Vítejte v další chilli sezóně

Vážení a milí, po letní odmlce jsem zase zpět, pěkně odpočatý a plný elánu. Předem příspěvku děkuji za podnětné a milé komentáře k poslednímu příspěvku – některé budou určitě realizovány. Co nás čeká a co nás nemine?

Tak především se sluší napsat, že jsem od Ondry (viz úvodní fotka), světoběžníka a neúnavného podporovatele tohoto blogu, který v létě navštívil Austin (Texas), obdržel několik skutečných lahůdek z produkce obchodu Tears of Joy, specializovaného čistě na pálivé omáčky a vše, co k tomu patří. Těšte se na recenze!

Dále se kvapem blíží akce, kterou se nebojím nazvat svátkem všech milovníků chilli – již tuto sobotu proběhne v Brně Mistrovství České a Slovenské republiky v pojídání palivého, Chilližrout 2012. Podobná akce zde již byla, a ani letos nebudeme ochuzeni o její další ročník, leč na můj vkus byla příliš zaměřena na extraktovky. Pokud jsem to správně pochopil, Chilližrout by se chtěl více soustředit na gastronomickou stránku věci, což je mi trochu sympatičtější. Ale tím nechci  v žádném případě tvrdit, že je jedna akce „lepší“ nebo „horší“ – jsem přesvědčen, že své příznivce si bez problémů najdou obě, a co víc, že množina příznivců a účastníků obou akcí se bude ve většině případů prolínat. V každém  případě je skvělé, že mají fanoušci pálivého na výběr.

Asi máte na jazyku otázku, zda se budu také účastnit. V tomto punktu vás zklamu – původně jsem se v daném termínu plánoval zúčastnit koncertu Laibach (shodou okolností také v Brně), a po jeho zrušení už bylo pozdě na registraci, neb účastnické sloty byly obsazené. Ale nevadí, příště to určitě klapne. V každém případě držím organizátorům i soutěžícím palce!

K prvnímu příspěvku sezóny patří i rekapitulace, tedy jakési ohlédnutí za omáčkami recenzovanými v sezóně minulé. Jaké omáčky a další pálivé výrobky u mne osobně vychází s odstupem času jako nejlepší? Pominu-li The Legend, tak mi mezi přírodními omáčkami udělala bezesporu nejvíce radosti Ghost Pepper '10' Sauce – velice slušná pálivost, solidní chuť a bezvadný poměr cena/výkon z ní činí jasného vítěze. Z extraktovek je pak moje volba The Evil One – poněkud méně pálivá, ale zase velmi chutná a univerzální omáčka. Nu a pokud jde o výrobek nespadající do kategorie omáček, jasnou volbou je pro mne Naga Napalm Onion Relish – pořádně pálivé potěšení snoubící pálivé se sladkým mi v dobrém slova smyslu otevřelo obzory; a nejenom mně – již jsem měl možnost ochutnat velmi dobrou diy variantu z našich luhů a hájů!

Nu, to je pro dnešek všechno. Na příště mám pro vás připravenou prima recenzi, tak se těšte.

Jo, a ještě jedna věc – chyběli jste mi :)

Prázdninový režim

Vážení a milí, po dobu července a srpna se sice budeme nadále scházet, ale nebude to určitě každou středu – přes léto mne čeká nějaké to cestování za hranice vlasti, dovolená atd. Zároveň chci nasbírat co možná nejvíce dalšího materiálu na recenze.

Je možné, že se trochu změní i samotná podoba blogu – psát pořád do zblbnutí recenze na vzájemně si dosti podobné produkty se časem může přejíst jak čtenářům tak pisateli, což bych moc nerad.

Máte-li nápady či návrhy stran toho, co byste zde rádi vídali, sem s nimi. Zatím si užívejte léto a nezapomínejte se poctivě cpát pálivým.

Chilli s vámi!

Recenze – Green habanero sauce

Už jste někdy slyšeli o papričkách pěstovaných na nehostinné Aljašce? Já taky ne. A přece se stalo, že mi ze služební cesty do této krásné země přivezl kamarád a neúnavný podporovatel tohoto blogu tuto pálivou omáčku z produkce světoznámé mexické firmy El Yucateco. Díky Ondro, máš to u mne! 

Přísady: voda, papričky habanero, sůl, kyselina octová, koření, xanthanová guma, kyselina citronová, cibulový prášek, benzoát sodný, barviva.

Vzhled: pomenší 120ml lahvička s relativně úzkým hrdlem a bílým uzávěrem je opatřena pestrobarevnou nálepkou, jíž dominuje logo výrobce. Na první pohled však recenzenta zaujme obsah. Nuže, pokročme dále.

Konzistence a barva: barva omáčky je naprosto neuvěřitelná. Jsem přesvědčen, že takhle jasně zeleného odstínu nelze dosáhnout přírodní cestou, a vyloženě „chemicky“ zelené částečky, které v omáčce tu a tam zahlédnete, mi moji domněnku jenom potvrzují. Ale rád bych se mýlil, že ano... Konzistence je tak akorát, ani příliš řídká, ani hustá.

Vůně: omáčka překvapivě voní právě tak, jak bych od výrobku obsahujícího zelená habanera čekal – odér je příjemně svěží, lehce vonící po citronech. Ovocná vůně typická pro zralá habanera (tedy alespoň pro ta dobrá, aušus z Tesca pěstovaný hydroponicky v Holandsku se nepočítá!) zde není takřka vůbec patrná. Celek je příjemný, a byť kvalit špičkových omáček typu The Legend nedosahuje, určitě se není za co stydět.

Chuť: green habanero sauce vůbec nechutná špatně – není příliš slaná ani kyselá, papričky dominují, co víc si přát? Asi trochu vlastního „ksichtu“, který u této omáčky poněkud postrádám.

Pálivost: na stránkách výrobce se lze dočíst, ze recenzovaná omáčka vykazuje pálivost 9 000 SHU. To myslím zcela sedí. Není to žádný brutus, ale zase je třeba počítat s tím, že omáčka dokáže příjemně překvapit. Pálivost je v ústech příjemně setrvalá a má tendenci se stupňovat s každým dalším soustem.

Jídlo: osobně green habanero sauce používám do zeleninových salátů, různých dipů a do sendvičů. Zde omáčku nemohu než doporučit. Při použití v teplé kuchyni bych se trochu obával, že její chuť buďto zcela zanikne, nebo bude teplem degenerována na zcela zaměnitelnou pálivost.

Cena a užitná hodnota: green habanero sauce koupíte u našich jižních sousedů za nějakých 5 €. To se mi zdá docela dost, neboť za tyhle prachy sice získáte docela dobrou omáčku, ale zároveň platí, že v dané cenové kategorii už lze pořídit lépe...

Shrnutí: toužíte-li si rozšířit obzory ausgerechnet o zelená habanera, máte jedinečnou šanci. Pokud je však pro vás dané hledisko nezajímavé a hledáte-li pouze nějakou omáčku   z habaner, doporučuji spíše výrobek ze zralých plodů.

Recenze – Jekyll or Hyde, You Decide!

Předem tohoto příspěvku se omlouvám všem, kteří zde minulý týden nenalezli nový příspěvek. Byl jsem na cestách v zahraničí, a když jsem se ve čtvrtek vrátil do vlasti, navzdory původnímu plánu bleskově napsat recenzi jsem ihned po příjezdu domů potupně vytuhnul. Nuže, doufám, že vám to dnes důkladně vynahradím. Podíváme se spolu totiž na zoubek další lahůdce od firmy Grim Reaper Foods. Poněkud nezvykle se jedná o omáčku dvousložkovou – v první, větší lahvičce získáte omáčku vyrobenou z papriček chipotle.  Lahvička druhá zvaná Jekyll's potion pak obsahuje extrakt kapsaicinu o síle 500 000 SHU, kterým lze prvně zmíněné složce „přidávat grády“. Něco takového jsme tu ještě neměli, že? Tak hurá na to!

Přísady: větší lahvička obsahuje červenou papriku, bílý vinný ocet, vodu, papričky chipotle, zlatý sirup (neptejte se mne, co to je), červenou cibuli, česnek, mořskou sůl, olivový olej a kyselinu citrónovou; Jekyll's potion v sobě skrývá 10 ml oleoresinu kapsaicinu.

Vzhled: jak je vidět na fotografii, větší z lahviček je tvaru placatého a objemu decky a půl, přičemž její tmavé sklo brání zvídavému čtenáři v optickém zkoumání obsahu. Na etiketě je malůvka jakési paní doktorky, která se po požití obsahu menší lahvičky mění v monstrum. Výsledný dojem není vyloženě špatný, ale je poměrně nevýrazný a zejména název produktu na pozadí vyloženě zaniká. Menší lahvička představuje běžnou skleněnou lékovku s kapátkem, přičemž etiketa, dá-li se v tomto případě vůbec o nějaké hovořit, sestává hlavně z varování před silou obsahu a výzvy, abychom se vyvarovali jeho konzumace v neředěném stavu.

Konzistence a barva: konzistence chipotlové omáčky je pěkně hustá, s hrubšími kousky chipotle papriček. Barva je tmavě hnědá, lehce do červena. Oleoresin kapsaicinu z menší lahvičky je světle nažloutlý a zcela tekutý.

Vůně: pokud jste již někdy měli tu čest s uzenými papričkami chipotle, netřeba vám nic vystvětlovat – omáčka krásně voní právě po nich. Vy ostatní koukejte svou chybu při nejbližší příležitosti napravit. Obsah menší lahvičky nevoní víceméně nijak, snad jen trochu chemicky.

Chuť: omáčka z chipotles je velice, velice chutná. Lehce nasládlá a jen velmi mírně kyselá, takže si ji vychutnají i ti, kteří jinak ocet vůbec nemusí. Stejně jako u vůně platí, že chuť je do značné míry poplatná použitým surovinám, takže papričky chipotle opět dominují.

Pálivost: pokud jde o pálivost, sama chipotlová omáčka pálí jen mírně, pročež je jako taková vhodná coby přísada kojenecké stravy a podobně. Vy jste ale už celí napjatí, jak pálí extrakt, že? Samozřejmě, že vás nehodlám zklamat – na lžičku odkapávám dvě pořádné kapky a ochutnávám. Ohavnost. Chuť samotného extraktu je vyloženě odporná a řekl bych, že v něčem takovém si nemůže libovat vůbec nikdo. Počítám, že kdybyste vyloupili drogerii a ze třech náhodně vybraných výrobků vyrobili výluh, dosáhli byste podobného výsledku. Dlužno však dodat, že navzdory své nechuti není extrakt skoro vůbec hořký, kterážto skutečnost se bude při míchání s chipotlovou složkou velmi hodit. Pokud jde o pálivost, tak ta je velmi slušná a opravdu věřím, že splňuje onu výše deklarovanou úroveň pálivosti. Dohromady spolu obě složky velice pěkně „hrají“ – zkoušel jsem nejrůznější poměry a výsledek byl většinou chutný a zajímavý. Samozřejmě nehodlám tvrdit, že jsem vyčerpal všechny možnosti, naopak; Jekyll or Hyde je zábavou na nejeden letní večer.

Jídlo: hned z kraje se přiznám, že s papričkami chipotles skoro vůbec neumím vařit. Papričky samotné miluji a pojídám je jen tak, ale výsledku, za který bych se nemusel stydět, se mi při vaření doposud dosáhnout nepodařilo. Nuže, dnes jsem se pokusil smůlu prolomit. Ukážeme si, jak jsem vyráběl seitanové burritos.

Den před zamýšleným vařením jsem si připravil marinádu z oleje, šesti stroužků česneku, třech lžic recenzované chipotlové omáčky, půlky červené cibule, černého pepře, čerstvě nadrceného římského kmínu, trochy jablečného octa a soli. Všechny přísady jsem rozmixoval tyčovým mixérem na hrubou kaši, do které jsem nakladl cca centimetr silné plátky seitanu natural. Výsledek jsem nechal přes noc v lednici. Dále jsem si namočil něco černých fazolí.

Druhý den jsem nakoupil tortily, listový salát, rajčata, zakysanou smetanu, limetku a dobrou rýži. Pokud si doma nepěstujete čerstvý koriandr (školácká chyba!), kupte jej taky.

Uvařil jsem rýži, smíchal ji s nasekaným koriandrem a dochutil šťávou z limetky (přiměřeně!). Lehce jsem dosolil a dal stranou. V mezičase jsem si uvařil fazole s čerstvě nadrceným římským kmínem a trochou soli, slil a rovněž odložil. Na pánvi jsem do křupava osmažil plátky marinovaného seitanu a nakrájel je na proužky. Nadrobno jsem nasekal rajčata a vhodně jsem naporcoval salát. Zakysanou smetanu jsem zamíchal a mírně osolil.

Jdeme do finále. Na suché pánvi jsem z obou stran ohřál tortilu a následně se ji jal plnit. Nejdřív vrstva rýže a fazolí, pak seitan, na něj smetanu, a uplně na vrch rajčata korunovaná salátem. Tak, a teď to hezky zavinout... a ono to nejde! Nebo teda jde, ale vypadá to hnusně! Kurnik, tak znovu... no, nakonec se jakž takž podařilo, ale pokud jde o tvar, má výsledek do klasického burrita daleko asi jako Milky Way k čokoládě. No, posuďte sami:

Chuťově jsem byl spokojen náramně, jenom jedna maličkost zkalila celkový dojem – testovaná omáčka není ve výsledku vůbec cítit. Asi jí budu muset příště použít řádově vyšší množství.

Cena a užitná hodnota: omáčka Jekyll or Hyde, You Decide! stojí 259 Kč, což mi přijde slušné, neboť za své peníze dostanete spoustu zábavy a netušených možností. Extrakt lze používat k zesílení i dalších omáček, takže se vám ani po snědení chipotlové složky nestane, že byste pro něj neměli využití.

Shrnutí: zajímavá a vpravdě nevšední záležitost, vhodná i coby dárek. Máte-li rádi papričky chipotle, běžte do toho.

Recenze – pálivé pochutiny

Dnešní příspěvek bude poněkud jiný. Odpočineme si tentokrát od jakostních pálivých omáček, a představíme si zboží sice také pálivé, ale zato podstatně méně zdravé - pálivé pochutiny. A jako první si posvítíme na klasiku nejklasičtější, kterou není nic menšího než

Blair's Original Habanero Chips

Předesílám, že nejsem žádný fanda lupínků, a chipsy konzumuju tak možná jednou dvakrát do roka na návštěvě, a to ještě musí nastat opravdu zvláštní konstelace okolností. To nic nemění na tom, že Blairovy pálivé bramborové lupínky patří ve své třídě mezi absolutní špičku. Z chipsů jde poznat, že jsou opravdu vyrobeny z brambor, což je v době, kdy kdejaký výrobce produkuje svoje švindlzboží z těsta, rozhodně plus. Solidní pálivost a výrazná chuť habaner... kdybych si potrpěl na chipsy, dlabal bych tyhle. Balení o hmotnosti 57 g pořídíte za 43 Kč. Z mého pohledu je cena OK, ale vím, že někteří přátelé-závisláci byli schopni celý sáček sdlábnout za pár minut...

Purgatory (White Chilli Chocolate)

Bílá čokoláda z produkce zde již řádně provařené britské firmy Grim Reaper Foods. Krásně voňavá po vanilce a bergamotu a pořádně pálivá. Není nad to, vložit si do úst jednu kostičku a pěkně pomalu ji ocumlávat. 100g tabulka stojí 119 Kč, což se nezdá úplně málo, ale holt dobré věci bývají dražší. Kdo chce ušetřit, může si koupit Milku a nakapat si na ni After Death :)

Black Widow (Dark Chilli Chocolate)

Kdo preferuje spíše hořkou čokoládu, může zkusit Černou vdovu. Kvalitní 73% čokoláda jeho nároky určitě uspokojí. Pálivost je podle mne o trochu nižší než v případě Purgatory, ale milovníka pálivého určitě potěší. Cena je stejná, tedy 119 Kč. Obě čokolády nejen dobře chutnají, ale i skvěle vypadají, což z nich činí např. dobrý dárek.

Habanero Hot Jelly Bears 

Co objevného tak k tomuto zboží napsat? Páliví gumídci společnosti Shamanic Fire potěší každého milovníka habaner. Je sice pravda, že nedosahují kvalit legendárních gumových bonbónů ve tvaru chilli papriček, ale to není až takové překvápko, protože papričky byly prostě nejlepší a basta. Poměr cena/užitná hodnota je u medvědů velmi slušný – za 99 Kč dostanete čtvrt kila pálivého želé. Berte, nebo nechte být.

Drops jahodový/malinový (extra pálivý)

Největší svinstvo jsem si nechal na konec – pálivé dropsy tvarem přibližně připomínající bolševické Lesněnky se k ústní sliznici chovají podobně jako fréza. Prvních nekolik cucnutí není nijak dramatických, ale postupně se to jenom zhoršuje a zhoršuje, přičemž celkový zážitek je mohutně umocněn úžasně chemickou příchutí jahod, resp. malin. Po prvním bonbónu zpravidla mívám už tak rozedřenou pusu, že dva za sebou prostě nedám. Tohle je povinnost, a za 49 Kč jich dostanete deset.

Shrnutí: narozdíl od omáček nemohu nic z výše představeného doporučit ke každodennímu požívání, ale proč čas od času neudělat radost sobě a svým blízkým, že?

Recenze – Jalapeño Red Pepper Sauce

Čas od času se stane, že mi někteří bláhovější jedinci gratulují k recenzování coby bezva koníčku. „Ty se máš, dostáváš zdarma omáčky, a na oplátku o nich jednou týdně něco naškrábeš. To by se mi taky líbilo“. Jo, kdyby to tak byla pravda! Nejenže si podstatnou část vzorků pořizuju za svý těžce vydřený kačky, na kteroužto skutečnost si ovšem v žádném případě nehodlám stěžovat, ale ani vlastní recenzování nebývá prosté nejrůznějších dramatických a ne vždy zcela příjemných chvilek. Pár jsem jich zažil díky aktuálně recenzované omáčce společnosti Ostmann, kterou mi přivezl otec z Německa. Mělo by jít o extra pálivou omáčku z červených papriček jalapeño, vyrobenou podle brazilské receptury. Nu, sice mi jalapeños pasují spíše k Mexiku, ale v dnešním globalizovaném světě je možné všechno. V každém případě díky za dárek! 

Přísady: vinný ocet, papričky chilli, sůl, aroma, xanthanová guma.

Vzhled: mainstreamová produkce na první pohled. Přeplácaná červenožlutá etiketa zdobí lahvičku o objemu 100 ml. Její úzké hrdlo dává tušit, že dávkování omáčky bylo výrobcem zamýšleno spíše po kapkách. No tak se podívejme, zda to bude stačit.

Konzistence a barva: výrazně červená omáčka svou konzistencí na první pohled připomíná Tabasco, přičemž bližší zkoumání dojem jenom potvrzuje. Zbytky papriček jsou jen velmi jemně mleté, omáčka vypadá spíš jen jako obarvená voda, resp. ocet.

Vůně: co to je?! Kurnik, sním či bdím? Připadám si jako v čínském bistru, kde zákazník při placení nafasuje deckovou lahvičku laciného švestkového vína coby pozornost podniku. Ale vážně – agresivní odér octa a lihu připomíná výše zmíněný patok velmi zdařile. Tohle že mám ochutnat?!

Chuť: o některých pokrmech lze vcelku bezpečně prohlásit, že chutnají tak, jak voní. U Jalapeño Red Pepper Sauce to tedy platí rozhodně. Především bych nikdy neřekl, že vinný ocet může chutnat takhle mizerně a hrubě; skoro bych si dovolil odhadnout, že lihový low-end značky Dr. Halíř nebude o moc horší. Kromě zabijácké kyselosti a spousty soli v omáčce žádnou zvláštní chuť neidentifikuju, a po specifické chuti papriček jalapeño pátrám marně. Proč?

Pálivost: na první dojem se zdá, že omáčka pálí víc, než byste čekali. Jakmile vás ale přejde odporné octové svírání na jazyku, zjistíte, že je to vlastně pohoda piánko. Na další ochutnání už ale nemáte nejmenší chuť. Samozřejmě jsem se kvůli vám ještě mockrát překonal, ale bylo to pořád stejné a slastné pocity se nedostavily.

Jídlo: výrobce omáčku doporučuje k dochucování a vylepšování polévek, salátů, sals a podobně. Nu, zkusil jsem první dvě ze jmenovaných a záhy jsem došel k názoru, že je to škoda námahy, surovin, nervů a chuťových buněk. Jasně že jsem nečekal kdoví co, ale až takový propadák?

Cena a užitná hodnota: omáčku Jalapeño Red Pepper Sauce lze koupit například přímo na webu výrobce. Obávám se však, že i cena necelých 2 € je v tomto případě přemrštěná.

Shrnutí: ani v Albánii to nechtěli, ničili tím hmyz...

Recenze – Ghost Pepper '10' Sauce

Vážení a milí, dnes se mrkneme na další prima omáčku z produkce rodinného podniku Cambridge Chilli Farm. Dle vyjádření výrobce se jedná o jeho nejpálivější výrobek a každičká lahvička obsahuje 10 papriček naga morich. Ta je v angličtině někdy nazývána ghost pepper – odtud tedy název. Jsem upřímně zvědav, jaké zážitky mi omáčka zprostředkuje.

Přísady: pečená rajčata, papričky naga morich, jablečný ocet, hnědý cukr, pečený česnek, pečené červené papriky, limetková šťáva, melasa, rozmarýn, černý pepř, sůl.

Vzhled: flaštička z čirého skla o objemu 150 ml se vyznačuje stejném tvarem jako před časem zde recenzovaná Habanero Voodoo Sauce. Vkusně a střízlivě zpracovaná etiketa vyvedená v kombinaci žluté, červené a černé barvy sděluje vše podstatné a mně se docela líbí.

Konzistence a barva: červenohnědý odstín Ghost Pepper '10' Sauce se trochu podobá dobře odleželému domácímu kečupu. Konzistence je poněkud řidší, ale nikoliv vysloveně vodová. Jednotlivé ingredience jsou jemně nadrcené a s výjimkou sem tam se vyskytujícího kousku černého pepře působí celek homogenním dojmem.

Vůně: jsem si jistý, že rustikální vůně pečených rajčat a paprik vám nedá spát! Celek je vhodně doplněn rozmarýnem a s přáteli jsem se shodl, že jsou zde patrné švestkové podtóny. Velmi zajímavé, na mou věru.

Chuť: chuť omáčky je nasládlá a v dobrém slova smyslu silně ovlivněná pečenou zeleninou. Dále je cítit česnek a pepř, a opět mi přijde, jako bych měl na jazyku kousek švestky. Pokud patříte mezi ty milovníky pálivého, kteří nemají rádi příliš octovité omáčky, je pro vás Ghost Pepper '10' Sauce tím pravým – ocet je cítit jen velice jemně a celek není skoro vůbec kyselý. Tak na co ještě čekáte?

Pálivost: pálivost je opravdu velice solidní a dovoluji si tvrdit, že může téměř konkurovat extraktovce The Evil One. Naga morich se prostě nezapře. Nástup pálivosti je pěkně svižný a v ústní dutině vás bude oblažovat docela dlouho. Rozhodně jsem byl příjemně překvapen.

Jídlo:  Ghost Pepper '10' Sauce bude skvělá na grilovačky všeho druhu a báječně poslouží i při výrobě nejrůznějších marinád a salátů. Pokud jde o konkrétní recept, rozhodl jsem se tentokrát volně inspirovat  pikantním hamburgerem ze známého pořadu Šéf na grilu. Oproti předloze jsem se vykašlal na zelený pepř (moc ho nemusím) a vnitřek burgeru důkladně těsně před konzumací důkladně pokapal recenzovanou omáčkou. Výsledek mne náramně potěšil a jistě to není naposledy, kdy jsem tuhle baštu připravoval. Omáčka se v pokrmu velice dobře prosazovala a zároveň se zbytkem dobře ladila. Vřele doporučuji vyzkoušet.   

Cena a užitná hodnota: omáčka Ghost Pepper '10' Sauce stojí stejně jako Voodoo Sauce, tedy 169 Kč. Za tyto peníze obdržíte výrobek solidní pálivosti a vynikající chuti, a pokud to nebudete moc přehánět, určitě vám měsíc nebo dva vydrží.

Shrnutí: poctivá a dobrá omáčka za přiměřenou cenu. Pokud navíc preferujete méně kyselé výrobky, neváhejte.