Recenze – Pure Habanero Red Savina

Vážení a milí, vítejte zase po týdnu. Není tomu tak dlouho, co jsem si s přáteli povzdechl nad skutečností, že už nemáme žádnou lahvičku vyhlášené omáčky The Legend. Ano, příště budu samozřejmě chytřejší a místo šesti kousků vezmu rovnou celou bednu, ale jednak je pozdě plakat nad rozlitým mlékem, jednak problém je třeba řešit, a k tomu je mi takové předsevzetí platné jak parník na horách. Prozřetelnost ovšem zapracovala a záhy se mi v rukou ocitl výrobek, který by měl být více než adekvátní náhradou. Odvážné tvrzení, co říkáte? Výrobcem je mně doposud jen nepříliš důkladně známá americká firma Southwest Specialty Foods, která má ve svém portfoliu krom běžné produkce i tři omáčky řady „Pure“, přičemž kromě habanera je k dispozici i jalapeño a kajenská paprička. Dnes spolu prověříme kvalitu Pure habanero, ale už teď vím, že prostě potřebuju a chci Pure Cayenne. Ale to až někdy příště.

Přísady: papričky habanero Red Savina, sůl, vinný ocet. Super, takhle to mám rád. Puristé a znalci samozřejmě budou tvrdit, že sůl je zde zbytečná, s kterýmžto názorem se ztotožňuji, ale snad to nebude tak zlé.

Vzhled: hm, tak zde se na obalu evidentně nešetřilo. Starosvětsky tvarovanou lahvičku z čirého skla o objemu cca 120 ml zdobí dvě menší etikety, dávající co nejvíce vyniknout kráse obsahu. K hrdlu je připevněna jakási kovová pečeť a rozkládací lísteček s povídáním o habaneru Red Savina a doporučeném použití omáčky. Hrdlo s hubičkou je uzavřeno korkovou zátkou. Celek vypadá nádherně, rozhodně ještě lépe než na fotce. Moment! Říkal jsem, že jsou na lahvičce dvě etikety? Tak to jsem kecal, na dně je ještě jedna s nápisem MADE IN CHINA. Upřímně jsem se podivil, ale v dnešní globalizované době je možné všechno, tak proč ne pěstovat habanera v Číně... 

Konzistence a barva: tak tohle je něco pro mne – sytě červená omáčka tvoří prakticky homogenní, ničím nerušený celek. Oproti „Legendě“ ani stopy po semínkách. Dalším plusem je pořádně hutná konzistence, jde spíše o pyré.

Vůně: silně paprikový nářez v tom nejlepším slova smyslu. Poněkud sice postrádám citrusové tóny typické pro habanera, ale rozhodně nejsem zklamán, naopak. Jestli omáčka chutná jako voní, půjde o pecku neskutečnou.

Chuť: málo platné, čím méně druhů surovin, tím více záleží na kvalitě každé z nich. Stačilo by použít nekvalitní ocet a výsledek by stál za nemnoho. Považuji za svou příjemnou povinnost prohlásit, že tato eventualita nejenom že nenastala, ale výsledek je dokonce přesně opačný. Chuť je skvostná a velmi pěkně vyvážená, kyselost se vkusně snoubí s chutí habaner a výsledek je jen jemně podtržen solí.

Pálivost: kakraholte, skoro to vypadá, že vás dneska připravím o veškeré překvapení, neboť ani v této kategorii nemohu než chválit. Omáčka pálí naprosto perfektně a osobně jsem přesvědčen, že je ještě silnější než „Legenda“. Ostatně se není čemu divit, vždyť oproti ní obsahuje mnohem více habaner. Nástup je patřičně rychlý a vjem pálivosti vydrží v puse dlouho, rozhodně déle, než byste čekali od habanera.

Jídlo: nemůžu si pomoct, ale hned jsem si vzpomněl na Emmerichův film Univerzální voják. Pure Habanero Red Savina je vpravdě hezčí než představitel titulní role, ale podobně všestranná. Hodí se k ovoci i zelenině, ke sladkému i slanému, potěší vegana i masožrouta. Osobně jsem ale přišel na kombinaci, která mi sedí ze všeho nejvíc, totiž dávám si ji do zeleninových salátů s bohatýrskou dávkou kvalitního extra panenského olivového oleje. Kombinace hořkých tónů oleje a nesmiřitelné pálivosti papričky Red Savina představuje rustikální zážitek, kterého se jen tak nenabažím.

Cena a užitná hodnota: výrobce na svém webshopu omáčku nabízí za necelých 8 USD, což je cena parádní, a když si objednáte pár beden najednou, i poštovné bude snesitelné. Také jsem ji svého času viděl na českých webshopech, ale už ani nevím kde, zkuste pohledat sami. V každém případě nemohu než doporučit.

Shrnutí: excelentní omáčka. Pro milovníky habaner a čistých chutí povinnost.

Recenze – Habanero Hotsauce

Nu, vypadá to, že nám jaro konečně začíná bušit na dveře. Super, konečně se našinec může přestat zahřívat špiritusem a extraktovkama a s jarní únavou bude bojovat něčím svěžím, čerstvým a přírodním. Co byste řekli na omáčku z habaner od Shamanic Fire, může být? Tak pojďme na to...

Přísady: voda, papričky habanero, třtinový ocet, papričky naga jolokia, xantanová guma (E415), česnekový prášek.

Vzhled: podobně jako u nedávno recenzované omáčky El Chamán 333 je i Habanero Hotsauce k dispozici ve flaštičce malé i větší. Já mám malou, ale vy si určitě pořídíte lahvičku macatější, objemem 148 ml se pyšnící. Tak či onak, etiketa je v obou případech taková, jakou ji už od Shamanic Fire známe – plameny, prostý design... nenadchne ani neurazí.

Konzistence a barva: na první pohled recenzovaný výrobek ve všech ohledech připomíná tu nejobyčejnější sweet and chilli omáčku z vietnamské večerky na rohu, tedy slizovitý základ se semínkama a hrubě nadrcenými papričkami.

Vůně: naštěstí se ale s prvním dojmem nespokojíme a směle přičichneme, zda nás trošku nešálí smysly. A ono naštěstí jo; vůně je příjemně svěže papričková a lehce nakyslá, rozhodně slibnější než preslazená s***ka na kuře. Jen trochu lituju, že je lehce upozaděna typicky ovocná vůně habaner.

Chuť: v puse mne Habanero Hotsauce vyloženě baví. Užívám si hrubě nadrcené kusy habaner a s požitkem je převaluju na jazyku. Dále oceňuju absenci soli a cukru. Celkově nejde o chuť, kterou byste si vybavili ještě po pěti letech, ale rozhodně neurazí a stojí za vyzkoušení.

Pálivost: pokud jste už zvyklí na papričky habanero a denně jich pár schroupáte, tahle omáčka vás jen příjemně zašimrá. Je to ale přesně ten druh zašimrání, na který si my, milovníci habaner vyloženě potrpíme a který vyžadujeme, tudíž předchozí prohlášení neberte jako kritiku – takhle to má být a je to naprosto v pořádku. Jestliže zatím patříte mezi osoby méně zkušené, představuje pro vás Habanero Hotsauce zajímavou volbu do začátku.

Jídlo: v pokrmech omáčka trochu doplácí na svou čerstvost a svěžest, a především na adsenci soli a dalších dochucovadel – pokud si ji dáte na studené pokrmy, tak je všechno naprosto ok, leč v těstovinách, polévkách i guláších rozlišných má tendenci působit poněkud tence. Nejlepší použití vidím v salátech či jako dip ke grilované zelenině.

Cena a užitná hodnota: teď potěším důchodce, dítka odkázaná na kapesné a obecně všechny, kteří mají hluboko do kapsy – omáčka se u nás dýluje za směšných 130 Kč, což jsou v přepočtu čtyři Plzně a laciné viržinko. Mno, já osobně si myslím, že za to rozhodně stojí.

Shrnutí: poctivá a chutná omáčka s habanery. O první ligu nejde, ale za ty prachy je naprosto OK. Zkuste ji.

Recenze – Original Australian Flamin' Hot Sauce

Tak schválně – kolik australských chilli papriček už jste měli tu čest ochutnat? A co omáčky, taky nic? No, jsem na tom stejně. Jen kdyby přišlo na firmy vyrábějící chilli omáčky, byl bych v souvislosti s protinožci schopen uvést alespoň webshop Wildfire Chilli, ale jinak, ruku na srdce, jsou moje znalosti bídné. S chutí jsem tedy využil možnosti trochu se vzdělat a sáhl po omáčce od taktéž australské firmy The Original Australian BBQ Co.. Mělo by kráčet o slušně pálivou extraktovku, to si dám líbit!

Přísady: voda, karotkové pyré, ocet, papričky habanero 5 %, papričky jalapeño 4 %, česnek, cibule, původní divoké australské papriky 2 %, chilli extrakt 2 %, horský pepř a sůl.

Vzhled: nedá se nic dělat, sáhodlouhému názvu navzdory už pro mne bude tahle omáčka navždycky prostě „Krokodýl“ a basta! A není divu, tohle přátelské a mazlivé zvířátko svým neodolatelným úsměvem červené etiketě jednoznačně dominuje. Jinak nejde o žádnou nevšednost, tradiční lahvička o objemu 148 ml z čirého skla je stará vesta.

Konzistence a barva: omáčka je pěkně červená a působí vyloženě svěžím dojmem. Konzistence je dosti řídká, přičemž část ingrediencí je jemně namletá a zbytek nadrcený. Když se hodně snažíte, narazíte i na semínko papričky, ale mnoho jich tam není. Necháte-li omáčku dlouho stát, má tendence poněkud sedimentovat, ale stačí protřepat a hned je vše v cajku.

Vůně: tak tohle je skutečně oříšek. Nasládlá vůně mrkve se nezapře a cítit je i ocet a papriky, ale jinak v „Krokodýlovi“ čichám všechno možné i nemožné, zejména pak přísady, které omáčka vůbec neobsahuje, např. mučenku. Výsledek mně osobně rozhodně není nepříjemný, ale připravte se na to, že omáčka voní hodně originálně, takže se nemusí trefit do vkusu každému soudruhovi. Za mě body k dobru za originalitu!

Chuť: první dojem je jednoznačně pozitivní. Jak se říká v Brně, kombinace papriček, sladkosti mrkvového pyré a mírné kyselosti octa, to nemůže uhnout! Extrakt není vůbec cítit, a kdybych se o jeho přítomnosti nedočetl ve složení, vůbec bych jeho přítomnost v omáčce nečekal. Osobně bych snesl o dost více česneku, ale to není kritika, spíš moje diagnóza.

Pálivost: nečekejte kdovíjaké komatózní stavy; omáčka sice obsahuje extrakt a habanera, ale když si dáte lžičku dvě, rozhodně se vám z ní ponožky nesrolují. Její pravá síla se ovšem ukáže až po chvíli a chce to víc než jen letmo ochutnat. Original Australian Flamin' Hot Sauce je totiž jednou z těch záležitostí, u kterých se vjem pálivosti do jisté míry stupňuje s každým dalším soustem.

Jídlo: tak zde jsem skutečně nic nezanedbal a strávil s „Krokodýlem“ dobře měsíc. A bylo to věru potřeba, stále si totiž nejsem zcela jist, že jsem ho dokonale poznal. Osobně totiž preferuju jednodušší a čistší chutě, které se lépe kombinují s pokrmem. Zde se mi občas stalo, že když jsem to s omáčkou úmyslně přehnal, tak pak z výsledku hodně vyčnívala. V některých případech, třeba v číně a karí, se to dalo, ale u takového poctivého vývaru s nudlema jsem nebyl tak úplně spokojen. Docela slušné výsledky přinášelo použití ve studené kuchyni.

Cena a užitná hodnota: omáčku od protinožců lze v tuzemsku pořídit za nějakých 140 Kč. Za tyhle prachy užijete zábavy dostatek, takže ok.

Shrnutí: zajímavá a nevšední omáčka s trochou extraktu. Toužíte-li po vybočení ze zaběhnutého stereotypu a nevadí vám spíše průměrná pálivost, mohlo by jít o výrobek právě pro vás.

Fenomén – dvě ohavná klišé v chilli byznysu

Vážení a milí, vítejte opět po týdnu. Ani tentokrát jsem se nedokopal k dopsání článku ve středu, ale to se nedá nic dělat – kuju v tajnosti něco mooooc báječného a zabírá mi to dost času, ale nebojte nic. Všechno se včas dozvíte a garantuju vám, že budete zírat.

Dnes si chci vzít na paškál dvě dementní klišé, která mi sem tam otravují požitek z chilli. Čas od času se přihodí, že obdržím nějakou tu flaštičku, jenže ouha – po zběžném seznámení s etiketou mám chuť ten krám vyhodit nebo někomu věnovat. Proč? Inu tak...

Klišé první – čerti, peklo apod.

Klišé bezesporu pitomé, nevkusné a bohužel silně rozšířené. Koho něco takového k***a napadlo? Dovedu si představit, že se výrobce, nejsa tak úplně duševním velkostatkářem, nezmůže začasto na lepší způsob, jak dát najevo, že zrovna ta jeho omáčka opravdu pálí, ale upřímně by mne zajímalo, kolik fetu je potřeba k tomu, aby dotyčný došel k názoru, že taková blbost povzbudí něčí chuť k jídlu? Nejsem cimprlich a něco snesu, ale tupost a nevkus nepromíjím.

Klišé druhé - prdele, vylučování atd.

No, čím dál tím lépe. Asi nejsem v cílovce, tudíž mi fekální narážky jak z filmů s Jackem Blackem nepřijdou jako super humor. Stejně jako v předchozím případě se nám pachatel snaží decentně sdělit, že je ta jeho omajda pořádně silná – a dokonce tak moc, že bude mít konzumace následky druhý den ráno. Hahahaha, jak vtipné, to jsme se zasmáli, viďte? Blbý je, že k tomuto druhému klišé sem tam sklouznou i výrobci velmi dobře zavedení.

Co s tím?

Sám za sebe mohu doporučit jediné, a to hlasovat peněženkou a výše zmíněný nevkus jednoduše ignorovat a nepodporovat. Všechno ostatní je myslím zbytečné.

A jak to vidíte vy?

Recenze – El Chamán 333

Po delší době mi přišel pod ruku výrobek společnosti Shamanic Fire. Tato německá společnost si nechává své výrobky připravovat až v daleké Kostarice, díky čemuž je krom jiného zaručena autentičnost surovin. Že jde o věc důležitou mi potvrdí každý, kdo už se někdy napálil koupí habaner, hydroponicky vypěstovaných v Nizozemí. Ano, výsledek nejenom nepálil, ale ani nevoněl, což je u habaner nedostatek dosti významný. Ale dosti stesků na provary v Tescu. Aktuálně recenzovaná omáčka by měla představovat to nejdrsnější, čeho lze bez extraktu běžně dosáhnout, a výrobce deklaruje pálivost 333 000 SHU, což je skoro o polovinu víc než v případě třeba takové extraktovky Da Bomb Ground Zero. No to jsem tedy upřímně zvědav...

Přísady: papričky naga jolokia, papričky habanero, voda, cibule, sůl, rajčatové pyré, třtinový ocet, česnek, xantanová guma.

Vzhled: omáčku lze pořídit ve dvou provedeních. Větší balení představuje klasická lahvička o objemu 148 ml. Pokud se necítíte na velké experimenty, můžete zvolit i praktickou variantu o objemu 60 ml. V obou případech pak lahvičce dominuje docela pěkná etiketa s šamanovou lebkou.

Konzistence a barva: skupenství je omáčka polotekutého, přičemž veškeré přísady jsou jemně nadrcené a rovnoměrně rozptýlené v objemu. Barva je tmavě červená, skoro až do hněda.

Vůně: odérem mi „šaman“ připomíná omáčky založené na octu, neboť právě tato složka celkovému vyznění bezohledně dominuje. Po ovocné vůni habaner či typickému smradu jolokie pátrám marně.

Chuť: „šaman“ se vyznačuje příjemnou a notně sytou chutí paprik, vyváženě kombinovanou s octovým základem. Osobně bych preferoval alespoň trochu třtinového cukru nebo zkaramelizované cibule, ale rozhodně to takto není špatné.

Pálivost: kdo se bojí, sere v síni, praví lidová moudrost. Nandávám si tedy plnou lžičku a šup s ní do pusy. Během první pikosekundy mi hlavou prolétne myšlenka, že tohle jsem možná přehnal, ale v dalším okamžiku je osten otupen, všechno se zdá být v pořádku a náběh žáru v ústech už je vcelku normální. El Chamán 333 pálí docela slušně, to je mu třeba přiznat. Na druhou stranu ani omylem nečekejte, že by snad byl výsledek šestkrát pálivější než u takové After Death (50 000 SHU). Rozumnější už mi přijde srovnání s jinými omáčkami v kategorii silně pálivých neextraktovek, a tam si „šaman“ vedl se ctí. Killer Cayenne je oproti němu o chlup slabší, předminule recenzovaný Trinidad Scorpion mi vychází zhruba na stejné úrovni, ovšem jeho pálivost se může pyšnit delší výdrží.

Jídlo: polévky a saláty dostaly díky omáčce El Chamán 333 notnou jiskru a velmi příjemně mne překvapilo, když jsem s ní vylepšil hrubozrnnou francouzskou hořčici. Zkoušel jsem ji i na chlebíčky a do sendvičů, ale tam se mi lépe osvědčovaly aromatičtější a chuťově propracovanější výrobky konkurence. V teplých pokrmech typu guláš či těstoviny ale „šaman“ vysloveně zářil.

Cena a užitná hodnota: větší lahvička stojí 201 Kč, cena menšího balení bude s nenulovou pravděpodobností patřičně nižší. V obou případech mi přijde poměr ceny a užitné hodnoty docela přijatelný. Nesnášíte-li cukr a podobné serepetičky, připište si v pomyslném hodnocení dva body k dobru.

Shrnutí: pořádně silná omáčka bez extraktu, k použití spíše do teplé kuchyně.

Recenze – Panola Habanero Mustard

Vítejte zase po týdnu. Dnes se spolu mrkneme pod víčko jedné příjemné hořčici. Jejím výrobcem je americká firma Panola Pepper Corporation, která se na trhu s papričkami a s nimi spřízněnými produkty drží již neuvěřitelných 120 let!

Přísady: ocet, prvotřídní hořčičná semínka, papričky habanero, sůl, kurkuma, paprika.

Vzhled: atypická plastová lahvička s objemem něco přes čtvrt litru vypadá docela zajímavě. Nálepka mnoho parády neudělá, ale já, který preferuju spíš jednodušší provedení, jsem s ní zcela spokojen. A v neposledku musím pochválit uzávěr, který po zaklapnutí brání v zanášení dávkovacího otvoru zaschlou hořčičí. Praktické!

Konzistence a barva: na rozdíl od fotky je hořčice sytě oranžová. Úplně jsem si vzpomněl na plnotučnou hořčici z doby socíku. Tahle je přeci jen o trochu světlejší a sem tam najdete drobnou červenou částečku papričky. Konzistence je přesně taková, jakou byste od hořčice čekali.

Vůně: přitažlivá kombinace octa a hořčičného semínka. Žádné překvápko se nekoná.

Chuť: pravděpodobně nesdělím žádnou ostře utajovanou informaci, když prozradím, že Panola Habanero Mustard chutná jako hořčice. Jako dobrá hořčice. Dokonce tak dobrá, že jsem několikrát vybíral večeři podle toho, abych si ji mohl dopřát. Oproti dříve recenzované Hurtin' Habanero and Honey Mustard není chuť tak líbivá a instantně návyková, ale určitě má hodně co do sebe. Absenci sladkosti považuju za plus.

Pálivost: nebudu chodit kolem horké kaše, tahle dobrota habanera nezapře. Nástup je pěkně rychlý a kombinace s octem zaručuje, že ji budete v puse cítit patřičně dlouho. Nejde o žádnou zběsilost, na kterou byste si při troše zkušeností nedokázali zvyknout, ale přesto budete cítit každé sousto.

Jídlo: pokud jde o použití, možností je neurekom; grilovačky, dresinky, sendviče, párečky a klobásky... ať už jste masožrouti, nebo ne, určitě si s touto hořčicí budete vědět rady.

Cena a užitná hodnota:  Panola Habanero Mustard se u nás prodává za 107 Kč. Tuto částku považuju za přiměřenou.

Shrnutí: chutná a vyvážená hořčice, podpořená silou papriček habanero.

Recenze – Trinidad Scorpion

Je už to tak na světě zařízeno, že se přirozenost lidská nechce spokojit s metou jednou již pokořenou a je puzena k překonávání stále nových a náročnějších výzev. Nejinak je tomu v oblasti pálivého. V době, kdy jsem se začal o chilli trochu více zajímat, platila za nejpálivější odrůdu vyhlášená Red Savina, jejíž intenzita údajně dosahovala až 577 000 SHU. Po dlouhých dvanáct let si držela prvenství v Guinessově knize rekordů, aby ji v roce 2007 na trůnu vystřídala Naga Jolokia, která už pokořila milionovou hranici. A pak už to nabralo pořádné obrátky, neboť pár let na to proběhla tiskem zpráva, že ani dva miliony SHU už nejsou ničím nereálným. Touto pálivostí se honosí kultivar Capsicum chinense zvaný Trinidad Scorpion, jehož název nese recenzovaná omáčka od britské firmičky Cambridge Chilli Farm, přičemž plných 25 % obsahu připadá právě na „škorpiona“. To zní slibně, viďte?

Přísady: uzené červené papriky, papričky Trinidad Scorpion (25 %), rajčata, jablečný ocet, hnědý cukr, koření.

Vzhled: čtyřboká flaštička o netypickém objemu 125 ml na první pohled připomene např. Lemon Drop Sauce od stejné značky, ale je podstatně zavalitější. Etiketa je jako vždy vyvedena jednoduše, přehledně a střízlivě.

Konzistence a barva: krásná sytá červeň je narušována jen občasným semínkem a nadrceným zrnkem černého pepře. Konzistence je polotekutá.

Vůně: miluju takhle po ránu vůni napalmu rajčat a uzených paprik! Hnedle se nabízí srovnání s nedávno recenzovanou Smoked Scotch Bonnet & Red Pepper Sauce, ovšem zde si k podobnému základu přimyslete ovocné tóny papričky Trinidad Scorpion. Famózní!

Chuť: v tomto ohledu jsem velmi spokojen. Opět zase jednou potěším všechny, kteří si nepotrpí na překyselené a slané výrobky; jablečného octa výrobce použil pomálu, takže si můžete vychutnávat zauzený a lehce nasládlý základ, báječně propojený s ničím nepatřičným nerušenou chutí papričky „škorpion“. Takhle nějak by to mělo vypadat...

Pálivost: pokud jde o sílu, Trinidad Scorpion rozhodně nezklamal. Počítám, že se omáčka může směle měřit i s takovými jmény jako Lethal Ingestion či Killer Cayenne. V nadšení mne pak přivádí skutečnost, že se u mne po pozření většího množství dostavuje stav, který při nejlepší vůli nemohu popsat lépe než jako zfetovanost z chilli a jehož většinou dosahuji pouze ve vybraných indických restauracích po snědení pořádné porce fálu v provedení extra extra extra hot. Vřele doporučuji vyzkoušet, jde o zážitek k nezaplacení. Vrátím-li se k pálivosti samotné, není její nástup nijak dramatický, ale postupně narůstá a v ústech se pak hezky drží. Přes veškerou pálivost nejde o takový dryák jako extraktovky, což může svádět k neopatrné konzumaci po lžících. Taková nerozvážnost vás ovšem snadno vytrestá, tak opatrně.

Jídlo: lze o mne bezpochyby prohlásit, že si hodně potrpím na polévky, tudíž jsem neváhal a omáčku si v dávkách decentních i přemohutných kapal do všeho od čirého vývaru až po gumbo a husté zeleninové krémy. Dále jsem si ji nevšedně vychutnal na ranní omeletě, sendvičích i chlebíčkách, toustech a salátech. I v malých dávkách se „škorpion“ v pokrmu velmi hezky prosazuje.

Cena a užitná hodnota: dobré věci nebývají levné. Skvělé věci bývají drahé. Z tohoto úhlu pohledu nelze cenu 170 Kč považovat za přemrštěnou, neboť Trinidad Scorpion prostě patří k tomu nejlepšímu, co jsem zde doposud recenzoval. Navíc vám i chvíli vydrží, tudíž není o čem diskutovat – berte.

Shrnutí: vynikající záležitost, excelující v chuti i pálivosti. To vše bez extraktu a konzervantů. Co chcete víc?