Recenze – Scotch Bonnet Sauce

Zmar, jak jste se těšili na dnešní recenzi, co? Že jste byli celí napjatí, jakou vyfikundaci jsem si pro vás nachystal, že jo? No, dočkali jste se, dočkali. A bude to vpravdě nevšední povídání o nevšední omáčce. 

Když jsem na ni před pár měsíci narazil v Tescu, zaujala mne nejdřív názvem, přeci jen Scotch Bonnet je moje oblíbená paprička. Při bližším prozkoumání ovšem vyšlo najevo, že jde o slovní hříčku, neboť omáčka sice bonnetky obsahuje, ale výrobce daleko více nešetřil skotskou whisky. Kroutil jsem hlavou, jak to k sobě asi může jít dohromady, ale už jsem byl trochu zaháčkovaný. A když pak byla omáčka jednoho dne v akci za vysloveně legrační peníze, přihodil jsem ji do košíku.

Přísady: ječný slad, ocet, sójová omáčka (voda, sójové boby, pšenice, sůl), skotská sladová whisky (12 %), cukr, citron, česnek, melasa, papričky Scotch Bonnet (2 %), koření.

Docela divočina, že? Přiznám se, že mne lahůdky typu marmite zatím obcházejí širokým obloukem a chipsy s příchutí octa jsem taky neměl, takže nejspíš nemám správně nastavenou pusu na anglický chutě, ale bát se toho nebudu a zkusím k omáčce přistupovat s co možná nejmenším množstvím předsudků.

Vzhled: lahvička hranatého půdorysu se vyznačuje objemem 125 ml. Tyhle flaštičky mám rád, dobře se rovnají do dveří ledničky. Etiketa je vyvedena v hnědých tónech a vypadá docela fajn. Sice u mne trochu evokuje řadu výrobků Tesco finest, ale to je asi jen můj problém.

Konzistence a barva: po delší době tu máme opravdu řídkou omáčku. Scotch Bonnet Sauce je opravdu „vodička“, nebo spíš podle barvy „hodně zředěná ropa“. Ve spodku lahvičky jsou jemné usazeniny pevných složek, takže před použitím zatřepat. Blbý je, že jak je omáčka hodně tekutá a lahvička neobsahuje uvnitř hrdla žádný dávkovač, má obsah tendenci stékat po vnějším okraji lahvičky. A to je špatně, přátelé, člověk aby furt otíral kuchyňskou linku od hnědých fleků. Jasně, když vychrstnete do jídla polívkovou lžíci, tak problém nenastane, ale dávkování po kapkách už bývá ošemetné.

Jak jsem naznačil výše, barva je hodně tmavá, něco mezi Kofolou a ropou. Na chilli omáčku docela nezvyk, že?

Vůně: něco takovýho jsem tu ještě nikdy neměl. Whisky jako takovou necítím, určitě je hodně cítit sójovka a slad(?), trochu to podtrhuje ocet, ale ve výsledku je to takovej zvláštní odér, že si s ním trošičku nevím rady. Chybí mi reference, nemám moc k čemu přirovnávat. Ale blbý to není.

Chuť: tady to bude o chlup jednodušší, omáčka je v prvé řadě kyselá, pak teprve se začínají prosazovat další složky. Tady už ta whisky trochu cítit je, ale upřímně, pořád dominuje sójovka. A stejně jako u předchozího bodu nemůžu vysloveně říct, že by mi to bylo proti srsti.

Pálivost: když jsem zjistil, že milá Scotch Bonnet Sauce obsahuje pouhá dvě procenta papriček, tak jsem usoudil, že nebude vůbec pálit. Není to tak úplně pravda, jistou pálivost cítit lze, ale jen lehce, o chlup míň než u Tabasca.  

Jídlo: výrobce doporučuje omáčku používat na burgery, ryby, k uzeninám a podobně. Nic z toho mne aktuálně moc netankuje (je kurva vedro, kdo by se cpal klobásou?), tak jsem musel zkoušet jinde. Do vysokooktanovýho sendviče s hromadou zeleniny nebyla omáčka vůbec špatná. Chuť a vůně se solidně prosazovaly, s pálivostí to bylo slabší, ale co taky čekat... docela zajímavý bylo přimíchání Scotch Bonnet Sauce do nejrůznějších dresingů.

Cena a užitná hodnota: koupíte za stovku až stovku a půl v Tescu nebo třeba tady za 143 Kč. Užitnou hodnotou zatím neposloužím, protože u mne omáčka využití nenajde a pošlu ji dál do světa, třeba někomu udělá radost.

Shrnutí: kdybych byl Brit, asi bych si pochutnal a mohl doporučit. Sám za sebe spokojen příliš nejsem, ale prostě na tuhle chuť nemám naštelovanou hubu a nevidím důvod, proč ji vyhledávat. Berte to tak, že jde výhradně o můj problém a závěr si sami pro sebe tentokrát výjimečně udělejte sami.

Recenze – Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce

Co si budem povídat, v posledních dvou příspěvcích jsem vycházel vstříc těm, kteří mne žádali o tipy na méně pálivé výrobky. Tak si říkám, že už by to zase chtělo něco poněkud pálivějšího. A protože mi v lednici momentálně netrůní žádná bláznivá extraktovka (tedy žádná nová), podíváme se dnes pod víčko další potvůrce od Cambridge Chilli Farm. Pálivost omáčky by měla být dosti slušná, neboť byly k její výrobě použity krom jiného legendární papričky Scotch Bonnet, často používané v karibské kuchyni.

Přísady: uzené a pečené červené papriky, uzené papričky Scotch Bonnet, rajčata, cibule, jablečný ocet, červený vinný ocet, hnědý cukr, olivový olej, černý pepř, koření.

Vzhled: čirou lahvičku o objemu 1,5 deci zdobí etiketa, jíž dominuje logo výrobce a název omáčky. Obrázek papričky na podkladě je tentokrát takový lehce podivný červený mazanec, ale celek nijak neruší.

Konzistence a barva: tmavě červená barva omáčky na první pohled připomíná domácí kečup a konzistence je na tom podobně. Jasně viditelná jsou semínka a kousky pepře.

Vůně: hmmm, tak to je skutečně paráda – papriky uzené na javorovém dřevě voní naprosto báječně. Spolu s rajčatovým podtónem pak celek lehce připomíná papričky chipotle v rajské omáčce, ovšem delikátnější.

Chuť: tedy vážení, tohle musíte ochutnat. Chuť je výborně vyvážená, lehce nasládlá a jen mírně nakyslá. Za velké plus považuju skutečnost, že výrobek neobsahuje žádnou sůl.

Pálivost: jojo, tak tohle je moje gusto – snesu hodně a takový Mad Dog či Zko mají v mé lednici stálé místo, ale na takové to domácí mlsání ve velkém mnohdy upřednostním spíš klasickou přírodní omáčku bez extraktu. A tohle moje nároky splňuje beze zbytku. Náběh pálivosti je oproti takovým papričkám habanero pomalejší, takže máte sekundu dvě na zhodnocení chuti, ale pak se jim může směle rovnat. V ústech pak dojem pálivosti setrvává pěkně dlouho. Navíc má tendenci pálit s každým soustem víc a víc, což je super. Ideální omáčka na zimní období, když potřebujete zatočit s bacilama v krku.

Jídlo: omáčka Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce se mi skvěle osvědčila v hutných hustých polévkách; máme koneckonců zimu na krku, takže takový boršč či poctivá zelňačka přijdou více než vhod. Dále jsem si výrobek oblíbil k míchaným vajíčkům a sendvičům všeho druhu. No a samozřejmě nesmím zapomenout na pořádné tousty, tam omáčka vysloveně září.

No, ale dost obecných keců, co takhle nějaký recept? Dnes to bude veganský boršč, což je super tukožroutská polévka vynikající chuti. Zvláštností receptu je skutečnost, že řepu nevaříme, ale pečeme – vyhneme se tak tomu, že by byla v polévce rozbředlá, což osobně považuju za trestuhodnou ohavnost.

Budete potřebovat trochu oleje, pár cibulí, česnek, dvě tři mrkve, půlku celeru, jeden pastiňák, dvě až tři větší řepy a kvalitní kysané zelí. U surovin fakt nešetřete na kvalitě a zejména zelí doporučuju domácí, nejlépe pak vlastní. Z koření sůl, pepř, nové koření a bobkový list.

Rozpalte troubu a na plech na pečicí papír vložte dovnitř celé neoloupané bulvy řepy. Na 180-200 stupňů je nechte péct 40 minut až hodinu. V mezičase si připravte ostatní zeleninu – cibuli na drobno, kořenovou zeleninu na hrubší kostičky.

Tak hurá na to – v hrnci rozpalte olej, šupněte na něj cibuli a za chvíli za ní pošlete kořenovou zeleninu. Chvíli restujte a přidejte zelí. Zalejte horkou vodou, aby bylo vše tak akorát ponořené a přidejte koření a česnek. Nechte vařit na mírném plameni, dokud se v troubě neudělá řepa. Tu oloupejte, nakrájejte na kostičky a přidejte do polévky. Nechte cca 5 minut vařit spolu a je hotovo. Pokud máte rádi kopr, přidejte ho v hojné míře spolu s řepou.

Při podávání se nešetřete a do talíře si dejte dvě lžíce Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce. Dobrou chuť

Cena a užitná hodnota: omáčka stojí 169 Kč. Není to úplně málo, ale za tyhle prachy získáte poměrně jedinečnou omáčku, kterou si nespletete s žádnou jinou. A to se vyplatí.

Shrnutí: velmi dobrý, slušně pálivý a poctivě udělaný výrobek. Za mne palec nahoru.