středa 16. ledna 2013

Recenze – August in Austin



Zdravím opět po týdnu. Dnes spolu ochutnáme omáčku, která je údajně žhavá jako léto v Texasu. Vyrábí ji americký obchod (nejen) s pálivými omáčkami Tears of Joy a pokud jsem to správně pochopil, jde svým způsobem o vlajkovou loď mezi tamními produkty. Tak hurá na to – This is Austin not L.A.!.

Přísady: červené papričky habanero, vinný ocet, limetková šťáva, česnek, sůl.

Vzhled: lahvička z čirého skla o deklarovaném objemu 148 ml je polepena decentní etiketou s názvem omáčky a ilustrací v podobě kombinace vyprahlé texaské krajiny a papričky habanero. V hrdle se nachází kapátko ke snadnějšímu dávkování.

Konzistence a barva: odstín omáčky je jasně červený. Takovou barvu jsme tu už dlouho neměli. Konzistence je dosti řídká, jednotlivé ingredience jsou rozdrceny krásně najemno.

Vůně: miluju vůni tropického ovoce, jak ji může poskytnout jedině habanero. V kombinaci s jemnou vůní limetové šťávy a stopou česneku na pozadí považuji výsledek za neodolatelný.

Chuť: chuť se zdá být kombinací papriček a octa s limetou, ovšem zprvu mi přišlo, že cítím i jistou hořkost. Že by byla v omáčce rozemleta i semínka? Dávám další lžičku a zjišťuji, že je to vlastně úplně v pohodě. Mírná hořkost mi nijak nevadí a počítám, že v pokrmech se ztratí, ale považuji za poctivé na tuto skutečnost upozornit.

Pálivost: tak v tomhle ohledu určitě nebudete zklamáni! August in Austin nemilosrdně nakládá a je poznat, že výrobce na kvalitě papriček rozhodně nešetřil – pálivost nastupuje pěkně záhy a docela dlouho vydrží. Spokojenost veliká.

Jídlo: během krátké doby, kdy mi „Srpen v Austinu“ ozvláštňoval a zlepšoval obědy v zaměstnání, se z nás docela stali kámoši. Použití omáčky je skutečně všestranné a nestalo se mi, že bych si nepochutnal. Pizza a těstoviny dostaly ten správný říz, dresink ke grilované zelenině rázem chutnal o sto procent lépe, prostě váš den byl hned ještě lepší. Těším se, až August in Austin vyzkouším do polévek, zimní čas je přece ideální na nějakou tu hustou a poctivou bramboračku, gulášovku či kapustnicu a tahle omáčka jim určitě dodá ty správný grády.

Cena a užitná hodnota: omáčku koupíte na stránkách výrobce za sedm dolarů. Za tyhle prachy je to hodně v pohodě, ovšem pozor, lze koupit i větší lahvičku o dvojnásobném objemu, a ta stojí pouhých deset doláčů. Budete-li mít možnost koupě, neváhejte.

Shrnutí: skutečně velmi dobrá a řádně silná omáčka, povinnost pro všechny milovníky habaner. Už aby ji začal prodávat někdo v Evropě!

středa 9. ledna 2013

Recenze – Killer Cayenne




Habanero, habanero, jolokia, pro změnu zase habanero... podle složení zde recenzovaných omáček by jeden usoudil, že snad jiné druhy papriček neexistují, že? Ale nebojte nic, dneska to spolu trochu obzvláštníme. Díky minule zmiňované společnosti CaJohns Fiery Foods si totiž posvítíme na omáčku, která obsahuje papriku, známou mezi širokou veřejností coby tvz. kajenský pepř. Pochopitelně o žádný „pepř“ nejde a zavedený název nepředstavuje nic menšího než překladatelskou zpotvořeninu z nejdiletanštějších – holt ne vždy platí, že pepper je pepř. Tzv. Cayenne pepper je odrůda převážně tropických a subtropických papriček, vyznačující se štíhlým a protáhlým tvarem lusků. Oproti takovému habaneru pálí méně, hodnota SHU je cca 20-30 000, ovšem pokud jste již měli tu čest s autentickým thajským pokrmem s těmito papričkami, nejspíš rádi uznáte, že to docela stačí. Ca John však smýšlel jinak a rozhodl se vytvořit omáčku, která by využívala kladů výše popsané odrůdy, ovšem při zvýšené pálivosti. A to vše pochopitelně bez extraktu, jak jinak. Modří již správně tuší, že bylo výsledku dosaženo za pomoci unikátní technologie zmiňované v minulé recenzi na Lethal Ingestion. Nu, povedlo se, povedlo...

Přísady: kajenské papričky, vinný ocet, cukr, granulovaný česnek, citronový extrakt, xanthanová guma.

Vzhled: lahvička o objemu 1,5 deci je klasického a osvědčeného tvaru. Za zmínku tak stojí především etiketa barevně ladící s obsahem. Hrdlo skrývá kapátko, což se docela hodí, viz níže.

Konzistence a barva: omáčka je dosti řídká, pročež laskavý čtenář při dávkování jistě ocení výše zmíněné kapátko. Barva je spíše do hněda s četnými bílými kousky, které dávají tušit, že papričky byly rozemlety i se semínky. To se dá koneckonců i čekat, komu by se chtělo vybírat semínka z úzkých červených pálivých potvor, že?

Vůně: kajenské papričky mají svou vůni, o tom žádná. Narozdíl od provařených habaner zde není ani stopy po citrusech a vaše čichové buňky spíš potěší hutný, klasicky paprikový odér, notně podpořený octem.

Chuť: asi jednu pikosekundu po pozření chuť připomíná srirachu — podobná chuť papriček a příhodně vyvážená úroveň sladkosti a kyselosti, to vše doprovázené solidní náloží česneku. Při přímém srovnání samozřejmě narazíte na jisté odlišnosti, ale to je jenom dobře, ať žije pestrost!

Pálivost: no teda, tak tohle je síla! Buďto jsem od minula už stihnul zesenilnět a prd si pamatuju, nebo za těch pár let skladování Killer získal solidně na pálivosti. Ať tak, nebo tak, spokojen jsem náramně – pálivost má rychlý nástup, ale na rozdíl od habaner trvá pálení v ústech o dost déle a s každým dalším soustem se úroveň zvyšuje, jestli víte, co tím chci říct. Spokojenost naprostá!

Jídlo: tohle si přímo říká o nějakou tu thajskou specialitu se vší tou citronovou trávou, lupením kafrové limety, kokosovým mlékem, galangalem a koriandrovou natí... mňam. Nebojte se toho a zkuste si něco uvařit, receptů je na netu tuna a suroviny už jsou dostupné i v tuzemsku. A pokud vás zrovna neláká thajsko, klidně Killera šupněte třeba do polévky či na ranní omeletku. Garantuju vám, že váš den bude poté jako vyměněný.

Cena a užitná hodnota: pro Killer Cayenne platí totéž co pro Lethala – omáčka není levná a dost blbě se shání, ale vynaložená snaha se fest vyplatí. Po světě snad ale ještě pár beden běhá, tak neváhejte a žhavte maily, třeba budete mít kliku. Oproti Lethalu je výhodou relativně nižší cena, za v přepočtu 250-300 Kč by měla být vaše. A za ty prachy je to povinnost!

Shrnutí: vynikající omáčka spíše pro starší a pokročilé. Ochutnejte dokonalost.

úterý 1. ledna 2013

Recenze – Lethal Ingestion


Vážení a milí, vítám vás u první recenze roku 2013. Jak jsem již několikrát napsal, obecně preferuju výrobky od malých firmiček, nicméně existuje jedna výjimka, a tou je americká společnost CaJohns Fiery Foods. Jakkoliv ji ještě nelze považovat za mainstream dodávající do všech supermarketů, jde už oproti rodinným společnostem typu Cambridge Chilli Farm o velkou firmu. Faktem ale je, že vyrábí naprosto skvělé omáčky pro každou příležitost a jen jednou se mi stalo, že jsem byl s výrobkem této společnosti hrubě nespokojen, a za tuto skutečnost jsem si mohl špatným výběrem sám, CaJohn v tom byl nevinně. Ve všech ostatních případech jsem byl spokojen nebo dokonce nadšen. A na jednu z těch, které mne nadchly, se dnes podíváme. Jak jsem sliboval minule, jde o omáčku vpravdě unikátní. Je výjimečná nejen složením a obalem, ale také použitou technologií, díky které bylo lze u přírodní omáčky bez extraktu docílit mnohem vyšší pálivosti. Tak pojďme na to.

Přísady: papričky fatalii, red savina a bhut jolokia, vinný ocet. Ano, jen papričky a konzervant, žádná sůl a koření. Pro mne osobně je toto složení ideální.

Vzhled: design celého výrobku je koncipován tak, aby působil dojmem léku. Skládá se z bílé papírové krabičky s červenočerným potiskem a 60ml lékovky. Zábavně působí pokyny typu „Jen předepsanou dávku“ či „Pro orální použití“. Takhle nějak si představuju dotažený produkt.

Konzistence a barva: barva je tmavě červená, skoro až do hněda. Jasně lze vidět najemno rozsekané kousky papriček. Trochu mne mate, že jsou v objemu místy patrné černé kousky o velikosti 1-1,5 mm. Normálně bych řekl, že jde o pepř, ale ten tahle omáčka přece neobsahuje, že? To je mi záhada... Konzistence je řídká a připomíná The Legend od stejného výrobce.

Vůně: vůně nezapře složení – dominuje ovocná vůně habanera, typický „smrad“ jolokie je spíše upozaděn a fatalii necítím vůbec. Celek působí velmi příjemně a čerstvě.

Chuť: máte-li rádi čerstvé papričky, pravděpodobně budete nadšeni stejně jako já. Použitý ocet je jemný a v omáčce ho není kdovíjaké množství, takže jeho chuť mne vůbec neruší.

Pálivost: než si dáte větší množství, doporučuju ochutnat jen tak na špičku párátka. Budete překvapeni, jak moc je cítit i taková mikrokapka. A co teprve, až si dáte celou lžičku, vážení – bleskový nástup následovaný intenzivní a plnou pálivostí vás přesvědčí, že máte co do činění s něčím speciálním. Neodvažuju se odhadovat hodnotu SHU, tak zkusím experiment a na lžičku si schválně dám stejné množství extraktovky After Death. A vida! Po lžičce Lethalu mi přijde, že tahle dobrota od Blaira pálí přinejlepším srovnatelně, možná dokonce o trochu méně. U omáčky bez extraktu jde o úctyhodný výsledek, jen co je pravda!

Jídlo: recenzovaný výrobek doporučuju především do studené kuchyně, neboť tepelnou úpravou se připravíte o typickou ovocnou vůni habaner. Díky absenci soli a dalších dochucovadel je Lethal Ingestion jednou z nejvíce univerzálních omáček na trhu. Osobně jsem ji vyzkoušel snad do všeho od salátů přes sendviče až po dip ke steaku a bez okolků říkám, že jsem byl vždy naprosto spokojen. Neztratí se skutečně nikde.

Cena a užitná hodnota: z kvality zpracování a především z exkluzivního složení je zjevné, že se v případě této omáčky nebavíme o žádné nižší třídě. Spíš je tomu přesně naopak, a tomu odpovídá i cena. Už v době uvedení na trh stál „Letál“ v tuzemsku čtyři stovky a vzhledem k tomu, že se nové šarže nevyrábějí, cena roste a roste. Na netu jsou sice stále stránky, které omáčku nabízejí za nějakých 20-30 USD, ovšem při snaze o objednání se vám v drtivé většině případů stane, že obdržíte informaci o nedostupnosti produktu. V každém případě jde o natolik skvostnou záležitost, že se trocha toho dobrodružného shánění vyplatí – odměnou vám bude nejenom skvělá omáčka, ale i krásný sběratelský předmět.

Shrnutí: takhle nějak si představuju hi-end v oblasti pálivých omáček. Díky!

pátek 28. prosince 2012

1. výročí Chilli Sauces Blogu


Inu ano, už je to tak – přesně před rokem jsem se po měsících dumání a keců dokopal k založení blogu a napsání první recenze. To nám to ale rychle uteklo, že? Nehodlám vás dnes nudit statistikami a nimráním v minulosti všeobecně, spíš se chci krátce zamyslet nad tím, co vás čeká a nemine v roce následujícím.

Tak především jsem k příležitosti narozenin pořídil tři naprosto unikátní omáčky, takže se  hned v lednu můžete těšit na nadšené a zcela neobjektivní recenze. Jo, tyhle kousky mám snad ještě raději než The Legend, nekecám!


Dále vám slibuju, že v rámci svatého tažení proti nevkusu a demenci ani v roce 2013 nezveřejním byť jen jedinou recenzi na pálivý výrobek, mající ve svém názvu odkaz na čerty, peklo, hořící prdel a podobná tuctová klišé. Pokud mi tedy chcete poslat ke zhodnocení svou vlastnoručně vyrobenou omáčku „Ass wipin' Sauce from Hell“, buď zvažte přejmenování, nebo se neobtěžujte.

Tím se dostávám k poslednímu bodu, totiž že bych rád uvedl na pravou míru mylný dojem některých čtenářů, že omáčky na recenze dostávám zdarma. Ano, v menší míře (cca 20-25 %) tomu tak skutečně bylo, čímž děkuju jak webshopu habanero.cz tak všem, kteří mi omáčky přivezli např. z výletů do ciziny, ale většinu věcí na recenze si radostně kupuju za těžce vydřený kačky. Nu, počítám, že takhle to zůstane i nadále. 

Mno, to je pro dnešek všechno. Nemůžu slíbit, že budu dneska nějak slavit, ale kdyby náhodou jo, tak si dám stylově Bloody Mary.

čtvrtek 27. prosince 2012

Recenze – Original Death



Vážení a milí, po sváteční odmlce (která kupodivu souvisela daleko spíš s výpadkem připojení než s nadcházejícími svátky) jsem opět zde s recenzí na prima omáčku. Dlouho jsme tu neměli nic od Blaira, že? Tak to dneska napravíme, a to výrobkem, který Blaira vítězstvím v soutěži Golden Chilli doslova vystřelil mezi první ligu mezi výrobci pálivých dobrot. 

Přísady: červené a oranžové papričky Habanero, ocet, kajenské papričky, čerstvý česnek, papričky chipotle, limetková šťáva, koriandr a jiné čerstvé bylinky a koření.

Vzhled: čirá lahvička o objemu 148 ml je zabalena v kartonové krabičce a celek září všemi barvami jako papoušek agapornis. Ochuzeni nebudete ani o klíčenku ve tvaru lebky, takže spokojenost naprostá.

Konzistence a barva: omáčka se vyznačuje barvou v odstínech tmavé červeni a vcelku hustou konzistencí. Typické pro Blairovy omáčky jsou hojná semínka papriček a ani „Původní smrtka“ není v tomto ohledu výjimkou.

Vůně: recenzovaná omáčka voní příjemně po habanerech, octu a limetkách. Coby velký vyznavač koriandru jsem usilovně čichal ve snaze o jeho vypátrání, ale neúspěšně. Dobře mi tak.

Chuť: cítit jsou především papričky a především kyselost, tj. ocet s limetkovou šťávou; osobně bych preferoval obrácený poměr, ale chápu, že to tak má asi být. Chuť je krásně plná a vyvážená, úplně cítíte, jak je omáčka svěží. Navíc narozdíl od sestřičky Pure Death není Original Death slaná, což rozhodně oceňuju.

Pálivost: inu, z výše uvedeného složení je jasné, že vám celek asi neustřelí chuťové pohárky. A taky že ne – pálivost je na omáčku bez extraktu sice slušná, ale nejde o nic bestiálního. Občas ale dokáže překvapit. 

Jídlo: jsem toho názoru, že Original Death je zcela univerzální hráč a neztratí se prostě nikde. Perfektní na pizzu, báječná do těstovin, skvostná do sendvičů a nadmíru uspokojující ke steakům. Osobně ji ale používám spíš do studené kuchyně, protože mi přijde škoda plácat tak báječnou věc do vaření. Ať žijou saláty! (a ne, teď fakt nemám na mysli ten bramborový, který mi už skoro lezl ušima.)

Cena a užitná hodnota: omáčka stojí nějakých 179 Kč. Cena je na omáčku bez extraktu poněkud vyšší a osobně si myslím, že Blair trochu zaspal dobu, neboť konkurence nabízí srovnatelné výrobky laciněji, ale to nic nemění na skutečnosti, že jde o klasiku, kterou byste měli alespoň jednou za život ochutnat.

Shrnutí: pěkně svěží omáčka se pro celou rodinu. Jen bacha na to, že jak ji jednou otevřete, zmizí povážlivě rychle.

středa 12. prosince 2012

Recenze – Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce



Co si budem povídat, v posledních dvou příspěvcích jsem vycházel vstříc těm, kteří mne žádali o tipy na méně pálivé výrobky. Tak si říkám, že už by to zase chtělo něco poněkud pálivějšího. A protože mi v lednici momentálně netrůní žádná bláznivá extraktovka (tedy žádná nová), podíváme se dnes pod víčko další potvůrce od Cambridge Chilli Farm. Pálivost omáčky by měla být dosti slušná, neboť byly k její výrobě použity krom jiného legendární papričky Scotch Bonnet, často používané v karibské kuchyni.

Přísady: uzené a pečené červené papriky, uzené papričky Scotch Bonnet, rajčata, cibule, jablečný ocet, červený vinný ocet, hnědý cukr, olivový olej, černý pepř, koření.

Vzhled: čirou lahvičku o objemu 1,5 deci zdobí etiketa, jíž dominuje logo výrobce a název omáčky. Obrázek papričky na podkladě je tentokrát takový lehce podivný červený mazanec, ale celek nijak neruší.

Konzistence a barva: tmavě červená barva omáčky na první pohled připomíná domácí kečup a konzistence je na tom podobně. Jasně viditelná jsou semínka a kousky pepře.

Vůně: hmmm, tak to je skutečně paráda – papriky uzené na javorovém dřevě voní naprosto báječně. Spolu s rajčatovým podtónem pak celek lehce připomíná papričky chipotle v rajské omáčce, ovšem delikátnější.

Chuť: tedy vážení, tohle musíte ochutnat. Chuť je výborně vyvážená, lehce nasládlá a jen mírně nakyslá. Za velké plus považuju skutečnost, že výrobek neobsahuje žádnou sůl.

Pálivost: jojo, tak tohle je moje gusto – snesu hodně a takový Mad Dog či Zko mají v mé lednici stálé místo, ale na takové to domácí mlsání ve velkém mnohdy upřednostním spíš klasickou přírodní omáčku bez extraktu. A tohle moje nároky splňuje beze zbytku. Náběh pálivosti je oproti takovým papričkám habanero pomalejší, takže máte sekundu dvě na zhodnocení chuti, ale pak se jim může směle rovnat. V ústech pak dojem pálivosti setrvává pěkně dlouho. Navíc má tendenci pálit s každým soustem víc a víc, což je super. Ideální omáčka na zimní období, když potřebujete zatočit s bacilama v krku.

Jídlo: omáčka Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce se mi skvěle osvědčila v hutných hustých polévkách; máme koneckonců zimu na krku, takže takový boršč či poctivá zelňačka přijdou více než vhod. Dále jsem si výrobek oblíbil k míchaným vajíčkům a sendvičům všeho druhu. No a samozřejmě nesmím zapomenout na pořádné tousty, tam omáčka vysloveně září.

No, ale dost obecných keců, co takhle nějaký recept? Dnes to bude veganský boršč, což je super tukožroutská polévka vynikající chuti. Zvláštností receptu je skutečnost, že řepu nevaříme, ale pečeme – vyhneme se tak tomu, že by byla v polévce rozbředlá, což osobně považuju za trestuhodnou ohavnost.

Budete potřebovat trochu oleje, pár cibulí, česnek, dvě tři mrkve, půlku celeru, jeden pastiňák, dvě až tři větší řepy a kvalitní kysané zelí. U surovin fakt nešetřete na kvalitě a zejména zelí doporučuju domácí, nejlépe pak vlastní. Z koření sůl, pepř, nové koření a bobkový list.

Rozpalte troubu a na plech na pečicí papír vložte dovnitř celé neoloupané bulvy řepy. Na 180-200 stupňů je nechte péct 40 minut až hodinu. V mezičase si připravte ostatní zeleninu – cibuli na drobno, kořenovou zeleninu na hrubší kostičky.

Tak hurá na to – v hrnci rozpalte olej, šupněte na něj cibuli a za chvíli za ní pošlete kořenovou zeleninu. Chvíli restujte a přidejte zelí. Zalejte horkou vodou, aby bylo vše tak akorát ponořené a přidejte koření a česnek. Nechte vařit na mírném plameni, dokud se v troubě neudělá řepa. Tu oloupejte, nakrájejte na kostičky a přidejte do polévky. Nechte cca 5 minut vařit spolu a je hotovo. Pokud máte rádi kopr, přidejte ho v hojné míře spolu s řepou.

Při podávání se nešetřete a do talíře si dejte dvě lžíce 
Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce. Dobrou chuť

Cena a užitná hodnota: omáčka stojí 169 Kč. Není to úplně málo, ale za tyhle prachy získáte poměrně jedinečnou omáčku, kterou si nespletete s žádnou jinou. A to se vyplatí.

Shrnutí: velmi dobrý, slušně pálivý a poctivě udělaný výrobek. Za mne palec nahoru.

středa 5. prosince 2012

Recenze – Sriracha Super Hot



Málo platné, stará láska nerezaví. Sriracha, tedy alespoň ta americká, mne provází na mé cestě už alespoň deset let a v lednici má stále své pevné místo. Přesto jsem si čas od času říkal, že už konečně musím ochutnat thajský originál od firmy Flying Goose, který je mnohými hodnocen jako absolutně nejlepší. Předem upozorňuji, že srovnání s americkou verzí není úplně přesné, protože jsem si na dnešek vybral nejpálivější variantu (červený uzávěr), nikoliv verzi tradiční s uzávěrem zeleným. Nuže, hurá na to!  

Přísady: chilli, cukr, sůl, voda, kyselina octová, kyselina citronová, glutaman sodný, xanthan, sorban draselný.

Vzhled: plastovou lahev s bílým potiskem poznáte mezi konkurenčními výrobky na první pohled podle stylizované letící husy. Vkusná klasika, která neomrzí.

Konzistence a barva: oproti fotografii je omáčka mnohem tmavší, ovšem stále ještě jde o červenou barvu. Konzistenci lze přirovnat k hustšímu kečupu.

Vůně: extra pálivá sriracha neobsahuje česnek, takže voní především po papričkách a octu. Výsledkem dozajista není žádný propadák, ale člověku léta zvyklému na klasiku  může chvilku trvat, než se zbaví pocitu, že mu něco chybí.

Chuť: sladkokyselý základ je docela fajn, ovšem osobně jsem čekal výraznější chuť papriček. Přeci jen, když jde o omáčku z Thajska, tak jsem šponoval chuťové pohárky a pátral po náznaku typické chuti „kajenského pepře“ či něčeho podobného, leč neúspěšně. Nechápejte mne špatně, chuť je fajn, jen jsem prostě čekal něco odlišnějšího.

Pálivost: tak se tedy podívejme, jak je na tom tahle super pikantní „husa“ s pálivostí. Inu, omáčce je třeba přiznat, že oproti americké konkurenci, která ovšem odpovídající extra pálivou variantu ani nevyrábí, vaše chuťové pohárky polechtá o něco více. Stále však nejde o nic, po čem byste se hroutili a propadali nekontrolovaným záchvatům škytavky.

Jídlo: hned po zakoupení jsem se jal srirachu intenzivně testovat a používal jsem ji na všechna jídla a pochutiny, která jsem si oblíbil s „kohoutem“. Pizza, čína, těstoviny, grilovaná zelenina, a ovšem polévky druhů nejrůznějších, tam všude se tato sriracha slušně osvědčuje. Velmi mi chutná na volských okách a už se těším, jak ji použiju při nakládání utopenců. Jen teda ten česnek, ten mi pořád trochu chybí...

Cena a užitná hodnota: na webshopu Asia Food nabízejí několik velikostí. Ta moje je největší a za flašku o objemu 730 ml jsem dal 170 Kč. To mi nepřijde nijak moc a počítám, že bude trvat pár měsíců, než omáčku spotřebuju.

Shrnutí: chutná a příjemně pálivá omáčka. Absence česneku z ní navíc činí velmi dobrou možnost pro ty, kteří česnek neradi nebo jej z nějakého důvodu nemohou jíst.