. Vzhledem k většímu objemu lahvičky vychází poměr ceny a užitné hodnoty docela pěkně.

Shrnutí: další prima omáčka z tuzemské produkce. Držím My-Chilli palce a nemůžu se dočkat na další recenze.