Recenze – Tempest

Společnost Grim Reaper Foods již není ctěnému čtenářstvu tohoto blogu nijak neznámá. Pálivé omáčky z její produkce jsem již recenzoval, a dlužno dodat, že ve tvrdé konkurenci obstály se ctí. Je tedy zřejmé, že když se mi naskytla možnost podívat se na zoubek, resp. pod víčko extra panenskému řepkovému oleji s přídavkem chilli a česneku, neváhal jsem ani na okamžik. Také jste jako já celí napnutí, jak to dopadne?

Přísady: řepkový olej lisovaný za studena, extrakt z chilli papriček, přírodní česnekový extrakt.

Vzhled: vysoká a štíhlá čtvrtlitrová flaštička z čirého skla je příjemná do ruky a v lednici díky svému tvaru nezabírá zbytečně místa. Etiketa se Smrťěm třímajícím namísto kosy papričku slibuje „božskou pomstu“. Hm, no uvidíme.

Konzistence a barva: viděli jste už někdy v životě olej? Že ano? No tak vidíte – tenhle vypadá podobně jako vaše Lukana, jen je trochu tmavší.

Vůně: krásně česnekový odér ve mně vyvolává libé pocity a je příslibem událostí budoucích.

Chuť: upřímně vzato mi přijde dost obtížné hodnotit chuť, neboť se nepovažuju za kdovíjakého odborníka na oleje. Jasně, kvalitních extra panenských olivových olejů jsem   za svůj krátký život už pár desítek litrů spotřeboval, ale ani to ze mne nedělá experta. Berte tedy moje hodnocení s rezervou. Chuť mi přijde jemně papriková s decentním nádechem skořice. Spolu s výraznou chutí česneku je výsledkem výrobek harmonického šmaku.

Pálivost: pálivost je střední až nižší, a pokud si doma děláte svůj vlastní chilli olej (fantazii se meze nekladou a receptů je plný Internet), určitě jeho pálivostí nebudete překvapeni, tím méně nepříjemně zaskočeni. To je ale v každém případě výhoda, neboť olej přeci chcete používat po lžících, nikoliv po kapkách, že?

Jídlo: mno, co vám budu povídat – „Bouři“ si užijete v salátech, na mase i zelenině. A protože na tohle byste dokázali přijít sami, radši si ukážeme recept, ve kterém jsem jej dneska používal já, tedy zapečené baklažány plněné rajčaty a tofu, podávané s pečenými papričkami jalapeño plněnými sýrem gervais. Kromě dvou středních baklažánů budete potřebovat cibuli, česnek, tři rajčata, 200 g přírodního tofu, sůl, pepř, čerstvé listy bazalky a trochu parmezánu. No a pak už jen jalapeños a přírodní gervais.

Rajčata spařte, oloupejte a nakrájejte. Baklažány podélně rozpulte, vnitřky se semínky vydlabejte a vyhoďte. Vnitřní stranu vzniklých „lodiček“ můžete posypat solí a nechat z nich vytáhnout vodu a případnou hořkost. Dejte stranou. Zapněte troubu a nastavte teplotu zhruba 200 °C. Na větší pánvi si připravte náplň – na oleji Tempest orestujte cibuli, česnek, po chvíli přidejte nastrouhané tofu a rajčata. Přidejte nasekanou čerstvou bazalku a nechte probublávat, dokud směs nezhoustne. Dochuťte solí a pepřem a ještě chvíli „bublejte“. Pokud by byl výsledek příliš kyselý, lze náplň dosladit třeba hroznovým cukrem.

V mezičase podélně rozpulte papričky jalapeño a vydlabejte semínka. Gervais utřete s trochou soli a sýrem naplňte půlky papriček.

Teď už byste měli mít hotovou rajčatovou náplň. Na plech vyložený pečicím papírem položte vydlabané poloviny baklažánů, nalijte do nich ještě trochu oleje a směle je naplňte rajčatovou dobrotou. Okolo naklaďte plněné papričky. Mohlo by to vypadat nějak takto: 

Plech šupněte do trouby a pokrm nechte péci nějakých 15–20 minut, víc ne. Poté na horní část zvesela naklaďte parmezán, ještě pár minut zapékejte, a je hotovo. Výsledek byl v mém případě následující:

Nemusím nejspíš ani dodávat, že jsem si báječně pochutnal, viďte? 

Cena a užitná hodnota: olej Tempest stojí 169 Kč. Není to úplně levné, ale tak už to u dobrých věcí obvykle bývá.

Shrnutí: pro milovníky ovoněných a ochucených olejů představuje „Bouře“ zajímavou a chutnou alternativu. Navíc dobře vypadá, takže jde potenciálně i o atraktivní dárek. Využití v kuchyni je poměrně všestranné, takže za mne palec nahoru.

Recenze – Habanero Mustard Sauce

Jarní sezóna nám úspěšně pokračuje. Všechno rostlinstvo vůkol kvete, roste, pučí a jinak prospívá, a na bedrech pána tvorstva zůstává důležitý a zodpovědný úkol – když už tak pěkně vyrostla, je třeba flóru pěkně ocenit, zpracovat a zbaštit. A protože člověk není králík nebo třeba nějaký přežvýkavec, nespokojí se se zeleninou samotnou, syrovou a neochucenou; naopak, pěkně ji dochutí a upraví, k čemuž mu budiž nápomocna třeba dnes recenzovaná omáčka.

Přísady: třtinový ocet, červené papričky habanero, hořčičný prášek, cukr, červené amazonské papričky, xanthanová guma, kurkuma a koření.

Vzhled: vzhledem se omáčka příliš neodlišuje ode dvou předchozích, se kterými jsme už měli tu čest –  150ml lahvička, etiketa s nezbytným papouškem, no však vidíte sami. Za mne dobrý.

Konzistence a barva: habanero mustard sauce se vyznačuje příjemně oranžovou barvou, a je rovnoměrně protkána červenými nitkami rozdrcených papriček. Konzistence omáčky je polotekutá, semínka papriček nejsou vůbec vidět.

Vůně: názvu navzdory není po typicky ovocném odéru papriček habanero ani stopy. Vůně omáčky je nakyslá a silně hořčičná.

Chuť: chuť je taková, jakou byste dle názvu a etikety očekávali – nikoliv překvapivě nejvýrazněji vyčnívá chuť hořčice a v dalším gardu oblaží chuťové buňky laskavého čtenáře třtinový ocet. Chuť papriček se samostatně příliš neprosazuje, nicméně tvoří se zbytkem přísad pěkně vyvážený celek.

Pálivost: ačkoliv je omáčka doporučována „pouze skutečným profesionálům v oblasti pálivých jídel“, není to až tak zlé a osobně věřím tomu, že si rychle a rádi zvyknete. Oproti Jolokia Mustard Sauce je pálivost zhruba poloviční, což vzhledem k použitým surovinám málokoho překvapí.

Jídlo: dle vyjádření výrobce lze omáčku použít na burgery, maso, ryby a další. Osobně jsem názoru, že v ničem ze zmiňovaného omáčka určitě ostudu neudělá. Nicméně jsem se rozhodl, že namísto obecných doporučení se s vámi dnes podělím o recept, ve kterém jsem recenzovanou omáčku použil já, totiž o pikantní seitanové špízy s osvěžujícím dresingem. Na špízy samotné budete potřebovat seitan natural (vyrábí např. sunfood, koupíte v každé zdravé výživě), 2-3 cibule, ne méně než 3 stroužky česneku, pěknou barevnou papriku, 2 feferonky, pár masitých žampiónů, sůl a olej, na dresing pak tzv. řecký jogurt (vegani použijí sojovou alternativu), sůl, 2 stroužky česneku a pár snítek kopru. Den před zamýšlenou přípravou nejprve smíchejte olej, nadrcený česnek, trochu soli a 2 polévkové lžíce Habanero Mustard Sauce tak, abyste získali voňavou a chutnou marinádu. Přesné poměry psát nebudu, anžto nejste ovce a rádi si na ně přijdete sami. V marinádě směle vyráchejte nakrájený seitan a v lednici nechte přes noc odležet. Dále si připravte dresing – nasekejte kopr a spolu s nadrceným česnekem a trochou soli jej rozmíchejte v jogurtu. Výslednek dejte též rozležet do lednice. Druhý den nechte rozpalovat troubu nebo gril a v mezičase vytvořte špízy. Ty pak budete přiměřeně dlouho opékat, přičemž ohledně teploty a délky zpracování se opět řiďte vlastním úsudkem a vybavením - až to bude, tak to bude. Hotové špízy podávejte s česnekovo-koprovým dresingem. Coby přílohu jsem osobně použil prima rýži od Vietnamců, nicméně si lze stejně tak dobře vystačit s pečivem, opečenými bramborami nebo třeba hranolky. Výsledek byl příjemně pálivý a omáčka se ve výsledku rozhodně neztratila, tudíž nemohu než doporučit. Dobrou chuť.

Cena a užitná hodnota: omáčku jsem obdržel jako dárek k objednávce z webshopu smartshopper.cz (díky!) a bohužel ji zatím na daných stránkách nemohu nalézt. Pevně věřím, že se brzy objeví mezi sortimentem a potěší všechny zájemce o tento specifický druh omáček. Předpokládám, že Habanero Mustard Sauce bude stát jako zbytek produkce v této kategorii, tj. 76 Kč, za kteroužto částku dle mého názoru stojí.

Shrnutí: pokud si potrpíte na pálivé a na hořčici, tak nemusíte váhat – omáčka Habanero Mustard Sauce se u vás moc dlouho neohřeje. Navíc je za dveřmi grilovací sezóna, a tam ji lze též úspěšně využít. Preferujete-li však spíš univerzální výrobky, raději dvakrát měřte, aby vám zbytečně nestála v lednici.

Recenze – The Evil One

Před časem jsem měl tu čest s příjemnou a originální omáčkou Rookie Goblin. S výsledkem jsem byl velmi spokojen, proto mne zajímalo, jaké jsou další výrobky společnosti Grim Reaper Foods. Dnes se spolu podíváme, jak výrobce „umí“ omáčky s extraktem. Dostojí „Zloun“ svému názvu?

Přísady: papriky, papričky Scotch Bonnet, cibule, jablečný ocet, pomeranče, bílý vinný ocet, cukr, citróny, mrkev, papričky Naga Jolokia, sůl, česnek, extrakt kapsaicinu, kyselina citronová.

Vzhled: obal je stejný jako u Goblina Zelenáče, tj. menší čirá lahvička o objemu 100 ml s užším hrdlem a masivním černým uzávěrem. Etiketa s nezbytným logem a postavičkou smrtky je tentokrát laděna do hnědočervena. Jak je u omáček tohoto výrobce zvykem, je zde uvedena relativní pálivost. Ta je tentokrát reprezentována číslem 5 (Rookie Goblin měl jedničku), takže lze důvodně očekávat slušný náklep.

Konzistence a barva: ze vzhledu samotného není vůbec poznat, že jde o extraktovku – barva je vesele oranžová a podstatně světlejší než na fotce. Jednotlivé ingredience jsou jemně nadrceny a jednolitou oranžovou masu narušuje jen občasné semínko. Konzistencí je omáčka spíše řidší.

Vůně: ani vůně nenaznačuje, že byste měli mít co do činění s omáčkou obsahující extrakt kapsaicinu. The Evil One voní ovocem po papričkách habanero a citrusech a celkový dojem jakoby v další upozaděné rovině podtrhuje slabá vůně muškátu. Ocet je cítit jen slabounce a extrakt vůbec. Jsem na rozpacích – nechce se mi věřit, že by takto milá omáčka klamala tělem a skrývala v sobě víc než na kolik vypadá.

Chuť: mojí oblíbenou metodou zkoumání vždy byl experiment. Nuže, vzhůru do toto! Nalévám plnou lžičku a šup s ní do úst. První vteřinu vnímám příjemně nasládlou ovocnou chuť soupeřící s lehkou a jemnou kyselostí. Výsledný dojem je velmi dobře vyvážený a vůbec mne nepřekvapuje, že výrobek v roce 2010 obdržel ocenění Fiery Foods UK Chilli Award. Po hořkosti extraktu ani stopa; spíše mi přijde, že cítím velmi krotkou nahořklost typickou pro citrusy. Celek je pěkně svěží a svádí vás k další ochutnávce.

Pálivost: po pozření celé čajové lžičky jsem několik minut škytal štěstím, ale jinak nejde o žádnou zběsilost a v menších množstvích je to už pohoda. Ideální úvodní omáčka pro ty, kteří dosud neměli s extraktovkami tu čest; celek na mne působí spíš jako přechod mezi přírodní omáčkou a omáčkami s přidaným kapsaicinem. Pálivost odhaduji na 30-50 000  SHU a její nástup je poměrně pomalý; díky tomu si budete moci naplno vychutnat chuť „Zlouna“. Nižší pálivosti navzdory vás budou ústa pálit poměrně dlouho.

Jídlo: zdá se, že k nám konečně přišlo jaro, a s ním i stále se rozšiřující nabídka čerstvé zeleniny. Byla by hloupost nepřizpůsobit jídelníček sezóně, co říkáte? Kromě komerční nabídky se vyplatí překonat lenost a vyrazit do lesů, na louky a stráně, a naškubat si medvědí česnek, divokou pažitku či třeba mladé kopřivy. Mňam, kopřivy! Spařil jsem otrhané vršky, nahrubo je nasekal a v salátové míse doplnil trochou jablečného octa, olivového oleje a soli. Nahoru přišlo ztracené vejce a pět šest kapek omáčky The Evil One. Výsledek mne náramně potěšil – takhle nějak si představuju ideální jarní večeři.

V rovině čistě obecné se domnívám, že recenzovaná omáčka je snad ještě univerzálnější než moje nadmíru oblíbená Dragon's Blood a svoji práci odvede ve všem od zeleniny a studené kuchyně přes  polévky a maso až po většinou těžce přesolený junk food typu gyros či burgery všeho druhu; u posledně jmenovaných se pozitivně uplatní skutečnost, že je omáčka velmi málo slaná.

Cena a užitná hodnota: the Evil One lze sobě i svým blízkým zakoupit za 169 Kč. Na extraktovku jde o docela slušnou cenu a vzhledem k vynikající vyvážené chuti osobně počítám s tím, že ji do svého „arzenálu“ zařadím natrvalo.

Shrnutí: tento „Zloun“ není vůbec tak zlý jak se tváří, naopak – připomíná naoko přísného a věčně nabručeného dědečka, který však skrývá zlaté srdce. Přitroublé macho frajírky předhánějící se v počtu vypitých panáků Mad Doga omáčka The Evil One nejspíš nepřesvědčí, ale u zbytku milovníků pálivého by zabodovat mohla. Osobně doporučuji, ale konečné rozhodnutí je samozřejmě na vás.

Recenze – Red Amazon Sauce

Uplynulo skoro čtvrt roku od chvíle, kdy jsem si posteskl, že nemám k dispozici omáčku z červených amazonských papriček. A vida – měsíc se s měsícem sešel a najednou je všechno jinak. Jistí všeho schopní Finové se rozhodli dovážet do EU výrobky kolumbijské společnosti Amazon Pepper Company, a já coby zákazník a milovník pálivého z toho jenom těžím. Inu, je vidět, že kromě finského punku a kilju má tato malá země našinci mnoho co nabídnout. Miluju Finsko!

Přísady: červené amazonské papričky, červené kajenské papričky, třtinový ocet, mořská sůl a xanthanová guma.

Vzhled: lahvička klasického tvaru a rozměrů obvyklých u jiných omáček typu After Death může zákazníka trochu zmást poněkud nestandardním deklarovaným objemem 167 ml (běžne 148 či 150 ml). Čímpak to je? Vysvětlení je zcela prosté: výrobce se rozhodl flaštičku plnit až po okraj, a oněch 17 ml tak připadá na hrdlo. Nejsem proti! Etiketa je patřičně pestrá a moje estetické cítění rozhodně neuráží, ba naopak – jde o příjemné odpočinutí od nejrůznějších plamenů, čertů a podobných klišé, za což nemohu než udělit body k dobru. Pro toho, kdo to potřebuje je hrdlo lahvičky je opatřeno kapátkem pro přesnější dávkování.

Konzistence a barva: omáčka jasně červené barvy je dosti řídká, ovšem nikoli přímo těčavá. Jednotlivé přísady jsou velmi jemně rozdrceny a tvoří homogenní směs.

Vůně: příjemná vůně octa, papriček a soli působí vyloženě svěže. Na první čichnutí je jasné, že nejde o nějaký chemický sajrajt.

Chuť: chuť omáčky je vlídnou variací na kyselost, pálivost a slanost, a to v uvedeném pořadí. Red Amazon Sauce sama o sobě příliš nepřekvapí, dost se podobá třeba klasickému tabascu, ale to bych nebral jako zápor – s nenulovou pravděpodobností ji budete mlsat v kombinaci s dalšími přísadami, a tam je velmi solidním příslibem.

Pálivost: pálivost není nijak přehnaně vysoká, a pokud jste zvyklí chroupat habanera nebo alespoň papričky jalapeño, překvapeni rozhodně nebudete. Red Amazon Sauce je tak vhodná i pro začátečníky a předškolní mládež.

Jídlo: kvality omáčky jsem ocenil nejprve v zeleninovém salátu; toto použití mohu doporučit i z toho důvodu, že v kombinaci se studenou zeleninou se pálivost subjektivně ještě zvýší. Dále pak jsem s omáčkou koketoval při svých pokusech o asijskou kuchyni – smažená zeleninová rýže byla s Red Amazon Sauce velmi dobrá a ani smažené nudle se zeleninou a tofu moje očekávání nezklamaly. Nic jiného jsem ostatně ani nečekal, kajenské papričky jsou přece do asijských jídel to pravé. A nakonec jsem dal omáčce šanci s grilovanými žebry a kuřecími křídly; také spokojenost. V rovině obecné si její použití dovedu představit všude tam, kde byste použili výše zmíněné tabasco.

Cena a užitná hodnota: Red Amazon Sauce jsem koupil v tuzemském webshopu za směšnou sumu 76 Kč. Za tyhle prachy není co řešit. Zatímco vetšinou za své peníze dostáváte přesně to, co si zaplatíte, zde mi přijde, že je poměr o něco příznivější. Možná je to tím, že si výrobce pěstuje vlastní suroviny?

Shrnutí: nejde o žádný hi-end typu The Legend, ale „jenom“ o příjemnou omáčku za pár korun, která si vás získá spíše příjemnou chutí než bestiální pálivostí. Je to málo?

Recenze – Jalapeno Hotsauce

Dnes mne opět přepadla chuť na jalapeños. Naštěstí jsem měl v zásobě omáčku Jalapeno Hotsauce od vám již dobře známé společnosti Shamanic Fire, tudíž nebylo třeba rozdělávat pikslu papriček. Výsledek mne příjemně překvapil.

Přísady: papričky jalapeño, voda, cibule, papričky habanero, sůl, šťáva z mučenky, šťáva z limety, kyselina octová, kyselina citronová, česnek, xanthan (E415), barvivo chlorofyl 0,03 % (E140).

Vzhled: čirá lahvička o objemu 148 ml je opatřena etiketou pokračující v duchu výrobků od Shamanic fire – šlehající plameny, typický font názvu výrobku a obrázek. Tím je tentokrát trochu klišé v podobě jakéhosi hybrida čerta a papričky jalapeño. Na tohle si zrovna příliš nepotrpím, ale co už... Hrdlo omáčky je zakryto plastovou krytkou s otvorem uprostřed, zřejmě zamýšlenou k dávkování po kapkách.

Konzistence a barva: omáčka se vyznačuje pěknou khaki barvou. V lahvičce jsou jasně vidět kousky zelených papriček a dalších přísad, sem tam narazíte na červený kousek – že by habanera zmiňovaná ve složení? Omáčka obsahuje i semínka. Konzistence je polohustá a omáčka obsahuje kousky, které dosti obtížně procházejí výše zmíněnou krytkou. Tu lze naštěstí snadno sundat, takže nic nebrání pořádné ochutnávce.

Vůně: vůně nápadně připomíná nakládané papričky. Podobnost byla taková, že jsem nakonec tu pikslu jalapeños (měl jsem ty od výrobce La Costeña) přeci jen rozdělal a porovnával. A ano, až na drobnosti je to velice podobné – příjemně nakyslá vůně papriček a cibule.

Chuť: jestliže jsem o odstavec výše přirovnával chuť omáčky k nakládaným jalapeños, s chutí omáčky to není příliš jiné. Ideální kombinace kyselosti a pálivosti, řekl bych.

Pálivost: pálivost mne velmi příjemně překvapila. Určitě nejde o žádný smrťák, ale na omáčku z jalapeños je to velice solidní. Na výsledku se určitě podílejí přidaná habanera. Nástup je dosti rychlý a příjemné prokrvení dutiny ústní vydrží docela dlouho. Spokojenost.

Jídlo: Vzhledem k podobnosti k nakládaným papričkám se využití přímo nabízí – polévky a studená kuchyně, zejména saláty a sendviče. Jestliže mi bude tento pátek přát počasí, hodlám vzít omáčku na první jarní grilovačku. Nemohu se dočkat, až tento pátek zahájím grilovací sezónu – pevně věřím, že Jalapeno Hotsauce vzbudí zasloužený ohlas i mezi osobami, které jinak pálivým pokrmům příliš neholdují.

Cena a užitná hodnota: omáčku koupíte za 119 Kč. Ty tyhle prachy dostanete výrobek, který vám doma pár týdnů vydrží a během této doby udělá spoustu radosti.

Shrnutí: pokud byste od omáčky čekali nějaké překvapení a invenci typu vynikající Rookie Goblin, budete možná trochu zklamáni. Navzdory jisté chuťové neoriginalitě však jde o solidní omáčku a dobrou alternativu k nakládaným jalapeños. Máte-li papričky jalapeño rádi, neváhejte.

Recenze - Blair's Mega Death

Od recenze na poslední extraktovku uplynulo čtrnáct dní, a mně už se zase začalo stýskat po něčem silnějším. Tentokrát vám hodlám představit vnady silnější sestřičky vám již dobře známé omáčky After Death; jen zopakuji, že za oběma stojí výrobce Blair's Extreme Food. Dále je třeba uvést, že budu hodnotit běžnou šarži Mega Death s pálivostí 400-500 000 SHU. Na trhu je totiž verze o 20 % silnější, kterou Blair uvedl na trh ke příležitosti výročí 20 let od založení firmy. Takže jak to dopadlo?

Přísady: papričky habanero, kayenské papričky, vinný ocet, papričky ancho, papričky chipotle, extrakt kapsaicinu, melasa, šťáva z guavy, čerstvý zázvor, sůl a koření.

Vzhled: jak je patrné z fotografie, co do pestrosti etikety a designu všeobecně se Mega Death příliš neodlišuje od ostatních výrobků „smrtící“ řady. Nechybí ani oblíbený přívěsek s lebkou, takže si na své přijdou mlsouni i parádníci.

Konzistence a barva: oproti After Death je barva ještě o trochu tmavší, téměř až do hněda, a sem tam je patrný tmavý extrakt. Omáčka je opět velice hutná a pěkně se táhne.

Vůně: vůně je velice výrazná, pěkně kořeněná a sladce těžká, trochu chemická. Takhle nějak musí vonět bordel v srdci Orientu.

Chuť: při hodnocení chuti je třeba vzít v úvahu, že Mega Death je vzhledem ke své značné síle spíše dochucovadlem než omáčkou a používat ji budete v naprosté většině případů ředěnou v pokrmech, tudíž hodnocení chuti rovnou z lahvičky stylem „na párátko“ je zde zavádějící. Přesto se o něj krátce pokusím – chuť je velmi bohatá a příjemně sladká. Cítit jsou habanera a zázvor, a opět se nemohu než podivovat nad skutečností, že cítím i chipotle. Hořkost extraktu je tentokrát dle očekávání docela výrazná, takže lahvičku doporučuji před použitím důkladně protřepat. S protřepáváním souvisí jedna nepříjemnost, která mne u mého kusu potkala – víčko netěsnilo úplně dokonale, takže zpod něj omáčka ráda unikala, a to v takové míře, že bylo třeba lahvičku skladovat a převážet v igelitovém sáčku. Věřím tomu, že šlo o chybu jednotlivého kusu, ale stejně to nepotěšilo.

Pálivost: nebudeme si hrát na hrdiny: pálivost 400-500 000 SHU je už pěkně znát, a jakkoli mi subjektivně nepřijde, že by byla Mega Death zrovna desetkrát pálivější než After Death, pořád jde o velice solidní dardu a v talíři polévky bude znát každá kapka navíc. Nástup je spíše pomalejší, ale zato vjem pálivosti pěkně dlouho vydrží. Inu, budu-li parafrázovat jisté přísloví, není žádné umění se pálivou omáčkou nacpat, ale pěkně si v tom pak pochodit a užít si to. A to vám říkám, že s „megasmrtkou“ si v tomto směru užijete v míře vrchovaté.

Jídlo: v případě recenzované omáčky šlo o moji druhou extraktovku, kterou jsem kdysi pořídil, takže jsem ji v průběhu let stihnul vyzkoušet snad do všeho s výjimkou polárkového dortu. Mohu tedy zodpovědně prohlásit, že pomocí Mega Death lze úspěšně ubližovat sobě i svým bližním na nejrůznější způsoby, ideálně pak všude tam, kde lze její výraznou a specifickou chuť skloubit s dalšími surovinami, a to nejlépě během tepelné úpravy. Hutné polévky, vydatné guláše a vražedné omáčky na špagety jsou důvodem, pro který se k omáčce budete vracet.

Cena a užitná hodnota: jak zmiňuji v úvodu, hodnotil jsem běžnou šarži. Tu jsem teď na webshopech nenašel (nebo spíš jsem ani moc nehledal), nicméně zesílený „výroční“ speciál lze na českém netu zakoupit např. za 269 Kč. Mně osobně omáčka vydržela několik let, takže investice je to určitě dobrá.

Shrnutí: jakostní a chutný výrobek, ale bohužel ne uplně pro každého. Já jsem spokojen, nicméně jsou tací (a není jich málo), kteří Mega Death pro její výraznou chuť a vůni nemohou ani cítit. Pokud tedy váháte, zkuste ji nejprve vyzkoušet např. od přátel, ať nekupujete zajíce v pytli.

Recenze – Pure Chili Habanero

Mám rád habanera. Chroupu je jen tak na syrovo, vařím s nimi, vyrábím z nich pálivé omáčky. Většinou hledím kupovat čerstvé a pěkně dozrálé plody, ale čas od času mám prostě smůlu a kromě nedomrlé a chuťově nevýrazné produkce ze supermarketů nemohu nic sehnat. V takovém případě přijde více než vhod třeba zrovna tato pasta. Řada „Pure Chili“ rakouského výrobce Shamanic Fire zahrnuje pasty, které díky svému jednoduchému složení dávají co možná nejvíce vyniknout nejrůznějším druhům papriček (podle druhu pasty jde např. o kajenský pepř, jolokii...). Dnes se podíváme na tu z habaner.

Přísady: papričky habanero 88 %, sůl, třtinový ocet.

Vzhled: pomenší sklenička o objemu decky a čtvrt je polepena červenou etiketou s motivem plamenů. Vzhledově jde o čistý průměr, který nenadchne, ale ani neurazí.

Konzistence a barva: pěkne červený obsah na první pohled prozrazuje, s čím že to dnes budeme mít čest. Pasta z rozmělněných papriček habanero není ani příliš hustá, ani moc tečavá; konzistence je zkrátka „tak akorát“, a s pastou se bude v kuchyni určitě příjemně pracovat.

Vůně: tak trochu jsem očekával výraznou ovocnou vůni habaner, ale v tomto ohledu jsem byl lehce zklamán. Vůně je sice příjemná a krásně čerstvá, ale připomíná spíše obyčejné papriky.

Chuť: přímo ze lžičky je pasta poměrně slaná a jen lehce nakyslá. Chuť má v sobě něco mírně hrubého, zřejmě jde o daň za použití celých papriček se semínky. V tomto případě bych ale tuto skutečnost nehodnotil jako zápor; nepředpokládám totiž, že budete jíst pastu samotnou.

Pálivost: pálivost a její průběh plně odpovídá použitým papričkám habanero. Nástup je příjemně rychlý a intenzita vhodná i pro otrlejší školáky a jejich matky.

Jídlo: pastu Pure Chili Habanero doma používám zejména do nejrůznějších vegetariánských pokrmů, které díky ní získávají ten správný „punch“. Výrobek se ale též skvěle osvědčil při výrobě pikantních až silně pálivých marinád, a pokud jde o junk food typu kebab či burgery, také jsem nebyl zklamán. Lahvička je navíc díky své malé velikosti a relativní robustnosti nadmíru vhodná k nošení do hospod či restaurací, a pokud hodláte povečeřet a nejste si jisti, zda je tamní personál schopen vyhovět vašim nárokům, dodá vám lahvička v kapse onen vítaný pocit jistoty, že nejste vydáni kuchaři na pospas.

Cena a užitná hodnota: cena pasty je 99 Kč. Za kilo máte slušnou zábavu na několik týdnů, což mi přijde fér.

Shrnutí: docela příjemná chilli pasta, která v ničem zásadním nevyniká, ale ani neselhává. Jde o sympatického tahouna, jenž sice na rozdíl od plnokrevníků nevyhraje žádný závod, ale na něhož se ve své kuchyni budete moci kdykoli spolehnout. A to není málo.