Recenze – Bresc Thai Red Curry paste

Vážení a milí, jak se pořád máte? Už jste svým milovaným nakoupili pod stromeček řáckou várku maddogů, zetek a dalších dobrot? Že jo? Tak to je prima. Já se dneska v každém případě hodlám trochu rozepsat taky o dárečku, byť ne zrovna vánočním. Dnes recenzovanou karí pastu jsem dostal od svého lstivého otce (díky!), který ji koupil někde v Makru či kde vlastně. Tak pojďmež na to!

Přísady: česnek (24,5 %), cibule, grilovaná červená paprika, jarní cibulka, voda, rajský protlak, slunečnicový olej, směs bylinek, zvýrazňovač chuti (L-glutaman sodný), sušená cibule a paprika, červené chilli papričky (3,4 %), fermentovaná krevetová pasta, sojová omáčka, konzervant (sorban draselný), regulátor kyselosti (síran sodný), stabilizátory (guma guar, xantan), antioxidant (kyselina askorbová), kyselina octová, kyselina citronová.

Řeknu vám, že jenom vypsat všechna éčka byla fakt rasovina. Dobře vím, proč preferuju čisté výrobky vyrobené v duchu hesla „chilli a přírodní konzervant stačí“.

Vzhled: co chcete popisovat na tomhle kyblíku? Oukej, tak dobře – kyblík je z plastu, vejde se do něj cca půl kila laskominy a etiketa není nic moc. Stačí? 

Konzistence a barva: hutná červenohnědá hmota, jejíž jednolitost semo tamo narušují zelené bylinky.

Vůně: upřímně, tady jsem poněkud bezradný – cítit jsou rajčata a paprika, ale jinak se celek dost tluče s přibližně milionem dalších příměsí, které do produktu výrobce zvládnul nacpat. Ale především to zabíjí odér notně zamřelých krevet. Inu, nic pro vegany.

Chuť: pokud jste už měli tu čest s podobnými výrobky, možná si dokážete udělat předsdavu – pasta je hodně slaná (je ovšem dost zajímavé, že sůl není ve složení uvedena), zjevně určená k použití při vaření. Jinak jde o svým způsobem klasiku – koriandr, chilli, římský kmín... vlastně se to docela dá.

Pálivost: kdo naivně čekal extraktové zlo, bude nutně zklamán. Thajská červená karí pasta od Bresta příjemně prokrví ústní sliznici, ale sotva od ní můžete čekat něco víc.

Jídlo: obyčejně si k vaření „rákosnických“ pokrmů připravuju karí pasty svépomocí, ale chcete-li mocí mermo, abych se pustil do značně neférového srovnávání, budiž – docela to jde. Mému oblíbenému květákovému karí recenzovaná pasta nejenže nijak extra neuškodila, ale výsledek byl docela v pohodě. Totéž mohu prohlásit o kuřecím karí apod. Žádný zázrak srovnatelný s produkcí vaší oblíbené indické restaurace, ale pro výživu S.S.K.* vystačí.

Cena a užitná hodnota: v Makru se tahle pasta prodává za půl sta, jinde jsem ji viděl k mání až za dvě kila. Za pade je to v pohodě kauf.

Shrnutí: ucházející karí pasta. Domácímu modelu se nevyrovná, ale to asi nelze prohlásit o žádné komerčně prodávané dobrotě tohoto druhu. Vyzkoušejte a uvidíte.

* viz Arnal a dva dračí zuby 

Recenze – Black Mamba

Ahoj zase po týdnu. Tentokrát bylo rozhodování o článku fest náročné – ve hře byla mimořádně nechutná „supermarketovka“, dále zde na blogu zatím neuvedený druh pálivých vychytávek, a ovšem i dnes recenzovaná omáčka. Jak je z nadpisu patrné, nakonec vyhrála extraktovka. A není divu – pořádně „hrubou nekázeň“ tohoto druhu jsme zde jednak neměli už několik měsíců, jednak Mamba představuje jeden z těch výrobků, které mne doprovázejí posledních osm let prakticky neustále. A v neposledku za ní stojí moje oblíbená americká firma CaJohns, co chtít víc? Jasně, neomezený přísun „Mamby“...

Přísady: papričky čokoládové habanero, vinný ocet, extrakt kapsaicinu. Méně někdy znamená více.

Vzhled: malá placatka o objemu pouhých 60 ml s oranžovočernou etiketou. Novější šarže už jsou ve stejné lahvičce jako Lethal Ingestion, já jsem chytnul ještě starší verzi. 

Konzistence a barva: hnědočervená omáčka je spíše řidší a pohled přes sklo nijak nenapovídá, že by snad mohlo jít o něco výjimečného. Nu, všeho do času.

Vůně: no vida, a máme tady první překvapení dnešní recenze – Black Mamba je jedna z mála extraktovek obsahujících habanera, ze kterých je typická vůně těchto papriček skutečně cítit. Upřímně, když přivoním např. k takové After Death (a to mám tuhle omáčku fakt rád), nedokážu ve vůni kloudně rozpoznat ani habanera, natož pak deklarované kajenské papričky a chipotles; prostě je to tam nahňácané všechno dohromady, a i když je výsledek bezva, věčně nespokojený milovník pálivého zhusta kdy zatouží po zcela opačném, skoro až minimalistickém přístupu. A přesně ten nabízí dnes recenzovaný výrobek.

Chuť: octa CaJohn použil jen nezbytně nutné množství, takže výsledek nejenže není kdovíjak kyselý, ale ještě nechává vyniknout chuti čokoládových habaner. Za sebe uznale pokyvuji hlavou. Další uznání si zaslouží extrakt, neboť je kvalitní a jemný, takřka zcela prostý hořkosti typické pro méně jakostní sorty.

Pálivost: je mi jasné, že vás u extraktovky bude zajímat počet SHU, ale upřímně, fakt je mi těžko střílet přesná čísla. Na webshopech jsem našel údaj 800 000–1 000 000 SHU, ale to prostě není pravda. Osobně „Mambu“ šanuju okolo půl mega, ale díky kvalitnímu extraktu působí omáčka jemněji než napr. Da Bomb Ground Zero, která sice má papírově sotva polovičku, ale přitom je to zlo z nějzběsilejších.

Po pozření omáčka nastupuje díky habanerům docela rychle, postupně se přidává extrakt, a vy si užíváte hezkou chvilku s adrenalinem a endorfiny. Vjem pálivosti se v ústech drží docela dlouho, takže žádnej švindl.

Jídlo: na trhu je docela dost extraktovek, o kterých lze přinejlepším prohlásit, že je jejich použití dosti omezené. Ne tak o Black Mambě. Díky přístupu výrobce „méně surovin, ale zato kvalitních“ dokážete přesněji odhadnout, jak se bude omáčka v jídle chovat, díky čemuž si můžete ušetřit nejedno nevítané překvapení.

„Černá mamba“ je velmi univerzální výrobek, vhodný zejména do teplé kuchyně, jmenovitě do polévek, omáček a zapečených pokrmů. Ovšem neztratí se ani v případě, že se rozhodnete dodat grády třeba vaší marinádě. Pomyslnou korunu ovšem už nejspíš navždy ponese kamarád Karel, kterému se svého času kvůli řídké konzistenci omáčky povedlo vylít si cca čtvrtinu objemu flaštičky na porci hovězích medajlonků ze svíčkové. Je třeba přiznat, že dojedl, ale nikdo z nás ostatních mu tenkrát příliš nezáviděl.

Cena a užitná hodnota: extraktovky člověk nekupuje každý týden, proto je většinou beru ze zahraničí, kde jednak vycházejí výhodněji. Cena Black Mamby bývá okolo 12–13 ojro, což je lahoda. Pokud se rozhodnete na nic nečekat a koupit v tuzemsku, za částku 392 Kč máte možnost. I tak mi to přijde v cajku.

Shrnutí: jedna z nejpříjemnějších extraktovek vůbec. Nabízí mnohé, nechybí jí nic. Není důvod váhat, jděte do ní.

Recenze – Vitana Chilli omáčka Extra pálivá

Vážení a milí, vítejte zas po týdnu. Dneska nás nečeká žádné habanero, ale spotřebka nejdrsnějšího zrna. Taky se těšíte, co si na nás připravila firma, která údajně „vaří za nás“?

Přísady: pitná voda, cukr, vinný ocet, chilli mleté 3 %, paprika mletá, jedlá sůl max. 3,5 %, česnek mletý, regulátor kyselosti (kyselina citronová, kyselina askorbová), zahušťovadlo xanthan, rajčatový protlak sušený, konzervant (benzoan sodný, sorban draselný), česnekový extrakt.

Vzhled: kónická plastová lahvička se pyšní objemem 180 ml a docela slušným vzhledem. Jasně, viděli jsme už lepší, ale celkově střízlivý design mne nikterak neuráží. Hned je jasné o co jde, výrobek si na nic nehraje. Za mne OK.

Konzistence a barva: extra pálivka od Vitany je sytě červená, občas až lehce do hněda. Je notně hustá, lepí se, táhne, a ráda ulpívá na kdečem.

Vůně: coby člověk cukru vesměs se vyhýbající nemám moc co chválit, omajda je cítit hodně sladce, až je mi to nepříjemné. Nejsem cimprlich a nějakou tu sweet and chilli semo tamo pozřu, ale tohle je ještě o něco sladší. Ale bacha – pokud si potrpíte na sladký, zklamáni nejspíš nebudete.

Chuť: překvápko se nekonná, extra pálivá omáčka od Vitany mi kromě ubíjející sladkosti a upozaděné chuti obyčejné papriky nemá moc co nabídnout. Nakyslost octa je na jazyku cítit jenom malinko, rajčata a česnek pak vůbec.

Pálivost: no, žádnou extraktovku jsem nečekal (a vy ostatně taky ne), takže nejsem nijak zklamán. Pálivost holt odpovídá nastavení na cílovou skupinu, a pokud si tykáte byť jenom se Schirachou, tahle extra pálivka vás rozhodně nepřekvapí.

Jídlo: stalo se mi před časem, že jsem se ocitnul na hraně civilizace, a jediné, co bylo v místním konzumu k dispozici, byla právě recenzovaná omáčka. Inu, koupil jsem. Co jsem taky měl dělat, když už jsem tak blbej a nechám si výbavičku doma, žáno? A tak jsem tedy zkoušel požírat steaky, salátky a další radosti s přispěním Vitany. Nebylo to úplně hrozný, ale kromě absence podstatnější pálivosti jsem postrádal jakoukoliv přidanou hodnotu. Zkrátka a dobře, tahle omáčka možná učiní pokrm nepatrně pálivějším, ale nikterak ho nevylepší.

Cena a užitná hodnota: kupoval jsem ji za tři pětky. Cena odpovídá kvalitě.

Shrnutí: zde se naplno ukazuje, že obal prodává. Extra pálivá omáčka od Vitany rozhodně líp vypadá, než chutná a pálí. Ale jako nouzovku ji nejspíš použít lze.

Recenze – La Anita Habanero Extra Hot Sauce

Vážení, omlouvám se za výpadek minulý týden. Byl jsem nachcípanej tím pitomým způsobem, kdy do práce sice musíte, ale zato vám je blbě, že sotva lezete. Ale o to by ani nebylo, hlavním důvodem vynechání recenze byla skutečnost, že mi vůbec nic nechutnalo. A zkuste si psát recenzi na jídlo, když se vám při pomyšlení na žrádlo obrací kufr. No nic, dalšího vysvětlování asi laskavému čtenáři netřeba, není-liž pravda? Snad jen bych chtěl dodat, že vám to při nejbližší příležitosti budu hledět vynahradit, ok?

Tak pojďme na recenzi. Dnešní vzorek původem až z dalekého Mexika mi dotáhnul Vláďa aka Space, díky chlape. Pokud mne paměť neklame, naposledy jsme tu měli mexickou omáčku více než před rokem. Je už tedy nejvyšší čas mrknout, jak to těm Mexikánům jde, nicht wahr?

Přísady: voda, papričky habanero, koření, kyselina octová, sůl, přírodní aroma, guma xantanová a guarová, benzoát sodný a sorbát draselný 0,1 %.

Vzhled: no vida, tak hnedle tu máme trochu originality. 120ml lahvičku s typicky úzkým hrdlem si s výrobkem jiné značky nejspíš nespletete. Barevně vyvedená etiketa už mne až tak nebaví, ale ani neuráží moje estetické vnímání, prostě taková normální spotřebka.

Konzistence a barva: kdo by od omáčky z habaner očekával hezky červenou barvičku, byl by překvapen, neboť odstín Habanero Extra Hot Sauce je docela dost do hněda, až by si člověk říkal, že musí obsahovat chipotles. Omajda je dost řídká, tak bacha při dávkování.

Vůně: málo platné, nejlepší omáčku z habaner dostanete kombinací vybraných papriček a trochy co nejkvalitnějšího octa. Nic víc není nutné, ale když už přidáváte cokoliv dalšího, snažte se v omáčce nezabít typicky ovocnou vůni papriček. Nu, zrovna v tomhle případě se to moc nepovedlo – dominuje ocet a cibule(?), papričky se krčí až někdě v zadní řadě.

Chuť: soudě podle vůně jsem očekával kdovíjakou překyselenou příšernost, ale nakonec je to s kyselostí vlastně docela v pohodě. Jasně, octa je docela dost, ale už jsem měl 100 + 1 omáčku, která na tom byla podstatně hůř. Nakonec i ta chuť papriček je docela znát... celkově průměr.

Pálivost: no, dost chození kolem horké kaše a šup s omáčkou na lžičku. Rád přiznávám, že na mainstreamovou záležitost je pálivost opravdu, ale opravdu hodně slušná. Tohle by měli prodávat v každý sámošce, abyste nezůstali na suchu, když jste na nedělním obědě u babičky a ona jako na potvoru nemá ani ostrý kečup. Je to taková habanerová klasika, tedy rychlejší nástup, uspokojivá intenzita a spíš kratší výdrž, ale nenechte se mýlit – méně zkušené dokáže vykrákat za ucho, že ani nemrknou.

Jídlo: do salátů prima, ke grilovaným a uzeným masům taky dobrý. V hutných polévkách omáčce trochu dochází dech, to samé lze prohlásit o použití v různých omáčkách na těstoviny, guláších apod. Není to nejhorší, jen se tu víc než kde jinde projevuje nedostatek vlastního charakteru: Habanero Extra Hot Sauce si v jídle spletete s kdečím, což je pro výrobek vždy spíš špatná vizitka.

Cena a užitná hodnota: cena je v cajku, za cca 4–4,5 USD může být omáčka vaše. V evropských webshopech jsem na ni nikde nenarazil, tak třeba budete mít víc štěstí než já.

Shrnutí: po všech stránkách průměrná omáčka z habaner za relativně slušnou cenu. Nic víc, nic míň. Na mainstream je docela v pohodě. Ale víte co? Děsně už bych chtěl ochutnat nějakou echt mexickou omáčku od malovýrobce, dělanou s láskou a zápalem. Nemáte někdo nějaký tip?

Recenze – Tabasco

Vážení a milí, jednou to přijít muselo. Dlouho, předlouho jsem zvažoval, jak k recenzi na tuto veleznámou klasiku přistoupit, ale pak jsem dospěl k závěru, že nejlepší bude postupovat jako vždycky. Dumám, jak dlouho mne už vlastně tahle kráska provází, a docházím k závěru, že je tomu už minimálně 25 let. Během toho čtvrtstoletí jsem jí byl mnohokrát nevěrný s jinými, abych se k ní znovu a znovu vracel. A věřte mi, ještě se mi nestihla omrzet.

Přísady: kvasný ocet, červené chilli papričky, jedlá sůl (max. 8 %). Ano, i tak málo může stačit k dokonalosti.

Vzhled: drobnou flaštičku o objemu pouhých 57 ml si i díky typické etiketě kosočtverečného tvaru nespletete s ničím jiným. Jsou pak mezi námi dokonce tací, kteří při popatření na tu krásu okamžitě začnou slintat jako Pavlovovi psi. Mne osobně design nijak neuráží, ale extatické nadšení ve mě taky nevzbuzuje; inu, už jsem si na něj zvyknul a beru to tak, že některé věci jsou holt takové, jaké jsou.

Konzistence a barva: řídká vodička barvy nepříliš vydatné červeně. Nic víc, nic míň.

Vůně: štiplavý odér octa se snoubí s aromatem červených papriček. Marně pátrám po něčem dalším, holt. nejsem kdovíjaký gurmet.

Chuť: pokud si mohu vybrat, dám obyčejně přednost omáčkám spíše méně kyselým, ale v tomhle případě rád znovu a znovu činím výjimku. Když dva dělají totéž, není to vždycky totéž, takže zatímco na spoustu výrobků parazitujících na přístupu „chilli + ocet + sůl“ se záhy nemůžu ani podívat, tady mně to nějak nevadí.

Pálivost: poučeným čtenářům blogu bude stačit údaj o pálivosti, která dosahuje 2 500–5 000 SHU. To není mnoho, viďte? Málo platné, chcete-li si zmasakrovat sliznici, sáhněte po něčem silnějším. Na druhou stranu jde spolu se Srirachou o ideální úvod do světa pálivých omáček, kterého se nemusí bát ani kojenci a batolata. Tabasco do každé dětské výživy!

Jídlo: od roku 1868 už bylo Tabasco vyzkoušeno snad ve všem, a tak setká-li se několik znalců, může se diskuze o „tom zaručeně nejlepším receptu“ pořádně protáhnout. Za sebe mohu prohlásit, že krom polévek (zkuste gumbo!) a volských ok na Tabasco nezapomenu např. v případě burgerů a pizzy, ale asi nejraději ho mám na vlastnoručně upečeném cibulovém koláči. Můžete s tím nesouhlasit, ale... však to znáte. V každém případě se těším na vaše komentáře pod článkem.

Cena a užitná hodnota: málo platné, klasickou červenou variantu Tabasca seženete v každé sámošce. Horší je to s habanerovou verzí, tu už jsem v našich marketech pěkných pár let neviděl. Cena bývá okolo osmi desetikorun, to jde.

Shrnutí: nestárnoucí klasika, kterou by měl důvěrně znát každý, kdo to s chilli myslí alespoň trochu vážně. Tečka.

Recenze – Apple Chipotle Bourbon Hotsauce

Ahoj zase po týdnu. Původně jsem chtěl dneska zveřejnit recenzi na jistou legendu mezi pálivými omáčkami, ale pak padl můj zrak na rest v podobě rozepsané recenze na tuhle BBQ omáčku. A holt sliby se maj plnit nejenom o Vánocích, nich wahr? Předesílám, že ačkoliv mám grilovačky v dobré společnosti mrtě rád, dávám obyčejně přednost jiným formám přípravy každodenních pokrmů. Tož kdyby vám přišlo, že moc breptám, umravněte mne v komentářích.

Přísady: cukr, jablka, naga jolokia, whisky, voda, jablečný ocet, med papričky chipotle, sůl, kyselina citronová, česnek, tekutý kouř, xantanová guma, kyselina askorbová, skořice. 

Vzhled: placatka o objemu 140 ml působí kvůli nevýrazné etiketě vysloveně nenápadným dojmem a v regálu byste ji mezi konkurenčními výrobky snadno přehlédli.

Konzistence a barva: pokud jde o barvu obsahu, omáčka je pěkně hnědočervená, přitažlivě působící na čivy estétovy. Co do skupenství je též vše v pořádku, Apple Chipotle Bourbon Hotsauce se řádně táhne – prostě v této kategorii je vše tak, jak má být.

Vůně: co vlastně čekáte od BBQ omáčky? Měla by být nasládlá a pěkně kouřová? Hm, tak to nebudete zklamáni. A co že to ještě slyším? Že by měla vonět po chilli, když už jste vlezli na chilli blog? Můžete se radovat, anžto nagu by z této lahody ucítil i starej Lakatoš, co si v mládí odvařil veškeré čichové buňky inhalací toluenu. Cítit jsou i švestkové podtóny, což na mne osobně působí vysloveně pozitivně.

Chuť: jestliže vůně mne pozitivně překvapila, tak chuť ji překonala rozdílem třídy – čekal jsem přeslazenou záležitost pro Východní Němce a fanoušky Walda gangu, ale ono to nakonec není tak hrozné. Omáčka sladká samozřejmě je, ale sladkost nepřebíjí další roviny chuti.

Pálivost: nálepka na flaštičce se honosí údajem pálivosti 35 000 SHU. Ne, nevěřil jsem tomu. A ono co? A ono ejhle, moji milí, následuje další překvápko večera – výrobce nekecal a Apple Chipotle Bourbon Hotsauce je pořádně silná. Nehodlám řešit, jestli je to přesně 35k, ale koní pod kapotou je dostatek. Pálivost nastupuje pomalu, ale velmi solidně dlouho se drží v ústech. Za mne pochvala.

Jídlo: jak jsem předeslal výše, nejsem kdovíjakej grilovací guru – jako společenskou událost si grilovačky užívám, ale když si můžu vybrat, sám si radši udělám kohouta na víně nebo jiný podobně hodnotný pokrm. Jasně, dost keců a osobních vyznání a hurá na dojmy; tak tedy – steaky, špízy, burgery a kebaby se s recenzovanou omáčkou snoubily na jedničku, slušná byla i ze zeleninou.

Cena a užitná hodnota: tuhle chutnou a ve svý kategorii fakt slušně silnou omáčku pořídíte za nějakých 170 Kč. 140 ml objemu není nic extra, ale lahvička mi vydržela docela dlouho, takže pohoda.

Shrnutí: příjemný objev a důstojný konkurent grilovacích chilli omáček třeba od CaJohna. Dejte ji šanci.

Recenze – Carnage

Vítejte. Nedávno jsem se chválně koukal, kdy naposledy jsme se spolu radovali z nějaké té pálivé hořčice. No nebudu vás napínat, od té doby už uplynul více než půlrok. Nejvyšší čas na něco pořádného, což? Dnes recenzovaná bašta je příslibem zážitku vpravdě nevšedního; no však řekněte, kolik hořčic s přídavkem vodky a červené řepy jste kdy ochutnali?
Přísady: hořčičná semínka, voda, červený vinný ocet, vodka, červená řepa, naga jolokia, sůl. 

Vzhled: nižší sklenička jako od malého kompotu je podobně jako některé další výrobky společnosti Grim Reaper Foods polepena průhlednou etiketou s bílými nápisy. A podobné jsou i moje, spíše formální výhrady – dokud je obsahu dost, vypadá celek prďácky, ovšem jak se postupně projídáte ke dnu, etiketa už zdaleka tak hezky nevynikne.

Konzistence a barva: oproti fotce je hořčice spíše hnědá, přičemž nejde o jednolitou hmotu, ale nepravidelně sedimentující vrstvy tvoří zvláštní mramorování různých odstínů. Hutnost taky vyhovuje, nejde o žádnou řidinu a Carnage pěkně ulpívá na jednotlivých soustech.

Vůně: ze všech doposud zde recenzovaných hořčic se „Masakr“ může chlubit zatím jednoznačně nejintenzivnější vůní hořčičných semínek. A zatímco předchozí výrobky byly ochotny hořčici různě krotit či její intenzivní odér dokonce přehlušovat, Carnage na to jde úplně naopak a všechny ostatní přísady hrají jednoznačně druhé housle. Velmi zajímavé a alespoň pro mne příjemné.

Chuť: ani v tomto směru jsem nebyl zklamán, naopak. Připravte se na silně nevšední zážitek, tohle je něco úplně jiného než všechny běžně i méně obvykle prodávané hrubozrnné hořčice, které jsem kdy ochutnal. Férově ale přiznávám svou ignoranci ve smyslu chybějícího srovnání s echt hořčicemi anglickými, zde mi zkušenost chybí. Dominuje opět semínko, mohutně podpořené vodkou. Parádně rustikální výrobek, jež mi dal vzpomenout na Efčinu pálivou DIY hořčici (znalci zamáčknou slzu, a já jen doufám, že tenhle skvost zase někdy ochutnám). Řepa je spíš jen pro barvu a ani ocet není kdoví jak výrazný.

Pálivost: naga se v hořčici rozhodně neschovává a dává o sobě pořádně znát. Pálivost nastupuje spíše pozvolna, ale o to déle vydrží. Venkoncem vzato, výsledek vás nepošle na JIPku, ale úplný čajíček to taky není, takže začátečníci pozor.

Jídlo: nejsem zrovna mistr světa v disciplíně „1 000 + 1 jídlo s hořčicí“, takže jsem se tentokrát poněkud neinvenčně omezil na klasiku – párečky, sekanou a biftečky. Pro zpestření jsem párkrát dal špízy, jednou se dokonce se seitanem. Nemůžu říct, že bych ani jednou nezatoužil po hořčici tradičnějšího střihu, ale vesměs jsem byl velmi spokojen.

Cena a užitná hodnota: asi nosím dříví do lesa, anžto kdo má tyhle věci rád, nejspíš už dávno utratil 149 Kč a mlsá si. Vy ostatní ale víte, kam se obrátit a za sebe mohu jen dodat, že mi balení vydrželo docela dlouho, takže za ty prachy se myslím docela vyplatí.

Shrnutí: dobrá alternativa k „tradičnějším“ či „líbivějším“ pálivým hořčicím. Carnage se nikomu nepodbízí, ale když jí dáte šanci, dokáže se vám řácky odměnit.