Recenze – Hot Naga Sauce

Vítejte u další recenze na pálivé omáčky. Zatímco nikoliv nepodstatnou část republiky odrovnaly záplavy (pokud se to týká zrovna vás, držím palce, ať všechno dobře dopadne), se mnou pro změnu pořádně zatočila dnes recenzovaná omáčka od zde již dobře známého výrobce Chilli Pepper Pete. K omáčce jako takové je třeba předeslat, že nejde o úplnou novinku, ale před zařazením do standardizované řady Dragon's Blood se honosila názvem Naga Head Hunter a vypadala úplně jinak. Jak je patrné z nového názvu, můžeme se těšit na pořádnou nálož papriček naga, což je vždycky příslibem nevšedního zážitku. Dost řečí, pojďme na to.

Přísady: ananasová šťáva, rajčata, cibule, papričky naga, kajenské papričky, červená paprika, cukr, česnek a sůl. Fakt vůbec žádný ocet? Nevídáno!

Vzhled: čtyřboká britská klasika o objemu decky a čtvrt. Nálepka je co do designu spíše střízlivější a mě osobně její provedení jinak zvlášť neuchvacuje, ale co už – u Chillipepperpeta se design omáček mění každou chvíli, takže za rok může být všechno jinak. 

Konzistence a barva: hnědá omáčka je plná semínek a nevyznačuje se kdovíjakou hutností. Čistě podle vzhledu bych tipoval, že obsahuje ještě hrubě drcený černý pepř, ale když ne, tak ne...

Vůně: jak mne moc nepřesvědčil design, tak vůně je prostě dokonalá. Těžká nasládlá vůně rajčat (fakt nejsou pečená?), cibule a papriček je prostě dokonalá. Oproti takové Trinidad Scorpion je vůně Hot Naga Sauce méně ovocná a podstatně zemitější; navíc je pořádně fortelná, asi jako zadnice Kim Kardashian.

Chuť: chuť je vzhledem ke zničující pálivosti velmi dobře vybalancovaná. Dominuje chuť papriček, zdatně podpořená sladkostí ananasu a cukru. Kyselé tóny jsou cítit jenom zcela slabě, což osobně kvituji. Za další plus považuju skutečnost, že výrobce šetřil se solí.

Pálivost: pokud jde o pálivost, připravila mi recenzovaná omáčka nejedno příjemné překvapení, byť je nutno přiznat, že šlo o překvapení spíše z kategorie těch pořádně drsných. Nástup je nesmlouvavý a především na omáčku z papriček naga nevšedně rychlý; lecjaká omáčka z habaner by mohla závidět. Vzhledem k nemilosrdné účinnosti nemohu nezmínit i jisté psychoaktivní účinky, neboť pár lžiček ochutnávání na lačno vás dostane do stavu velice příjemné kapsaicinové sjetosti. Dáte-li si ještě víc, možná se dočkáte i legračních barevných světýlek před očima. Zkrátka a dobře, tahle omáčka se může svou silou směle měřit s nejednou extraktovkou.

Jídlo: další z nemnoha univerzálních vojáků, který neudělá ostudu takřka nikde. Ve studené kuchyni je Hot Naga Sauce báječná, ale vzhledem k řidší konzistenci si dávejte bacha na dávkování, každá kapka navíc bude pořádně znát. V každém případě vám garantuju, že vaše saláty, chlebíčky, jednohubky a pomazánky už nikdy nebudou jako dřív, o poctivě připravených sendvičích nemluvě. A jak si omáčka vede v kuchyni teplé? Ještě lépe, nekecám! Nejenom že se skvěle prosazuje tam, kde mnohým přírodním omáčkám poněkud dochází dech, ale díky větší chuťové komplexnosti začasto povznese zážitek z pokrmu až k nebesům. S výjimkou kulajdy a koprovky mne v průběhu uplynulých týdnů Hot Naga Sauce provázela u všeho od polévek přes omáčky až po stejky a rolády, a zklamán jsem nebyl snad nikdy.

Cena a užitná hodnota: občas je člověk na vážkách a říká si, zda pořizovat věc, která mu vydrží sotva pár dní. Nu, tak v případě Hot Naga Sauce to fakt neplatí, anžto za sumu 179 Kč obdržíte omáčku, se kterou se budete potýkat klidně i několik týdnů, méně zkušení pak možná po dobu v řádu měsíců.

Shrnutí: vynikající a pořádně silná omáčka, které nechybí skoro nic. Pokud to s chilli myslíte vážně, Hot Naga Sauce byste měli alespoň ochutnat.

Recenze od čtenáře – Agent Orange

Vážení a milí, tak je tu další recenze s pravidelnou týdenní periodicitou, ale tentokrát ji nepíše Martin, ale já. Proč ne Martin? Inu, věc je jednoduchá, přece nebude dělat recenzi sám na sebe. Ale popořádku.

S Martinem se už nějaký pátek známe a tak mám poměrně často tu čest ochutnávat s ním během pivních setkání všelijaké ty dryáky. Určitě se nepovažuji za nějakého extra odborníka, pálivé omáčky mám ale rád, dopřávám si je často a něco jsem už od něj ohledně teorie taky pochytil, takže nebojte se nic. Každopádně musím předeslat, že opravdu rád mám ty, které jsou podle mě „stylově čisté“ jako je např. vyhlášená The Legend. Ale zpátky k věci. Martin pochopitelně za ta léta nemohl nezkusit umíchat také nějaký svůj lektvar k pročištění střev. Postupem času jeden svůj oblíbený recept dovedl takřka k dokonalosti, ale ježto je to občas lemra líná, museli jsme ho s přáteli poněkud zdlouhavě dokopávat k tomu, aby pořídil kloudné lahvičky, vybavení a nechal si také vytvořit vlastní vinětu. 

A jak to dopadlo? Podle mě nad očekávání dobře. Pojďme na to!!

Přísady: tak prvně je třeba říci, že jsou „hand-selected“. Tohle není žádný „komerční trik“, viděl jsem na vlastní oči, jakou péči Martin výběru věnuje. Vezmu-li to popořádku, máme tu papričky habanero (pochopitelně, že Martine), mrkev, cibule, česnek, ocet, koření, sůl. Přísady klasika, jen mrkev by asi našinec jen tak nečekal. Ale právě tohle je jedna z věcí, která tuhle omáčku dělá unikátní. A pak, jak jinak by asi tak Martin docílil tuhle úžasnou barvu, že? Ale o tom až potom.

Vzhled: jak jsem psal výše, Martin je samovýrobcem a chvíli trvalo dohnat jej k nákupu lahviček a starání se o věci poněkud přízemnější než je sama tvorba chuťového uměleckého díla. Takže jednoduše: lahvička normál, ale asi jste nečekali, že to bude nějaká paráda typu Pure Habanero Red Savina Hot Sauce. (Mimochodem, pokud jste to pochopili jako výzvu investorům do tohohle šikovnýho chlapíka, pochopili jste správně. Každý umělec potřebuje svého mecenáše.) Viněta taktéž odpovídá finančním možnostem (ať žije barterový obchod!), ale pozor, mluvím tu čistě o technikáliích jako je zalakování okrajů apod. Samotný motiv je totiž dle mého skromného soudu naprosto parádní. Nenechte se mýlit zdánlivě kýčovitým obrázkem a „ostrostí“ barev. Přesně tohle byl záměr, a ježto jsem u debat o podobě viněty byl, holt mi budete muset věřit. Co je Agent Orange a jak a kde byl používán, asi většina z vás ví. Námět obrázku měl být zcela záměrně ve stylu laciných kinoplakátů s upoutávkou na filmy typu Rambo. Fuckt si myslím, že se to povedlo, včetně té nostalgické nálady akčních filmů z našich jinošských let. 

Konzistence a barva: tady se nedá říct nic výstižnějšího, než že barva je prostě kouzelná! Líbí se mi, jak v čisté oranžové působí jemné slupky habaner. Omáčka je díky tomu nádherně žíhaná a vypadá to opravdu dobře. Konzistence je tak akorát. Určitě se vám nestane, že byste jemným nakloněním hrdla vylili půlku obsahu, na druhou stranu není omáčka až tak hutná, abyste si znuděně stihli přečíst novinový úvodník o viróze pana prezidenta, než padne první kapka na talíř. Prostě všechno tak akorát.

Vůně: panáčci (a panenky), tak tohle opravdu není rubrika moc pro mě, ale dobře: pochopitelně cítím papričky habanero, neodmyslitelnou to součást Martinovy alchymické laboratoře, lehounce ocet a mrkev. Jenže dohromady, se zavřenýma očima, byste klidně řekli, že je to paprička a pěkné rajčátko. Víc vám asi nepovím, snad jen, že vůně je mi příjemná a ničím neruší.

Chuť: některé omáčky chutnají po ovoci, jiné spíše po octu, ovšem najdou se takové, které lze nejlépe popsat jako zeleninové. Takovou je i aktuálně recenzovaná omáčka. Ani moc sladká, ani slaná, už vůbec ne překyselená; celek dává maximálně vyniknout jednotlivým ingrediencím. Já jsem spokojen.

Chuť a pálivost: nečekejte nějaký Afterdeath či něco podobného. Nicméně bych pálivost „bajvajvoko“ odhadnul na nějakých příjemných 25 000 SHU. Těžko u mě při této recenzi předstírat, že s takřka panenskou nedočkavostí třesoucí se rukou otevíram lahvičku, abych zjistil, co že se tam skrývá. To své „poprvé“ mám s touhle mrškou už za sebou. Ale přesto – zkusím si to odmyslet, dávám si čajovou lžíčku a ... hned si dávám ještě jednu. Pálivost není, jak jsem předesílal, úplně extrémní, přesto by méně pokročilé mohla lehce potrápit. Nástup je příjemný, nic vysokooktanového, spíš taková štiplavá pálivost „ve vysokých tónech“, která se postupně line patrem a odeznívá polehoučku a příjemně. No nic, dám ještě jednu. Jo, pořád jsem do týhle chuti zamilovaný! A nebojte, že by snad omáčka chutnala díky mrkvi do sladka, naopak se sladkost výborně mísí s kyselostí octa. Navíc Martin už poměry hodně vychytal. Takže samozřejmě neomylně poznáte i jeho oblíbené papričky habanero. Jsem rád, že soli je v omáčce tak akorát, musím se přiznat, že tuhle přísadu moc nemusím. Když srovnám s etablovanými omáčkami, musím uznat, že Martin si s nimi opravdu nezadá, a to nikterak nepřeháním!

Jídlo: na pálivých omáčkách je krásné ono experimentování s chutěmi. Já na rozdíl od Martina nijak nevařím, ale zato rád konzumuji, co uvaří má milá žínka. Agenta jsem zodpovědně – když už mám tu čest jej hodnotit – vyzkoušel na kdeco, vlastně jej zkouším na kdeco už od chvíle, kdy jsem jej prvně dostal. Tak kupříkladu byste možná nevěřili, jak skvěle chutná na domácí tlačence s horou cibule. A když jsme u té cibule, zrovna s tou mám i další postřeh. Jídlo sestávající z bramborových knedlíčků, krůtího masa a cibulové omáčky, kterou jsem mocně obohatil Agentem, se mi minulou neděli stalo opravdovou symfonií chutí. Agenta jsem taky zkoušel např. do salátu s balkánským sýrem, to bylo hodně zajímavé, nebo do obyčejné čočkové kaše s vejcem, ze kterého učinila jídlo hodné takového jména. Do čeho bych Agenta osobně nedával, je polévka. Nějak mi k ní nesedí, ale zase na druhou stranu, proti gustu žádný dišputát. Pak nesmím zapomenout na steak (v mém případě v úpravě well-done), tam doporučuji nepotírat jej, ale každé sousto namočit zvlášť. Taky zážitek! Hele, teď mě napadá, že bych Agenta moc rád vyzkoušel na cibulové kroužky, herš, jak to, že jsme to pořád ještě nespáchali?!

Cena a užitná hodnota:  za jakou cenu bude Marťas tuhle svou parádu nabízet, nebo zda to prozatím bude ve stylu promo jen vybraným lidem, nevím. Myslím, že lahvička za kilko by vůbec nebyla žádná drzost a myslím to vážně! Jak pravil jeden můj anglický kamarád: dnešní omladina zná cenu všeho, ale hodnotu ničeho. Co se Agenta týče, cena surovin i práce by se jistě vyčíslit dala a já ji zhruba znám. Pro mě má ale tahle omáčka především hodnotu, která se nedá popsat. Dostal jsem ji jako kamarád, se kterým se chtěl někdo podělit o svou radost. A to se prostě penězi zaplatit nedá. I tak chci věřit, že Agent Orange si jednou budete moci i vy objednat na některém webshopu s odpovídajícím zaměřením.

Shrnutí: čistě mezi námi: Ten, kdo se považuje za fandu pálivek, měl by alespoň jednu láhvičku Agenta vlastnit. Proč? Protože je to prostě raritka, ingredience jsou „hand-selected“ a celé je to opravdu „hand-made“, jinak řečeno srdeční záležitost kluka, co ho tahle alchymie baví nejen ochutnávat, ale i provozovat. A pak, každý z nás chce přece ve sbírce mít něco, co se jen tak lehko sehnat nedá a tudíž to nevlastní každý šmudla... Abych se tedy nezapomněl pochlubit, jsem vlastníkem dvou originálních lahviček Agent Orange a jsem na to fakt hrdý! To jen tak mezi námi.

Závěrem už jen pár slov. Milé plechové huby s teflonovými vnitřnostmi, Martin je jen jeden, o tom žádná. Každá jeho recenze mě baví prostě proto, že ji píše s lehkostí geparda při skoku a já občas marně dumám, jak ho všechny ty slovní kudrlinky napadají. A s takovou to má každý host poněkud obtížné. Berte proto, prosím, můj skromný příspěvek spíše jako malou výpomoc kamarádovi. Když už jsem si vymyslel, že by tu měla být recenze na Agenta, tak jsem si ji za odměnu taky sám střihnul.

Mějte se a zase třeba někdy ;-)

Danny

Recenze – West Indian Smooth Papaya Hot Pepper Sauce

Vážení a milí, vítejte u další z řady recenzí na pálivé dobroty. Dnes se podíváme na první z rozsáhlé řady omáček Encona z produkce britské společnosti Grace Foods UK. Dle vyjádření výrobce se jedná o jedničku na britském trhu. Uvidíme, zda se kvalita vyrovná délce názvu.

Přísady: voda, paprikové pyré (papričky habanero, papričky scotch bonnet, sůl, kyselina octová), papájový koncentrát (4 %), kyselina octová, sůl, cibule, hořčice, xanthan, modifikovaný kukuřičný škrob, sorbát draselný.

Vzhled: vysokou a štíhlou čtyřbokou lahvičku o objemu 142 ml si s omáčkou jiné značky určitě nespletete ani poslepu. Etiketa mne sice vyloženě neuráží, ale ani ve mne nevzbuzuje kdovíjaké estetické vytržení. Horší je, že grafika není kvalitně zalakovaná, takže má tendence se z nálepky stírat a odrbávat. Kulinářskému zážitku ovšem tato skutečnost nijak neublíží.

Konzistence a barva: oranžovo červený odstín působí docela sympaticky. Ingredience jsou jemně nadrcené, semo tamo narazíte na osamocené semínko. Konzistence je spíše řidší.

Vůně: jestli mi vůně něco připomíná, pak je to v únoru recenzovaná Hot & Sweet Mango Sauce. Jde o další variaci na téma nakyslosti a sladkosti, přičemž výsledek svou průměrností spíš než k ochutnání láká k úvahám nad tím, co vše by bylo možné zlepšit a dotáhnout. Osobně bych docenil alespoň výraznější vůni habaner, ale co už...

Chuť: tak trochu jsem čekal, že půjde o další tlamolep, ale sladkost papáji se moc neuplatňuje a celkové vyznění je výrazně do kysela. Kdo rád omáčky, které vám zkroutí jazyk do ruličky, nejspíš nebude zklamán, mně osobně ale přijde, že kvůli použité kyselině octové vyznívá celek zbytečně humpolácky hrubě.

Pálivost: no vida, co do pálivosti představuje West Indian Smooth Papaya Hot Pepper Sauce docela slušnou spotřební kvalitu. Nečekejte kdovíjaký saigon, ale pořád je omáčka o dost pálivější než třeba tabasco.

Jídlo: kyselé omáčky tohoto druhu nijak zvlášť nevyhledávám, ostatně jsem přesvědčen, že překyselenosti organismu čelíme v našich životech tak jako tak, tak proč tomu ještě aktivně chodit naproti. Na druhou stranu se najdou pokrmy, kam se kyselé vysloveně hodí. Však to znáte, různé polévky a saláty jsou docela fajn. Nejspíš by ji šlo použít i na buffalo wings, ale osobně se raději přidržím klasiky a zůstanu i nadále u Frank's RedHot.

Cena a užitná hodnota: z výše napsaného jste mohli dojít k předčasnému a poněkud unáhlenému závěru, že West Indian Smooth Papaya Hot Pepper Sauce nestojí za mnoho. Jenže to ještě nevíte, že lze tuhle omáčku a další její sestřičky koupit třeba v Kauflandu za necelé čtyři pětky. A pak už je ten poměr kvality a ceny mnohem příznivější.

Shrnutí: lehce nadprůměrná laciná spotřebka. Dostanete přesně to, co si zaplatíte.

Recenze – Dragon's Blood Hot Green Salsa

Vážení a milí, vítejte opět po týdnu. Po docela dlouhé době jsem se zase dostal k dalším omáčkám britského výrobce Chilli Pepper Pete. Jak se ukázalo, od poslední recenze tady na blogu se ledasco změnilo a „Papričkovej Péťa“ má v rukávu esa, se kterými jsem ještě neměl tu čest. Toho bylo nutno využít!

Přísady: zelená rajčata tomatillo, pečené zelené chilli papričky, papričky jalapeno, cibule, limetová šťáva, česnek, koriandr, zázvor, cukr, sůl, hrášek, papričky tabasco, sušené chilli, černý pepř.

Vzhled: zavalitá čtyřboká lahvička o objemu 125 ml je úplně stejná jako u nedávno recenzované omáčky Trinidad Scorpion, že by nový britský standard? Etiketa plná informací je pěkně do zelena a lahvičku pokrývá ze všech stran. 

Konzistence a barva: oproti fotografii je barva omáčky mnohem tmavší. Výsledek tak vůbec nepřipomíná substanci, která unikla ze skladu radioaktivního odpadu, ale spíš khaki mundúr milovníka freetekna. Hot Green Salsa je poměrně řídká a lze v ní spatřit nadrcené jednotlivé přísady.

Vůně: hm, vůně je parádní – rajčata, papričky, koriandr (ajajaj, jak já jenom miluju koriandr!), k tomu limeta... jsou chvíle, kdy prostý popis nestačí, ale buďte si jisti, že dohromady to spolu hraje suprově.

Chuť: některé omáčky chutnají po ovoci, jiné spíše po octu, ovšem najdou se takové, které lze nejlépe popsat jako zeleninové. Takovou je i aktuálně recenzovaná omáčka. Ani moc sladká, ani slaná, už vůbec ne překyselená; celek dává maximálně vyniknout jednotlivým ingrediencím. Já jsem spokojen.

Pálivost: výrobce na etiketě uvádí pálivost 5/10, takže jsem nečekal kdovíjaký masakr. A věru, nebyl jsem překvapen. Nelze říct, že by tahle salsa vůbec nepálila, ovšem jste-li zvyklí (nebo spíše navyklí) na habanera, těžko vás zaskočí. Na druhou stranu je třeba přiznat, že vjem pálivosti se v ústech drží docela dlouho.

Jídlo: k čemu normálně používáte mexickou salsu verde? Pokud baštíte kukuřičné lupínky nachos, tak je volba jasná, lepší omáčku k nim asi jen tak neseženete. Já ovšem tyhle věci moc nevyhledávám, tož v tomto punktu osobním názorem neposloužím. Na druhou stranu se mohu s radostí pochlubit pozitivním zážitkem ve spojení s grilovaným lososem. Dále jsem milou salsu zkusil na míchaných vajíčkách a do sendvičů, přičemž spokojenost se dostavila nejen u mne. Už teď se těším, na co všechno ji ještě vyzkouším.

Cena a užitná hodnota: pomalu se dostávám k jedinému spornému bodu dnešní recenze. Tím je skutečnost, že omáčka mizí tempem nadopovaného východoněmeckého atleta. Není to sice tak dramatické jak v případě Naga Napalm Onion relish, kterou jsem schopen pozřít na posezení, ale i tak raději nepočítejte s tím, že vám vydrží déle než týden. Přesto přese všechno jsem spokojen, neboť je prostě lahodná a basta. Cena 179 Kč podle mne odpovídá.

Shrnutí: náramně lahodná a originální záležitost. Máte-li alespoň trochu odvahy zkoušet nové věci, dejte jí šanci.

Recenze – Kingdom Cobra

Co si budeme povídat, s chilli omáčkama a pálivými pokrmy všeobecně má člověk spojenou hlavně Ameriku a Asii. Když jsem tedy od věrného čtenáře Ondry obdržel výrobek až z dalekého Svazijska (taky jsem si ho musel připomenout, nemusíte se stydět), docela jsem zajásal. Taky už jste celí napjatí, jak chutná jed téhle kobry? Já jo.

Přísady: papričky habanero, mrkev, česnek, citronová šťáva, pomerančová šťáva, čerstvé bylinky a čerstvě namletý pepř.

Vzhled: je o mě venkoncem známo, že si nepotrpím na přeplácané a nevkusné exteriéry (platí nejen u omáček). Zde tedy nemohu než chválit. Lahvička o objemu decky a čtvrt je opatřena černožlutou nálepkou, přičemž žluté části takřka bezchybně ladí s barvou omáčky. Celkově to funguje parádně, takže za mne palec nahoru. 

Konzistence a barva: pokud bych měl „Královskou kobru“ k něčemu přirovnávat, nabízela by se jemně mletá hořčice. Okrově žlutý tón je pouze ojediněle narušen kouskem pepře či semínkem papričky. Konzistence není vyloženě řídká, ale nelze hovořit ani o kdovíjaké hutnosti.

Vůně: pozor, tohle je něco pro ty, kteří už mají plné zuby octa. Svůdná kombinace citrusů a papriček habanero vám nedá spát!

Chuť: málo platné, chuť považuju za naprosto parádní. A jestlipak víte, co je zajímavé? Že mi lžička „Kobry“ v ústech evokuje kdysi zde recenzovanou zvláštnůstku Rookie Goblin. Jasně, ty pomeranče se prostě nezapřou. Taky mám rád kombinaci ovoce s pepřem, což je mimochodem původně severoafrická specialita, takže za mne další body k dobru.

Pálivost: kvůli relativní sladkosti vám nejdřív omáčka nepřijde moc pálivá, ale nebojte nic, rozjede se velmi poctivě a pusa vás pak bude i docela dlouho pálit. Jsem si tudíž takřka jistý, že potrpíte-li si na habanera, s pravděpodobností blížící se jistotě budete velmi spokojeni.

Jídlo: jakkoliv mi přijde zbytečné plýtvat takovou svěže vonící dobrotou na guláš, těstoviny s boloňskou omáčkou a další produkty teplé kuchyně, pro vás jsem se obětoval a šel do toho. Zklamán jsem nebyl, ale to pravé nadšení se dostavilo, až když jsem omáčku Kingdom Cobra štědře chrstnul do ovocného salátu. Tam teprve pořádně vynikla chuť a vůně. No, a když už mluvím o vůni, nemohu se nepochlubit zkušeností s „Kobrou“ a sedlčanským Modřenínem. Doporučuju vyndat ho tak na hoďku až dvě z lednice a nechat při pokojové teplotě povolit, ve spojení s recenzovanou omáčkou je to paráda. No a samozřejmě se nebudete cítit ošizeni, když ji prubnete na nakládaný hermelín.

Cena a užitná hodnota: co jsem tak koukal po netu, omáčka stojí něco kolem čtyř dolarů. To je opravdu hodně slušné, teď jenom najít webshop s neméně vlídným poštovným. Užitnou hodnotu považuju za dosti vysokou, menšímu objemu flaštičky navzdory mi Kingdom Cobra vydržela docela dlouho.

Shrnutí: velmi dobrá omáčka, která se nesnaží bezduše kopírovat konkurenci, ale je pěkně svá. A to cením.

Rozhovor – www.habanero.cz

Ahoj zase po týdnu, tentokrát u rozhovoru se zakladatelem a majitelem webu habanero.cz, prvního webshopu s pálivými dobrotami. Příjemné čtení!

Ahoj, jak se vede? O začátcích webshopu habanero.cz mám jakous takous představu, ale naše čtenáře bude určitě zajímat, co člověka přivede k tomu, že se rozhodne jít do toho po hlavě. Takže – seznam nás s historií vzniku tvého obchodu, co jsi dělal předtím a vůbec něco o sobě.

Ahoj, předem děkuji za pěkné otázky. V podstatě to začalo na internetu. Dozvěděl jsem se že existují nějaké pálivé omáčky, co opravdu pálí :-) Do té doby jsem pálivé měl velice rád, ale cokoli pálivého co si zde mohl člověk koupit bych osobně nenazval ani pikantním, natož třeba chuťově příjemným. Zkusil jsem jeden zahraniční eshop a časem udělal několik objednávek. Do omáček jsem se postupně zamiloval a od té doby (zhruba rok 2006) mám neustále v lednici velké množství pálivých omáček :-). Následně mne napadlo, proč nezkusit takový eshop i zde. Na jednom diskuzním fóru jsem tak na přelomu roku 2007 a 2008 udělal průzkum, co by kdo chtěl za produkty. Prozkoumal a domluvil dodavatele a udělal svou první velkoobchodní objednávku. Zajistil eshop, a tak to vlastně celé začalo. Bylo to díky milovníkům chilli, kteří mi pomohli vybrat prvotní sortiment a díky nimž se to postupně rozběhlo.

Není žádným tajemstvím, že habanero.cz bylo u nás v ČR první speciálkou na pálivé. Po nějaké době se ukázala konkurence, co ty na to? Vnímáš ji jako vítaný stimul, který tě nutí neustále přicházet s něčím novým, nebo se ji snažíš rozdrtit? :)

Samozřejmě jsem nečekal, že zůstanu na trhu sám, to je nesmysl. A rozhodně je dobře že je tu na výběr. Dokonce mi to umožňuje se začít trochu specializovat na menší a kvalitnější výrobce. Zvláště stálí zákazníci to docela oceňují. Nicméně bohužel trh s pálivým asi nebude v naší kotlině nikdy příliš velký ani významný, ale takové 3 nebo 4 eshopy může udržet. Pokud by jich bylo více, je pravděpodobné, že nějaký časem zanikne.

Svého času jsi měl v Praze kamenný obchod, nějakou dobu už ale provozuješ zase jenom webshop. Pročpak to?

Obchod se zavedl velice pěkně, dokonce i dnes, více než 2 roky po jeho uzavření se mi lidé ozývají jestli je otevřeno :-) Nicméně jsem se oženil a se ženou se přestěhoval na statek do Jižních Čech, na zaměstnance nebyly finance a ani by nebyl dohled, takže jsem musel chtě nechtě obchod zavřít a začít zase fungovat pouze přes eshop.

Snažíš se neustále objevovat nové dodavatele? Třeba s Cambridge Chilli Farm jsi podle mne trefil hřebík na hlavičku, jak si se k nim dostal?

Určitě se o to snažím, zvláště menší rodinné podniky jsou mi poměrně blízké. V podstatě všechny jejich produkty jsou vyráběny přímo na objednávku, tedy žádné ležáky, vše co nejčerstvější. Myslím, že i na chutí je to hodně znát. A právě Velká Británie je poměrně zaslíbenou zemí pro malé rodinné firmy, které tam na rozdíl od jiných zemí velice pěkně prosperují. Udělal jsem si tam pár známých a přátel a díky tomu se dostávám i k novým zajímavým produktům i třeba začínajícím podnikům. Cambridge Chilli Farm vlastní vynikající člověk jménem Tim, který je opravdový bázen do chilli, dokonce se mu firma rozjela tak, že se tuto sezónu už nebude věnovat pěstování paprik, to deleguje na farmu v sousedství, a bude se věnovat pouze výrobě omáček a džemů.

Pojďme zase na chvíli od byznysu k tobě. Jaké omáčky preferuješ? Kdybys měl našim čtenářům doporučit jednu extraktovku a jednu omáčku bez extraktu, které by to byly a proč?

Hodně těžká otázka pro někoho kdo má celé dveře od ledničky plné omáček :-)) Nicméně extrakty tam již příliš nefigurují. Pokud ano, tak spíše ty slabší. Asi bych doporučil Dragon's Blood, to je taková stálice v mé lednici :-) Nicméně použití je hlavně do polévek a omáček, případně se jí dá výborně vylepšit zakysaná smetana na skvělý dip.
Vybrat jednu neextraktovou omáčku je opravdu těžké, ale asi by to byla Chocolate Habanero Voodoo Sauce od Cambridge Chilli farm. Ta mi učarovala opravdu velice, a také Naga Headhunter (nyní přejmenovaný na Dragon's Blood Hot Naga Sauce).

Na jaké dobroty se mohou zákazníci letos těšit?

Nejzajímavější určitě budou limitované edice od Cambridge Chilli Farm jako Lemon Drop Sauce, Lucky 7 Sauce a Trinidad Scorpion Sauce. Jinak se sám nechávám rád překvapit s čím výrobci přijdou a málokdy to vím nějak dlouho dopředu :-)

Chtěl bys našim čtenářům na závěr něco vzkázat?

Všem přeji pevné zdraví a zážitky plné chutí, kterým ne každý rozumí, ale o to jsou pro nás krásnější a unikátnější.

Díky za rozhovor!

Recenze – Heinz Yellow Habanero

Věřte nevěřte, bývávaly časy, kdy člověk o kloudné chilli nezavadil a kromě bílých pálivých paprik ze Slovenska a kulatých červených z Maďarska to byla bída s nouzí. Chtěl-li se našinec trochu potrápit a v socialistickém ráji slzy do očí vehnat, krom četby denního tisku mu často nezbývalo než uchylovat se ke konzumaci dijonské hořčice, klasického tabasca a pálivé omáčky od firmy Heinz. Uplynulo pár let, situace se mění a z chilli se i u nás stává byznys. A jak už je jejich zvykem, mamutí firmy začmuchaly a přizpůsobily nabídku poptávce. Po habanerovém tabascu tak máme k dispozici i relativně novou třídu omáček od Heinze, zahrnující zelené jalapeño, chipotle & česnek a žluté habanero. Když jsem na ně narazil v lokálním obchoďáku, nemohl jsem nekoupit. A my se teď spolu podíváme, zda jsem tržil protihodnotu, nebo splakal nad vejdělkem.

Přísady: kvasný ocet, papričky habanero (14 %), papriky, cukr, cibule, jedlá sůl, česnek, zahušťovadlo (xanthan).

Vzhled: flaštička o objemu deci a půl se tvarem trochu liší od konkurence a je opatřena jednoduchou do černa laděnou etiketou. Červená verze s chipotles je hezčí, ale přesto považuju jednoduchý design za docela dobrý. Hrdlo je opatřeno odklápěcím víčkem, pod kterým je kapátko. Šikovné je, že si otvor můžete díky perforovanému plastu snadno rozšířit, tudíž vyžadujete-li k ukojení potřeb vyšší dávky, výrobce na vás pamatoval.

Konzistence a barva: žlutooranžová omáčka je konzistence řídké, jednotlivé suroviny jsou pořádně nadrcené a jednolitou masu nic nenarušuje.

Vůně: zde jsem byl poněkud zklamán. Sladkokyselý základ je docela fajn, ale po habanerech a jejich příznačnému odéru ani stopy. To samé lze víceméně prohlásit i o cibuli a česneku, zřejmě byly tyto suroviny použity jen v homeopatických koncentracích.

Chuť: pokud jde o šmak, jednoznačně dominuje kyselost. To samo o sobě není špatně, ale použitý ocet mi přijde poněkud tuctový a zcela mi chybí pocit, že „tohle jsem ještě nejedl“. Na chvilku se mihne chuť habaner, ale hned zase zmizí. Příjemné je, že omáčka není nijak přesolená ani přeslazená.

Pálivost: na mainstremový výrobek je omáčka docela silná, a dáte-li si ji pěkně plnou lžičku, zklamáni nejspíš nebudete. Nejdřív je cítit chuť, poté najede vjem horka, který i nějakou tu chvilku vydrží. Určitě nečekejte zázraky a nemyslete si, že Yellow Habanero od Heinze nahradí vaši oblíbenou extraktovku, ale oproti originální omáčce Pimento od této firmy je co do pálivosti recenzovaný výrobek o několik tříd výše.

Jídlo: jsem teď líná lemra a jak je jaro a hezké počasí, s nějakým extra vyvářením se neobtěžuju, takže jedu hlavně v salátech, sendvičích, těstovinách a polívkách. Začnu-li od nejlepšího, tak v zeleninovém salátu nejen že neuděláte chybu, ale máte slušnou šanci, že budete spokojeni. U pasty a polévek jsem zatím nadšený o poznání méně, ale tato oblast zkoumání není zdaleka vyčerpána. A konečně v případě bagetek a sendvičů jsem příliš spokojen nebyl, anžto se v nich omáčka beznadějně ztrácela.

Cena a užitná hodnota: recenzovanou omáčku seženete např. ve Sparu, já za ni dal půl sta. Cena mi přijde slušná, v této cenové hladině bych čekal i horší kvalitu. Na normální domácí mlsání už bych si další lahvičku nekoupil, ale třeba na čundru k ohni nebo bečce úplně v pohodě. Jen je třeba počítat s tím, že bude Yellow Habanero rychle mizet.

Shrnutí: docela slušná omáčka, v rámci mainstreamu dokonce jedna z těch lepších.