Vážení a milí, jak se pořád máte? Už jste svým milovaným nakoupili pod stromeček řáckou várku maddogů, zetek a dalších dobrot? Že jo? Tak to je prima. Já se dneska v každém případě hodlám trochu rozepsat taky o dárečku, byť ne zrovna vánočním. Dnes recenzovanou karí pastu jsem dostal od svého lstivého otce (díky!), který ji koupil někde v Makru či kde vlastně. Tak pojďmež na to!
Přísady: česnek (24,5 %), cibule, grilovaná červená paprika, jarní cibulka, voda, rajský protlak, slunečnicový olej, směs bylinek, zvýrazňovač chuti (L-glutaman sodný), sušená cibule a paprika, červené chilli papričky (3,4 %), fermentovaná krevetová pasta, sojová omáčka, konzervant (sorban draselný), regulátor kyselosti (síran sodný), stabilizátory (guma guar, xantan), antioxidant (kyselina askorbová), kyselina octová, kyselina citronová.
Řeknu vám, že jenom vypsat všechna éčka byla fakt rasovina. Dobře vím, proč preferuju čisté výrobky vyrobené v duchu hesla „chilli a přírodní konzervant stačí“.
Vzhled: co chcete popisovat na tomhle kyblíku? Oukej, tak dobře – kyblík je z plastu, vejde se do něj cca půl kila laskominy a etiketa není nic moc. Stačí?
Konzistence a barva: hutná červenohnědá hmota, jejíž jednolitost semo tamo narušují zelené bylinky.
Vůně: upřímně, tady jsem poněkud bezradný – cítit jsou rajčata a paprika, ale jinak se celek dost tluče s přibližně milionem dalších příměsí, které do produktu výrobce zvládnul nacpat. Ale především to zabíjí odér notně zamřelých krevet. Inu, nic pro vegany.
Chuť: pokud jste už měli tu čest s podobnými výrobky, možná si dokážete udělat předsdavu – pasta je hodně slaná (je ovšem dost zajímavé, že sůl není ve složení uvedena), zjevně určená k použití při vaření. Jinak jde o svým způsobem klasiku – koriandr, chilli, římský kmín... vlastně se to docela dá.
Pálivost: kdo naivně čekal extraktové zlo, bude nutně zklamán. Thajská červená karí pasta od Bresta příjemně prokrví ústní sliznici, ale sotva od ní můžete čekat něco víc.
Jídlo: obyčejně si k vaření „rákosnických“ pokrmů připravuju karí pasty svépomocí, ale chcete-li mocí mermo, abych se pustil do značně neférového srovnávání, budiž – docela to jde. Mému oblíbenému květákovému karí recenzovaná pasta nejenže nijak extra neuškodila, ale výsledek byl docela v pohodě. Totéž mohu prohlásit o kuřecím karí apod. Žádný zázrak srovnatelný s produkcí vaší oblíbené indické restaurace, ale pro výživu S.S.K.* vystačí.
Cena a užitná hodnota: v Makru se tahle pasta prodává za půl sta, jinde jsem ji viděl k mání až za dvě kila. Za pade je to v pohodě kauf.
Shrnutí: ucházející karí pasta. Domácímu modelu se nevyrovná, ale to asi nelze prohlásit o žádné komerčně prodávané dobrotě tohoto druhu. Vyzkoušejte a uvidíte.
* viz Arnal a dva dračí zuby
Přísady: česnek (24,5 %), cibule, grilovaná červená paprika, jarní cibulka, voda, rajský protlak, slunečnicový olej, směs bylinek, zvýrazňovač chuti (L-glutaman sodný), sušená cibule a paprika, červené chilli papričky (3,4 %), fermentovaná krevetová pasta, sojová omáčka, konzervant (sorban draselný), regulátor kyselosti (síran sodný), stabilizátory (guma guar, xantan), antioxidant (kyselina askorbová), kyselina octová, kyselina citronová.
Řeknu vám, že jenom vypsat všechna éčka byla fakt rasovina. Dobře vím, proč preferuju čisté výrobky vyrobené v duchu hesla „chilli a přírodní konzervant stačí“.
Vzhled: co chcete popisovat na tomhle kyblíku? Oukej, tak dobře – kyblík je z plastu, vejde se do něj cca půl kila laskominy a etiketa není nic moc. Stačí?
Konzistence a barva: hutná červenohnědá hmota, jejíž jednolitost semo tamo narušují zelené bylinky.
Vůně: upřímně, tady jsem poněkud bezradný – cítit jsou rajčata a paprika, ale jinak se celek dost tluče s přibližně milionem dalších příměsí, které do produktu výrobce zvládnul nacpat. Ale především to zabíjí odér notně zamřelých krevet. Inu, nic pro vegany.
Chuť: pokud jste už měli tu čest s podobnými výrobky, možná si dokážete udělat předsdavu – pasta je hodně slaná (je ovšem dost zajímavé, že sůl není ve složení uvedena), zjevně určená k použití při vaření. Jinak jde o svým způsobem klasiku – koriandr, chilli, římský kmín... vlastně se to docela dá.
Pálivost: kdo naivně čekal extraktové zlo, bude nutně zklamán. Thajská červená karí pasta od Bresta příjemně prokrví ústní sliznici, ale sotva od ní můžete čekat něco víc.
Jídlo: obyčejně si k vaření „rákosnických“ pokrmů připravuju karí pasty svépomocí, ale chcete-li mocí mermo, abych se pustil do značně neférového srovnávání, budiž – docela to jde. Mému oblíbenému květákovému karí recenzovaná pasta nejenže nijak extra neuškodila, ale výsledek byl docela v pohodě. Totéž mohu prohlásit o kuřecím karí apod. Žádný zázrak srovnatelný s produkcí vaší oblíbené indické restaurace, ale pro výživu S.S.K.* vystačí.
Shrnutí: ucházející karí pasta. Domácímu modelu se nevyrovná, ale to asi nelze prohlásit o žádné komerčně prodávané dobrotě tohoto druhu. Vyzkoušejte a uvidíte.
* viz Arnal a dva dračí zuby
Žádné komentáře:
Okomentovat