Recenze – El Chupacabra od Cajohns

Přátelé, kamarádi. Přišel rok 2016 a s ním i novinka v podobě recenze, kterou pro vás napsal Dark, jeden ze spolupachatelů spolku My-Chilli, jehož omáčky už delší dobu ochutnávám a prodávám. Usaďte se tedy, a počtěte si něco o nejnovější majdě od Cajohnse, která patří do sbírky vyznavačů extra pálivých omáček bez extraktu.

Pár slov na úvod
Cajohns. John Hard a jeho rodina. Kdo tuhle americkou firmu na fantastický chilli produkty nezná, koukejte to ihned dohnat, protože oni fakt umí. V létě 2015 jsem měl tu čest se s Johnem setkat osobně, na Houston Hot Sauce Festivalu, kde měli stánek, a tak zástupci My-Chilli za ním došli s veškerou úctou a pokorou, popovídat si. Výsledkem pokecu byl dárek přímo z rukou „pana Cajohnse“, v podobě jedné z jeho nejnovějších majd – El Chupacabra. Recenzovat tak budu výrobek, který pro mě znamená trochu víc než jen obyčejná omáčka, protože Cajohns je co se chuti a kvality jedna z nejlepších firem na chilli dobroty, jakou znám.

O čem tahle omáčka je?
El Chupacabra je jedna ze čtyř majd z kolekce „Monsters“, aneb příšery, stvůry, prostě mrchy který vás pěkně potrápí. Její kolegyně jsou Hydra (z papriček 7pod primo.. uff..au..), Leviathan (směs chinense papriček v hnědých barvách) a Rougaroux (žluté chinense). Logicky tedy znamená, že na Chupacabru zbývají červený chinense. Všechny 4 majdy mají základ v papričkách samotných a ve složení hrají prim, ale neobsahují extrakt, prostě paráda :-)

Otevíráme lahvičku
První dojem, který na vás omáčka udělá po otevření, utvrzuje v tom, že u Cajohnse opět dali kvalitu na první místo.

Na vůni jsou krásně cítit chinense papričky od prvního nádechu a jsou v jasné převaze, řekl bych že Jolokie a Trinidad Scorpion se projevují nejvíc – jejich tradiční štiplavou citrusovou formou. Po pár sekundách podvědomě potvrdíte Pavlovův reflex, prostě si trochu zaslintáte :-) Následuje ocet, zelenina a úplně vzadu lehce česnek. Žádná velká šleha, spíše doplněk.

Beru lžičku, a přemýšlím jestli si zahraju na sebemrskače hned a naložím si plnou dávku, ale pak měknu a nabírám opačnou stranou lžičky. Konzistence je super, nic tekutéhom ale z lahvičky ji dostanete rozhodně snáz než kepuč od Heinze. Ochutnávám zbaběleckou dávku a okamžitě se mi rozlévá pověstná chuť papriček rodu Chinense po ústech. Kdo někdy zkusil čerstvou Jolokii, Habanero, 7pod nebo Trinidad Scorpion, dobře ví o čem mluvím. Jednou zkusíte a už nechcete jinak. Směs několika druhů těchto papriček jde parádně dohromady, a v chuti jsou jednoznačně na prvním místě stejně jako ve vůni.

Pálivost jsem očekával vysokou, ale možná jsem se zbytečně bál si říkám, zatím všechno dobrý, tak si beru vrchovatou čajovou lžičku, a za minutu toho lituju. Může za to TS Moruga a její bestiálně pozdní náběh pálivosti. Měl jsem si počkat po prvním koštu, až se rozjede. Krk mám v jednom ohni, voči rudý, zpocenej až… no někde. Na to, že se jedná o přírodní pálivost bez kapsaicinovýho extraktu, ale omáčka zároveň není prezentovaná jako „pyré z paprik“, pálí opravdu velmi slušně. Až bych skoro řekl, že velmi podobně jako právě zmiňované pyré z paprik, které Cajohns také nabízí, za daleko víc peněz, a pouze 60 ml objem.

Pro úplnost vádím i seznam všech ingrediencí: Chilli papričky, (Bhut Jolokia, Scotch Bonnet, Trinidad 7 Pot, Trinidad Scorpion, Trinidad Scorpion Moruga), Mrkev, Cibule, Hořčice, destilovaný ocet, česnek, koření.

Co s ní aneb jak použít?
Pro běžné smrtelníky je tahle majda předurčena ke zvyšování pálivosti tak, že ji smícháte s něčím jiným. Ideálně do rajčatového základu na těstoviny. Já si ji nejvíc vychutnal právě na těstovinách, kde se úžasně spojila s jinak relativně fádní rajčatovkou, kterou jsem pořídil v místním supermarketu.

Lze ale použít i kdekoli jinde kde chcete zvýšit pálivost – do guláše, do asijských jídel, nebo do oblíbené Dočkinovy formy použití – do polívky.

Pro ty, co už mají podobných omáček něco najezeno a rádi si proženou hubou (a dalšími orgány) pořádnou dávku pálivosti, můžu vřele doporučit nahradit pomocí této omáčky základ pro Buffalo Wings. To znamená - až si příště budete péct kuřecí křidýlka, 1 minutu před koncem pečení je potřete El Chupacabrou od Cajohnse, a pak si užijte kapsaicinovej rauš, kterej vám natlačí endorfiny a adrenalin až do špičky palce u nohy, a druhej den se připomene na oné místnosti.

Stojí tahle majda za to?
JO, pokud jdete po přirozené pálivosti a čisté chuti papriček. V poměru cena/výkon vychází daleko líp než pyré od Cajohnse, pálí téměř stejně a přitom je levnější, ale větší.

Zásadní otázka na závěr: pořídil bych si ji znovu?
NE.
Teď si asi říkáte, že autorovi recenze hráblo. Celou dobu nás láká na parádní výrobek, kterej spojuje super pálivost, přírodní obsah látek, a pak řekne že by si ji znovu nepořídil?!

Máte pravdu, zní to divně, ale důvod je poměrně jednoduchý: je to sice dobrá, ale jinak naprosto běžná hotsauce omáčka, která nijak nevybočuje. Cajohns dělá několik opravdu fantastických výrobků, které jsem zatím nikde jinde nenašel – třeba Barbecue omáčku s višněmi a bourbonem, která pomalu definuje jinou kategorii BBQ majd. Tak je dobrá. A jedinečná svojí chutí. A to tahle hotsaucka s příšerkou na etiketě není.

El Chupacabru určitě zlikviduju celou, a bude mi moc chutnat. Tím spíš, že to byl vlastně dárek od jejho tvůrce a ne nákup. Právě proto, že ale jinak ničím nevybočuje, se příště poohlídnu po dalším výrobku. Možná sáhnu vedle a budu litovat, možná to bude super trefa. Chupacabra je dobrá, ale ne natolik, abych v kategorii hotsauce nešel jinam, dál. 

Mějte se krásně, a třeba někdy příště zase na počtenou. 

Dark

Recenze – Krakatoa

Vážení a milí, je o mě všeobecně známo, že pokud jde o chilli, preferuju čisté chuti a přístup zaměřený na kvalitní suroviny. Dnes recenzovaná Krakatoa od CaJohna slibuje obojí. Bude moje očekávání naplněno? Čtěte dále!

Přísady: papričky Red Savina, vinný ocet. Ano, takhle málo stačí. Jen bych podotknul, že pokud se vám podaří narazit na některou ze starých šarží, bude výčet přísad obsahovat ještě navíc sůl.

Vzhled: objem 148 ml, lahvička klasického tvaru, barevná nálepka se soptícím vulkánem. Co chcete víc? 

Konzistence a barva: pokud jde o odstín, bude do jisté míry záležet na várce, kterou pořídíte: měl jsem už omáčky vysloveně červené, ale na druhou stranu mne stihlo jednou lehce vystrašit i pár kousků barvy oranžové. Nebojte ale nic, pořád je to ono. Krakatoa je spíše tečavější, tak bacha při podávání.

Vůně: my, kteří přísaháme na habanera a vše s nimi souvisejícím, máme mnohdy co dělat, abychom místo konzumace jen nečichali k lahvičce. Ta jakoby ovocná vůně papričky Red Savina je prostě fenomenální a nedá vám spát.

Chuť: omáčka přesně splňuje očekávání; chuť je plná a sytě papriková, podtržená vinným octem. Zde už se nevyhnu srovnání s klasikou The Legend, která nabízí to samé složení. „Legenda“ mi přijde chuťově jemnější, jako by v ní byl použitý ještě kvalitnější ocet. Ale dnes recenzovaná omáčka je taky moc fajn. Hezky čerstvá a příjemná.

Pálivost: málo platný, tohle startuje na první nakopnutí (asi jako já, když se naseru), a koní pod kapotou by taky bylo dost. Jinak habanerová klasika, pálivost jako žiletka, ale za chvíli si můžete (nebo musíte?!) dát znova.

Jídlo: pokud v něčem „Sopka“ exceluje, je to univerzálnost použití. Hodí se totiž skoro do všeho od ovocného salátu přes cukrovinky a jiné sladkosti až po polévky, omáčky či dipy. Schválně někdy v sobotu po ránu vyzkoušejte horkou čokoládu s dávkou této lahody. Garantuju vám, že váš víkend bude zase o chlup lepší. Kdybych měl pohovořit o svých zkušenostech, nejradši mám Krakatou asi ve studený kuchyni, třeba na sendviče a saláty.

Cena a užitná hodnota: srovnával-li jsem výše recenzovaný výrobek s Legendou, která stojí skoro tři stovky, tak nelze nezmínit skutečnost, že Krakatou můžete mít za ani ne dvě stovky. A to se docela vyplatí.

Shrnutí: určitě nejde o extra super mega čupr originál, ale o to mnohdy ani nejde – kolikrát budete shánět spolehlivého tahouna, který vás nikdy nezklame. Krakatoa takovým nárokům vyhoví beze zbytku.

Recenze – Talon

Ahoj zase po týdnu. Věřte nevěřte, za týden už to budou dva roky, co se můžete kochat mými výžblepty na téma chilli a příbuzné obory. Samotnýmu se mi nechce věřit, jak to svinsky letí, ale je tomu tak. Dnes vám zkusím představit jednu starou lásku z produkce mého oblíbence CaJohna – skvostnou omáčku jménem Talon. Blbě se shání, ale určitě stojí za trochu námahy.

Přísady: papričky fatalii, papričky Red Savina, ocet, sůl, koření.

Vzhled: lahvička o objemu 148 ml s krásně červenavou etiketou vypadá docela „prďácky“. Střízlivé, nepřeplácané provedení, tak to mám rád. 

Konzistence a barva: těchto omáček jsem se vážně něco najedl. A není bez zajímavosti, že barva se u jednotlivých šarží dost výrazně lišila od sytě červené až po odstín skoro do hněda. „Spár“ je celkově spíše řidší, takže bacha při dávkování, ať si nezpotíte límeček.

Vůně: omáčka voní báječně svěže, přičemž ovocný odér odrůdy Red Savina vhodně doplňuje spíše zemitější fatalii. Octovina je přítomna, ale není nikterak agresivní a gentlemansky nechává vyniknout podstatnějším přísadám.

Chuť: na jazyku cítím hlavně papričky, kdo by to byl býval řekl, viďte? Následuje trocha octa, sůl pak člověk spíš tuší než cítí. Celek jede v lajně, kterou mám rád, a která podle mě při zachování základních postupů a použití kvalitních surovin snad ani nemůže dopadnout blbě.

Pálivost: papričky habanero, mezi něž patří i odrůda Red Savina, mají rychlý nástup, přičemž vjem půílivosti zůstává v dutině ústní spíše kratší dobu. Fatalii se naopak z počátku tváří krotce, ale s každým dalším soustem pálí víc a víc. Co se stane, vytvoříte-li omáčku z obou druhů? Ano, bleskový nástup a velmi solidní výdrž je odměnou vašeho snažení.

Jídlo: v průběhu let jsem si Talon oblíbil ve všem možném, ovšem těžištěm použití vidím především studenou kuchyni. Mimo sezónu jsem jej hojně používal místo čerstvých habaner do ovocného salátu, tam se díky absenci výraznějšího množství soli velmi dobře hodí. Ostudu rozhodně neudělá třeba v sendviči či bagetce a věřím, že na milion plus jedno vhodné použití snadno přijdete sami. Chce to jediné – flaštičku Talonu.

Cena a užitná hodnota: omáčka se v dnešní době už docela špatně shání, anžto ji CaJohn už nějakou dobu nevyrábí. V každém případě jich po světe ještě pár koluje, takže když se budete trochu snažit, za deset ojro může být vaše. Jojo, v tuzemsku svého času stávala míň, ale stejně podle mne stojí alespoň za ochutnání.

Shrnutí: velmi dobrá přírodní omáčka. Kombinací habaner a fatalii na trhu moc není, takže jde navíc o příležitost k rozšíření obzorů. Neváhejte, nebudou!

Recenze – Black Mamba

Ahoj zase po týdnu. Tentokrát bylo rozhodování o článku fest náročné – ve hře byla mimořádně nechutná „supermarketovka“, dále zde na blogu zatím neuvedený druh pálivých vychytávek, a ovšem i dnes recenzovaná omáčka. Jak je z nadpisu patrné, nakonec vyhrála extraktovka. A není divu – pořádně „hrubou nekázeň“ tohoto druhu jsme zde jednak neměli už několik měsíců, jednak Mamba představuje jeden z těch výrobků, které mne doprovázejí posledních osm let prakticky neustále. A v neposledku za ní stojí moje oblíbená americká firma CaJohns, co chtít víc? Jasně, neomezený přísun „Mamby“...

Přísady: papričky čokoládové habanero, vinný ocet, extrakt kapsaicinu. Méně někdy znamená více.

Vzhled: malá placatka o objemu pouhých 60 ml s oranžovočernou etiketou. Novější šarže už jsou ve stejné lahvičce jako Lethal Ingestion, já jsem chytnul ještě starší verzi. 

Konzistence a barva: hnědočervená omáčka je spíše řidší a pohled přes sklo nijak nenapovídá, že by snad mohlo jít o něco výjimečného. Nu, všeho do času.

Vůně: no vida, a máme tady první překvapení dnešní recenze – Black Mamba je jedna z mála extraktovek obsahujících habanera, ze kterých je typická vůně těchto papriček skutečně cítit. Upřímně, když přivoním např. k takové After Death (a to mám tuhle omáčku fakt rád), nedokážu ve vůni kloudně rozpoznat ani habanera, natož pak deklarované kajenské papričky a chipotles; prostě je to tam nahňácané všechno dohromady, a i když je výsledek bezva, věčně nespokojený milovník pálivého zhusta kdy zatouží po zcela opačném, skoro až minimalistickém přístupu. A přesně ten nabízí dnes recenzovaný výrobek.

Chuť: octa CaJohn použil jen nezbytně nutné množství, takže výsledek nejenže není kdovíjak kyselý, ale ještě nechává vyniknout chuti čokoládových habaner. Za sebe uznale pokyvuji hlavou. Další uznání si zaslouží extrakt, neboť je kvalitní a jemný, takřka zcela prostý hořkosti typické pro méně jakostní sorty.

Pálivost: je mi jasné, že vás u extraktovky bude zajímat počet SHU, ale upřímně, fakt je mi těžko střílet přesná čísla. Na webshopech jsem našel údaj 800 000–1 000 000 SHU, ale to prostě není pravda. Osobně „Mambu“ šanuju okolo půl mega, ale díky kvalitnímu extraktu působí omáčka jemněji než napr. Da Bomb Ground Zero, která sice má papírově sotva polovičku, ale přitom je to zlo z nějzběsilejších.

Po pozření omáčka nastupuje díky habanerům docela rychle, postupně se přidává extrakt, a vy si užíváte hezkou chvilku s adrenalinem a endorfiny. Vjem pálivosti se v ústech drží docela dlouho, takže žádnej švindl.

Jídlo: na trhu je docela dost extraktovek, o kterých lze přinejlepším prohlásit, že je jejich použití dosti omezené. Ne tak o Black Mambě. Díky přístupu výrobce „méně surovin, ale zato kvalitních“ dokážete přesněji odhadnout, jak se bude omáčka v jídle chovat, díky čemuž si můžete ušetřit nejedno nevítané překvapení.

„Černá mamba“ je velmi univerzální výrobek, vhodný zejména do teplé kuchyně, jmenovitě do polévek, omáček a zapečených pokrmů. Ovšem neztratí se ani v případě, že se rozhodnete dodat grády třeba vaší marinádě. Pomyslnou korunu ovšem už nejspíš navždy ponese kamarád Karel, kterému se svého času kvůli řídké konzistenci omáčky povedlo vylít si cca čtvrtinu objemu flaštičky na porci hovězích medajlonků ze svíčkové. Je třeba přiznat, že dojedl, ale nikdo z nás ostatních mu tenkrát příliš nezáviděl.

Cena a užitná hodnota: extraktovky člověk nekupuje každý týden, proto je většinou beru ze zahraničí, kde jednak vycházejí výhodněji. Cena Black Mamby bývá okolo 12–13 ojro, což je lahoda. Pokud se rozhodnete na nic nečekat a koupit v tuzemsku, za částku 392 Kč máte možnost. I tak mi to přijde v cajku.

Shrnutí: jedna z nejpříjemnějších extraktovek vůbec. Nabízí mnohé, nechybí jí nic. Není důvod váhat, jděte do ní.

Recenze – Trinidad Hot Sauce

Tedy přiznám se vám, miluji papričky Trinidad Scorpion. Jasně, habanero je habanero, ale občas prostě chcete něco o dost silnějšího. Narozdíl od nagy, která mně osobně dost smrdí (znalcům připomenu specifický odér jinak vynikající omáčky Naga Snake Bite), nabízí „škorpión“ mrtě ohně bez nutnosti zacpávat si frňák. A tak se spolu dneska podíváme na omáčku od mého oblíbence CaJohna, která mi dělala nevšední společnost během nedávné, tvrdě zasloužené dovolené.

Přísady: papričky trinida scorpion, ocet, cibule, rajčata, citronova šťáva, česnek, sůl, koření. 

Vzhled: americká klasika o objemu decky a půl. Přesně takhle to mám rád. K tomu rozumně provedená etiketa a jsem naprosto spokojený.

Konzistence a barva: polotekutá omáčka barvy lehce zkvašených třešní slibuje samé nevšednívěci. Jednotlivé přísady jsou napůl rozemleté, napůl rozdrcené, tož semo tamo vaše oko potěší kousek papričky.

Vůně: rozhodně neskočím na špek každému, kdo mi zkusí předhodit generickou omáčku v duchu „ocet a chilli“, ale málo platný, kombinace kvalitního octa, citronové šťávy a „škorpióna“ mne zase jednou dostala. Fakt dobře vyvážená záležitost, která mi nejen kvalitním vyzrálým octem trochu připomíná The Legend.

Chuť: nejprve se zdá, že převažuje kyselost octa citronu, o půlku klepeta později následovaná kvintesencí paprikové chuti trinidadu. Fakt vynikající. Polykám první čajovou lžičku, a po chvilce u mne nastává intenzivní pocit déjà vu; jako bych byl zase na chilližroutovi a cpal do sebe tuhle papričku horem dolem. Pro sichr dám ještě o něco víc, a fakt že jo – ocet už poněkud ustupuje do pozadí, zato chuť paprik tancuje po jazyku jako zběsilá.

Pálivost: takhle to mají mazlíčci rádi! Fest solidní vjem pálivosti, který trvá, trvá a... trvá. Žádnej žvindl a nic pro zkurvený hipstery. Omáčka si na nic nehraje, nijak se vás nepokouší ochcat, neslibuje nic, co nemůže splnit – pálí pořádně, a od začátku do konce. Pokud si s touhle dámou něco začnete, vytrestá vás madame trinidad za vaši troufalost důtkama přes jazyk. Ale tak to přece máte rádi, no ne?

Jídlo: no asi takhle, podobně jako u „Legendy“ se Trinidad Hot Sauce podle mě hodí snad do všeho od ovocných salátů (to zkuste!) přes polévky (dýňový krém hnedle získá tu správnou jiskru) až třeba po kohouta na víně (já vím, jsem prase, když svévolně kurvim takovej klasickej recept, ale zkusit jsem to musel - vy aspoň nemusíte, hm?). Nikde mne nezklamal, naopak. Mám rád omáčky, které podporují fantazii, a tahle mezi ně bezesporu patří.

Cena a užitná hodnota: inu, Trinidad Hot Sauce snadno pořídí našinec za částku 259 Kč. Může se to zdát dost, ale garantuju vám, že vám vydrží déle než lecjaká slabší extraktovka, o mnohem lepší chuti nemluvě.

Shrnutí: další skvělá záležitost od Cajohna. Ne nadarmo se tenhle chlápek drží už kdoví kolikátou sezónu v první lize. Zůstává ale otázka – čím nás zničí příště?!

Recenze – Killer Cayenne

Habanero, habanero, jolokia, pro změnu zase habanero... podle složení zde recenzovaných omáček by jeden usoudil, že snad jiné druhy papriček neexistují, že? Ale nebojte nic, dneska to spolu trochu obzvláštníme. Díky minule zmiňované společnosti CaJohns Fiery Foods si totiž posvítíme na omáčku, která obsahuje papriku, známou mezi širokou veřejností coby tvz. kajenský pepř. Pochopitelně o žádný „pepř“ nejde a zavedený název nepředstavuje nic menšího než překladatelskou zpotvořeninu z nejdiletanštějších – holt ne vždy platí, že pepper je pepř. Tzv. Cayenne pepper je odrůda převážně tropických a subtropických papriček, vyznačující se štíhlým a protáhlým tvarem lusků. Oproti takovému habaneru pálí méně, hodnota SHU je cca 20-30 000, ovšem pokud jste již měli tu čest s autentickým thajským pokrmem s těmito papričkami, nejspíš rádi uznáte, že to docela stačí. Ca John však smýšlel jinak a rozhodl se vytvořit omáčku, která by využívala kladů výše popsané odrůdy, ovšem při zvýšené pálivosti. A to vše pochopitelně bez extraktu, jak jinak. Modří již správně tuší, že bylo výsledku dosaženo za pomoci unikátní technologie zmiňované v minulé recenzi na Lethal Ingestion. Nu, povedlo se, povedlo...

Přísady: kajenské papričky, vinný ocet, cukr, granulovaný česnek, citronový extrakt, xanthanová guma.

Vzhled: lahvička o objemu 1,5 deci je klasického a osvědčeného tvaru. Za zmínku tak stojí především etiketa barevně ladící s obsahem. Hrdlo skrývá kapátko, což se docela hodí, viz níže.

Konzistence a barva: omáčka je dosti řídká, pročež laskavý čtenář při dávkování jistě ocení výše zmíněné kapátko. Barva je spíše do hněda s četnými bílými kousky, které dávají tušit, že papričky byly rozemlety i se semínky. To se dá koneckonců i čekat, komu by se chtělo vybírat semínka z úzkých červených pálivých potvor, že?

Vůně: kajenské papričky mají svou vůni, o tom žádná. Narozdíl od provařených habaner zde není ani stopy po citrusech a vaše čichové buňky spíš potěší hutný, klasicky paprikový odér, notně podpořený octem.

Chuť: asi jednu pikosekundu po pozření chuť připomíná srirachu — podobná chuť papriček a příhodně vyvážená úroveň sladkosti a kyselosti, to vše doprovázené solidní náloží česneku. Při přímém srovnání samozřejmě narazíte na jisté odlišnosti, ale to je jenom dobře, ať žije pestrost!

Pálivost: no teda, tak tohle je síla! Buďto jsem od minula už stihnul zesenilnět a prd si pamatuju, nebo za těch pár let skladování Killer získal solidně na pálivosti. Ať tak, nebo tak, spokojen jsem náramně – pálivost má rychlý nástup, ale na rozdíl od habaner trvá pálení v ústech o dost déle a s každým dalším soustem se úroveň zvyšuje, jestli víte, co tím chci říct. Spokojenost naprostá!

Jídlo: tohle si přímo říká o nějakou tu thajskou specialitu se vší tou citronovou trávou, lupením kafrové limety, kokosovým mlékem, galangalem a koriandrovou natí... mňam. Nebojte se toho a zkuste si něco uvařit, receptů je na netu tuna a suroviny už jsou dostupné i v tuzemsku. A pokud vás zrovna neláká thajsko, klidně Killera šupněte třeba do polévky či na ranní omeletku. Garantuju vám, že váš den bude poté jako vyměněný.

Cena a užitná hodnota: pro Killer Cayenne platí totéž co pro Lethala – omáčka není levná a dost blbě se shání, ale vynaložená snaha se fest vyplatí. Po světě snad ale ještě pár beden běhá, tak neváhejte a žhavte maily, třeba budete mít kliku. Oproti Lethalu je výhodou relativně nižší cena, za v přepočtu 250-300 Kč by měla být vaše. A za ty prachy je to povinnost!

Shrnutí: vynikající omáčka spíše pro starší a pokročilé. Ochutnejte dokonalost.

Recenze – Lethal Ingestion

Vážení a milí, vítám vás u první recenze roku 2013. Jak jsem již několikrát napsal, obecně preferuju výrobky od malých firmiček, nicméně existuje jedna výjimka, a tou je americká společnost CaJohns Fiery Foods. Jakkoliv ji ještě nelze považovat za mainstream dodávající do všech supermarketů, jde už oproti rodinným společnostem typu Cambridge Chilli Farm o velkou firmu. Faktem ale je, že vyrábí naprosto skvělé omáčky pro každou příležitost a jen jednou se mi stalo, že jsem byl s výrobkem této společnosti hrubě nespokojen, a za tuto skutečnost jsem si mohl špatným výběrem sám, CaJohn v tom byl nevinně. Ve všech ostatních případech jsem byl spokojen nebo dokonce nadšen. A na jednu z těch, které mne nadchly, se dnes podíváme. Jak jsem sliboval minule, jde o omáčku vpravdě unikátní. Je výjimečná nejen složením a obalem, ale také použitou technologií, díky které bylo lze u přírodní omáčky bez extraktu docílit mnohem vyšší pálivosti. Tak pojďme na to.

Přísady: papričky fatalii, red savina a bhut jolokia, vinný ocet. Ano, jen papričky a konzervant, žádná sůl a koření. Pro mne osobně je toto složení ideální.

Vzhled: design celého výrobku je koncipován tak, aby působil dojmem léku. Skládá se z bílé papírové krabičky s červenočerným potiskem a 60ml lékovky. Zábavně působí pokyny typu „Jen předepsanou dávku“ či „Pro orální použití“. Takhle nějak si představuju dotažený produkt.

Konzistence a barva: barva je tmavě červená, skoro až do hněda. Jasně lze vidět najemno rozsekané kousky papriček. Trochu mne mate, že jsou v objemu místy patrné černé kousky o velikosti 1-1,5 mm. Normálně bych řekl, že jde o pepř, ale ten tahle omáčka přece neobsahuje, že? To je mi záhada... Konzistence je řídká a připomíná The Legend od stejného výrobce.

Vůně: vůně nezapře složení – dominuje ovocná vůně habanera, typický „smrad“ jolokie je spíše upozaděn a fatalii necítím vůbec. Celek působí velmi příjemně a čerstvě.

Chuť: máte-li rádi čerstvé papričky, pravděpodobně budete nadšeni stejně jako já. Použitý ocet je jemný a v omáčce ho není kdovíjaké množství, takže jeho chuť mne vůbec neruší.

Pálivost: než si dáte větší množství, doporučuju ochutnat jen tak na špičku párátka. Budete překvapeni, jak moc je cítit i taková mikrokapka. A co teprve, až si dáte celou lžičku, vážení – bleskový nástup následovaný intenzivní a plnou pálivostí vás přesvědčí, že máte co do činění s něčím speciálním. Neodvažuju se odhadovat hodnotu SHU, tak zkusím experiment a na lžičku si schválně dám stejné množství extraktovky After Death. A vida! Po lžičce Lethalu mi přijde, že tahle dobrota od Blaira pálí přinejlepším srovnatelně, možná dokonce o trochu méně. U omáčky bez extraktu jde o úctyhodný výsledek, jen co je pravda!

Jídlo: recenzovaný výrobek doporučuju především do studené kuchyně, neboť tepelnou úpravou se připravíte o typickou ovocnou vůni habaner. Díky absenci soli a dalších dochucovadel je Lethal Ingestion jednou z nejvíce univerzálních omáček na trhu. Osobně jsem ji vyzkoušel snad do všeho od salátů přes sendviče až po dip ke steaku a bez okolků říkám, že jsem byl vždy naprosto spokojen. Neztratí se skutečně nikde.

Cena a užitná hodnota: z kvality zpracování a především z exkluzivního složení je zjevné, že se v případě této omáčky nebavíme o žádné nižší třídě. Spíš je tomu přesně naopak, a tomu odpovídá i cena. Už v době uvedení na trh stál „Letál“ v tuzemsku čtyři stovky a vzhledem k tomu, že se nové šarže nevyrábějí, cena roste a roste. Na netu jsou sice stále stránky, které omáčku nabízejí za nějakých 20-30 USD, ovšem při snaze o objednání se vám v drtivé většině případů stane, že obdržíte informaci o nedostupnosti produktu. V každém případě jde o natolik skvostnou záležitost, že se trocha toho dobrodružného shánění vyplatí – odměnou vám bude nejenom skvělá omáčka, ale i krásný sběratelský předmět.

Shrnutí: takhle nějak si představuju hi-end v oblasti pálivých omáček. Díky!

Recenze – Z'Nothing Beyond

Vážení a milí, vítám vás u dnešní recenze. Pokud jde o pálivé výrobky, snažím se to hodně střídat, nicméně alespoň jednou do měsíce se zde objeví článek o nějakém tom pořádně pálivém svinstvu. Tím aktuálním je omáčka Z'Nothing Beyond od nám již známého výrobce CaJohns Fiery Foods. Je to taková moje srdcovka – před sedmi lety šlo o vůbec první omáčku s extraktem kapsaicinu, se kterou jsem měl tu čest, a i po letech si udržela své místo mezi mým „pálivým arzenálem“. Má i v dnešní době co nabídnout?

Přísady: vinný ocet, papričky habanero, extrakt kapsaicinu, rajčata, hořčice, papája, guava, ananas, banány, voda, cukr, šťáva z mučenky, šťáva z guavy.

Vzhled: čirou lahvičku o objemu 148 ml zdobí fešná blýskavá etiketa v odstínech červené a žluté. Po odstranění černé fólie kryjící hrdlo a uzávěr a odšroubování víčka zjistíte, že hrdlo samotné je částečně uzavřeno plastovou zátkou s otvorem, který tak tvoří jakési kapátko.

Konzistence a barva: barva je tmavě oranžová. Omáčku tvoří najemno rozmělněné přísady a konzistence je poměrně řídká; při dávkování se bude nadmíru hodit výše zmíněné kapátko.

Vůně: vůně je zvláštní; trochu ovocná, ale kromě toho i jakoby lehce štiplavá a nakysle marcipánová. A jako snad u všech silnějších extraktovek je výsledek poněkud chemický. Jojo, už z vůně je nad slunce jasné, že tohle nebude žádný čajíček.

Chuť: přímo z lahvičky mi „Zetko“ chuťově nepřijde nijak výjimečné, ba dokonce naopak – zatímco méně pálivé konkurenční omáčky typu Dragons Blood lze při troše dobré vůle mlsat po lžičkách a ještě si užijete, zde něco takového nepřipadá v úvahu. Chuť je jen lehce ovocná a mírně nakyslá, leč během několika málo sekund nastoupí i hořkost extraktu, která vám mlsání poněkud zkazí. Tuhle omáčku raději fakt jenom do jídel.

Pálivost: „Nezabije vás, ale budete si přát, aby se tak stalo“, hlásá slogan na etiketě. Nu, když jsem před lety poprvé ochutnal na párátko a další čtvrthodinku strávil škytáním a slzením, docela jsem mu dával za pravdu. Nyní jsem již patřičně otrlejší, ale stále nemohu prohlásit, že byste měli brát pálivost „Zetka“ na lehkou váhu. Na stránkách chilliworld.com je u této omáčky uvedena pálivost 400-500 000 SHU, a byť je třeba údaje tohoto typu brát s určitou rezervou, pořád jde o notně pálivou záležitost – nástup je bleskový a pálivost se drží v ústech hodně dlouho.

Jídlo: omáčku používám prakticky výhradně do teplé kuchyně. Experimentů na poli kuchyně studené proběhlo v minulosti mnoho, ale šlo spíše o nutnost danou omezeným výběrem a výsledek nebyl nic extra (ale pálilo to pořádně, to zas jo!). V současnosti si pomocí Z'Nothing Beyond nejraději vylepšuji husté polévky, a takových deset kapek ho hrnce s gulášem také zpravidla nezklame.

Cena a užitná hodnota: „Zetko“ jsem naposledy kupoval u našich jižních sousedů za 8,5 €, v přepočtu tedy zhruba za dvě stovky. Za tyhle prachy dostanete omáčku, která vám vydrží mnoho měsíců, spíše však několik let.

Shrnutí: slušně pálivá extraktovka s poněkud omezenými možnostmi použití. Pokud sami vaříte, určitě o ní zauvažujte. Jestliže je však vrcholem vašeho kuchařského umění ohřívání pizzy v mikrovlnce, sáhněte po něčem jiném. Možností už je dost.

Recenze – The Legend

Na dnešek jsem si pro vás připravil skutečnou lahůdku, kterou není nic menšího než omáčka The Legend věhlasné americké společnosti CaJohns Fiery Foods. Možná je trošku hanba, že se k CaJohnovi dostávám až teď, ale nebojte se nic – výrobky této firmy jsou natolik kvalitní a produktová řada natolik rozmáchlá, že se s nimi zde na blogu budeme určitě setkávat hodně často. A nyní už k naší „Legendě“. Jedná se o limitovanou edici o celkovém objemu 1200 kusů, vyrobenou speciálně pro evropský trh. Každá lahvička je číslovaná (ta moje má číslo 446/1200) a podepsaná samotným CaJohnem. To z omáčky spolu s exkluzivním vzhledem dělá ideální sběratelský předmět. Kdybych chtěl být za snoba a házet kolem sebe frázemi typu „šampaňské mezi pálivými omáčkami“, na The Legend by to platilo beze zbytku.

Přísady: papričky habanero Red Savina, vinný ocet. Ano, omáčka je vyrobena pouze z těch nejkvalitnějších plodů habaner odrůdy Red Savina (v mém případě pocházejících z roku 2008) a trochy kvalitního a tedy jemného vinného octa. Nárokům na kvalitu papriček údajně vyhoví pouze 3 plody ze sta. Kromě toho už nic dalšího – žádný pepř, žádná sůl, žádná další svinstva. Osobně mi takto puristický přístup zcela vyhovuje, nebot dává maximálně vyniknout použitým ingrediencím.

Vzhled: lahvička z čirého skla o objemu 147 ml je opatřena exkluzivní stříbrnou etiketou s černým popisem. Oproti jiným ročníkům „Legendy“ není evropská šarže dodávána v obalech z dřevěné dýhy, ale to už je drobnost a na celkovém dojmu to příliš neubírá.

Konzistence a barva: barva je světle červená, přičemž konzistence omáčky je řídká a dosti „tečavá“. V lahvičce jsou jasně patrné kousky papriček a semínek.

Vůně: po zkušenostech s několika z minulých ročníků omáčky The Legend jsem i u této očekával výraznou ovocnou vůni typickou pro papričky habanero, ale tentokrát se dostavilo mírné překvapení; vůně je výrazně papriková a ovoce je spolu s octem cítit až ve druhém gardu. U této omáčky zkrátka více než jinde platí, že co ročník, to unikát.

Chuť: chuť „Legendy“ je prostě úžasná; omáčka je svěží a báječně čerstvá. Máte-li alespoň trochu slabost pro habanera a není-li vám na překážku přítomnost octa, s nenulovou pravděpodobností budete nadšeni. Navíc navzdory přítomnosti nasekaných semínek není omáčka hořká a chuť není hrubá.

Pálivost: pálivost omáčky a její nástup a průběh plně odpovídá použitým surovinám; rychlý nástup habaner solidně prokrví ústní sliznici, ovšem prvotní „peak“ dosti rychle odezní a v ústech pak po dobu v řádu minut zůstává zbytková pálivost, která už je už méně intenzivní, ovšem stále velice příjemná. Nenechte se ale mýlit, pro úplného začátečníka tato omáčka určitě není. Plně si ji dokáže vychutnat gurmet, který už má solidní zkušenosti s habanery a je na jejich typickou pálivost zvyklý.

Jídlo: díky absenci soli a dalších výrazných přísad je omáčka velice univerzální a obecně lze prohlásit, že je dobrá všude tam, kam byste použili čerstvá habanera. Osobně ji ale používám prakticky výhradně ve studené kuchyni. Tedy ne že by ji nešlo přidat třeba do guláše nebo polévky, ale připadal bych si poněkud jako buran, který míchá výběr z hroznů s coca colou – jde to, ale je to tak trochu škoda a mrhání potenciálem. Zato v zeleninových a především ovocných salátech „Legenda“ doslova září. V sendvičích je skvostná a báječně poslouží i jako dip k vybraným druhům sýra; zejména kombinace s plísňovým kozím sýrem mne příjemně překvapila. Možnosti použití jsou když ne neomezené, tak minimálně velmi široké.

Cena a užitná hodnota: „Legenda“ je u nás zatím bez problémů k dostání a za nějakých 269 Kč může být vaše. Cena je poněkud vyšší, ovšem vzhledem ke kvalitám produktu ji lze považovat za přiměřenou. Pravděpodobně vám nevydrží déle než několik týdnů, ale budou to krásné týdny, věřte mi.

Shrnutí: unikátní omáčka skvělé chuti a exkluzivního vzhledu. Skvělá součást vašeho pálivého inventáře a rozhodně dobrý tip na dárek pro každého milovníka pálivých jídel. Ať už se rozhodnete tak nebo tak, s „Legendou“ nešlápnete vedle.